(pokračuje Recman)
V 80. letech se tento údaj pohyboval mezi 50 tisíci až 63 tisíci byty a bytovými jednotkami. V uvedeném období neklesl počet rozestavěných bytů pod hranici 118 tisíc, spíše se pohyboval v rozmezí 140 tisíc až 150 tisíc bytů a bytových jednotek.
Stát - a v tomto období socialistický stát - výrazným a všestranným způsobem podporoval všechny formy bytové výstavby: státní, družstevní, podnikovou i do osobního vlastnictví. Je možno uvést např. nenávratné půjčky na výstavbu bytů až do výše 150.000 korun. Nízká úroková míra půjček na pořízení bytu, výstavbu rodinného domku v hranicích 1 - 2 %. Výhodné novomanželské půjčky na pořízení bytu a další finanční podpora výstavby bytů, zejména v určitých regionech, např. v pohraničí.
Náklady na výstavbu bytů se pohybovaly mezi 170.000 až 200.000 Kč. Dnes se náklady pohybují nad hranicí 1 mil. korun. Spočteno a stručně řečeno - zdražení více než pětinásobné.
Pravicový parlament i vlády, které byly po listopadu u moci, nevěnovaly problematice bydlení odpovídající pozornost, jak jsem už v úvodu jednou uvedl. Výsledkem je prudký pokles bytové výstavby a úbytek bytového fondu. Rozhodování o těchto věcech bylo svěřeno všemocnému trhu, který rovněž bytové problematice v tomto období nefandil a nefandí. Právě naopak. Počátkem 90. let již setrvačností dobíhala výstavba zahájená před listopadem 1989. Na druhé straně začal výrazně klesat bytový fond. Odhady se pohybují mezi 30.000 až 40.000 bytových jednotek ročně. Odborníci spočetli, že za osm let pravicové vlády to představuje úbytek přibližně 290 tisíc bytů.
Zahajování výstavby nových bytů kleslo až na samé dno. Na hranici 7354 v roce 1993, v roce 1996 dosáhlo pouze 16.548 bytů. Dokončené byty se propadly na hranici 12.662 v roce 1995. Úbytek bytového fondu v tomto období je dva- až čtyřikrát vyšší než zahajovaná výstavba bytů. Od této doby oba ukazatele stagnují nebo se skutečně jen mírně a symbolicky zlepšují. V žádném případě ani po osmi letech nenastal potřebný rozmach bytové výstavby.
Za jednu z rozhodujících příčin, která to způsobila, považuji i přístup vlády. Státní podpora je nedostatečná a spíš symbolická. V rámci stavebního spoření může stavebník za období jednoho cyklu - to znamená 5 let - získat maximálně 22 tisíc korun od státu. To je v současném období podle mých informací cena dvou střešních oken. Hypoteční úvěry jsou uzavírány minimálně. Za poslední dva roky bylo uzavřeno jen 8729 hypotečních úvěrů. To je zoufale málo.
Rovněž jsem si vědom toho, že hypoteční úvěry jsou pro občany s nízkými a středními příjmy naprosto nedostupné. Podpora obcí se teprve rozbíhá, stejně tak odpočet úroků od daňového základu poplatníka podle zákona o dani z příjmu, který jsme schválili a který platí od 1. ledna letošního roku.
Přestože mám k této uvedené novele určité výhrady, podpořím propuštění tisku č. 376, to znamená novely zákony č. 586 o daních z příjmu, do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Svatomíru Recmanovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím.
Dámy a pánové, nyní budeme rozhodovat o přikázání vzhledem k tomu, že v rozpravě nepadl návrh na vrácení ani zamítnutí. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání rozpočtovému výboru.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování 353. Kdo je proti?
V tomto nekonfliktním hlasování projde návrh poměrem hlasů 116 pro, nikdo proti. Přikázali jsme tedy tento návrh.
Nyní bych si dovolil vás požádat, abyste se hlasováním vyjádřili k návrhu pana kolegy Grůzy, který se týká zkrácení lhůty. Vzhledem k tomu, že mne žádáte o odhlášení, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Pan kolega Grůza navrhl zkrácení lhůty na 40 dnů.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování 354. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 118 pro, 2 proti.
Děkuji vám. Děkuji kolegovi Grůzovi i panu zpravodaji. Konstatuji, že jsme projednali další bod.
Budeme se věnovat bodu
47.
Vládní návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 381/ - prvé čtení
Předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu o 20 dní. Z pověření vlády nám uvede tento návrh zákona pan ministr vnitra Cyril Svoboda, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, máte před sebou návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností, právní normy, jejíž předložení bylo očekáváno s velkým zájmem. Příprava návrhu zákona byla velmi složitá a byla provázena mnoha diskusemi nad kompetencí a koncepcí v tomto zákoně i nad úpravou jednotlivých institutů. Tato norma představuje v našem právním řádu určitý mezník v právní úpravě ochrany utajovaných skutečností, jehož základem je nový přístup k vymezení utajovaných skutečností a stanovení podmínek, za nichž se lze s utajovanými skutečnostmi seznamovat, včetně podmínek pro prověřování fyzických i právnických osob.
Každý stát chrání v zájmu své vnější i vnitřní bezpečnosti, svých ekonomických a politických zájmů, ochrany práv a svobod a života a zdraví svých občanů skutečnosti, které by mohly tyto zájmy ohrozit nebo by pro ně mohly být nevýhodné. Způsob, jakým tak stát činí, svědčí nejen o jeho vnitřních poměrech, ale má vliv i na jeho důvěryhodnost v zahraničí.
Podíváme-li se na stávající právní úpravu ochrany utajovaných skutečností, musíme si přiznat, že neodpovídá ani vnitřním, ani zahraničním zájmům a potřebám České republiky. Česká republiky jednoznačně deklaruje svůj úmysl zapojit se do struktury Severoatlantického paktu. Důležitou stránkou tohoto zapojení je právě nová právní ochrana utajovaných skutečností vytvářející systém kompatibilní se systémem ochrany utajovaných skutečností v Evropských společenstvích a NATO. Bez takové úpravy, jak plyne z dosavadních jednání zástupců České republiky se zahraničními partnery, nebude možné České republice poskytovat skutečnosti utajované v zájmu organizace Severoatlantické smlouvy, což současně zpochybňuje samu podstatu členství v NATO.
***