(pokračuje Kasal)
Jako první zazněl návrh na přikázání ústavně právnímu výboru, pak zazněl návrh na vrácení k dopracování, pak zazněl návrh na odročení do 30.6. a pak zněl návrh na přikázání hospodářskému výboru. Samozřejmě, že smysl přikazovat tento návrh výboru má smysl pouze poté, pokud sněmovna odmítne návrhy předešlé, tedy návrh k dopracování a návrh na odročení do 30.6. Je s tím takto souhlas? Pan poslanec Bláha se hlásí. Chcete mně připomenout další výbory. Ano, souhlasím.
Poslanec Jan Bláha: Navrhoval jsem další výbory postupně, a když by to neprošlo, pak by bylo usnesení, které naznačoval kolega Payne a kolega Kužílek.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Možná jsem se naivně domníval, že jste se s panem poslancem Grulichem domluvili, že už je to konečná verze z vaší kuchyně, ale není to tak. Připomínám i tento návrh pana poslance Bláhy.
Dámy a pánové, v tuto chvíli vás odhlásím. Vidím, že jsou zájemci. Hlasovat budeme v 15.23 hodin.
Dámy a pánové, budeme nyní hlasovat o návrhu, kterým by Poslanecká sněmovna přijala usnesení, že vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.
S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Bláha. Toto hlasování považuji za zmatečné.
Poslanec Jan Bláha: Domnívám se, že návrh je podle mého soudu nehlasovatelný, protože jsme zůstali v pozici, kdy jsme zákon v prvním čtení pustili a nikomu nepřikázali do druhého. Vracet se zpětně v této paralele mně připadá nehlasovatelné.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pokoušel jsem se to tady shrnout, jak jsem nejlépe uměl, a konstatoval jsem, že jsem v jednacím řádu nevyčetl, kdy mají návrhy na zamítnutí nebo navrácení k dopracování vzejít. To jsem říkal před chvílí. Neumím si představit, z čeho chcete dovodit, že nemůže zaznít návrh, o kterém nebylo hlasováno. Myslím si, že návrh může zaznít. Rozhodneme hlasováním. O podpoře tohoto návrhu rozhodne sněmovna.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 61 a táži se, kdo souhlasí s návrhem, aby tento návrh zákona byl vrácen navrhovateli k přepracování. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Pro hlasovalo 112, proti 50.
Tím jsme se vyrovnali s tímto návrhem. Byl vrácen navrhovateli k přepracování.
Nyní se budeme věnovat bodu
14.
Návrh poslanců Petra Hulinského, Tomáše Kladívka a dalších
na vydání zákona o výkonu trestu odnětí svobody
/sněmovní tisk 408/ - prvé čtení
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 408 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 408/1. Prosím, aby se nyní slova ujal zástupce navrhovatelů pan poslanec Petr Hulinský. Ostatní prosím, aby se ztišili a vyslechli zprávu navrhovatele.
Poslanec Petr Hulinský: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, předem se vám omlouvám, že důvodovou zprávu k tomuto zákonu budu přednášet pomaleji z důvodu, aby mně bylo rozumět. Stala se mi totiž nemilá příhoda, že mi kamarád při hře squash přerazil při nápřahu raketou tři přední zuby, a dnes jsem strávil dvě hodiny na zubařském křesle a provizorní nové zuby získám až zítra. O to víc vás prosím o klid, protože nešišlat mi činí velké problémy.
Předpokládaný návrh zákona představuje jeden z výrazných momentů transformace českého vězeňství po listopadu 1989. Praktické uplatňování zákona č. 59/1965 Sb. ukazuje, že přes řadu novel je třeba některé ustanovení zásadně změnit, přizpůsobit nové společenské realitě, praktickým zkušenostem a v neposlední řadě i zkušenostem z právní úpravy vězeňských systémů, především evropských zemí.
Zpracovaný návrh zákona sleduje tyto cíle:
1. Dosáhnout vyšší účinnosti trestu odnětí svobody. Návrh vychází z principu, že postavení odsouzeného z hlediska rozsahu jeho práv závisí především na jeho chování během výkonu trestu. Pokud odsouzený porušuje povinnosti uložené zákonem včetně povinností vykonávat přidělenou práci, nevzniká mu nárok na využívání řady možností, které výkon trestu zmírňují. Rovněž se zpřesňuje a doplňuje výčet kázeňských odměn, které lze odsouzenému udělit, aby měly motivující povahu.
2. Odstranit zbytečné úkony, které dosud nepřiměřeně zatěžují práci soudů. Dosud platný zákon vychází z modelu, ve kterém jsou práva a povinnosti odsouzených stanoveny v závislosti na typu věznice, ve které odsouzený vykonává trest odnětí svobody. Návrh vychází z jednoho modelu v průběhu výkonu trestu. Práva a povinnosti odsouzených jsou stanoveny jednotně. Typy věznic se liší pouze způsobem vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti.
3. Širší zapojování obcí a nestátních subjektů do účasti na zajišťování výkonu trestu. Věcné změny, které se do návrhu zákona promítají, lze rozdělit do těchto skupin.
Za prvé změny v organizaci výkonu trestu, které se postavení odsouzení bezprostředně nedotknou, za druhé změny, které předpokládají zlepšení postavení odsouzených, za třetí změny, které zpřísňují podmínky výkonu trestu.
Praktické dopady navrhované právní úpravy:
Nepředpokládá se, že přijetím a zejména účinností navrhované právní úpravy by byly spojeny problémy, které by vedly ke vzniku mimořádných událostí ve věznicích.
***