(pokračuje Filip)
Jde o to, že samo rozhodování o nájmu, může jít ale např. i o ceny energií, může jít o dodávky tepla, teplé vody apod., jsou věci, které mají dopad celospolečenský. Proto vlastně vycházejíc z ústavy z roku 1920 v té době první Československá republika řešila povinnost takové úpravy v rámci jednání vlády a nikdo nepochybuje o tom, že obecná pravidla upravovala jednání vlády i podle ústavy z r. 1920, že nikdo nezpochybňoval kolektivní jednání vlády, ale byla to oblast, která nemohla být řešena vyhláškou jednoho konkrétního ministerstva, protože ono rozhodnutí mělo obrovský dopad do širší sféry, zejména sociální, ale i podnikatelské, protože ovlivňovalo např. investiční schopnosti v té oblasti.
Mám obavu, že pokud rozhodne Poslanecká sněmovna o zamítnutí tohoto návrhu, nebude tato diskuse vedena a že si vlastně opět oddálíme tu dobu, kdy dospějeme k určité verzi řešení, které je pro nás vhodné. Proto prosím, abyste o tom uvažovali z trochu jiného pohledu než utilitaristického, zúženého na to, jestli to je nebo není někde řešeno nebo jestli to mělo být zrovna v zákonu o cenách nebo v zákonu o působnosti orgánů v oblasti cen.
Jsem přesvědčen o tom, že ono zařazení do zákona o cenách je tím výjimečným řešením, a podotýkám, že nás odhalil pan zpravodaj, když přišel na to, že jsme skutečně opisovali zčásti z některých prvorepublikových předpisů, které tuto věc upravily podle mého soudu docela vhodným způsobem, který vyhovoval našemu československému prostředí.
Takže ještě ty z vás, kteří se nerozhodli pro hlasování, konečně žádám, abyste to znovu zvážili a návrhy na zamítnutí nepodporovali, příp. abyste zvážili, jestli je potřeba vrátit k dopracování, kdy bychom to řešili v zákoně o účasti orgánů v oblasti cen, i když jsem přesvědčen, že nic nevylučuje zařazení právě do zákona o cenách. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a chci se zeptat zástupce navrhovatelů, zda si přeje vystoupit. Je tomu tak.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové, dovolte mi, abych zaujal stanovisko k některým předneseným názorům. Za prvé bych chtěl konstatovat, že skutečně smyslem zákona je politické rozhodnutí, a sice to, aby kompetence byly převedeny na vládu. To, že vláda už v současné době má možnost si tyto kompetence sama na sebe vztáhnout, je pravda, ale zákon by stanovil, že to není možné provést jinak. Jde o velmi závažnou problematiku s obrovským dopadem na většinu rodin v naší republice, a proto smyslem zákona je, aby skutečně o této věci mohla rozhodovat jen vláda. Souhlasím s tím, že úprava by byla možná i v jiném zákoně, ale stejně možná je i v tomto zákoně.
Chtěl bych upozornit, že čl. 78 ústavy, který citoval pan poslanec Třebický, nehovoří o pravomocích vlády, nýbrž hovoří o tom, že k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády a s tím v žádném případě návrh zákona není v rozporu, neboť nic jiného se nesnaží stanovit.
Dále bych chtěl říci, že programově nepředpokládáme řešení věcné problematiky v tomto návrhu zákona. Ponecháváme to v kompetenci těch, kteří budou rozhodovat, ale chceme stanovit skutečně přenos odpovědnosti a povinnost, aby odpovědnost byla na kolektivním ústavním orgánu, tj. na vládě. Souhlasím s tím, že nejde o meritorní úpravu, jak to říkal pan poslanec Jičínský. Na druhé straně ale musím konstatovat, že nemá pravdu, když se domnívá, že to neodpovídá ústavním principům a že není třeba zákonem určovat, co stanovuje nebo určuje vláda. Myslím, že není možné jmenovat ani jediný ústavní princip, který by byl tímto návrhem zákona porušen, a chtěl bych panu poslanci Jičínskému sdělit naprosto zřejmou pravdu, že takové věci, kde se stanoví, co má vláda udělat, se týkají mnoha a mnoha zákonů.
Uvedu namátkově příklad jen problematiky sociální, kde v mnoha paragrafech se určuje, co stanoví vláda nařízením, a přitom z kompetenčního zákona zcela jednoznačně vyplývá odpovědnost Ministerstva práce a sociálních věcí za tuto oblast. Jsou ale záležitosti, o kterých se rozhodujeme v zákonech, že o nich bude rozhodovat vláda. Úplně z jiné oblasti např. zákon o technických požadavcích na výrobky stanovuje, co musí udělat vláda, a přitom nepochybně jde o oblast, která v kompetenčním zákoně detailně vymezena není. Něco podobného chceme udělat v našem zákoně, kde chceme určité zpřísněné rozhodování z hlediska povýšení stupně, který o tom rozhoduje.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi a ptám se pana zpravodaje, zda si přeje se vyjádřit. Není tomu tak.
Dámy a pánové, budeme rozhodovat hlasováním o návrzích, které zazněly v rozpravě, a to o návrhu na zamítnutí. V případě, že neprojde, tak o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Toto hlasování zahájíme v 10.09 hodin. Na vaši žádost si vás dovoluji odhlásit a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Dámy a pánové, v rozpravě zazněl návrh pana kolegy Třebického na zamítnutí této předlohy. Tento návrh podpořil pan kolega Jičínský. Dále zazněl návrh na vrácení k přepracování.
Kdo je pro návrh na zamítnutí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 49. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 82 pro, 34 proti.
***