(pokračuje Exner)
Dále pan ministr argumentuje tím, že na rozdíl od bankovního sektoru není zákonná cesta k direktivnímu řešení situace v privátní spolehlivosti státem akceptovatelná ani z politického hlediska, ani z jiných hledisek. Právě je důležité to, že uvádí na rozdíl od bankovního sektoru - a rozdíl vidí v tom, že se jedná o soukromé vlastnictví výrobních prostředků a dalšího fixního i oběžného kapitálu. Zatímco v oblasti průmyslu se MPO a vláda nestará o průmysl, tam, kde je oběžný kapitál, se o banky stará. To bohužel také charakterizuje situaci, která - jak se domnívám - je i pro pravicovou část našeho politická spektra nepřípustná.
Dále pan ministr ve své odpovědi podává informaci o prodeji společnosti Huť Poldi-Ušlechtilé oceli s.r.o., nyní v likvidaci, resp. je na ni konkurzní řízení, společnosti Fera, jejímž majoritním vlastníkem jsou Železárny Veselí nad Moravou.
Z odpovědi zcela jednoznačně nevyplývá, jestli společnost Huť Poldi-Ušlechtilé oceli byla prodána i se značkou Poldi nebo bez ní, a proto bych prosil, jestli by bylo možné upřesnit, kdo dnes vlastní značku Poldi.
Dámy a pánové, na základě obsahu odpovědi, na základě argumentace, která zde byla, a toho, že sněmovna při prakticky stejné odpovědi nesouhlasila s odpovědí na interpelaci při posledním projednávání, musím trvat na návrhu, aby sněmovna i tentokrát nesouhlasila s odpovědí ministra průmyslu a obchodu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O slovo požádal ministr průmyslu a obchodu pan Karel Kühnl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, beru na vědomí nesouhlas pana poslance Exnera a zároveň beru na vědomí, že svůj nesouhlas nespojil s žádnou novou otázkou kromě jedné jediné. Byla to otázka, kdo v rámci dnešních právních vztahů vlastní značku Poldi. Já si dovolím tuto otázku zodpovědět písemně. Je to složitá právní otázka, na kterou v tuto chvíli nemohu odpovědět. Musím toto zadat expertům. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Slyšeli jste návrh usnesení. Odhlásil jsem vás na vaši žádost. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat.
Zahájil jsem hlasování číslo 92. Kdo návrh pana kolegy Exnera podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?
Pro návrh hlasovalo 58, proti 28 poslanců. Návrh byl přijat.
Dámy a pánové, konstatuji, že jsme se tak vyrovnali s bodem 105 schváleného pořadu 23. schůze. Nyní se podle... Omlouvám se.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl odpověděl ještě na interpelaci poslance Petra Šuláka ve věci uzavírání závodů dřevozpracujícího průmyslu v důsledku nedostatku surové dřevní hmoty, tj. kulatiny. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 434. Otevírám rozpravu. Jako první se do ní hlásí pan kolega Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené dámy a páni kolegové poslanci, k písemné odpovědi pana ministra Kühnla z 23. února 1998 na mou interpelaci ve věci uzavírání závodů dřevozpracujícího průmyslu v důsledku nadměrného exportu kulatiny musím bohužel říci, že mě neuspokojuje. Odpověď sice obsahuje velké množství údajů encyklopedického charakteru, nicméně pomíjí skutečnost, že v důsledku zrušení množstevně omezených licencí na rok 1997 vývoz kulatiny v roce 1997 narostl a v roce 1998 tento trend pokračuje. Index nárůstu mezi rokem 1996 a 1997 činí 10 %, což je slušný nárůst. Argumentace, že tento vysoký nárůst exportu kulatiny je eliminován nárůstem těžby pilařských výřezů o 11,8 %, neobstojí. Pan ministr zajisté ví, a přímo to v odpovědi konstatuje, že u nás v letech 1990 - 1997 výrazně vzrostl počet zejména malých dřevozpracujících závodů, které ke své existenci potřebují onu nekontrolovaně exportovanou kulatinu. Ony nůžky mezi potřebou tuzemských dřevozpracujících závodů a víceméně omezenými tuzemskými zdroji dřevní hmoty zrušením množstevních licencí byly jen více rozevřeny.
Pan ministr také konstatuje, že více než 30 % tuzemských závodů je údajně nadbytečných. Ano, jsou nadbytečné, neboť Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství umožňují nyní neomezený export kulatiny. Zahraniční zpracovatelé mohou zaplatit za kulatinu vyšší ceny, neboť mají lepší výrobní technologii, a tedy vyšší výtěžnost. Proč se tedy zrušily množstevní vývozní licence, když tento rozdíl ve výtěžnosti tuzemských a zahraničních závodů generuje spirálu neudržitelného růstu exportu surové dřevní hmoty?
Množstevní vývozní licence se zrušily proto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství spoléhají na neviditelnou ruku trhu a jaksi přehlížejí reálně existující podmínky existence tuzemského dřevozpracujícího průmyslu. To pak vede k tomu, že Česká republika se dostává do role exportéra kulatiny a neexportéra dřevařských výrobků s přiměřeným podílem přidané hodnoty. Při nápravě je nutno přistoupit k opatřením omezujícím export nezpracované dřevní hmoty.
Mimochodem, pane ministře, v ostravském Bauhausu stojí jedno dovezené prkno o rozměrech 2 metry krát 15 cm 350 korun. Myslím, že je to názorný příklad, jak se má exportovat dřevo.
Pokud jde o konkrétní uzavírání pilařských provozů na Valašsku, jen ve Vsetíně - podle mých informací - a v jeho okolí jsou postiženy tři velké závody. Jmenovitě byl uzavřen závod Delta, Dřevařské závody Šumperk, silně omezily svoji produkci závody Severhaus a Ország. Otazníky se vznášejí i nad závodem Dřevařské závody Šumperk ve Valašském Meziříčí.
Z uvedených důvodů předkládám návrh na usnesení 23. zasedání Poslanecké sněmovny, tj. vyslovení nesouhlasu s písemnou odpovědí pana ministra Kühnla na interpelaci poslance Petra Šuláka ve věci uzavírání závodů dřevozpracujícího průmyslu v důsledku nadměrného exportu kulatiny z České republiky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr průmyslu a obchodu pan Karel Kühnl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně nezbývá, než konstatovat, že pan poslanec Šulák nevznesl žádné nové dotazy, nepřinesl žádnou další informaci navíc k těm, které již prezentoval ve své interpelaci. Nezpochybnil žádnou část mé odpovědi, ale já samozřejmě rozumím tomu, že se snaží svým způsobem chránit postavení domácích dřevozpracujících podniků. Bohužel jeho pláč je pláčem na falešném hrobě.
***