Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, k návrhu zákona mám jednu připomínku. Jsem tak trochu podjatá osoba, neb se již více než 20 let zabývám také soudně znaleckou činností ve zdravotnictví. Nicméně si myslím, že to nebrání objektivnímu posouzení předlohy.
Navrhovaný model, který zavádí dichotomii znalců soudních a znalců komerčních, je z několika dobrých a myslím, že velmi validních důvodů nepřijatelný. Mám za to, že bude mást veřejnost, která bude potřebovat dlouhý čas na to, než si na tuto dichotomii zvykne. Není v souladu s tím, co je podle mých znalostí nebo informací obvyklé jinde v Evropě. Navíc se tak trochu vyvazuje stát z povinnosti dbát na odbornou a morální úroveň znalců v celé oblasti, kterou nazývá komerční znaleckou činností. Víme všichni, jak vypadá dohled živnostenských úřadů právě v této oblasti nad lidmi, kteří podnikají právě pod jejich dozorem.
Tato navrhovaná zákonná norma může vyvolat až chaotickou situaci v oblasti, kterou slibuje jinak regulovat. To není názor jen můj a názor subjektivní, je to názor celé řady expertů, z nichž některé zde moje předřečnice zmiňovaly. Experti této věci zcela jistě rozumějí lépe než já sám. Je mi zcela jasné, že oblast soudně znalecké činnosti nějakou novou legislativní úpravu asi vyžaduje, a proto doporučuji sněmovně vrátit tento návrh předkladateli k dopracování tak, jak to učinily mé předřečnice.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Jaroslavu Zvěřinovi.
Slovo má pan poslanec Krejsa, připraví se pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, jsem poněkud překvapen zjištěním, že mohu předkladatele vládního návrhu zákona, který právě projednáváme, byť částečně, i pochválit. Nemyslím si na rozdíl od kolegyně Kupčové, že by to byl návrh zákona zbytečný.
Snaha zkvalitnit procesní úkon jak v trestním, tak v občanském soudním řízení je nejen chvályhodná, ale především nezbytná. Paní ministryně se mnou bude pravděpodobně alespoň v duchu souhlasit, že by se zkvalitňování procesních úkonů rozhodně nemělo zastavit jenom u zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících.
Předložený návrh na rozdíl od spousty jiných dokonce neopomenul v praxi nezbytný soulad s jinými právními předpisy, mám na mysli zákon živnostenský. Je mi sympatická i snaha ponechat v navrhované koncepci v působnosti soudních znalců a tlumočníků jen takové úkony, které jsou vyžadovány ve veřejném zájmu a při kterých je nutno zachovat úřední charakter. Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa rovněž vítá optimalizaci počtu soudních znalců a tlumočníků. Souhlasíme bez výhrad se zúžením rozsahu činnosti těchto znalců a tlumočníků, neboť hlavní náplní jejich práce dle mého názoru by měla být soudní a správní řízení, pokud jsem ovšem správně pochopil tok myšlenek předkladatele v návrhu obsažených.
Dovolil bych si poněkud kacířskou myšlenku, která ovšem, jak se pokusím naznačit později, vyplývá z logiky věci i z daného principu, či chcete-li leitmotivu celé novely zákona. Dovolím si tvrdit, že pokud nebude soudní znalec povinně ze zákona pracovat současně pro notářství a státní orgány, tj. pro Policii České republiky a obecní zastupitelstva, dopracujeme se ke stejné právní naivitě, jaká tu právě díky soudním znalcům vytunelovala de facto celý transformační proces, jak už to ostatně naznačila kolegyně Rujbrová. A přeměnila ho v nesmrtelnou scénu z Formanova filmu Hoří, má panenko!, kdy se po zhasnutí světel po tancovačce čekalo na vrácení rozkradené tomboly.
Mí právní poradci v této sféře odhadují daňové úniky na 30 až 35 miliard korun ročně, tedy na celý roční rozpočet Ministerstva obrany. Mám na mysli úniky pouhým podhodnocováním při předem domluvených jednáních s převodci, úniky tzv. odbornými odhady, za které nikdo neručí a které bude navíc provádět i polovzdělaný odborník, neboť u předlohy návrhu zákona navíc postrádám zákonem stanovené vzdělání soudních znalců vysokoškolského směru tak, jak je to např. velmi správně stanoveno v novelizaci zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ne že bych měl něco proti středoškolákům, ale soudní znalec v oboru zdravotnictví také nebývá zdravotní sestra, ale lékař specialista, který má možnost vstřebávat neustále nové poznatky a nové informace, z čehož logicky vyplývá, že soudní znalec by neměl být například důchodce. S výjimkou vysokoškolských profesorů, neboť pouze oni mají příležitost neustálého sebevzdělávání na základě spolehlivého a pravidelného přísunu informací, a neztrácejí tak kontakty s oborem.
Vládní návrh zákona však bohužel opomenul - chce se mi věřit, že nikoliv záměrně - i střet zájmů. Soudní znalec - alespoň dle republikánských principů - by neměl být například zaměstnancem realitní kanceláře, členem obecního zastupitelstva či ministerstva stavebnictví, protože v takovýchto případech pak mohu hovořit o odborných odhadech nemovitostí, o poctivých a zákonných odhadech pouze s krajním sebezapřením a tučnou obálkou v kapse. Ale tady zřejmě i paní ministryně tuší, že zákon v právním státě vypadá poněkud jinak, a jistě nenechá mou připomínku bez patřičné odezvy.
Další závažný nedostatek, zcela návrhem opomenutý, je lustrace soudních znalců, neboť jsem-li správně informován - a já jsem správně informován -, většina soudních znalců musela dříve podepisovat spolupráci s StB. A většina z nich vesele odhaduje dál. Nechci v tomto směru po předkladateli mnoho, stačilo by mi například čestné prohlášení znalce.
Předposlední připomínka, abych paní ministryni dlouho netrápil. Myslím si, že její resort dostatečně vytěžuji jinak vzhledem k našim rozdílným pohledům na přínos jistého problémového etnika, k našim světlým zítřkům pod helvétským frankem, jde mi o finanční ohodnocení soudních znalců a tlumočníků. Vyúčtovávání počtu hodin při zpracování posudku, řeknu to slušně, považuji - a zdaleka ne sám, i jistí rebelové přímo na ministerstvu paní navrhovatelky jsou stejného názoru, považuji výše uvedený systém za legislativní skanzen, tudíž věc značně vyčpělou, problematickou a diskutabilní. Podle názoru poslaneckého klubu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa by se finanční ohodnocení soudních znalců mělo zcela logicky odvozovat procentuálně z ceny nemovitosti. Tady by pak výše odhadu dokonce pracovala jako stimulační prvek přiblížení se odhadu k reálné ceně. Chápu, že nepotěším realitní kanceláře, ale mohli bychom společně s předkladatelem potěšit státní rozpočet.
V samém závěru si dovolím nejzávažnější připomínku k projednávanému bodu a dovolím si, jak mi velí jednací řád tohoto ctihodného sboru, požádat vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní ministryni, zda by ve své pověstné dobrotě a laskavosti nezvážila podstatnou změnu v názvu předloženého návrhu zákona a nenahradila ve všech následných zněních slovo "soudní" slovem "státní". Šlo by tedy o novelu zákona o státních znalcích a státních tlumočnících. Toto označení samozřejmě v návaznosti na předchozí připomínky vyjadřuje daleko přesněji skutečnou pracovní náplň těchto znalců a toto označení je běžné, pokud jsem správně informován, ve většině právních států.
Za poslanecký klub Sdružení pro republiku - Republikánskou stranu Československa navrhuji propustit návrh do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
***