Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Prostředky, o kterých jsem hovořil, nepředstavují výdaje v plném rozsahu, protože stabilizační program je založen na návratnosti prostředků, čili - chcete-li - jde o poskytnutí úvěru, nikoliv o výdaj z Fondu národního majetku. Rozsah výdaje se týká pouze úrokové části, protože tyto prostředky na návratné bázi jsou poskytnuty bezúročně. Jde jen o rozdíl, který by Fond národního majetku měl z úroků, kdyby měl prostředky uložené někde jinde než v rámci tohoto konsolidačního programu.
Pokud jde o to, že Fond národního majetku má v současné době pouze 1 mld. Kč, Fond národního majetku má své běžné příjmy a běžné výdaje a v případě, že nedochází k souladu mezi příjmy a výdaji, tzn., že výdaje jsou vyšší než příjmy, tak Fond národního majetku si může půjčit na překlenutí této situace prostředky z trhu. V minulosti to už několikrát udělal.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu předsedovi vlády. Nyní uděluji slovo paní poslankyni Vlastě Štěpové, která byla vylosována na 5. místě, aby přednesla interpelaci ve věci smluvní aktivity Rady Evropy na předsedu vlády pana Josefa Tošovského.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedo vlády, předmětem mé interpelace jsou smluvní aktivity Rady Evropy, a interpeluji vás s hlubokou omluvou za to, že je to ve vaší první interpelační hodině a že je to vlastně záležitost dluhu vašeho předchůdce, který se k těmto záležitostem choval - pokud se vyjádřím decentně - s hlubokým přehlížením.
Stálý výbor Rady Evropy na svém zasedání v listopadu minulého roku přijal dokument č. 7955 - rozšiřování Evropské unie. Tento dokument pro nás jako zemi, která má zájem se k Evropské unii připojit, dopadl velice dobře až na jednu podmínku, čl. 8, kde se říká, že podmínkou vstupu do Evropské unie je nejen členství v Radě Evropy, ale také akceptace jejích základních dokumentů.
Mezi základní dokumenty patří mj. Evropská sociální charta, kterou jsme sice podepsali ještě jako Československá republika v roce 1991, leč neratifikovali, a jejíž ratifikaci bývalý premiér sliboval od roku 1994. Patří tam Evropská charta místní samosprávy, což je základní dokument mj. i pro ústavy nových demokracií, kde byly učiněny tři pokusy alespoň signovat, ale ani jeden nevyšel. Patří tam Evropská charta o biomedicíně, kterou 21 evropských zemí podepsalo a řada z nich ratifikovala. My patříme mezi ten zbytek, který ani podpisem nevyjádřil přání se záležitostí dále zabývat. Patří tam charty i konvence o ochraně kulturního dědictví, o obraně proti zcizování a návratu zcizených a nelegálně převezených věcí přes hranice atd. V počtu těchto základních dokumentů, jejich signování a ratifikaci zaostáváme nejen za pobaltskými státy, ale také za Slovinskem a Slovenskem.
Mám tři otázky:
- zda se vláda hodlá vážně těmito dokumenty zabývat,
- s jakými prioritami,
- co brání alespoň signování v případě, že už jenom podpis dokumentu skutečně vyjadřuje přání dále se problémem zabývat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Josef Tošovský.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážená paní poslankyně, beru na vědomí vaši kritiku minulé vlády ohledně přístupu ke smluvním aktivitám týkajícím se Rady Evropy.
Já jsem pozorně vyslechl vaši kritiku již při rozpravě k programovému prohlášení, kde jste se o tom zmínila a kde jste také upozornila, že vláda si tuto prioritu ve svém programovém prohlášení nedává. Já bych řekl, že jsou dvě hlavní priority pro toto pětiměsíční období, a to je vstup do NATO a otázka zahájení negociací s Evropskou unií, a tyto jsou časově tak dominantní pro tuto vládu, že další zahraničněpolitické otázky mimořádně důležitého charakteru byly vlastně v programovém prohlášení odbyty jednou větou. Pokusím se to citovat: vláda se bude podílet na práci regionálních a mezinárodních organizací, bude přispívat k vytváření evropské bezpečnostní architektury (což není tento případ), k respektování lidských práv (což je tento případ), ale i ke zlepšování ... atd. V této obecné větě se skrývá přístup vlády také k Radě Evropy.
Když jsem si udělal revizi nebo přehled, kolik je smluv, zjistil jsem, že Rada Evropy má celkem 168 různých smluv a my jsme jako smluvní strana přistoupili pouze ke 40 z těchto 168. Jsme signatářem dalších 8, které bohužel dosud nebyly ratifikovány. Bohužel je tam ta důležitá, o které jste hovořila, to je Evropská sociální charta, a dvě navazující, Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě a Protokol doplňující Evropskou sociální chartu. Tam tedy jsme zatím pouze signatáři, ale neproběhla ratifikace.
Pokud jde o plán činnosti vlády (teď budu hovořit o celém roku, nikoliv o prvním pololetí, neboť předpokládám, že vláda, která vzejde z předčasných voleb, bude navazovat na aktivity této vlády), v letošním roce bychom se chtěli stát smluvní stranou u 19 smluv, které jsou základní a které trochu lidově nazýváme "tvrdé jádro". K těm je třeba připočítat právě Evropskou sociální chartu a tyto protokoly, čili máme poměrně rozsáhlý program 19 smluv.
Jsem si vědom toho, že podmínkou vstupu do Evropské unie bude příznivé stanovisko Rady Evropy, a proto v tom musíme udělat významný pokrok. Nevidím žádné překážky, abychom zvýšili intenzitu těchto aktivit. 19 smluv v letošním roce se mi nezdá tak málo a předpokládám, že další vlády budou ukrajovat z tohoto "koláče" podstatným způsobem.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zda si přeje položit předsedovi vlády doplňující otázku. Není tomu tak. Děkuji.
Uděluji slovo panu poslanci Josefu Krejsovi, který byl vylosován na 6. místě, k přednesení interpelace ve věci očisty právního řádu na předsedu vlády pana Josefa Tošovského.
Poslanec Josef Krejsa: Paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi pozastavit se nad programovým prohlášením vaší vlády, u slibované očisty právního řádu. Pane premiére, míníte onou očistou protiústavní a nezákonnou vazbu poslance Miroslava Sládka na základě svévolné destrukce diferenciace právních předpisů dle právní síly, čímž tzv. útěková vazba na základě zákona ve srovnání s čl. 26 a čl. 27 Ústavy jako nejvyšším právním předpisem, a tudíž předpisem nadřazeným trestnímu zákonu bezesporu je, a v tomto případě je příkladem zcela opačným, ba přímo čítankovým?
Jsou očistou právního řádu mediální výstupy pana ministra vnitra před skončením vyšetřování bez ohledu na institut presumpce neviny, ve kterých přiděluje nálepku rasistických útoků na arabské studenty pouze v případech, kdy se jedná o spřátelenou zemi, byť libyjský student v Brně byl napaden - jsou-li mé informace správné - z naprosto stejných důvodů jako student súdánský?
***