(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Dámy a pánové, je právě 17.00 hodin. Budeme pokračovat v programu naší schůze, a to interpelacemi na členy vlády. Vylosovali jsme pořadí, které máte před sebou. První vylosovanou byla paní poslankyně Taťána Jirousová, kterou prosím, aby se ujala slova. Doufám, že mezitím dorazí paní ministryně, která nemůže být daleko, neboť tady ještě před chvílí byla.
(Paní ministryně Roithová vchází do sálu.)
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážená paní ministryně, ve své interpelaci bych chtěla upozornit na nedostatky v evidenci plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a tím i na nedostatečnou kontrolu hospodaření zdravotních pojišťoven. V tomto konkrétním případě se jedná o ženu narozenou v roce 1921, která zemřela již v roce 1983. Této ženě byl adresován dopis s výměrem pohledávek včetně penále za pojistné na veřejné zdravotní pojištění od 1.1.1993 do 1.5.1995. Jde o částku přesahující 24 tisíc Kč.
Zajímalo by mě, paní ministryně, zda zástupce Ministerstva zdravotnictví spolu se zástupcem Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí kontroluje hospodaření zdravotních pojišťoven, což dle zákona č. 592/1992 Sb. do jejich kompetence patří, a zda je možné zamezit takto nesmyslným pohledávkám, jakou jsem uvedla.
Dále bych se chtěla zeptat (to už je trochu mimo interpelaci), zda má stát dluh u zdravotních pojišťoven, a pokud ano, jestli paní ministryně ví jaký a jestli tím nejsou ovlivněny platby zdravotních pojišťoven zdravotnickým zařízením. Je mi jasné, že Ministerstvo zdravotnictví neodpovídá plně přímo za tyto věci a že neřídí zdravotní pojišťovny, ale veřejnost to chápe jinak, jako nedostatek způsobený Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví nebo jeho zástupce jsou členy dozorčích rad.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Slovo má paní ministryně zdravotnictví.
Ministryně zdravotnictví ČR Zuzana Roithová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je to velmi závažné a skutečně zajímavé téma, které paní poslankyně přednesla, a já ho vnímám jako úvod do mnohem delší a širší diskuse, která by měla následovat v příštích týdnech a možná i měsících.
Chtěla bych v prvé řadě na druhou otázku říci, že k tomu, abychom dokázali zhodnotit a dobře analyzovat podklady zdravotních pojišťoven, ty podklady, které jinak mají samozřejmě k dispozici členové správní rady, je téměř hotov a zpracován tento materiál, který se jmenuje "Analýza finanční situace ve zdravotnictví". Omlouvám se za to, že tady nebudu říkat všechna přesná čísla, protože věci se mají ověřovat a mají být dobře zdokladovány.
Nicméně co se týče evidence plátců zdravotního pojištění, je to v podstatě základ, od kterého se odvíjí nejen financování, respektive příjmy do zdravotních pojišťoven. Odvíjí se od něho i možný rozvoj nebo naopak útlum zdravotní péče. Plátci pojistného zdravotního pojištění ve smyslu § 4 zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, jsou jednak pojištěnci, zaměstnavatelé a jednak stát. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem v pracovním poměru, účastným nemocenského pojištění, péče, a dále pokud je osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud tato kritéria nesplňuje, je pojištěncem také v případě, že má na území České republiky trvalý pobyt a není za něj plátcem pojistného stát.
Tady bych chtěla říci, že už vůbec tato struktura sama o sobě zakládá na řešení každé této kapitoly zvláště.
Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance a rovněž plátcem části pojistného z příjmů zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu, a to za nezaopatřené děti, poživatele důchodů z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění, uchazeče o zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, vyžadující mimořádnou péči, dále osoby konající základní náhradní službu v ozbrojených silách, další službu nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt a které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění, osoby, které dosáhly věku potřebného k nároku na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do věku 15 let, nejde-li o příjemce rodičovského příspěvku, a ženy na mateřské a další mateřské dovolené, resp. ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství.
Je důležité uvědomit si, za jaké pojištěnce platí stát z různých důvodů a mimo jiné též s ohledem na váš problém, který se týká toho, kdy a v jakém časovém úseku je občan tím občanem, který platí podle některé této struktury, kdy, ve kterém časovém úseku za něj platí stát. Tento systém sám o sobě zakládá určitý dosti složitý problém zvláště v případě kontroly, zda dotyčná osoba v daném časovém období měla platit přímo nebo za ni platil stát, pakliže v nějakém časovém období jde například v nějakém sporu o to, zda je ještě zaměstnancem, nebo už není zaměstnancem atd., je-li na mateřské dovolené a přitom ještě také pracuje. Chci říci, že opravdu ten systém sám o sobě zakládá dosti velké komplikace.
Ve smyslu zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec registrován, respektive pojištěn.
Povinnosti plátců pojistného, a to jak osob samostatně výdělečně činných, osob bez zdanitelných příjmů a zaměstnavatelů, blíže konkretizuje uvedená zákonná úprava takto: Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo organizace, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh.
***