(pokračuje Pilip)
Předpokládám, že tady se ta situace usadí a k nalezení nějakých smluvních vztahů tam dojde.
Tam, kde obec přišla o nějakou velmi nutnou součást svého zázemí, tam jsou dvě varianty, to znamená buď je možné, aby to dokázala profinancovat ze svého rozpočtu (tam díky klesajícím příjmům obcí to může být v řadě případů problémem), nebo je zde druhá možnost - a vy jste se ptal, zda stát také dotuje obce, a jako člen rozpočtového výboru víte, že ano, že také dotuje obce - že dostane nějakou účelovou dotaci.
Samozřejmě se může narazit na to, že peníze, které jsou celkově k dispozici ve státním rozpočtu na financování tzv. účelových dotací obcí - třeba podpora na čističku, na opravu školy a na celou řadu dalších věcí, které obce financují - jsou v menším objemu, než je objem nároků. Proto samozřejmě není jisté, že se vždy podaří dokázat takový problém dofinancovat dotací ze státního rozpočtu, ale obecně to samozřejmě vyloučeno není.
Ještě jste se ptal, zda bude změněn zákon. Zákon, který upravuje hlavní relaci, hlavní vztah mezi tím, co z celkově vybraných daní dostává obec a co dostává stát, je tzv. zákon o rozpočtových pravidlech republiky. V něm je po změně z roku 1996 tak trochu zakotvena ta současná situace, že vývoj příjmů obcí je méně příznivý než vývoj příjmů státu jako celku, jako centrální vlády. Považujeme za potřebné tuto relaci změnit. Vláda se minulé pondělí zabývala první verzí věcného záměru změny těchto rozpočtových pravidel včetně změn relací mezi tím, co z toho celkového balíku dostává stát, a tím, jaké procento a podle jakého kritéria se přiděluje obcím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance, zda chce panu ministrovi předložit doplňující otázku. Je tomu tak. Slova se opět ujme pan kolega Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Musím bohužel pane ministře konstatovat, že jste neodpověděl na ty dvě otázky. Hovořil jste o tunelování a vykrádání. Já jsem ten termín tunelování nevymyslel, to jste vymysleli vy. Já ten termín tunelování znám z poněkud jiného hlediska.
Ptal jsem se, zda je vláda ochotna nebo schopna řešit tento problém, který vznikl, u obcí, tzn. při přechodu majetku na obce došlo k tomu, že pozemky nebyly vykoupeny. Dnes obce dostaly tyto domy do správy, ale na pozemky nemají peníze a restituenti to chtějí pouze za úhradu. Navíc to byla orná půda a dnes je to hodnoceno jako stavební parcela a ty náklady rostou mnohem více.
Dále jsem se ptal, jak chcete řešit tu otázku první, to znamená třeba dotaci na vykoupení hasičáren, kulturních domů zdravotních středisek atd. Jestli to vláda chce nějakým způsobem řešit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr financí pan Ivan Pilip.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane poslanče, asi jsem přecenil skutečnost, že jste několik let členem rozpočtového výboru. Nechtěl jsem totiž opakovat některé věci, o kterých jsem přesně nevěděl, zda jsou zahrnuté v té otázce.
Jednotlivé dotace, které jdou obcím, stát přiděluje buď každoročně v účelových dotacích, které jsou speciálně vyjmenovány a jsou součástí zákona o státním rozpočtu, nebo existují různé prostředky, ať už v územně vyrovnávacích dotacích, nebo nějakých speciálních dotacích, kdy může ještě některé takové disproporce dorovnávat okresní úřad. Je to určitý systém, který je zde nastaven a který funguje. Nefunguje sice ve všem ideálně, ale možnost, aby stát přispěl na některou z uváděných věcí, poskytuje. Mohl bych vyjmenovat řadu konkrétních případů, kdy obec dostala účelovou dotaci na dokoupení nebo profinancování nějaké konkrétní věci. Zároveň musím potvrdit, že neexistuje nějaký speciální program, který by řešil případy, které vznikly třeba tím, že při privatizaci zůstal nějaký problém otevřený, převedla se budova a pozemek zůstal obci nebo naopak. Takový speciální program tady není.
Speciálních programů bylo několik - např. tři miliardy na školství, kde se obcím dala i na budovy v jejich majetku částka asi dvě miliardy korun. Jsou zde prostředky z Fondu životního prostředí, kde se přispívalo na návratné i nenávratné bázi obcím na výstavbu čističek, byly zde dotace na plynofikaci obcí atd. Jsou zde některé speciální dotace na posílení rozpočtu obcím, ale zvláštní program na věci, o kterých hovoříte, zde není, žádný takový program vláda nechystá. Pokud k takovým případům došlo, je nezbytné, aby buď obec dokázala to zafinancovat z vlastního rozpočtu, protože privatizace přinesla ve většině případů jiné efekty, např. typu daňového, anebo, pokud je to nad možnosti obce nebo jde o nějaký velmi problematický případ, je možné žádat o peníze z rozpočtu okresního úřadu, anebo jde-li o větší objem, o speciální účelovou dotaci ze státního rozpočtu. To jsou hlavní postupy, které je možné v této chvíli zvolit.
Změna zákona týkajícího se rozpočtových pravidel by poněkud jinak upravila vztah mezi tím, co z daní dostává obec, a tím, co stát. Ale že by konkrétním způsobem řešila takové speciální případy, o jakých jste hovořil, tak to neřeší. Ta by spíš otevřela prostor k tomu, aby obce měly větší rozsah svých vlastních prostředků, o kterých mohou bez přerozdělování rozhodovat.
Do zbytku privatizace je třeba se vyhnout takovým věcem, kde došlo k rozhodnutím, která mohla způsobit komplikace toho druhu, o kterých jste hovořil, a kde zůstaly otevřené problémy týkající se buď zprivatizování něčeho, co spíše patří k přirozenému zázemí obce, nebo zprivatizování částečnému, že se něco převedlo na podnikatele, něco na obec a zůstaly tam nevyjasněné majetkové vztahy. Těmto věcem je třeba se v tom zbytku privatizačního procesu umět vyhnout.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní dávám slovo panu poslanci Václavu Exnerovi, který byl vylosován na 25. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra obrany pana Michala Lobkowicze.
Poslanec Václav Exner: Pane ministře, na mé jasné otázky uvítám vaše jasné odpovědi.
Váš předchůdce v loňském roce schválil opatření ke komunikaci s veřejností k připravenosti armády České republiky přispět k integraci ČR do NATO. Byl bych rád, kdybyste mohl sdělit, co věcně toto opatření obsahuje, jaké prostředky byly na jeho realizaci uvolněny, a to jak finanční, tak případně jiné.
V této souvislosti bych byl rád, kdybyste mohl konkrétně mohl říci, jaké finanční prostředky jsou v letošním roce Ministerstvem obrany plánovány k vydání celkem na komunikaci s veřejností na podporu vstupu ČR do NATO a na jaké konkrétní programy.
Přivítal bych také vaši konkrétní odpověď, jakou částkou a jakými celkovými náklady se podílí Ministerstvo obrany na kampani pořádané veřejnoprávní Českou televizí ve prospěch vstupu republiky do NATO. Kolik činí podíl ministerstva na úhradě nyní vysílaných propagačních šotů, a pokud to znáte, jaké jsou ostatní zdroje financování těchto public relation.
A posléze bych přivítal, kdybyste mohl konkrétně hovořit i o dalších věcech, např. jaká se plánuje publikační činnost v této oblasti, jaké jsou plánované tituly, které budou vydány, případně jsou-li objednávané články v tisku zajišťovány uvnitř Ministerstva obrany, nebo mimo, a kolik to všechno stojí.
***