(pokračuje ministryně Roithová)
Jedná se v podstatě o záležitost, která se opírá o posouzení, zda tyto informace nebo jejich zveřejnění slouží zájmům společnosti nebo veřejnému zájmu před zájmy subjektivními.
Dalším opatřením je zpracování studií dostupnosti péče ve specifických oblastech, které jsou podmínkou pro definitivní rozhodnutí o realizaci, jak jsem již výše uvedla. I přes tato doplňující opatření lze očekávat výraznější změnu postojů veřejnosti a publicistů k tomuto tématu.
Dalším okruhem je řešení stížností a námitek. Protože se nejedná o správní řízení, nemůže stížnosti a petice přezkoumat mimo ministerstvo jiný orgán než případný soud, za předpokladu, že by však někomu vznikla škoda. Smlouva o poskytování a úhradě péče však není nároková a podle zákona 48 je její navázání nyní podmíněno úspěšností ve výběrovém řízení. Zveřejnění nedostatků typu "horší erudice personálu" však může skutečně vést ke snížení zájmu pacientů o nemocnici ještě dříve, než bude vypovězena smlouva, aniž by již byla zajištěna náhrada. Rozborem dosavadních stížností se zabývá vrcholové vedení ministerstva za účasti ředitelů nemocnic, starostů a přednostů, a osobně projednávám tyto stížnosti s představiteli samosprávy a okresních úřadů. Další kapitolou je publicita o potřebnosti změn a způsobech řešení. Proces restrukturalizace nebyl dosud formálně řešen jako projekt, jak už jsem řekla, jehož součástí by byla celá strategie přípravy a realizace včetně projekce případných negativních dopadů této společensky významné změny. Také nebyla zpracována a realizována komunikační strategie. Neexistuje ani jediný populárně naučný materiál pro občany ani pro zdravotníky o řízené restrukturalizaci. Navíc celá řada legitimních otázek nemá ještě vyjasněné odpovědi, např. dopad na zaměstnanost včetně zajištění případné rekvalifikace personálu, reálný ekonomický a odborný význam apod.
Řešením je to, že ministerstvo zpracovává velmi intenzivně potřebné projekční materiály včetně možnosti komunikační strategie.
Dále: Nedomyšlená dikce zákona dává zdravotním pojišťovnám možnost nerespektovat výsledky jednání komise i následné stanovisko ministryně, a to dokonce i tam, kde toto stanovisko není v rozporu s hlasováním vlastní pojišťovny nebo konkrétní pojišťovny, která se účastní komise.
Opatření byla následující: V lednu 1998 došlo k podpisu dohody mezi zdravotními pojišťovnami a ministryní o tom, že pojišťovny budou výsledky výběrového řízení společně respektovat. Pokud ve výjimečném případě rozhodnou jinak, seznámí ministerstvo s důvody. Zdravotní pojišťovny se zúčastní závěrečného zhodnocení výsledků pro celou Českou republiku - to bude probíhat od druhé poloviny května - a vytvoří spolu s ministerstvem harmonogram vlastní realizace řízené restrukturalizace do roku 2000. Po schválení vládou bude vlastní realizace probíhat podle harmonogramu od srpna 1998 do roku 2000.
Dalším okruhem problémů je zajištění funkčních kapacit pro tzv. následnou péči v dostatečném rozsahu a v přiměřeném spektru, které musí pro dané území předcházet vlastní redukci lůžkové kapacity pro zajištění péče akutní.
Opatření: První podmínkou je realizace výběrových řízení poté, co ve věstníku bude zveřejněno i připravené vymezení spektra obsahu indikací pro následnou péči.
Druhou podmínkou je zajištění správného financování výše uvedeného spektra následné péče. Ministerstvo nemá nástroje pro přímé řešení tohoto klíčového problému. Mechanismus i výše úhrady je toho času věcí smluvního, často i mimosmluvního ujednání mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotními zařízeními. Pro všeobecný nedostatek zdrojů hradí pojišťovny toho času pouze asi polovinu až dvě třetiny skutečných nákladů pro omezenou kapacitu lůžek v bývalých léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Tato skutečnost znemožňuje nemocnicím vytvořit reálný ekonomický plán vlastní restrukturalizace, resp. transformace, a tak doporučenou přeměnu lůžek pochopitelně odmítají, dokonce současné kapacity pro následnou péči samovolně omezují.
Řešením je zpracovat a předložit vládě návrh systému podle typu následné péče se zhodnocením ekonomického dopadu do objemu prostředků.
K fázi, kterou jsem nazvala "kvalitativní fáze transformace nebo optimalizace", bych pro časovou tíseň - protože jsem slíbila, že toto expozé nebude delší než jednu hodinu - chtěla říci, že ministerstvo provádí sběr informací o procesech, o personálním a hmotném vybavení zdravotnických zařízení v Evropě a porovnává je s našimi zdravotnickými zařízeními. Rozdíly jsou především ve vyšší kvalitě vnitřních procesů soustavy. Rozdílná je samozřejmě profesní struktura poskytovatelů, prostý počet zaměstnanců a spotřebovaná finanční hodnota vztažená na jednotku poskytované péče, např. na jedno lůžko, na jednoho ošetřeného pacienta, na jeden operační sál, které jsou ve vyspělých státech Evropy většinou vyšší než v České republice. Rozdíl lze vysvětlit nižší efektivitou českých zdravotnických zařízení, a to je způsobeno právě nižší kvalitou jejich vnitřních procesů. Záměrem tedy nemůže být redukce počtu zaměstnanců, pokud tito zaměstnanci budou schopni přijmout postupné změny struktury funkce zdravotnických zařízení, ale vypracovat standardizaci postupů léčebné péče a vytvořit systém měření indikátorů kvality pro tuto optimalizační fázi restrukturalizace.
Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji vám za trpělivost, kterou jste měli se seznámením se s celým obsahem problémů transformace lůžkového fondu v naší republice, a to i přesto, že tato zpráva byla jenom výtahem z celého projektu transformace lůžkové péče v naší republice. Jsem připravena odpovědět na vaše konkrétní otázky. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní ministryni zdravotnictví za zevrubnou a důkladnou zprávu. Než otevřu rozpravu, oznamuji vám, že pan poslanec Severa má náhradní kartu č. 6 a pan poslanec a ministr Černý má náhradní kartu č. 8.
Protože se mě neustále ptáte, kolik je přihlášených, řeknu vám to rovnou - šest. Takže nejdříve jako prvního přihlášeného poprosím pana poslance Václava Franka, za ním bude paní poslankyně Štěpová, pak pan poslanec Matulka, Špidla, Grulich a - finis coronat opus - skončíme panem poslancem Janečkem.
Prosím pana poslance Franka, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Frank: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně a kolegové, přiznám se, že vítám zařazení tohoto bodu na pořad dnešní schůze, neboť všichni asi cítíme, že problematika zdravotnictví obecně se v současné době stává jedním z nejcitlivějších míst našeho veřejného života. Přesto se domnívám, že právě probíhající restrukturalizace sítě nemocnic, z nichž mnohé jsou ve své podstatě připravovány ke zrušení, vyvolává jednu z dalších vln nespokojenosti nejenom lékařů samotných, ale i občanů, starostů obcí, měst a samotných členů zastupitelstev.
On skutečně občan v současné době těžce chápe, že chybějí peníze na zdravotnictví, když je to právě on, který poctivě platí mimo jiné i zdravotní pojištění, a má tedy plné právo požadovat kvalitní a dostupnou zdravotní péči. On je to totiž i tentýž občan, který plní pokladny zdravotních pojišťoven a právem se brání jejich postupu, ve kterém tyto organizace diktují počty nemocničních lůžek na tisíc obyvatel, a na tyto pak uzavírají na doporučení výběrové komise Ministerstva zdravotnictví příslušné smlouvy.
Problémy a poznatky, se kterými se setkáváme, jen potvrzují, že v organizaci zdravotnictví převládá - ať se paní ministryně na mě nezlobí - rozhodování od zeleného stolu.
***