(pokračuje Skopal)
Podle původního znění transformačního zákona má tato skupina nárok na vydání majetkového podílu po sedmi letech. Nestanoví se však zde, jakým způsobem se tak má stát, jak realizovat vydání majetkového podílu. Toto období bude nabíhat převážně ve druhém pololetí 1999. V případě, že by nedošlo k novelizaci uvedeného zákona, vzniká zde nebezpečí dlouhých soudních sporů, opětného oslabení zemědělských družstev, rychlého odlivu volných zdrojů ze zemědělství do osobní spotřeby. Tím dojde k dalšímu snížení konkurenceschopnosti našeho zemědělství před vstupem do Evropského společenství.
Vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně až po předložení návrhu poslaneckého, který řeší vzniklou situaci jiným způsobem a bez nároků na rozpočet Pozemkového fondu České republiky. Rovněž tento vládní návrh skýtá nebezpečí v § 13 c), kde podle něj má majitel transformačního listu právo nabídnout ho zemědělskému družstvu a to má povinnost odkoupit tento transformační podíl za jmenovitou hodnotu.
Vládní návrh neodpovídá přesně potřebám zemědělské prvovýroby. Jeho přijetím by nedošlo k řešení problému vyplývajícího ze současného znění zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Skopalovi. Pan poslanec Tyl se hlásí do rozpravy.
Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dva návrhy, u nichž bylo navrženo sloučit rozpravu a které jakoby ukazují na jednu problematiku, nejsou souměřitelné a není moc logické slučovat k nim rozpravu, protože směřují každý k něčemu jinému a nic na tom nemění ani skutečnost, že jeden z návrhů je v podstatě jedním odstavcem návrhu jiného.
Budu se věnovat prvnímu návrhu kolegů Brožíka a Machovce. Musím konstatovat, že navrhovaná právní úprava, která ve svém zdůvodnění říká, že vlastně nabádá k možnosti integrace výrobních a spotřebních družstev atd., tak toto je naprosto neopodstatněné. V § 18 stávajícího transformačního zákona jsou tyto možnosti umožněny a musíme se zeptat, proč jich nebylo využito. Samozřejmě spotřební a výrobní družstva se nedokázala transformovat a to v konečném důsledku znamenalo jejich konkurenční neschopnost. Nic se na tom nezmění ani eventuálně přijatou touto úpravou.
Argumentace, že tato družstva by mohla konkurovat obchodní síti, jako je Delvita apod., je naprosto směšná. To nikdo nemohl myslet vážně. Že by pár vesnických spotřebních družstev mohlo konkurovat dnes evropsky zavedeným sítím, to je opravdu humor, který je zde použit.
Pravým účelem tohoto návrhu je vyvázat majetek, který tvoří 75 % čistého jmění, z nedělitelných fondů a nemuset jej odvést do Fondu národního majetku. Ale to je přece o tom, že tato družstva si ten majetek sama nikdy neopatřila, že to byl majetek ze státních záborů, do kterých byl státem vložen, a ten majetek tam nejméně ze 75 % zpět patří. Navíc argumentace, že jeho vlastníci by to nějak chtěli upravit - přece každý ví, že dnes vlastníky výrobních a spotřebních družstev nejsou zdaleka vlastníci ze 60., 70., 80., ale ani začátku 90. let. Je to pár lidí z managementu. Tak si to přiznejte a řekněte, že je chcete tak jako v jiných případech dát těm několika stovkám lidí managementu těchto družstev. To je po osmi letech transformace smutná záležitost.
Nemusím se připojovat k již vysloveným názorům. Říkám závazně: tento návrh zákona je neopodstatněný.
Co se týče vládního návrhu transformačního zákona, ten je dalekosáhlý, a protože se to částečně diskutovalo s jinou předlohou, která je teď ve druhém čtení, poprosím předkladatele jen o odpověď na několik otázek. Prosím, aby odpověděl, proč má Pozemkový fond, který je součástí státních rozpočtů, plnit závazky soukromého subjektu. Proč? To musíme vědět. A proč byly tyto subjekty takto vybrány a proč ne jiné? To je jedna část.
Nechci nijak radit vládě minulé ani současné v tom, co má dělat, ale ještě bych tomu nějak porozuměl, kdyby to Pozemkový fond na sebe chtěl vzít jako závazek, který jednou bude těmi subjekty splněn. Tomu bych rozuměl, že on dovede převzít závazek, závazek se nezmenšuje, neničí, nelikviduje a že on chce pomoci těm, kterým závazek patří, a že tudíž ho na sebe umí vzít.
Další otázka je, proč chce na tak strašně dlouhou dobu 7 plus 20 let odložit splácení takového závazku a proč předpokládá dvouprocentní úročení. Kdybychom to spočetli na tu nejdelší možnou dobu splácení a aproximovali očekávanou inflaci, tak je přesně spočítané, že za 20 let je to nula, že vlastně již dnes se s tím mohou ty subjekty rozloučit. Takže to není řešení, které by jim mohlo nějak pomoci kromě okamžitých 10 tisíc. Proč to neúročí sazbou, která oficiálně v tomto státě běží? To by byl závazek, který by byl konzistentní s úrokem a s jinými finančními závazky.
Za poslední. Věřitel, kterým se Pozemkový fond stává, ten by eventuálně mohl v rozsahu transformačních dluhopisů potom s nimi pracovat sám a nemusel by se ohlížet na jednotlivé subjekty, které budou tu či onde chtít obchodovat s neobchodovatelným a nerealizovatelným podílem.
Tento vládní návrh je černým místem mezi minulými vládními návrhy. Je to jeden z nejhorších návrhů, které minulá vláda připravila. Pevně doufám, že ve své strategii, ve svém celkovém zaměření musí být odmítnut touto sněmovnou a nebude přijat. Děkuji vám za pozornost.
***