(pokračuje Tošovský)
Takže musím říci, že vláda žádné své sliby neporušila.
Dovolte mi ještě dodat na závěr, že pokud jde o privatizaci těch velkých nebo tzv. strategických podniků, vláda chce uskutečnit pouze takové privatizace do konce svého funkčního období, které budou privatizovány metodou veřejné soutěže, čili žádné přímé prodeje, pouze veřejná soutěž.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si pan kolega položit doplňující otázku? Přeje. Takže má slovo.
Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji, pane předsedající. Panu předsedovi vlády mohu doporučit Studii národního hospodářství od pana Engliše. Tento světově uznávaný ekonom za první republiky zcela jednoznačně varoval před takovými kroky všechny budoucí vlády. Pro přirovnání bych chtěl pouze dodat, co by asi následovalo ve Spojených státech amerických, kdyby někdo, kdokoli se pokusil podporovat odprodej takové firmy, jako je General Motors. Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si pan předseda vlády reagovat?
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane poslanče, dovolte mi pouze poznámku k panu Englišovi, kterého si nesmírně vážím. Přece jenom se domnívám, že žijeme dneska v jiném světě, chceme vstoupit do jiných integračních celků, a to vyžaduje pochopitelně enormní nápor na zlepšení konkurenční schopnosti naší ekonomiky a řadu velmi důležitých kroků včetně privatizačních. Pokud jde o Spojené státy americké obecně, domnívám se, že míra privatizace je úplně jiná a srovnání s Českou republikou nebo jedním podnikem apod. asi tady těžko obstojí.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji, pane předsedo. Jako třetí byl vylosován pan poslanec Exner Václav, který interpeluje pana předsedu vlády ve věci mnohostranné smlouvy o investování. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, od září 1995 probíhají jednání o mnohostranné dohodě o investování v rámci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, kde je také Česká republika členem. Přestože se zdá, že původně stanovená lhůta pro ukončení těchto jednání do 27. dubna nebude z různých důvodů dodržena, bylo by dobře o této věci informovat veřejnost vzhledem k tomu, že jde o záležitost diskutovanou nyní celosvětově, přestože jednání o této dohodě jsou od samého počátku v zásadě udržována v tajnosti.
Protože se touto záležitostí ve velmi nedávné době zabývala také vaše vláda, která nepřijala jednoznačné rozhodnutí o podpoře této dohody, prosil bych vás, jestli byste mohl informovat o výhodách a nevýhodách pro Českou republiku, které přináší tato smlouva, případně o tom, jaké jsou výhrady k textu a směrnice k dalšímu postupu České republiky po jednání vlády.
Chci se vás také zeptat, jestli je k dispozici text návrhu této dohody pro veřejnost. Celosvětově vzniká spojené sdružení těch, kteří protestují proti této dohodě pod názvem Spojená deklarace proti mnohostranné dohodě o investování. Tato skupina osob, stran a hnutí vystupuje pod hesly, že tato smlouva vyhovuje nadnárodním firmám a nevyhovuje národním státům, že je velký pohyb kapitálu, ale příliš málo odpovědnosti za dopady na místní ekonomiku, na život lidí a na životní prostředí. Prosím, abyste také reagoval na tyto případné výhrady.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane poslanče, tato mnohostranná dohoda o investicích je mimořádně důležitou dohodou. Myslím, že to vyjadřuje i jednání vlády, která jednání zahájila v pondělí a potom je přerušila, protože souvislosti jsou natolik široké a rozsáhlé, že není vůbec jednoduché dát zásadní směrnici našim negociátorům, jak mají postupovat při dalším dopracovávání této dohody.
Vláda ani na svém budoucím zasedání ještě nebude v tomto přerušeném jednání pokračovat, protože je potřeba více času na rozmyšlení. Dovolte mi několik slov k tomuto projektu.
Je to společný projekt členských států OECD, kde Česká republika je členem, čili může se podílet, přímo účastnit na přípravě této dohody. Tato mnohostranná dohoda by měla vlastně eliminovat dneska už nepřehlednou šíři tzv. dohod o podpoře a ochraně investic, kterých jsou na celém světě pravděpodobně tisíce. Česká republika jich do současné doby uzavřela 44 s různými zeměmi světa, a když si představíte, že tyto země zase uzavíraly mezi sebou obdobné smlouvy, tak jde skutečně o tisíce smluv po celém světě, přičemž každá je trochu jiná a vyžaduje vlastně určité studium ze strany potenciálních investorů, zájemců apod. Čili vyžaduje to i poměrně velké náklady.
Kromě této smluvní úpravy, která byla v bilaterálních dohodách o podpoře a ochraně investic, je řada věcí týkajících se investic rozptýlena v dalších mezinárodních smluvních dokumentech. Mám zejména na mysli dohody WTO, Světové obchodní organizace, ale i v odvětvových dohodách - mám na mysli zejména Energetickou chartu.
Z toho všeho vychází, že úmysl dát dohromady takovou mnohostrannou dohodu za účelem zpřehlednění, sjednocení, zjednodušení, doplnění je rozhodně dobrý. Česká republika by to měla podporovat. Česká republika má zájem o zahraniční kapitál. Jsme malou otevřenou ekonomikou a budeme potřebovat, aby zahraniční investoři u nás byli a působili.
Teď bych mohl hovořit pravděpodobně celou hodinu dál o mnoha detailech, ale já bych se zmínil o dvou důležitých věcech a potom stručně zareaguji na otázky, které jste položil. Zajímavá je totiž už samotná definice investic. Ta není tak úzká, jako je v bilaterálních smlouvách o podpoře a ochraně investic. Je naopak velmi široká. Příkladmo uvedu, že definice zahrnuje jakékoli aktivum vlastněné nebo kontrolované investorem přímo nebo nepřímo, tedy typicky prostřednictvím i jiného podniku v kterékoli i nesignatářské zemi, zahrnuje jak přímou investici, tak portfoliovou, tak i další druhy aktiv, které v běžné praxi za investici pokládány nebývají, např. licence, povolení, koncese, některé kontrakty práva duševního vlastnictví apod. Čili ta šíře je ohromná a je to naprostá novinka.
Druhá taková zajímavá věc je, že u analogických mezinárodních smluv, jako jsou smlouvy ohledně Urugayského kola v rámci Světové obchodní organizace, se volí většinou přístup zespoda nahoru, to znamená, že země se může připojit k některým článkům nebo k některým oblastem té smlouvy, a ke kterým se přihlásí, to platí, a ke kterým se nepřihlásí, tak jimi není vázána.
***