(Schůze opět zahájena v 16.59 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vyzývám pana poslance Milana Loukotu, vylosovaného na 19. místě, aby přednesl interpelaci na ministra vnitra pana Cyrila Svobodu a zahájil tak bod "Ústní odpovědi členů vlády České republiky na interpelace poslanců". Připraví se pan poslanec Petr Vrzáň. Současně žádám Kancelář PSP, aby se pokusila sehnat na interpelace pana ministra vnitra.
Poslanec Milan Loukota: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, čas od času dochází v naší zemi k jistě smutné skutečnosti, která ve svém důsledku vede k nepříliš kladnému hodnocení České republiky v zahraničí. Jedná se o útoky na cizí státní příslušníky, kteří u nás studují. V povědomí veřejnosti pravděpodobně ulpěl bezpochyby nejvíce zavrženíhodný případ z loňského listopadu, kdy došlo zde v Praze k zavraždění súdánského studenta. Nechci se však zabývat jen tímto případem.
Není tomu tak dlouho, co byl v Brně napaden další student, tentokrát z Libye. Pane ministře, přestože k oběma zmíněným případům údajně došlo ze stejných pohnutek, které si dovolím charakterizovat francouzským příslovím cherchez la femme, byl útok na Súdánce označen jako rasistický, kdežto útok na Libyjce nikoliv.
Chci se vás tedy dotázat, pane ministře, kdo tyto útoky vyhodnocuje a jakých k tomu užívá kritérií. Kolik pravdy je v tvrzení zlých jazyků, které říkají, že se především přihlíželo k tomu, že Súdánec je momentálně košer a Libyjec ne? Nebo za tím stojí ještě něco jiného?
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo má pan ministr Cyril Svoboda.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, vláda deklarovala několikrát, že všechny rasově motivované trestné činy jsou velmi závažné, a vyhlásila jednoznačné odhodlání bojovat rezolutně s rasismem, xenofobií a jinými podobnými jevy ve společnosti. Je naprosto pevně odhodlána nastolit opět v tomto ohledu pořádek v této zemi.
Avšak rozhodování o tom, jak je kvalifikována ta která jednotlivá kauza, ten který jednotlivý případ, tedy zda tam je nebo není rasový motiv nebo rasová pohnutka, není věcí ani vlády, ani ministra vnitra. To je věcí orgánů činných v trestním řízení. Jsou tam proti sobě dvě strany, je tam vyšetřovatel, policista, pak státní zástupce. Proti němu stojí obhajoba a rozhoduje v konečném důsledku nezávislý soud.
Rozhodnout o tom, co bylo motivem, jaká byla pohnutka, není tedy věcí politiků ani vlády, ale je to jen a jen věcí orgánů činných v trestním řízení. Je to tak v pořádku a je to správné. Bylo by chybou, kdyby politici nebo ministři měli právo nebo možnost kvalifikovat ten či onen skutek a vyjadřovat právní kvalifikaci toho kterého skutku. Myslím, že to náleží toliko orgánům činným v trestním řízení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Loukota si přeje přednést doplňující otázku. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Milan Loukota: Pane ministře, předpokládám, že jako ministr vnitra jste nadřízený orgánům činným v trestním řízení. Proto vám zopakuji otázky, na které jste neodpověděl. Kdo tyto útoky vyhodnocuje a jakých k tomu užívá kritérií a zda je pravda, že hlavním kritériem je to, že Súdán je momentálně košer a Libye nikoliv.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan ministr Cyril Svoboda.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážená sněmovno, já znovu opakuji to, co jsem řekl, a myslím si, že to je odpověď na vaši otázku. Dokonce bych tady nechtěl stát, kdybych měl to právo a tu možnost ovlivňovat politicky tu kterou kauzu a to, jak má být kvalifikována, posuzovat pohnutky a motivy. To zcela jasně záleží na orgánech činných v trestním řízení. Máte pravdu, že Policie České republiky a Úřad vyšetřování pro Českou republiku jsou prostřednictvím policejního prezidenta podřízeny ministru vnitra, ale jsou mu podřízeny co do metodického řízení, z hlediska rozpočtového, ale v žádném případě ne tak, že by ministr měl právo zasahovat do jednotlivých kauz. To jsme tu měli před rokem 1989 a já bych se toho nikdy nechtěl dožít.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní dávám slovo panu poslanci Petru Vrzáňovi, který byl vylosován na 20. místě k přednesení ústní interpelace na pana ministra obrany Michala Lobkowicze.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Vážený pane ministře, přibližně čtyři roky pracoval v rámci naší armády Úřad kontroly hospodaření, vojenský útvar 2844, velitelství logistiky, Stará Boleslav. K 1.10.1996 došlo ke změně podřízenosti tohoto úřadu Ministerstvu obrany, kontrolní správa inspektora logistiky, vojenský útvar 1195, Praha. Následně v polovině prosince téhož roku bylo rozhodnuto, že tento útvar přibližně o 150 pracovnících bude bez náhrady zrušen, k čemuž došlo k 31.3.1997. Jinými slovy, snížení počtu pracovníků bylo docíleno na úkol existence následné kontroly.
Přitom je nutné říci, že tento úřad v minulosti zaznamenal značné úspěchy při šetření případů rozkrádání vojenského materiálu, neoprávněných manipulaci s majetkem armády, jak prokázala např. provedená revize hospodaření ústřední tankové a automobilové základny Mladeč, kde byly zjištěny a šetřeny rozsáhlé majetkové škody.
Jiným příkladem mohou být revize muničních základen se zjištěním neoprávněného odpisu 500 kg tritolu, určeného do raketových odminovačů, apod.
Vážený pane ministře, nebylo by mimo rámec naší transformující se ekonomiky, kdyby i Ministerstvo obrany odsunulo význam práce svých kontrolorů na vedlejší kolej. Chtěl bych však věřit, že vy osobně důležitost zpětné vazby doceňujete. Protože dnes v Armádě České republiky systematickou organizovanou kontrolu postrádáme, ptám se vás tedy, čím míníte nahradit absenci vnitřní kontroly, tak aby bylo vyhověno alespoň zákonu o účetnictví. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan ministr obrany Michal Lobkowicz.
Ministr obrany ČR Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl v prvé řadě poděkovat panu poslanci za tento podnět a chtěl bych ho současně ujistit o tom, že kontrole ve svém resortu věnuji mimořádnou pozornost, protože jsem si stejně jako on vědom, že žádný fungující mechanismus a zejména žádná ekonomická jednotka nemůže fungovat bez patřičné důkladné, zevrubné a velmi přísné kontroly.
Co se týče stavu kontroly v mém resortu, tak za kontrolu a její metodicko-odborné řízení v rámci Ministerstva obrany odpovídá inspekce ministra obrany. Kontrolu v Armádě České republiky řídí a koordinuje náčelník generálního štábu Armády České republiky. Kontrolu vojenské části civilní ochrany řídí a kontroluje ředitel Hlavního úřadu civilní ochrany.
V rámci resortu Ministerstva obrany se provádějí základní druhy kontrol a potom další následné druhy kontrol. Základní druhy kontrol jsou komplexní kontrola, tematická kontrola a prošetřování.
Komplexní kontrola je nejvyšším druhem kontroly v Armádě České republiky a v civilní ochraně. Zjišťuje stav ve všech rozhodujících oblastech činnosti kontrolovaných objektů. Doba trvání takové kontroly se stanoví podle rozsahu kontrolovaných oblastí, předmětů výcviku a podle organizační struktury kontrolovaného objektu. Obvykle to bývá několik dní.
Tematická kontrola je základním druhem kontroly a využívají ji všechny kontrolní orgány.
***