(pokračuje Vlach)
Nyní budeme hlasovat o návrhu na vrácení navrhovateli k dopracování.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 50. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 124 pro, 24 proti.
Dámy a pánové, konstatuji, že jsme projednali další bod. Děkuji v tomto okamžiku panu poslanci Exnerovi a panu poslanci Wagnerovi.
Budeme se zabývat dalším bodem, což je
7.
Vládní návrh zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících
a o změně a doplnění některých zákonů
/sněmovní tisk 346/ - prvé čtení
I zde se jedná o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 346. Předložený návrh odůvodní ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Pane kolego, jestli dovolíte, když máte slabý signál a musíte vytahovat anténku, zkuste respektovat usnesení a jít si zatelefonovat do předsálí. Děkuji.
Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Vlasta Parkanová: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, záměrem předkládaného vládního návrhu zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění některých zákonů je úprava základních obecných podmínek pro výkon znalecké a tlumočnické činnosti.
Tato úprava vychází z požadavků na zajišťování znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před soudy a dalšími státními orgány a zároveň sleduje vytvoření ekonomickému vývoji lépe odpovídajících podmínek pro výkon znalecké a tlumočnické činnosti na komerční bázi pro potřeby fyzických a právnických osob.
V soudním a správním řízení se navrhuje svěřit výkon znalecké a tlumočnické činnosti výlučně soudním znalcům a soudním tlumočníkům, kteří jsou zapsáni v seznamech, které vedou krajské soudy podle navrhovaného zákona, a toto oddělit od komerčního zajišťování znalecké a tlumočnické činnosti pro právnické i fyzické osoby. V tomto směru se tedy navrhuje i novelizace živnostenského zákona, kterou by měl být umožněn výkon znalecké a tlumočnické činnosti jako živnosti vázané, popř. koncesované, či splnění samozřejmě požadavků na odbornou způsobilost takové činnosti.
Důvodem, pro který tento nový návrh je předkládán, je skutečnost, že dosavadním zákonem, který platí od roku 1967, nelze již dostatečně postihovat všechny právní vztahy, které v tržním hospodářství vznikají i v souvislosti s výkonem znalecké a tlumočnické činnosti. Zákon o znalcích a tlumočnících se vztahuje jak na výkon znalecké a tlumočnické činnosti v soudním a správním řízení, tak na výkon znalecké a tlumočnické činnosti pro potřeby právních úkonů fyzických nebo právnických osob. Znamená to, že každý, kdo má zájem vykonávat jakoukoli znaleckou a tlumočnickou činnost, musí být jmenován znalcem nebo tlumočníkem, a to buď ministrem spravedlnosti, nebo z jeho pověření předsedou krajského soudu.
Pro znalecké a tlumočnické úkony, které jsou prováděny mimo soudní nebo správní řízení, přitom není nadále nezbytné požadovat jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem. Tímto požadavkem je přitom do určité míry omezován přístup k výkonu znalecké a tlumočnické činnosti osobám, které jinak splňují odborné předpoklady a mohly by znaleckou nebo tlumočnickou činnost pro fyzické i právnické osoby vykonávat zcela nezávisle jako povolání podle potřeb trhu.
Navrhovaná úprava by tedy měla umožnit přizpůsobit počet a odbornost soudních znalců a soudních tlumočníků skutečným potřebám soudů a dalších státních orgánů a na druhé straně uvolnit odborně způsobilým osobám přístup ke znalecké a tlumočnické činnosti zajišťované podle potřeb tržního hospodářství.
Výkon znaleckých a tlumočnických činností pro komerční úkoly se navrhuje upravit v režimu živnostenského zákona. Vzhledem k nezbytné potřebě zabezpečení odborného výkonu těchto činností, jejichž provozování není upraveno žádným zvláštním právním předpisem, navrhovaná novelizace předpokládá výkon tlumočnických a překladatelských činností jako živností vázaných, kde by předpokladem mělo být vysokoškolské, popř. středoškolské vzdělání v oboru nebo dlouholetá praxe. Jako specifickou rizikovou činnost s evidentními negativními dopady jejího neseriózního výkonu na celé národní hospodářství návrh vyčleňuje živnost zvanou znalecká činnost oceňování majetku. Tuto živnost se navrhuje upravit jako koncesovanou s tím, že v tomto případě bude vedle odborné způsobilosti podnikatele požadováno i splnění dalších podmínek, zejména v oblasti zajištění jakosti poskytovaných služeb a odpovědnosti za jejich výkon.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, z pověření vlády vám doporučuji návrh zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících a o změně a doplnění dalších zákonů k dalšímu projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní ministryni a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, ve svém zpravodajském vystoupení budu velmi stručná, neboť po věcné stránce návrh zákona zde velmi podrobně předložila a odůvodnila paní ministryně.
Já snad jenom mohu podotknout to, a je to můj osobní dojem, že tento návrh zákona je velmi problematický a do jisté míry kontroverzní. Tudíž jako zpravodaj ponechávám veškeré návrhy na sněmovně a i hlasování na sněmovně a nebudu nic doporučovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Anně Röschové a otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Zuzka Rujbrová, kterou prosím, aby se ujala slova. Připraví se paní poslankyně Jitka Kupčová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, zákon, který nám paní ministryně předložila, aktualizuje problematiku upravenou až dosud velmi zastaralým zákonem č. 36 z roku 1967 a je zapotřebí tento zákon aktualizovat.
Tento zákon má po věcné i právní stránce určité přínosy, ovšem většina kladů má také své protiklady, a to se, bohužel, nevyhnulo ani této předloze.
Problém, který pravděpodobně vyvolá protesty stávajících znalců a tlumočníků, je obsažen zejména v přechodných ustanoveních. Návrh totiž předpokládá, že dosavadní znalci a tlumočníci budou vykonávat svou činnost po omezenou dobu dvou let a nebudou nijak zvýhodněni v zapsání do nového seznamu znalců a tlumočníků. Na zapsání do tohoto seznamu přitom není právní nárok ani v případě, kdy uchazeč splňuje všechna osobní i odborná kritéria.
Předpokládám, že předkladatelé byli vedeni snahou vyčistit seznamy o lidi, kteří zde figurují pouze formálně a vlastní výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti odmítají, a dále o lidi, kteří se na tyto seznamy dostali z protekce, aniž by měli příslušnou odbornou kvalifikaci, a možná je záměrem i snaha o omezení zbytečně velkého počtu znalců v některých oborech.
Až potud by bylo možné tento záměr pochopit. Nejsem si ale jistá, zda předkladatelé počítají také s možností dočasného nedostatku znalců a tlumočníků v některých úzkoprofilových oborech. Domnívám se, že otázku kontinuity by bylo možné vyřešit ověřením odborné způsobilosti stávajících znalců a tlumočníků, a poté ty, kteří výkon činnosti ve stanovené lhůtě neodmítnou a budou splňovat i další zákonem stanovené předpoklady, přepsat do nových seznamů.
S tím ovšem souvisí druhý a podle mého přesvědčení daleko závažnější problém, protože jde o otázku ověřování odborné způsobilosti těchto znalců. Odborná způsobilost nemá být totiž v dostatečné míře ověřována nejen u znalců a tlumočníků současných, ale ani u těch budoucích. Vládní ustanovení o možnosti ověření odborné způsobilosti dotazem na orgány územní samosprávy, školy a další instituce nemůže ve skutečnosti zajistit požadavek špičkové kvalifikace v daném specializovaném oboru.
***