(pokračuje Rujbrová)
V části upravující osvojení blíže definujeme projevy nezájmu rodičů o dítě, který je podmínkou osvojení dítěte bez jejich souhlasu, tak, aby pouze formálně projevený zájem neblokoval umístění dítěte do vhodné rodiny.
Platný zákon o rodině na rozdíl od předchozích úprav opustil rozlišování institutu opatrovnictví a poručenství. Terminologické sloučení obou pojmů přinášelo problémy zejména ve vztazích s mezinárodním prvkem. Navrhovaná úprava vychází z tradiční úpravy poručenství jako ochranného institutu, zaručuje právo rodičů navrhnout konkrétní osobu jako poručníka a tuto funkci může zastávat i manželský pár, což bude aktuální zejména tam, kde současně půjde o náhradní rodinnou výchovu.
V praxi se soudy při rozhodování o vyživovací povinnosti jen obtížně vyrovnávají se situacemi, kdy podnikatelé nejsou ochotni zprůhlednit své skutečné příjmy. Navrhovaná úprava pro tyto situace počítá s možností soudu vycházet z fikce, že tyto příjmy činí 15násobek životního minima. Ve výjimečných případech umožňujeme složení peněžní částky na výživné splatné v budoucnosti předem.
V souvislosti s úpravou zákona o rodině doporučujeme i dílčí novelizaci občanského zákoníku, tedy zákona č. 40 z r. 1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v části dosud upravující bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Nadále jej nazýváme společným jměním manželů a definujeme je nově v závislosti na změně společensko-ekonomických poměrů. Posilujeme smluvní princip rozšířením případů, kdy bude možné rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného majetku, a řešíme vztah společného jmění k podnikání některého z manželů.
Do občanského soudního řádu, zákona č. 99 z r. 1963 Sb., ve znění novel, promítáme terminologické změny obsažené v zákoně o rodině a stejně tak činíme u dalších souvisejících předpisů.
Dámy a pánové, ráda bych věřila, že nepřipustíte, aby v souvislosti s očekávanými předčasnými volbami opět došlo k odložení řešení problematiky rodinného práva tak, jak se stalo v r. 1996. Chtěla bych vám připomenout, že zákon o rodině je jediný ze základních kodexů, který se dosud zásadní rekodifikace nedočkal, přestože se jeho ustanovení dotýkají každého z vás. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavně právního výboru kolegyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu zde hovořit o rodinněprávních vztazích v obecné rovině, protože se domnívám, že v této sněmovně zaznělo již k tomuto tématu mnohé, a možná dokonce všechno. Nebudu zde také odůvodňovat usnesení ústavně právního výboru věcně, neboť to zde řekla bych velmi přesně učinila paní předkladatelka a pouze bych opakovala její slova, takže vás nebudu okrádat zbytečně o čas.
Ráda bych se ale rozhovořila o proceduře, kterou zvolil ústavně právní výbor a předtím ještě sněmovna. Dovolte mi tedy trošku reminiscence.
Jestli si dobře vzpomínáte, při minulém plénu Poslanecké sněmovny sněmovna rozhodla o vrácení návrhu paní poslankyně Rujbrové zpátky do výboru a zároveň rozhodla o tom, aby návrh jiné předlohy, předložený mnou a kolegyní Kolářovou, byl rovněž vrácen ústavně právnímu výboru k projednání.
S těmito dvěma předlohami jsme šli na jednání ústavně právního výboru, který podle mého názoru velmi rozumně rozhodl o tom, aby se vytvořila pracovní skupina, která připraví návrh usnesení, které by bylo za základ jednání ústavně právního výboru. Práce v této pracovní skupině se kromě mě zúčastnila paní předkladatelka, paní poslankyně Kupčová, Noveská, Kolářová a pan poslanec Benda. Chtěla bych jim všem velmi mnoho poděkovat, protože se domnívám, že díky této pracovní skupině vznikl materiál, který ve svém výsledku vlastně přispěl ke konsenzu. Je to samozřejmě určitý kompromis, ale řekla bych, že dobrý konsenzuální a kromě jednoho bodu, o kterém se zde již paní předkladatelka zmínila, který se týká tzv. ztíženého rozvodu, mezi členy této pracovní komise byla ve všech dalších otázkách shoda.
Ústavně právní výbor potom přijal můj návrh, aby za základ jednání byl vzat ten návrh, který předložila pracovní skupina. K tomuto návrhu členové ústavně právního výboru předkládali pozměňovací návrhy a poté byl odsouhlasen jako usnesení ústavně právního výboru č. 88 ze dne 22.1.1998, ze 30. schůze ústavně právního výboru.
Toto usnesení ústavně právního výboru máte na svých lavicích před sebou, obdrželi jste je, řekla bych, již asi 10 dní nebo týden před schůzí Poslanecké sněmovny. A dovolila bych si navrhnout v obecné rozpravě takovouto proceduru:
Dovolila bych si předložit usnesení ústavně právního výboru jako první komplexní pozměňovací návrh a poprosila bych sněmovnu, aby rozhodla svým hlasováním, že by se za základ našeho jednání vzal tento komplexní pozměňovací návrh, tj. usnesení ústavně právního výboru. Znamená to, že ostatní pozměňovací návrhy by v souladu s jednacím řádem byly podávány vámi jako pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu. Toto jednací řád připouští a myslím, že by to zjednodušilo naše jednání.
To samozřejmě navrhnu a rozhodnete o tom samozřejmě vy svým hlasováním.
Co snad dodat k tomu na závěr? Velmi bych prosila všechny členy Poslanecké sněmovny, aby uvážlivým způsobem předkládali pozměňovací návrhy. Věřte mi, že práce na tomto usnesení byla velmi složitá a obtížná, že jsme na tom pracovali několik dní a vznikl jakýsi kompaktní celek, který podle mého názoru by mohl být velmi narušen jakýmisi rozsáhlými pozměňovacími návrhy. Chápejte to samozřejmě jako moji prosbu, nemohu nijakým způsobem sněmovnu a jednotlivé poslance ovlivňovat.
A úplně na závěr bych si velmi přála, aby tato sněmovna zakončila své dvouleté volební období právě přijetím v podstatě nového zákona o rodině. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní kolegyně, chci se s vámi poradit. Rozumím tomu tak, že vy navrhujete, abychom vzali na vědomí návrh jiné předlohy, a o tomto návrhu jiné předlohy budeme hlasovat podle § 72 jako bod 4) přednostně před všemi ostatními pozměňovacími návrhy.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, před tímto mým návrhem jsem si samozřejmě nestudovala jednací řád, ale není to podání jiné předlohy. Usnesení ústavně právního výboru je podáno jako komplexní pozměňovací návrh, o kterém by měla sněmovna rozhodnout hlasováním, jako že to vezme za základ jednání.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Hlasovat jako o prvním. Tak mi jenom řekněte, podle jakého paragrafu o tom mohu nechat hlasovat.
Poslankyně Anna Röschová: Neřeknu vám to z hlavy, velmi se omlouvám, ale myslím si, že tato sněmovna to učinila již několikrát a určitě se podklad v jednacím řádu najde. Prosila bych pana poslance Kužílka či jiné odborníky, aby mi v tomhletom pomohli, protože to nevím z hlavy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jenom vás poprosím o souhlas s tím, abychom otevřeli obecnou rozpravu, prošli obecnou rozpravou a do té doby se pokusili postup najít. Děkuji za pochopení.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili kolegové Gjurič a Jičínský. Prosím, aby se v tomto pořadí ujali slova. Slova se ujme pan kolega Gjurič.
***