(pokračuje Roithová)
Tyto údaje je tato osoba povinna doložit, přičemž tedy upozorňuji na to, že celá řada osob si není vědoma této povinnosti, i když samozřejmě zákon neomlouvá. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do 8 dnů po podání daňového přiznání za zdaňované období předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3 a), pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem, jsou osoby uvedené v tomto odstavci povinny nejpozději do 8 dnů po uplynutí této lhůty předložit údaje uvedené v předchozí větě současně s dokladem o dni, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Změní-li se dodatečně výše uvedené údaje, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dověděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dověděly. Tudíž je otázka, jak dokázat, kdy se o něm dověděly.
Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, IČO a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do 8 dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.
Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance. Skutečnosti výše uvedené jsou zaměstnavatelé povinni doložit. Tady bych chtěla jako bývalý zaměstnavatel upozornit na fakt, že tady záleží na tom, zda zaměstnanec oznámí správně svou zdravotní pojišťovnu svému zaměstnavateli, aby mohl tuto svou zákonnou povinnost dobře splnit.
Důležitou kapitolou v této problematice je vedení evidence pojištěnců, které upravuje ustanovení § 27 tohoto zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. To znamená, že za prvé VZP vede registr všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, přičemž Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení registru o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení registru a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných skutečností.
Za druhé, státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu VZP a ve lhůtách touto pojišťovnou stanovených sdělovat této pojišťovně údaje potřebné pro vedení registru pojištěnců.
Za třetí, VZP oznamuje Ministerstvu financí vždy ke 12. dní v měsíci změny v registru týkající se počtu pojištěnců, za které platí pojistné stát. V termínu uvedeném v předešlé větě poskytuje VZP údaje o změnách též dalším, resp. zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám. Na úhradě nákladů za vedení registru se podílejí tedy i další zdravotní pojišťovny podle počtu svých pojištěnců.
Výrazným faktorem ovlivňujícím finanční situaci zdravotních pojišťoven je kategorie nedovýběru pojistného. To je zřejmě hlavní klíč a důvod vaší interpelace. Dle údajů zdravotních pojišťoven k 31. 12. 1997, dosud ovšem nepotvrzených auditem, kulminuje částka ukazatele pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti ve výši 5 mld. 370 mil. Kč, a to u pojišťoven činných k 31. 12. 1997, takže nehovořím o těch zaniklých, přičemž tento ukazatel zaznamenal nárůst oproti stavu k 30. 6. 1997 o více než 1,5 mld. Kč. Údaje o pohledávkách za plátci pojistného po lhůtě splatnosti u jednotlivých zdravotních pojišťoven k 31. 12. 1997 jsou následující. Právě tato analýza je velmi zajímavá a já si ji dovolím přednést.
Všeobecná zdravotní pojišťovna má pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti k 30. 6. 1997 - 3 403 411 000. K 31. 12., tedy o čtvrt roku později, 4 mld. 649 mil. Budu to zaokrouhlovat. Vojenská zdravotní pojišťovna k 30. 6. má pohledávky 13 409 000 a k 31. 12. - 81 695 000. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 84 394 000 k 30. 6. a o půl roku později o 2 mil. méně, tedy 82 961 000. Oborová zdravotní pojišťovna bank a pojišťoven k 30. 6. - 18 187 000 a k 31. 12. - 26 832 000. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda měla k 30. 6. - 2 760 000 a k 31. 12. 1997 - 74 258 000. O zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra nemáme údaje.
Stavební zdravotní pojišťovna Stazpo měla 33 102 000 k 30. 6. a 39 694 000 k 31. 12. 1997. Revírní bratrská pokladna 111 634 000 a na konci roku 284 016 000. Regionální zdravotní pojišťovna Rezapo k 30. 6. - 52 480 000 a k 31. 12. - 119 053 000. Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance k 30. 6. - 105 287 000 a k 31. 12. už jen 11 600 000. Zdravotní pojišťovna CRYSTAL, která byla činná jen k 31. 10. 1997, vykazovala pohledávky k 30. 6. 1997 ve výši 10 851 000. Mendlova zdravotní pojišťovna, která byla činná k 31. 3., tam zůstalo 70 000, ale po doúčtování k 31. 12. se tam objevilo dalších 177 000 při vyrovnávání. Od České národní zdravotní pojišťovny nemáme údaje.
Tedy celkem za tyto pojišťovny k 30. 6. je skóre 3 835 591 000 a o půl roku později k 31. 12. 5 369 398 000.
Zde jsem povinna vyjádřit se k obecné problematice vymáhání dlužného pojistného. Zásady a způsob vymáhání dlužného pojistného a penále upravuje zákon 48/1997, který všichni velmi dobře známe, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
***