Úterý 24. února 1998

(pokračuje Jiří Novák)

Stane se i to, že se vyskytnou situace, které jsou podle platné ústavy obtížně řešitelné, a to pak volá po doplnění ústavy. Avšak jakákoli změna včetně doplnění ústavy musí respektovat to, že ústava představuje demokratický a právní řád a pravidla, to znamená především, že tyto změny nesmějí mít nikdy povahu řešení jednotlivého případu nebo konkrétní situace. Něco takového odporuje povaze každé právní normy jako obecného pravidla a dvojnásob to odporuje ústavní normě, neboť každá výjimka z ní má ráz privilegia nebo jiné výhody. To tedy znamená, že každá změna by měla mít obecnou povahu a měla by platit pro každého, kdo se ocitne v situaci, jíž se týká. Za samozřejmý považuji požadavek, aby změny platily až do budoucna a aby se nedotýkaly už existujících nabytých práv.

Navržené ústavní zákony nesplňují žádný z těchto požadavků. Týkají se jen jedné konkrétní situace, a to jen pro tentokrát. Kromě toho mění už existující funkční období, aniž by k tomu byly splněny předpoklady dané ústavou. Děsím se toho, že by takový zákon mohl být v budoucnu využíván jako vzor či precedens.

Z těchto důvodů nepodpořím tyto návrhy změny ústavy a věřím, že je nepodpoří ani Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi. Nyní uděluji slovo panu poslanci Zdeňku Jičínskému a připraví se - ovšem pokud si přeje vystoupit již nyní jako předseda klubu, má na to právo - pan poslanec Gross. Táži se tedy pana poslance Grosse, zda si přeje vystoupit přednostně před panem poslancem Jičínským. Je tomu tak, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se, že možná trochu zneužiji svého přednostního práva, ale chtěl bych reagovat na to, co zde řekl pan kolega Jiří Novák, byť ho v tuto chvíli v jednací síni nevidím.

Myslím totiž, že argumenty, které zde zazněly, jsou argumenty účelové, že kolega Novák je nepochybně natolik erudovaný právník, že ví, že argumenty, které zde vznášel, nejsou tak fér, jak se tady snažil od tohoto řečniště sdělit Poslanecké sněmovně. Chtěl bych to dokumentovat na několika věcech.

Hovořil o tom, že si budeme moci ústavním zákonem dovolit změnu takřka čehokoli. Přirovnával to k možnosti měnit přírodní zákony a sám zmínil možnost, že bychom chtěli ústavním zákonem měnit i přirozenosti ekonomického vývoje. Chtěl bych mu připomenout, že to byla jeho mateřská strana, ke které se v této chvíli příliš nehlásí, tj. ODS, která chtěla ústavním zákonem ustanovit vyrovnanost státního rozpočtu na věčné časy. A tehdy tak neargumentoval proti tomu, co teď odsuzuje.

Chtěl bych také říci, že další argument, který zde vznášel o tom, že není možné, aby parlament sám sobě zkrátil funkční období, aniž by s tím souhlasil každý poslanec do posledního poslance, také není správný, anebo minimálně si na tyto argumenty jeho mateřská strana měla vzpomenout jindy. To bylo vlastně na začátku volebního období fungování Federálního shromáždění, parlamentu, který byl zvolen ve volbách a byl zvolen také na čtyři roky.

Pak bych se chtěl zmínit o tom, o čem sám pan kolega Novák hovořil, to je o znění Listiny práv a svobod. Článek 21 odst. 2 jasně hovoří o tom, že - a to už zas tak jednoznačně pan kolega Novák neříkal - není možné, aby Poslanecká sněmovna sama sobě prodlužovala své funkční období, neboť v tomto článku se jasně stanoví, že volby se musejí konat ve lhůtě nepřesahující volební období stanovené zákonem. Jestliže kolega Novák argumentuje tím, že neví, jestli nebudeme chtít změnit Listinu práv a svobod, chtěl bych mu připomenout, že to byla právě sociální demokracie, která chtěla, aby Listina základních práv a svobod byla součástí českého ústavního pořádku, a že to byla právě jeho tehdy mateřská politická strana, která se bránila tomu, aby Listina základních práv a svobod byla součástí českého ústavního pořádku.

Takže závěr, který z toho pro mě plyne, je, že bychom si měli sami pamatovat svoji historii. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grossovi. Nyní již uděluji slovo panu poslanci Jičínskému, připraví se pan poslanec Filip.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené shromáždění, už v obecné rozpravě byla tady vedena diskuse o tom, jaké vhodné nebo nevhodné řešení se naskýtá k tomu, aby se u nás mohly konat předčasné volby. Zjistili jsme, že platná ústava k tomu dost vhodných instrumentů neobsahuje. Zdá se mi zbytečné opakovat tady argumenty, které byly v obecné rozpravě, i které se v různých publicistických statích k této otázce opakovaly, protože myslím, že úkolem Poslanecké sněmovny teď není zabývat se teoretickými problémy, pozitivy a negativy platné ústavy, ale úkolem této Poslanecké sněmovny - a jak doufám po ní i úkolem Senátu - je nalézt vhodné ústavně-politické řešení současné situace. Jestliže se dnes obecně počítá s tím, že volby koncem června být mají, potom je naší povinností vhodné řešení nalézt.

Může se stát, že žádné řešení není příliš ideální nebo čisté a tak je tomu i v tomto případě. Uznávám argument kolegy Nováka, že není vhodné přijímat ústavní zákon pro řešení jednoho konkrétního případu. Ale jestliže mně poslanec Novák nabídne lepší řešení, potom ať tak učiní. Omezit se jen na abstraktní argumenty proti tomuto řešení se mi v této situaci zdá málo, protože myslím, že základním problémem je opravdu najít ústavně-politické východisko ze současné krize. Nemyslím si, že bychom se měli řídit zásadou fiat constitutio, pereat mundus. Myslím, že ústava má být prostředkem k tomu, aby se politické procesy řešily tak, aby to bylo v zájmu společnosti. Zdá se mi, že některé argumenty s tímto hlediskem příliš nepočítají.

Rovněž tak jeho argument o nabytých právech poslanců se mi v této souvislosti jeví zcela irelevantní, protože v tomto ohledu poslanci nabytá práva nemají. Je tu byť nepříliš prakticky použitelná pravomoc výkonné moci rozpouštět Poslaneckou sněmovnu, takže o jakých nabytých právech, která mají být zkrácena tímto zákonem, tu poslanec Novák mluví?

Poslanec Gross tu už uvedl řadu věcí, kdy v minulém období se hlediska ústavnosti tak přísně nerespektovala, takže dnes se mi jeví přísné trvání na určitých formálních náležitostech ústavy, které by ale ve svých důsledcích potlačily ducha ústavy, jako mírně řečeno pokrytecké.

Z tohoto hlediska, při vědomí všech problémů i slabin, které oba návrhy mají, se mi zdají přesto nejlepší cestou k řešení situace, v níž se momentálně nacházíme. Je zde představitelná obecná změna ústavy, čl. 116, ale s ní jsou spojeny potom další problémy, o kterých se možná bude mluvit v rámci rozpravy podrobné, takže zatím se omezím na tato obecná stanoviska.

Chtěl bych říci jen těm poslancům, kteří si myslí, že kdybychom přijali tyto zákony, tak porušujeme ústavu, aby více mysleli na svou základní politickou odpovědnost vůči občanům. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji poslanci Jičínskému. Než udělím slovo poslanci Filipovi, hlásí se s faktickou poznámkou, tedy s reakcí na předřečníka, pan poslanec Langer.

 

Poslanec Ivan Langer: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych vás poprosit, pane předsedo, jestli byste nemohl s laskavostí a vlídností vám vlastní tlumočit můj názor kolegovi Grossovi, že se ve svém hodnocení vystoupení pana kolegy Nováka hluboce mýlí v tom, že by Listina základních práv a svobod neměla být snad součástí ústavního pořádku České republiky. Nebyl jsem sice členem této komory parlamentu, nicméně vím, že sociální demokracie usilovala o to, aby Listina základních práv a svobod byla součástí české ústavy. Tak se nestalo.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP