(pokračuje Škorpilová)
Zdalipak se mu někdy při jeho snění bude zdát, jak mu lahodila ulice, po které ještě tehdy hlasitým hlasem volal po zrušení všech vojenských bloků? Doufat v to je ovšem marné. Byť prezidentem, přece není svobodný. Dluhy se splácet musejí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Exner, připraví se pan kolega Hofhanzl.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, ohlašuji spojení dvou příspěvků, schválně budu mluvit velmi potichu, abych význam svých slov nějak zbytečně nesnížil ve smyslu vystoupení pana předsedy Zemana dnes dopoledne.
Chtěl bych se ve svém příspěvku zabývat určitými věcmi, které chci adresovat přímo zde přítomnému předsedovi vlády panu Tošovskému, protože se domnívám, že jako předkladatel na sebe v dané chvíli bere velkou odpovědnost spojenou s předkládaným materiálem.
Na začátku bych se chtěl zabývat otázkou suverenity ČR, o které se tak diskutuje. V celém tomto příspěvku se budu zabývat argumentací z materiálu, který byl podkladem k přijatému usnesení vlády č. 699 z 5. listopadu loňského roku.
Vláda v něm mimo jiné pověřila předsedu vlády, tehdy Václava Klause, potvrdit její vůli přijmout v plném rozsahu závazky vyplývající ze Severoatlantické smlouvy z roku 1949 a souhlasila s tím, aby podíl příspěvku České republiky organizaci Severoatlantické smlouvy do všech jejích rozpočtů činil devět desetin procenta celkového objemu každému z nich, jak už se dneska několikrát konstatovalo.
Rád bych celkově zrekapituloval závazky, které jsou v podkladovém materiálu k přijatému usnesení. Chci tím také trošku polemizovat, pane předsedo vlády, s vaším tvrzením, že ke schválení se nepředkládá nic nad rámec Severoatlantické smlouvy. Také navržené usnesení skutečně hovoří jen o souhlasu s přistoupením k Severoatlantické smlouvě.
Avšak například těch 0,9 % neschvaluje Poslanecká sněmovna. Zavazuje se k nim jenom vláda, vaše vláda se k tomu tedy připojuje. Dále se tu vláda zavázala zvyšovat vojenské výdaje o jednu desetinu procenta hrubého domácího produktu ročně až do roku 2000. Také zde vláda pana Klause hovořila i za vlády, které přijdou po ní, a nemůže zajistit svým rozhodnutím toto zvyšování rozpočtu, protože rozpočtem se zabývá Poslanecká sněmovna a Poslanecká sněmovna může a nemusí akceptovat tento přístup, a ve vašem návrhu není, abychom již nyní se zavázali za celou ČR, že to budeme akceptovat.
Dále jsme se rozhodli přijmout široký přístup k bezpečnosti vycházející ze strategické koncepce NATO, včetně neodmyslitelné role jaderných zbraní, tzn. i koncepci případně prvního jaderného úderu, jak ho NATO do dneška má ve své politice. Jako bychom už zapomněli na Hirošimu a Nagasaki - přece jenom už je to asi dlouhá doba.
Chceme se a zavázali jsme se zapojit do vojenské struktury a kolektivního plánování a obrany, včetně zapojení do plánovacích cyklů aliance, například ve vyzbrojování. Toto vyzbrojování bezprostředně také není v textu Severoatlantické smlouvy.
Zavázali jsme se poskytnout síly pro kolektivní obranu a další mise aliance, aniž bychom výslovně konstatovali, že u každé mise to budeme zvláště posuzovat. Naopak přijali jsme závazek podporovat plné spektrum aliančních misí tzv. vyváženým přístupem, což při přeložení do češtiny znamená, že budeme vyčleňovat síly pro nasazení, že budeme vyčleňovat hlavní síly i záložní síly.
Také jsme se zavázali vyčlenit pro potřeby kolektivní obrany a dalších misí devadesát procent svých ozbrojených sil, což je plných sto procent operačních sil. Vy jste to ve svém vystoupení cudně nazval většinou. Je to opravdu veliká většina, musím říci, že ne všechny země postupovaly tímto způsobem. A všechny rozhodující země Severoatlantické aliance mají značnou část svých vojenských sil mimo Severoatlantickou alianci.
Také jsme se zavázali revidovat uzavřené bezpečnostní dohody a jednat o vedení procedur bezpečnosti administrativy a na druhé straně převzít všechny další politické závazky aliance včetně závazků vůči třetím zemím. Co asi budeme revidovat z těch bezpečnostních smluv, které v současné době máme?
Musím ještě jednou také upozornit na tzv. princip "konsenzus minus jedna", který znamená závazek shody v případě, že ostatní členské státy aliance po naší zemí budou požadovat přijetí takových národních cílů týkajících se ozbrojených sil, které by ta země raději nepřijala. Zde budu pro jistotu citovat přímo z vládního materiálu.
"Od nových členů se bude vyžadovat, aby se podobně jako stávající členové řídili v procesu slaďování a schvalování tzv. force goals principem ´konsenzus minus jedna´. V souladu s tímto principem se daný člen zavazuje neblokovat v uvedeném procesu konsenzus v případě, že ostatní členské státy aliance budou po něm požadovat přijetí takových národních force goals, které by daný člen raději nepřijal."
Zde upozorňuji na maličkost, že pro vládu nebylo přeloženo to "force goals" do češtiny, ano, jde o cíle ozbrojených sil, to znamená o utváření a určení případně i formy nasazení ozbrojených sil.
Přijali jsme také skutečnost, že nové členské státy musí akceptovat právní stav NATO zakládající vztah NATO - Rusko a chartu NATO - Ukrajina, přijali jsme povinnost přistoupit iniciativněji k informování veřejnosti a souhlasili jsme se současným přístupem aliance k rozmístění vojenských struktur na území nových členů, a dokonce jsme uvítali případné budoucí umístění struktur mezinárodních kanceláří nebo škol NATO na svém území, když nás NATO informovalo o tom, že nějaké větší zámysly pro danou chvíli nemá.
Vrátím se krátce ještě k té výši příspěvků. Ta byla určena podle základního kritéria - schopnosti země platit. Avšak podle tohoto kritéria se neměří všem stejně. Spojené státy americké by měly poskytovat 45 % nákladů, ale jejich podíl představuje jen něco málo přes 23 % rozpočtu. Podíl 0,9 % pro ČR je vyšší, než kdyby se zvolila jiná procedura výpočtu, a byl dále navýšen oproti tzv. základnímu úměrnému podílu.
A teď bych si dovolil ještě jeden citát z materiálu. "Uvažovaný podíl je sice vyšší, než kdyby se zvolila jiná metodika propočtu, např. kdyby se hrubý domácí produkt přepočítal prostřednictvím směnných kurzů, nebo použil jiný statistický základ, ale výsledný roční příspěvek ČR okolo 600 mil. Kč je podstatně nižší než všechny dosud zveřejňované vnitrostátní odhady. Aliance navíc neprojevuje prakticky žádnou ochotu přehodnotit navrhované podíly pro vyzvané země, tím méně danou metodologii.
***