(pokračuje Svoboda C.)
Stávající právní úprava ochrany utajovaných skutečností není schopna zmíněnou podmínku naplnit. I přes opatření, kterými již minulá vláda stanovila způsob prověřování osob, které se účastní jednání o vstupu České republiky do NATO, mají naši zástupci přístup k utajovaným informacím aliance pouze do stupně tajné. Znamená to, že na rozdíl od zástupců Polska a Maďarska nemohou se účastnit jednání, kde budou projednávány tajné informace NATO. Takový stav je pro Českou republiku nadále neudržitelný a je řešitelný pouze urychleným přijetím nové právní úpravy.
Obracím se proto na vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, kteří podporujete vstup České republiky do organizace Severoatlantické smlouvy, abyste hlasovali pro přijetí předkládaného návrhu zákona o ochraně utajovaných skutečností a učinili tak jeden z důležitých kroků k zajištění bezpečnosti České republiky.
Obracím se však i na vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, kteří se vstupem do NATO nesouhlasíte. Jak jsem již uvedl, neodpovídá současná právní úprava ani vnitrostátním potřebám České republiky v oblasti ochrany utajovaných skutečností. Zákon o ochraně státního tajemství č. 102/71 Sb. upravuje pouze hlavní zásady ochrany státního tajemství, ochranu hospodářského a služebního tajemství, včetně ukládání povinností a omezování některých základních práv občanů. Všechno je jinak prováděno v podzákonných normách, především nařízením vlády. Zákon neřeší nebo řeší pouze nedostatečně oblast personální, objektové, technické, průmyslové bezpečnosti informačních systémů. Stávající členění na státní, hospodářské a služební tajemství nevyjadřuje důležitost chráněného zájmu, ale spíše vymezuje oblasti, kde se utajované skutečnosti vyskytují. Zákon rovněž nestanoví konkrétní podmínky, které musí splňovat fyzická osoba mající přístup k utajovaným skutečnostem. Přístup právnických osob k utajovaným skutečnostem není upraven vůbec.
Dílčí novelizací zákona nelze optimálního stavu dosáhnout. Proto vláda předkládá Parlamentu České republiky tento návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností, který je předpokladem pro vytvoření nového, západoevropsky pojatého systému ochrany utajovaných skutečností, zaručujícího jak kvalitu ochrany těchto skutečností, tak i zajištění jejich nezbytné kvantity.
Vážené poslankyně a poslanci, jsem přesvědčen, že argumenty, které jsem zde uvedl, budou i pro vás, kteří ve vstupu České republiky do NATO nespatřujete nutnost přijetí tohoto zákona, dostatečným důvodem k tomu, abyste se k návrhu zákona vyjádřili kladně.
Nyní mi dovolte, abych blíže uvedl několik slov k obsahu navrhovaného zákona. Nový systém ochrany vychází z principu utajování skutečností ve veřejném zájmu. Utajováno podle návrhu zákona bude jen to, čím lze při neoprávněném nakládání způsobit újmu zájmům České republiky nezávisle na tom, zda majetkovou, či nemajetkovou, nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala. Do okruhu zájmů České republiky je návrhem zákona mj. zahrnuta ústavnost, svrchovanost a územní celistvost České republiky, obrana a veřejná bezpečnost. Utajovaná skutečnost je návrhem definována jak materiálními, tak formálními znaky. Podle intenzity možné újmy se navrhuje utajované skutečnosti klasifikovat do čtyř stupňů: přísně tajné, tajné, důvěrné a vyhrazeno. Tato klasifikace odpovídá klasifikaci užívané v členských státech Severoatlantické aliance.
Konkrétní výčet utajovaných skutečností bude stanoven v seznamech utajovaných skutečností. Tyto seznamy zpracují jednotlivá ministerstva podle své působnosti, dále zpravodajské služby a jiné státní orgány a instituce. Po jejich zpracování se seznamy předloží Ministerstvu vnitra k vydání formou vyhlášky Ministerstva vnitra.
Návrhem se oproti současnému stavu významně posiluje postavení Ministerstva vnitra. Úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností bude v rámci Ministerstva vnitra plnit Národní bezpečnostní úřad. Existence tohoto úřadu odpovídá praxi i požadavkům organizace Severoatlantické smlouvy. Ředitele Národního bezpečnostního úřadu podle návrhu zákona jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra.
V zájmu vyloučení rizik spojených s neoprávněným nakládáním s utajovanou skutečností návrh zákona předpokládá zavedení procesu prověřování osob, které mají být určeny ke styku s utajovanou skutečností. V tomto procesu, nazvaném bezpečnostní prověrka, budou způsobilost osoby seznamovat se s utajovanými skutečnostmi na stupni klasifikace důvěrné, tajné a přísně tajné prověřovat v mezích stanovených zákonem Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, způsobilost osob pro stupeň klasifikace vyhrazeno, tedy stupeň nejnižší, bude prověřovat opět v mezích stanovených zákonem ten, kdo bude osoby určovat ke styku s utajovanou skutečností. Intenzita prověřování je v návrhu zákona stanovena rozdílně v návaznosti na příslušný stupeň utajení.
Prověřování zejména v případě stupně utajení přísně tajné a tajné bude představovat určitý zásah do práv osoby. Proto je podmínkou k provedení bezpečnostní prověrky souhlas prověřované osoby. Tento souhlas lze kdykoli v průběhu prověrky odvolat. Důsledkem tohoto odvolání pak bude zastavení bezpečnostní prověrky. Po ukončení bezpečnostní prověrky lze vydat osvědčení, že prověřená osoba splňuje zákonem stanovené podmínky pro přístup k utajované skutečnosti na příslušném stupni klasifikace.
Vydání osvědčení však samo o sobě nezakládá oprávnění seznamovat se s jakoukoli utajovanou skutečností. Je pouze předpokladem pro určení prověřované osoby ke styku s utajovanou skutečností. Osvědčení pro stupeň klasifikace důvěrné, tajné a přísně tajné podle návrhu zákona vydává Ministerstvo vnitra. S ohledem na ochranu zájmů státu nebude v případě nevydání osvědčení připuštěna žaloba. V této souvislosti je nutné podotknout, že se nejedná o zásah do subjektivního práva.
Výjimkou ze standardního prověřování osob Ministerstvem vnitra bude určování příslušníků zpravodajských služeb. V těchto případech bude proces prověřování a vydávání osvědčení plně v kompetenci jejich statutárních zástupců. Tímto se omezuje možnost ohrožení plnění zpravodajských úkolů v souvislosti s prověřováním osoby.
Návrh předpokládá, že k utajovaným skutečnostem mohou mít přístup jak státní občané České republiky, tak i cizinci. Je to nezbytné s ohledem na předpokládaný vstup České republiky do mezinárodních struktur.
U některých osob nelze či není účelné s ohledem na jejich ústavní postavení podmiňovat přístup k utajovaným skutečnostem provedením bezpečnostní prověrky. Jedná se např. o prezidenta republiky, členy vlády, poslance a senátory, ale i o obhájce. Proto návrh zákona umožňuje, aby se tyto osoby s utajovanými skutečnostmi seznamovaly, i když nebudou podrobeny prověrce. Jejich odpovědnost tímto nebude dotčena.
V zájmu vytvoření komplexně pojatého systému ochrany utajovaných skutečností se mimo opatření zajišťující personální bezpečnost návrhem zákona zavádějí i další prostředky ochrany utajovaných skutečností, zajišťující bezpečnost utajovaných skutečností i v oblasti administrativní, objektové či technické a také při uchovávání v informačních systémech. Návrhem zákona se zavádí i systém kryptografické ochrany utajovaných skutečností a vytvářejí se předpoklady pro ověřování a schvalování technických i dalších prostředků používaných při ochraně těchto skutečností.
***