(pokračuje Svoboda C.)
Systém ochrany utajovaných skutečností je dále doplněn významným institutem průmyslové bezpečnosti, který předpokládá provádění bezpečnostních prověrek u právnických osob a podnikajících fyzických osob, pokud jsou těmito utajované skutečnosti poskytovány nebo pokud u nich utajované skutečnosti vznikají. Bezpečnostní prověrku provádí Ministerstvo vnitra na žádost takové osoby.
Z hlediska mezinárodní výměny utajovaných skutečností je důležité, že návrh vymezuje předpoklady k této výměně. V souladu s požadavky organizace Severoatlantické smlouvy se návrhem zřizují ústřední registry utajovaných skutečností za účelem evidence utajovaných skutečností poskytnutých v rámci mezinárodní spolupráce.
V souvislosti s návrhem zákona o ochraně utajovaných skutečností je potřebné novelizovat i některé další předpisy. Nejvýznamnější je novela trestního zákona a trestního řádu, která obsahuje nové trestně právní pojetí ochrany utajovaných skutečností, spočívající zejména ve zvýšení trestních sazeb a v rozšíření nedbalostní odpovědnosti.
Právo Evropských společenství oblast ochrany utajovaných skutečností nereguluje. Návrh zákona proto přihlíží k právní úpravě a zkušenostem některých zemí Evropské unie, zejména Spolkové republiky Německo, Dánska, a současně jsou využity některé postupy uplatňované v Severoatlantické alianci a Západoevropské unii. Vážené poslankyně a poslanci, tolik jsem považoval za nutné říci jménem předkladatele k návrhu zákona o ochraně utajovaných skutečností. Věřím, že spolu se mnou sdílíte nutnost přijetí této právní úpravy a že budete hlasovat pro její přijetí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se v tomto okamžiku slova ujal zpravodaj určený pro první čtení pan Jaroslav Bašta.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji panu předsedajícímu. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, po obsáhlém zdůvodnění pana ministra Svobody může být má zpravodajská zpráva krátká a mohu se soustředit jen na nejdůležitější záležitosti týkající se tohoto zákona.
Ještě jednou bych zopakoval, že tento zákon znamená v ochraně utajovaných skutečností a vlastně i v naší branné a bezpečnostní legislativě výrazný zlom. Je to poprvé, kdy se nám dostává na stůl norma, která je kompatibilní s normami běžnými v demokratických státech.
Je obrovská škoda, že tato norma přichází až na poslední chvíli, že přichází až po několika zbytečně ztracených letech, protože stávající zákon o ochraně utajovaných skutečností, zákon 102 z roku 1971, mohl fungovat pouze v úplně jiném režimu. V současné době je spíše kontraproduktivní, protože tím, že určuje rozsah utajovaných skutečností příliš široce, znehodnocuje význam státního tajemství jako takového.
Tato norma může působit na některé z vás a zejména na legislativce dost neuspořádaným a překvapujícím dojmem jako sbírka mj. i různých nařízení, která nejsou projednána, doplňujících tabulek. Ne každý si zažil to, co budou znamenat např. bezpečnostní prověrky, protože to jsou věci, proti kterým byl v minulých letech odpor. To je jeden z důvodů, proč se tato norma zdržela, protože tyto bezpečnostní prověrky znamenají výrazný zásah do soukromí osob, ale zásah, který je umožněn jejich souhlasem. Jejich souhlas je dán tím, že ti lidé by se jinak nemohli podílet na činnosti, na které se podílet mají.
Mám proti tomuto zákonu pouze jedinou vážnou výhradu. Tam je jediný paragraf, ve kterém nedošlo k tomu, že by byly akceptovány zákonné normy, které se staly vzorem pro vydání tohoto zákona, a to je § 36, kde se mluví o vydání osvědčení. Tady jsme zůstali u staré socialistické praxe. Proti rozhodnutí není odvolání. Všude jinde to funguje tak, že člověk, jemuž nebylo vydáno osvědčení, má možnost odvolat se k nezávislému soudu, který to posoudí. Dikce zákona zatím vychází z toho, že by byla praxe obvyklá v institucích, které se tím zabývají, a to je, že důvody k nevydání osvědčení Ministerstvo vnitra nesděluje. To je základní moment a myslím si, že toto bude jeden z momentů, který by nám mohl zkomplikovat situaci i ve vztahu k NATO a k zemím Evropské unie.
Rád bych vás upozornil na to, že při semináři, který tu probíhal na začátku zimy v loňském roce, nám ředitel příslušného odboru NATO vysvětloval a upozorňoval nás na to, že nejdůležitější ze všeho je, aby tam byla možnost nezávislé kontroly ze strany soudu. Ale toto je jediná moje vážná výhrada k tomuto zákonu. Domnívám se, že sněmovna by tento zákon měla přijmout, a myslím si, že v rozpravě by měl padnout i návrh na zkrácení doby pro projednávání.
Vím, že teď trochu mluvím proti tomu, co jsem řekl předtím, že tento zákon působí trošku nehotově, ale my jsme v časovém tlaku a tento časový tlak nevidím jenom v souvislosti s naším vstupem do NATO, s našimi snahami o integraci, ale tento časový tlak vidím i v tom, že my nemůžeme mít nadále normy, které zpochybňují vlastně to, co mají chránit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Baštovi, který vystoupil jako zpravodaj, a otevírám rozpravu k tomuto tisku, do které se jako první přihlásil pan kolega Klas, připraví se pan kolega Kužílek.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v rámci rozpravy podal následující návrh.
Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhuji zkrácení lhůty pro projednání předloženého zákona o ochraně utajovaných skutečností v jednotlivých výborech na 40 dní.
Chtěl bych vás ujistit, že i v této kratší lhůtě je konkrétně výbor pro obranu a bezpečnost schopen navrženou legislativní normu kvalitně a důkladně projednat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Klasovi, prosím, aby se slova ujal pan kolega Kužílek, připraví se pan poslanec Jičínský.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se podělil o svůj názor na předloženou normu a na to, jak je předkládána.
Musím se na začátek přiznat, že jsem byl docela dost zklamán způsobem, kterým předkladatel i zpravodaj nám tuto normu předložili. Myslím si, že v těchto věcech sněmovna trošku nebezpečně sklouzává do příliš pragmatických, technicistních rovin a je ochotna vnímat třeba takovýto zákon jako pouhou praktickou normu pro oblast bezpečnosti. Ale já jsem docela zvyklý třeba i z jiných zemí nebo z některých jiných předkladů norem, které mají, řekněme, nově upravit určitou oblast, že předkládací zpráva začne trochu výše, začne někde u ústavy, a sdělí, jakým způsobem se ta věc odvozuje od základní listiny, na které stojí tento stát.
Zde musím říci, že to není žádná norma, která by rozvíjela nějaký článek o bezpečnosti nebo něco takového, ale je to norma, která je v podstatě odvozena negativně od oblasti svobody projevu. V podstatě od čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Prosím, abychom si toto velmi dobře uvědomili a přestali brát ochranu utajovaných skutečností jako nějakou praktickou bezpečnostní záležitost.
Víte, že jsem předložil sněmovně zákon o svobodě informací, která je vlastně podmnožinou oblasti základního občanského práva, oblasti svobody projevu. A zde teprve potom je kořen předložené normy, která negativně omezuje oblast svobody informací nebo oblast svobody projevu.
***