Pátek 6. února 1998

 

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny

6. února 1998 v 9.01 hodin

 

Přítomno: 186 poslanců

 

 

(Schůze zahájena v 9.01 hodin.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 20. schůze Poslanecké sněmovny.

Úvodem vás, jako obvykle, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Dovolte také, abych vás seznámil s omluvami na dnešní jednání - omluveni jsou páni poslanci Vladimír Bartoš z důvodu nemoci, Václav Grulich z důvodu chřipky a pan poslanec Maňásek, který je po operaci Achillovy šlachy, tedy nikoli Achillovy paty. Z členů vlády je omluvena paní ministryně Parkanová z důvodu nemoci.

Než přikročíme k projednávání našeho programu, dovolte mi, abych vás seznámil s poměrně zajímavých sdělením naší hospodářské správy. Požární hlídka ve zdejší budově zaznamenala zahoření, a to zřejmě od nedopalku cigarety. Dovoluji si vás proto upozornit, že v souladu s § 125 zákona o jednacím řádu je kouření povoleno pouze v místnosti, která je vyčleněna pro tento účel a označena jako kuřárna. Prosím všechny, včetně sebe jako kuřáka, o dodržování tohoto ustanovení.

Nyní se hlásí pan místopředseda Ledvinka - ještě vám sděluji, že paní poslankyně Orgoníková má náhradní kartu č. 6. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane předsedo, dámy a pánové, chci aby na mikrofon zaznělo, že jsou omluveni ještě ti, kteří byli řádně touto sněmovnou vysláni na zahraniční cestu a celý týden nejsou hlášeni jako omluveni - jedná se o pana kolegu Baštu, pana kolegu Kulku a pana kolegu Payna.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji za doplnění - konstatuji, že mně seznam těchto omluvených nebyl předán, a děkuji proto panu místopředsedovi Ledvinkovi za toto doplnění.

Kolegyně a kolegové, nejdříve bych vám chtěl připomenout, že včera odpoledne pan poslanec Stanislav Gross navrhl doplnit schválený pořad o nový bod Zpráva ministra zahraničních věcí o postupu vlády Spolkové republiky Německo při realizaci Česko-německé deklarace. Současně navrhl, aby tento bod byl zařazen jako první bod dnešního jednání. O tomto návrhu jsme nehlasovali. Protože se jedná o procedurální návrh, o němž se hlasuje bez rozpravy, ale samozřejmě předsedové klubů mají právo v rozpravě vystoupit, registruji nejdříve pana poslance Sládka, kterému uděluji slovo. Poté se připraví pan místopředseda Kasal.

 

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedo, dámy a pánové, nezbývá mi nic jiného než podpořit a částečně rozvinout slova místopředsedy poslaneckého klubu SPR-RSČ, kterému bylo včera odmítáno, aby vystoupil.

Musím malinko poopravit i sdělovací prostředky, které informovaly o tom, že zčásti měla pravdu tehdejší předsedající, zčásti místopředseda poslaneckého klubu Jan Vik. Zcela jednoznačně v právu byl místopředseda SPR-RSČ Jan Vik, ovšem od těch sdělovacích prostředků, které jsou plně v rukou německých majitelů, můžeme asi těžko očekávat jiné vyjádření.

Dámy a pánové, máme hlasovat o novém bodu této schůze, o závažném bodu této schůze. Rád bych se tedy zmínil o tom, proč vlastně musí k tomuto hlasování vůbec dojít. Dámy a pánové, je to rok, co nejen zde, ale i na náměstí, se vedly diskuse a mnohdy byly pronášeny rozhořčené projevy na téma Česko-německé deklarace. Byly snášeny důkazy pro i proti deklaraci, ale zcela jednoznačně většina názorů, myslím názorů veřejnosti, byla toho rázu, že deklarace je nevýhodná pro Českou republiku, že deklarace zvýhodňuje sudetské Němce a sudetoněmecký landsmanšaft, že deklarace nebere ohled na viníky a oběti druhé světové války, na příčinné souvislosti a že deklarace je víceméně výsměchem našim obětem druhé světové války. Tehdy byla ovšem jakákoliv kritika Česko-německé deklarace oficiálními místy odmítána.

Parlament, plně v zajetí rádoby státotvornosti, parlament, plně v zajetí signalizace do Evropy, rozhodl pro Česko-německou deklaraci. Nerad bych sice snižoval pověst našeho politického protivníka, ale musím konstatovat, že tehdy tuto ostudnou a osudnou deklaraci podpořily nejen strany vládní koalice, od kterých se to celkem dalo očekávat, ale, bohužel, i sociální demokraté. Je to velmi příznačné pro chování posledně zmíněné politické strany, že vždy v krizových bodech zradí zájmy svého národa, aby rok, dva roky poté ve sdělovacích prostředcích přesvědčovala národ, že to je všechno úplně jinak.

Koneckonců nemusíme se zmiňovat o Česko-německé deklaraci, můžeme se třeba zmínit o tom, jak dlouho zmíněná sociální demokracie údajně bojuje za to, aby se ke vstupu do NATO mohli vyjádřit občané v referendu, a jak nyní zoufale hledá kličky, jak zároveň podpořit v parlamentu vstup do Severoatlantické aliance a zároveň se před občany z té zrady původního slibu vylhat.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP