(pokračuje Ledvinka)
Dámy a pánové, budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Ransdorfa na vrácení návrhu zákona ve všech třech případech k novému projednání v rozpočtovém výboru.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 95. Kdo návrh pana kolegy Ransdorfa podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?
Pro návrh hlasovalo 32, proti 102 poslanců. Návrh nebyl přijat.
Tím jsme ukončili projednávání druhého čtení návrhu zákona projednávání bodů 28, 29 a 30.
Nyní požádal o slovo místopředseda poslaneckého klubu SPR-RSČ pan kolega Vik.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, dámy a pánové, dovoluji si jménem poslaneckého klubu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa navrhnout zařazení nového bodu - usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve kterém Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby pověřil ministra vnitra prošetřením rozhodnutí policejního prezidenta ohledně odvolání policejní ostrahy objektu Poslanecké sněmovny a na základě těchto zjištění zvážil jeho další setrvání ve funkci.
Tento náš návrh se opírá o tu skutečnost, že se policejní prezident svévolně a bez konzultací se zákonodárným sborem rozhodl odvolat policejní síly určené na ostrahu objektů Poslanecké sněmovny. Jsme toho názoru, a to i přesto, že my republikáni nejsme nijak zvlášť nadšeni tím, že ostrahu parlamentu zajišťuje vnitro, že takto státní úředník postupovat nemůže, a je nezbytné z toho vyvodit důsledky.
Chci ještě zdůraznit, že my republikáni jsme již dávno usilovali o to, aby ostraha Poslanecké sněmovny byla zabezpečována tzv. parlamentní stráží. V této věci jsme podnikli zákonodárnou iniciativu, která však nebyla touto sněmovnou akceptována, aniž by však někdo jiný navrhl něco jiného.
Dámy a pánové, jsme toho názoru, že doslova kovbojské manýry pana policejního prezidenta nelze nechat bez odezvy. Navíc to není poprvé, co policejní prezident postupuje - mírně řečeno - svérázným způsobem. Tento bod navrhujeme zařadit nyní. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O slovo se přihlásil pan kolega Pešek, předseda poslaneckého klubu Unie svobody.
Poslanec Pavel Pešek: Dámy a pánové, pane předsedající, dovolte mi, abych nám ulehčil trochu situaci, která nyní nastala, a usnadnil nám hlasování o tomto bodě. Vznáším veto jménem všech ostatních poslaneckých klubů v této sněmovně.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O tom nelze hlasovat. Slova se ujme pan kolega Sládek, předseda klubu SPR-RSČ.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jestliže zde předchozí řečník prohlásil něco o všech klubech, mám to pojímat tak, že Unie svobody, Občanská demokratická strana, KDU-ČSL, socdem. a klub komunistický? To snad není ani možné, aby v roce 1998 ještě něco takového bylo.
Ale zcela vážně: Ano, samozřejmě názory poslanců mohou být různé a toto veto lze uplatnit. Ale je vrchol drzosti, když právo veta ve sněmovně uplatňuje poslanecký klub, který zde nemá co pohledávat, protože žádná Unie svobody v parlamentních volbách nekandidovala. Jsou to podvodníci, jejichž jediným politickým programem je udržet se u koryt. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dalším bodem podle rozhodnutí sněmovny je bod
10.
Návrh poslanců Zuzky Rujbrové, Jany Gavlasové a Jaroslava Zvěřiny
na vydání zákona o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví
/sněmovní tisk 359/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 359 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 359/1.
Předložený návrh odůvodní poslankyně Zuzka Rujbrová. Paní poslankyně, prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, předkládám vám zákon, který se týká problematiky, kterou náš právní řád dosud neupravuje.
Tak jako naše společnost ráda zavírá oči před romskou menšinou, nerada si otevřeně připouští, že mezi námi žijí lidé, kteří se odlišují jiným způsobem. Jsou jinak sexuálně orientováni než většina z vás. V některých stadiích společnosti byli tito lidé za svoji odlišnost dokonce postihováni. Dnes to neděláme přímo. Víme o nich, víme, že svoji odlišnost od většiny neovlivnili sami, že jim byla dána do vínku. Tak jako před nimi zavíráme oči my, zavírá je i náš právní řád. Spolu s kolegy Gavlasovou a Zvěřinou bychom chtěli alespoň tuto právní diskriminaci prolomit.
Na fakt trvalého spolužití osob stejného pohlaví reagují dnes právní řády jednotlivých zemí různě. Samostatnými zákony je tato problematika řešena ve Švédsku, Dánsku, Norsku a na Islandě, stejně jako v některých státech Spojených států amerických. Maďarsko na ně pamatuje dodatkem k Občanskému zákoníku, legislativní proces dosud probíhá v Německu, Lucembursku, Holandsku, Belgii, zákony se připravují ve Francii, Španělsku i Brazílii. Vstřícnější postup úřadů k homosexualitě byl zaznamenám i v konzervativní Velké Británii od zastánců velmi liberálního přístupu, který přiznává homosexuálním párům i právo na umělé oplodnění či adopci dítěte, po konzervativnější přístup, jaký je i náš, který řeší především majetková práva.
Zákon o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví by především měl dát homosexuální menšině možnost právně upravit jejich vzájemné vztahy. Přijetím zákona společnost uznává závažnost společného života dvou lidí stejného pohlaví ve stálém citovém svazku.
Předkládaný návrh se snaží posílit o pozitivní mezilidské vztahy s akcentací na hodnoty vzájemné sounáležitosti, emoční blízkosti a také solidarity tak, že akceptuje a společensky uznává nejen tradiční spektrum společenských vztahů a svazků, ale rozšiřuje je o novou formu párového soužití.
Pojem manželství je z hlediska historického vývoje manželství, jeho funkcí a kulturního vnímání jednoznačně chápán jako životní společenství muže a ženy, jehož hlavním společenským úkolem je reprodukce lidského rodu v nejoptimálnějších podmínkách. Manželství má svůj tradiční ideologický, náboženský a kulturní obsah obecně společností přijímaný. I když to ze současné platné úpravy výslovně nevyplývá, je vznik manželství založen do jisté míry na smluvním principu. Soužití dvou osob téhož pohlaví proto pokládáme za vhodné založit právě na základě smlouvy, byť půjde o zvláštní smlouvu, odlišnou od typických občanskoprávních smluv. Toto soužití může plnit funkce manželství pouze ve vzájemném vztahu těchto dvou osob, nikoliv ve vztahu ke společnosti. Nelze je stavět na roveň manželství, zejména pokud jde o vztahy mezi rodiči a dětmi. Proto je také pro soužití osob téhož pohlaví používán shodně se zahraničními úpravami pojem registrované partnerství.
***