(pokračuje Rujbrová)
Všichni víme, že k získání vysoké specializace nestačí absolvování příslušného vědního oboru na vysoké škole, že je nutná i praxe a získání zkušeností a že ani praxi nelze počítat pouze lety strávenými na pracovišti, které ani nemusí konkrétní odbornost prohlubovat. Navíc zákon předpokládá pouze možnost formálního ověření odbornosti, nikoliv povinnost. Všichni víme, jakým způsobem se na procesu privatizace podepsali někteří znalci svými nereálnými odhady hodnoty privatizovaného majetku.
Ani předložený návrh zákona nedává znalcům žádnou odpovědnost, pokud ovšem neuvažujeme o důkazně beznadějně komplikované možnosti postihu podle trestního zákona. Ať už si znalecký posudek vyžaduje soud nebo soukromá osoba, činí tak proto, aby za drahé peníze získal vysoce kvalifikované a v rámci současných vědních poznatků nezpochybnitelné odborné posouzení určitého problému.
Nemohu podpořit zákon, který pod záminkou progresivních změn konzervuje situaci, kdy pro získání znaleckého oprávnění postačí být v některých případech kamarádem předsedy krajského soudu nebo někoho z jeho okolí. Dovolte proto, abych vám navrhla vrácení jinak velmi potřebného zákona předkladateli k přepracování.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Jitka Kupčová, připraví se pan místopředseda Jaroslav Zvěřina.
Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, po předložení projednávaného vládního návrhu zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících v Poslanecké sněmovně jsem se obrátila se žádostí o vypracování odborného stanoviska k tomuto návrhu na instituci podle mého názoru k tomu velmi kompetentní, a to Ústav soudního inženýrství v Brně. Předpokládala jsem, že se tento ústav svými znalostmi, zkušenostmi podílel na této právní úpravě, a že tudíž jeho stanovisko k tomu bude víceméně kladné. Odpověď ředitele Ústavu soudního inženýrství v Brně mě natolik překvapila, že považuji za vhodné vás s některými závěry tohoto stanoviska seznámit. Dovolím si citovat z odpovědi, a protože jednotlivé citace na sebe nebudou navazovat, budu je oddělovat od sebe pořadovými čísly.
"1. Úprava proto vydržela jen do roku 1967, kdy byl vypracován zákon č. 36/1967 Sb. Po smutných zkušenostech byl za použití předchozích předpisů, zejména zákona č. 167/1949 Sb., vypracován zákon natolik dobrý, že bez sebemenší úpravy vydržel až doposud a nečiní žádné problémy. Byl to vlastně první zákon, který z nouze prolomil nemožnost individuální činnosti za socialismu. Převážnou část práce vykonávají znalci jednotliví, v komplikovaných případech pak znalecké ústavy. Je propracován systém speciální výchovy znalců. Převážná část znalců potřebnou speciální znaleckou kvalifikaci již má. I v důvodové zprávě k nyní navrhovanému novému zákonu se zpočátku uvádělo, že původní zákon č. 36/1967 Sb. vlastně vyhovuje.
2. Podle mého názoru jediným důvodem k současnému zpracování návrhu nového zákona bylo, že někdo v rámci revolučního nadšení dal do plánu legislativní činnosti resortu spravedlnosti změnu všech starých zákonů, tedy i zákona z roku 1967, a nyní je třeba mít čárku za splnění úkolu.
3. Jedinou větší změnou, kterou nyní navrhovaný zákon oproti předchozímu údajně přináší, je přesun znalecké činnosti pro občany a organizace do sféry živnostenského zákona tím, že by existovali soudní znalci vedení v seznamech Ministerstva spravedlnosti resp. krajských soudů, kteří by pracovali pro potřeby státních orgánů, a dále znalci s živnostenským oprávněním pro potřeby fyzických a právnických osob. Toto však není novinkou. Jde jen o název. V současné době lze jakékoliv posuzování provádět i podle stávajícího živnostenského zákona, např. jako poradenství. Stížnosti proti současnému stavu nejsou. Je tedy v tomto směru nový zákon zcela zbytečný. Naopak by se o znalce muselo starat více úředníků jen v různých resortech.
4. Znalec po soudu, případně po jiných státních orgánech nic nevyžaduje. Naopak je ochoten jim svými odbornými znalostmi být nápomocen při prosazování práva. Přitom se ovšem za tuto snahu vybírá poplatek za zapsání do seznamu znalců ve výši 300 korun. Přitom navrhovaný zákon na druhé straně předpokládá, že může nastat nedostatek znalců.
5. O podstatě jednostranného přístupu vypovídá i nemožnost sjednat odměnu za znalecký posudek pro státní orgán dohodou, i když z hlediska tohoto příjmu jsou znalci pro účely daně z příjmu považováni za podnikatele. Smluvní ceny jsou podstatou tržního hospodářství. Do znalecké činnosti vůči státním orgánům však absolutně nezasahují, poněvadž úpravy znalečného jsou podle zákona možné jen jednostranně. Přitom např. v Německu princip smluvních cen funguje bezchybně.
6. Jak již je výše uvedeno, v nové úpravě se vůbec neřeší problémy nastávající při odměňování znalecké činnosti, zejména pak náhrady přiměřených nákladů. V současné době při činnosti pro státní orgány činí 75 až 125 korun za hodinu, což je podstatně nižší cena než práce instalatéra. V autoopravnách je průměrná hodinová sazba 330 korun za hodinu. V Německu činí průměrná hodinová sazba znalce 100 marek, a pokud pracuje převážně pro soudy, zvyšuje se o polovinu. Sazba 75 až 125 korun za hodinu z roku 1993 je převzata i do návrhu nové vyhlášky.
7. Návrhem vyhlášky ani novelou zákona v kapitole o odměňování a náhradě nákladů znalecké činnosti není vůbec řešena další podstatná problematika, která v současné době činí mnohé potíže, zbytečně zaměstnává soudy a prodlužuje řízení mnohými odvoláními. Jedná se o problematiku některých významných nákladů znalecké činnosti, a to náklady na sociální a zdravotní pojištění, platby DPH, pokud je znalec jejím plátcem, režijní náklady spojené se znaleckou činností. Důsledkem výše uvedeného je, že v současné době znalci, pokud mají veškeré vybavení včetně počítačových programů, legálně při odměně dle předpisů - průměrně stokorunové z každé hodiny práce pro státní orgány - mají nikoliv zisk, ale ztrátu pohybující se ve stokorunách. Návrh zákona ani prováděcí vyhlášky však tyto problémy, na které Ministerstvo spravedlnosti upozorňujeme již několik let, vůbec neřeší, takřka doslovně je zde do novely přebíráno dosavadní znění respektující ekonomickou soustavu socialismu. Dokonce u odměňování znaleckých ústavů jde novela zpět k překonanému stavu odměňování hodinovou sazbou, která se neosvědčila a byla řešena novelou vyhlášky č. 37/1967 Sb. na odměňování obdobným způsobem jako jiná expertní činnost ústavu.
8. Omezení věkem 65 let považuji nejen já za diskriminaci na základě věku nebo alespoň za další zbytečnou administrativu spojenou s podáváním žádostí o prodloužení.
9. Na základě výše uvedeného se domnívám, že přijetí nového zákona je zcela zbytečné, poněvadž dosavadní úprava v zákonu o znalcích a i v zákonu živnostenském je zcela vyhovující. Stávající problémy novela neřeší, přidává však další, k tomu navíc rozsáhlou, zcela zbytečnou administrativní akci spojenou s přeměnou jmenování na zápis do seznamu. Navrhované rozdělení práce pro státní orgány od ostatní znalecké činnosti a automatické vyškrtnutí ze seznamu do dvou let může mít za následek, že za stávajících podmínek v činnosti pro státní orgány řada odborníků se prostě k činnosti pro státní orgány nově nepřihlásí a budou činit jen podle zákona živnostenského, kde se jim jejich práce i náklady zaplatí."
Dámy a pánové, omlouvám se za poměrně rozsáhlou citaci z odborného stanoviska k projednávanému návrhu zákona. Protože ale ve stejném smyslu se k problematice vyjádřila i Komora soudních znalců České republiky, Asociace znalců a odhadců České republiky, ale i Hospodářská komora a Komora soudních tlumočníků a jejich názory považuji za velmi důležité brát na vědomí při projednávání tohoto návrhu zákona, navrhuji v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zamítnutí vládního návrhu zákona o soudních znalcích a o soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů. Pro případ, že se sněmovna neusnese na zamítnutí, navrhuji vrácení tohoto návrhu zákona navrhovateli k dopracování.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Kupčové. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Jaroslav Zvěřina, připraví se pan poslanec Krejsa.
***