Poslanec Karel Mach: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, kolegyně a kolegové, můj úkol jako zpravodaje pro první čtení je nezáviděníhodný, protože jsou tu v podstatě tři předlohy, a to návrh kolegů Brožíka a Machovce, ve druhém čtení návrh novely (který už projednával zemědělský výbor) transformačního zákona, který řeší tutéž problematiku, i když z jiného pohledu než návrh vládní, a nyní návrh vládní.
Já si myslím, že by bylo korektní, abych jako zpravodaj pro první čtení doporučil, aby zákon byl také propuštěn do druhého čtení. Nicméně si myslím, že diskuse k tomuto návrhu bude ve sněmovně složitá. Problém je i v časovosti obou předložených novel. V úvodu pohledu řeší stejný problém, ale k řešení dochází zcela jiným mechanismem. Jde o vypořádání oprávněných osob podle zákona 42, čili transformačního zákona z roku 92 Sb., které byly postaveny do role osob, které ze zákona musí sedm let vyčkat na vyplacení svých podílů, neboť se nestaly účastníky nové právnické osoby, tzv. družstva, ani nemohly zatím s majetkem podnikat, protože nesplňovaly podmínku, že zajišťují či provozují zemědělskou výrobu. To byly dva rozdíly v termínech mezi zákonem o půdě, o restitučním majetku a transformačním zákonem č. 423.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Karlu Machovi a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan kolega František Novák, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Hofhanzl.
Poslanec František Novák: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem přesvědčen, že velmi podrobná rozprava, která proběhla v rámci obecné rozpravy k návrhu kolegy Machovce a dalších, byla směřována k podstatě problému, který má řešit vládní návrh novely transformačního zákona. Myslím si, že obě předlohy jsou založeny na stejném principu, a to znamená, že de facto touto novelou by se ve vzájemném vztahu věřitele a dlužníka měl zvýhodnit dlužník před věřitelem. Pro mne tento problém zůstává i v této předloze.
Já si myslím, že je třeba zmínit další významný faktor, a to je zapojení se Pozemkového fondu do vyrovnávání pohledávek oprávněných osob. Myslím si, že pokud řekneme, že Pozemkový fond se zapojí do tohoto vztahu, tak je třeba říci, že se do tohoto vztahu zapojí všichni daňoví poplatníci tohoto státu. Skutečnost je taková, že Pozemkový fond dluží na vydávání náhrad více než 3 mld. Kč, a tyto 3 mld. Kč nemá ani v rozpočtu pro rok 1998. Schválením této novely bychom založili novou povinnost Pozemkovému fondu, aby vyrovnával určité závazky, na které podle mého přesvědčení ani v nejbližších letech nebude mít zdroje. To znamená, pokud bychom schválili tuto novelu, tak by ze státního rozpočtu musely být nějakou cestou do Pozemkového fondu tyto prostředky vloženy.
Dámy a pánové, já si myslím, že je třeba se zamyslet i nad tím, jak dlouho by měly podle této novely čekat oprávněné osoby na skutečné vyrovnání, a vzhledem k tomu, že v době dvaceti let by se měly počítat úroky 2 %, tvrdím, že by tyto osoby vyrovnány nebyly.
To jsou pro mne hlavní důvody, proč v rámci této obecné rozpravy dávám návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Františku Novákovi. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Hofhanzl, připraví se pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Dámy a pánové, můj názor na tento problém je sněmovně znám. Mluvil jsem o tom již v dřívějším projednávání návrhu Karla Machovce. Chtěl bych pouze říci, že tyto návrhy zákonů jsou esencí a završením špatně započaté a prováděné transformace zemědělského odvětví. Chtěl bych říci, že povinností vlád, které si říkaly, že jsou pravicové, bylo změnit stav, který se vytvořil v uplynulých čtyřiceti letech před rokem 1989. Povinností vlád, které si říkaly, že jsou pravicové, mělo být důsledně udělat koncepční transformaci zemědělství tak, abychom obnovili tradiční fyzické vlastnictví zemědělské půdy a abychom obnovili způsob hospodaření, jaký na zemědělské půdě je podle mého názoru nejlepší.
Myslím si - a to je nejen můj názor, ale potvrzuje to i historie - že na půdě může hospodařit zodpovědně jen fyzický vlastník, který má kontinuitu v čase a má pokud možno kontinuitu generační.
Jsem si vědom, jak obtížný to byl úkol. Byl to úkol, který nešlo provést jednoduše ani v krátkém čase. Bohužel, nikdo z nás nesejme zodpovědnost za budoucí konkurenční schopnost českého zemědělství. Půjdeme do Evropského společenství, půjdeme do hospodářského společenství, kde platí hospodářské zákony, kde platí zákony ekonomie, a nikdo k nám milosrdný nebude. My jsme české zemědělství netransformovali na zodpovědné konkurenceschopné podniky, a to, co tyto dva zákony dělají, je pouze završením špatně rozběhlého procesu.
Chci říci, že jednu z největších zodpovědností za to nese ministr zemědělství. Nikdo to z nás nesejme. Jsem si vědom, že jsem svůj podíl zodpovědnosti nesl i já, i když jsem se bouřil. Bouřil jsem se asi málo a sil bylo málo.
Připojuji se k návrhu pana poslance Františka Nováka na zamítnutí obou předloh těchto zákonů.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kolega Novák - nepletu-li se - navrhl zamítnutí vládního návrhu, pan kolega Hofhanzl to tedy rozšiřuje, protože ve druhém případě se nemá k čemu připojit, čili je to jeho návrh na zamítnutí i první předlohy.
Slovo má pan poslanec Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/92 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 546/92 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se snaží reagovat na současný nelehký stav zemědělských družstev. Jedná se o záležitost vypořádat nároky oprávněných osob, které nebyly členy družstva ani se jimi nestaly a které nezačaly provozovat zemědělskou prvovýrobu.
***