(pokračuje Maixner)
Opravdu se vám, paní ministryně, nezdá, že je něco shnilého ve státě českém?
Zajímavá je informace, že žalovaný, tj. vedení Českých drah, se obává tohoto rozhodnutí. Žádám paní ministryni Parkanovou, aby uvedla, proti čemu se vedení Českých drah vlastně odvolalo, když soud neměl pravomoc rozhodnout, a aby uvedla datum odvolání.
Z této částečné informace lze totiž vyvodit různý úsudek, třeba i to, že paní ministryně nebo tým úředníků z jejího ministerstva při sestavení odpovědí uvažoval podle šablony žalovaný rovná se odbory. V tomto sporu žalovaný je však vedení Českých drah a podle toho vypadá přístup soudu v projednávání sporu. Otázkou je, jestli rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo pod politickým tlakem, nebo bylo nezištné. I druhá alternativa je totiž možná.
Ze zdrojů blízkých vedení Českých drah máme informaci, že bývalý generální ředitel Mládek během stávky železničářů utratil na televizní reklamu zhruba 12,5 milionu korun. V té době v televizi běžela jedna reklama zhruba za 1,5 milionu korun. Vedení OSŽ musí mít svatou trpělivost, když např. při kolektivním vyjednávání na jedné straně slyší, že nejsou prostředky na mzdy, ale na druhé straně se takto na Českých drahách hospodaří. Stačí si jen připomenout devět podnětů hospodárnosti na Českých drahách, jejichž vyšetření bylo součástí dohody o ukončení stávky. Řešení těchto podnětů se nějak vytratilo do ztracena.
Je vidět, že poslední garant této dohody v této vládě je pan Josef Lux a je v klidu. Proč se zbytečně namáhat, když stačí pozvat pana Duška na Ministerstvo zemědělství a televizi pak podstrčit zprávu, že jednal s panem Duškem z pověření nového premiéra vlády pana Tošovského a výsledkem jednání bylo, že stávka na železnicích nebude. Pokud se pan Dušek vzbouří, jednoduše bude podvodníkem pan Dušek. Velmi vtipné, typicky lidovecké. To zařídil pan ministr Lux. Pan Lux se zřejmě hodně přiučil u svého velkého vzoru - Klause. Bývalý premiér při železničářské stávce v roce 1997 se také cítil panem Duškem podveden. Situace byla obdobná, jako je teď.
Ještě k úvodu posledního příkladu k dokreslení situace na Českých drahách. Odvolání generálního inspektora ing. Vrány zřejmě ze zoufalství medializoval neefektivní použití státních prostředků na modernizaci osobního vozu Českých drah za pouhé necelé 2 miliardy korun. Bývalá vláda České republiky, jednání vlády tehdy řídil pan ing. Lux, vyměnila nepohodlné články vedení rady Českých drah, čímž umožnila odvolání ing. Vrány. Jedním z nových členů správní rady Českých drah, kteří věděli, jak hlasovat, byl i pan Moos, současný ministr dopravy. Bývalý předseda správní rady Michal Tošovský se dnes v tisku vyjadřuje, že ing. Vrána byl odvolán za neodbornost. Ing. Vrána pracoval na železnici od vystudování, pan Tošovský možná jeden rok, a hned jako předseda správní rady. Vránův nástupce, zmíněný důchodce ing. Hofta, se osvědčil po odborné zdatnosti a hlavně svou spolehlivostí. Na jednom z posledních zasedání správní rady Českých drah totiž připravil k projednání materiál týkající se zmíněné rekonstrukce osobního vozového parku. Výsledkem šetření pana ing. Hofty je zjištění, že osobní zavinění nelze dokázat. Důchodce ing. Hofta se ukázal jako chlap, neshodil toho, kdo mu pomohl do funkce a k vylepšení důchodu, který už měl dávno pobírat. Výši platu generálního inspektora drah raději nebudu zveřejňovat, ale o člověku, který má smluvně nepřečtené jméno na podpisu, se raději nebudu vyjadřovat.
Vážená paní ministryně, ani se vám nedivím, že jste se k situaci na Českých drahách nevyjadřovala. Z té špičky ledovce, kterou jsem před chvílí nastínil, normálnímu člověku musí být zle a v této džungli snad nezajistí spravedlnost ani sám Bůh. Přesto si myslím, že určité šance tu jsou. Třeba pan ministr dopravy pan Moos udělá tlustou čáru za svým působením ve správní radě Českých drah a začne konečně napravovat způsobené chyby po bývalém ministru dopravy panu Římanovi od dopravní politiky našeho státu až po nesmyslné organizační změny. Jednou z nich je i redukce OPŘ.
Dámy a pánové, až budete hlasovat o odpovědi ministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové na moji interpelaci, tak si vzpomeňte, že máme také své svědomí.
Na druhém listu odpovědi paní ministryně Parkanové je jen jedna věta, a ta se dá hodnotit jako nejlepší na konec. Paní ministryně s ohledem na své kompetence považuje svoji odpověď za vyčerpávající. Paní ministryně spravedlnosti při odvolání k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 trpí nedostatkem kompetencí, údajně. Pak už nezbývá, než se zeptat, za jakým účelem existují uvedené instituce a proč živíme z daňových poplatků dané instituce. Po odpovědi paní Parkanové případně navrhnu usnesení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se hlásí paní ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová.
Ministryně spravedlnosti ČR Vlasta Parkanová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pan poslanec ve svém vystoupení prolnul velmi mnoho rovin, velmi mnoho problémů a musím připomenout, že tato vláda pracuje podle kompetenčního zákona a její členové jsou odpovědni každý za určitou výseč, za kterou odpovídají ve svém resortu.
Mě samozřejmě těší důvěra pana poslance, že očekával ode mne, že problematiku dopravy a spojů dokážu řešit namísto bývalého ministra pana Římana a že dokážu řešit problematiku v ještě širším kontextu namísto bývalého pana premiéra Klause, ale musím říci, že dosud nejsem ani premiérkou této vlády, ani prezidentem tohoto státu, já jsem ministryní spravedlnosti, a proto jsem se musela k interpelaci pana poslance vyjadřovat tak, jak jsem se vyjádřila.
Připomenu některá fakta, která tu sice částečně z úst pana poslance zazněla, ale byla, jak už jsem řekla, prolnuta tolika jinými rovinami, že se mi zdá, že je nutné je ještě zopakovat.
Já jsem si samozřejmě z celého popisu věcí vybrala ty, které se týkají mého resortu, a za které, byť zprostředkovaně, nesu odpovědnost. Říkám "byť zprostředkovaně", protože samozřejmě, pokud jde o chod soudnictví, odpovídám za něj z hlediska správního, a nikoli z hlediska rozhodování, a předpokládám, že nikdo v této sněmovně soudcovskou nezávislost nezpochybňuje.
Chci znovu potvrdit, že v předmětné věci, a bylo to to soudní řízení, které probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 1, jsem prověřovala stav řízení a zjistila jsem, že usnesení ze 6. listopadu loňského roku bylo pod spisovou značkou 31c) z roku 1997 zastaveno pro nedostatek pravomoci o návrhu soudu rozhodnout. Do tohoto rozhodnutí podal žalovaný odvolání a spis byl poté 8. ledna 1998 předložen Městskému soudu v Praze, kde je veden pod jinou spisovou značkou, to ale není podstatné.
Samozřejmě, že trvám na tom, že v této věci nedocházelo k žádným průtahům. Pokud by snad pan poslanec očekával, že se přikloním k tomu, že budu zpochybňovat výsledek soudního rozhodnutí, tak ho musím zklamat. V žádném případě to neudělám a neočekávám to ani od nikoho jiného.
Musím připomenout ještě další věc. Pan poslanec sám připustil, že některé body jeho interpelace patří spíše jiným vládním činitelům, a já si myslím, že ti členové vlády, kteří se dostali do svých resortů po vládě předcházející, se této odpovědnosti jistě nebudou zbavovat. A pokud bude pan poslanec v určité části v odpovědi na jeho interpelaci nespokojen, tak se pravděpodobně a ochotně k té problematice vyjádří.
Jak jsem říkala, já se mohu soustředit pouze na tu část interpelace, která byla věnována soudnímu řízení, které navrhlo ústředí Odborového svazu železničářů, a tam žalovalo neplatnost zmíněných organizačních změn u Obvodního soudu pro Prahu 1.
***