(pokračuje Roithová)
Zejména zákona 592/1992 Sb., který bude zítra pravděpodobně projednán v Poslanecké sněmovně, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, a zákona 280 ČNR z roku 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění.
Pojistné se platí ve stanovených termínech. Dlužné pojistné jsou plátci pojistného povinni doplatit podle § 15, právě podle zákona 592, který budeme zítra projednávat, jeho novelu, bylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno. Plátce je povinen zaplatit penále, viz § 18 zákona 592. Jestliže pojišťovna zjistí, že pojistné nebo jeho záloha nebylo zaplaceno včas a v požadované výši, přistoupí k vymáhání pojistného a k uložení penále.
Ve věcech týkajících se pojistného a penále rozhoduje pojišťovna platebními výměry dle zákona 71/1967, správní řád, platební výměry jsou vykonavatelné podle předpisů ve věcech občanskoprávních. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán. Výkon rozhodnutí ve věcech týkajících se placení pojistného a penále upravuje § 251 a následující občanský soudní řád. K soudnímu výkonu rozhodnutí se přistoupí, jestliže dlužník nesplní dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí.
Právním titulem pro soudní vymáhání pojistného a penále je vykonatelný platební výměr. Způsoby výkonu rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžní částky jsou: jednak srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem cenných papírů akcií nebo vyhlášením konkursu.
Kromě výše uvedených standardních kroků mohou být uplatněny další postupy ve vymáhání pohledávek, jako např. vzájemný zápočet. Toto uplatňují zdravotní pojišťovny vůči svým zdravotnickým zařízením. S těmi ostatními to možné není. Nebo postoupení nebo prodej pohledávek.
Práce s pohledávkou vyžaduje individuální přístup u každého jednotlivého případu, zejména při citlivém posuzování povahy neuhrazené dlužné částky. Permanentním procesem je rovněž periodické posuzování vymáhatelnosti pohledávky, které se odvíjí jak ze subjektivního, tak i objektivního důvodu neplacení dlužného pojistného a penále. Možnosti řešení v případech, kdy se dlužné pojistné stává nedobytným a je možný jeho odpis, řešila příslušná ustanovení návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o zdravotních pojišťovnách a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, který však Poslanecká sněmovna Parlamentu nedoporučila dále projednávat a rozhodla o jeho vrácení předkladateli. Bohužel.
V současné době je předložen k projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ve druhém čtení, tj. zákon na zítřek, návrh zákona, kterým se mění a doplňuje mj. zákon 592, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Navrhovaná opatření, která jsou mj. v předkládaném návrhu zákona obsažena, mají za cíl vytvořit podmínky pro zlepšení výběru pojistného a omezit jeho úmyslné neplacení. Placení pojistného musí být považováno za prioritu v úhradě závazků. To je úplně klíčový moment, protože celá řada neplatičů ze strany podniků je v určité platební neschopnosti, a tudíž toto předřazení povinnosti platit právě v první řadě pojistné na zdravotní pojištění je klíčem k řešení tohoto problému a musím říci, že Ministerstvo zdravotnictví je přesvědčeno tom, že pokud tato novela bude zítra přijata, nebo bude postoupena do třetího čtení a následně přijata, že je tady určitý klíč k tomu, aby se výběr pojistného skutečně zlepšil, ale pouze za podmínek, že členové správních rad budou úkolovat a dohlížet na to, aby se právě tato věc také uplatňovala, vymáhala, kontrolovala atd.
Navrhovaná opatření by tedy měla zastavit další růst dluhů a dlužníků, u nichž je zřejmé, že zdravotní pojištění nejsou schopni splatit. Nepředpokládá se, že by navrhovaná opatření měla dopad na státní rozpočet. V návrhu je mj. zakotveno nechránit institutem mlčenlivosti ty dlužníky na pojistném, u nichž byl nařízen výkon rozhodnutí. Možnost zveřejnění jmen dlužníků a výše jejich dluhu bude určitou formou morálního nátlaku na dlužníky, aby své dluhy zaplatili, a bude současně preventivně působit i na ostatní plátce zdravotního pojištění, aby plnili řádně své povinnosti při odvádění pojistného.
Za pozornost stojí i ustanovení § 26 c) návrhu, které zpřesňuje, kdy se pohledávka stává nedobytnou. Dovolte mi, abych ocitovala:
"Dlužné pojistné a penále může příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku, nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právní nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
Tady bych chtěla říci, že to, že toto není dost dobře definováno, tak způsobuje určité problémy, alespoň účetnické i jiné, a právě problém z hlediska možných analýz nejenom u plátců zdravotního pojištění, ale také u našich zdravotnických zařízení a samozřejmě u ostatních subjektů. V tomto zákoně bychom to alespoň takto měli mít ošetřeno.
O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popř. i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá. Dluh na pojistném a penále trvá dále, pokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
Závěrem k této problematice považuji za potřebné doplnit, že dle dikce zákona 253/1997, kterým se mění a doplňuje zákon 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, může být s účinností od 1. ledna 1998 plátce pojistného, který ve větším rozsahu neplní svou zákonnou povinnost, potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitým trestem. Odnětím svobody na 1 rok až 8 let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v předchozí větě prospěch velkého rozsahu. Tato legislativní změna by měla napomoci ke snížení vysokých částek u zdravotních pojišťoven a v konečném důsledku zlepšit jejich finanční situaci.
Chtěla bych tu k případu, o kterém jste, paní poslankyně, tady hovořila, jestli jsem tomu dobře porozuměla - jedná se o člověka, na kterém je vymáháno pojistné i přesto, že zemřel. Tady bych chtěla říci, že celý tento systém je postaven právě na registru pojištěnce, který vznikl tak, že se převzal registr Policie České republiky. Tento registr má určité chyby, které mohu říci z vlastní zkušenosti a z ověřených zkušeností. Má chyby v tom, že se nám stává, že existují dva občané, kteří mají stejné rodné číslo, dva pacienti, kteří mají stejné rodné číslo, a pouze jeden z nich byl ošetřen. V tomto případě pouze jeden z nich by měl zaplatit případně penále za pojistné.
Dále bych chtěla říci, že - nepatří to až tak úplně do registru pojistného - také existují rozdíly mezi tím, jaké rodné číslo má pojištěnec ve svém rodném průkazu, a tím, jaké číslo má v průkazce VZP nebo v průkazce jiné pojišťovny. Dále bych také chtěla říci, že existují pojištěnci, kteří mají několik průkazek, takže jestliže jsou pojištěnci, kteří mají několik průkazek, potom je také obtížné dohadovat se o tom, které pojišťovně tento pojištěnec má vlastně zaplatit pojistné.
***