Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego, poprosil bych vás - rozumím tomu tak, že v tisku 273/2 jste navrhl současně, aby bod 13 zůstal, tzn. návrh na nevypuštění bodu 13. Je to tak?
Poslanec Karel Vymětal: Ano. Pokud by se hlasovalo ve třetím čtení o celém usnesení rozpočtového výboru, tak budu žádat, aby se o tomto bodu hlasovalo zvlášť.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, je to jasné.
Další přihlášky nevidím, rozpravu uzavírám. Ptám se opět pana ministra, zda chce přednést závěrečné slovo. Slova se ujme pan ministr Kühnl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom velmi stručně. Chtěl bych říci, že k předneseným pozměňovacím návrhům se vyjádřím před třetím čtením tohoto zákona. Prosím v tomto smyslu o strpení a o propuštění tohoto zákona do třetího čtení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se pana kolegy Švrčka, jestli chce reagovat. Není tomu tak. Dámy a pánové, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem podle schváleného programu je bod
19.
Návrh poslankyně Zuzky Rujbrové a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině,
ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb.,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 128/ - druhé čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů za skupinu navrhovatelů zaujala paní poslankyně Zuzka Rujbrová a zpravodajka ústavně právního výboru paní poslankyně Anna Röschová.
Tento návrh jsme projednali ve druhém čtení na 17. schůzi dne 4. prosince minulého roku, kdy jsme návrh vrátili ústavně právnímu výboru k novému projednání. Ústavně právní výbor návrh zákona znovu projednal a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 128/5.
Nyní se táži nejprve paní poslankyně Zuzky Rujbrové, zda chce v úvodu tohoto druhého čtení vystoupit. Je tomu tak. Slova se ujme paní kolegyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, dámy a pánové, po roce od předložení tisku 128, tedy novely zákona o rodině č. 94/1993, ve znění pozdějších předpisů, a poté, kdy sněmovna v prosinci 1997 rozhodla o jeho vrácení k opětovnému projednání ve výboru, doznal zákon včetně souvisejících předpisů, jejichž změna se navrhuje, velkých změn a musím přiznat, že mě to těší.
Ústavně právní výbor přistoupil k projednání tohoto tisku velmi odpovědně a původní - jak já říkám - malá novela zákona o rodině se v usnesení tohoto výboru, se kterým až na jednu nebo dvě méně podstatné výhrady souhlasím, rozrostla v novelu velkou. V novelu, která reaguje na potřeby veřejnosti, odborníků z teoretických pracovišť a justice, i nestátních organizací a občanských sdružení, která se problematikou rodinného práva zabývají.
Do návrhu zákona byly zapracovány náměty z dosud nepředložených návrhů Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí, z původní novely kolegyně Röschové a Kolářové i instituty, které se osvědčily v jiných zemích. Systematika zákona zůstala přitom zachována tak, aby soudy a další orgány, které budou zákon aplikovat, mohly využít i stávající judikaturu.
Ráda bych vám některé z navrhovaných změn přiblížila. Upřesňujeme účel manželství, který spatřujeme v založení rodiny a řádné výchově dětí, i způsob jeho uzavření, když povinnost zkoumat požadavky pro uzavření platného manželství svěřujeme matrikám, a to i v případě sňatků církevních. Chceme tak eliminovat možnost vzniku neplatných manželství, k nimž v minulosti zejména u sňatků s cizinci a sňatků nezletilých u některých menších církví, které nemají potřebné odborné zázemí, docházelo. Dvojí forma uzavření manželství, tedy občanskou i církevní formou, přitom zůstává zachována. Připouštíme možnost užívat zdvojené příjmení.
Podstatné změny doporučujeme v úpravě rozvodů, zvláště tam, kde v rodině vyrůstají děti, jejichž zájem může být důvodem odmítnutí rozvodu. Při rozvodech preferujeme ty, s nimiž oba manželé souhlasí, a současně byli schopni se dohodnout na právech a povinnostech k dětem a vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností ke společnému bytu, případně dalších právech.
Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí, která připouští i možnost společné, případně střídavé výchovy, musí rozvodu předcházet a být schválena opatrovnickým soudem. V tom případě pak rozvodový soud rozvede manželství bez zkoumání příčin rozvratu. V ostatních případech pak soud se důvody rozvratu manželství zabývat bude. I pak bude muset předcházet rozhodnutí opatrovnického soudu.
Doporučení ústavně právního výboru obsahuje i bod 27 rozvod se sankcí, který alespoň podle mého přesvědčení není šťastným řešením. Předpokládá čekací dobu tří let v případech, kdy jeden z partnerů, který rozvrat manželství zavinil, s rozvodem nesouhlasí. Protože pak pod bodem 97 je dále navrhováno sankční výživné mezi těmito manželi po rozvodu, bojím se, že motivace osobního prospěchu u dotčeného partnera může převážit nad snahou v zájmu dětí se slušně rozejít a povede v praxi k různým formám vydírání mezi manželi.
Dosavadní právní úprava ponechávala soudům příliš široké mantinely při rozhodování o svěření dítěte do výchovy některého z nich. Pokusili jsme se proto podrobněji stanovit kritéria, k nimž by mělo být přihlíženo, kam bude patřit například i respektování práva na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi. V úpravě styků s dítětem pak bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakované a bezdůvodné, hodnotíme jako důvod ke změně výchovného prostředí dítěte. Ve vymezených případech počítáme s možností upravit styk dítěte s prarodiči a se sourozenci.
Do zákona vnášíme nový pojem rodičovská odpovědnost. Vymezujeme ji jako souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zastupování dítěte a správě jeho jmění. Rodičovské zodpovědnosti může být rodič zbaven nebo její výkon může být pozastaven, na druhé straně může být přiznána i nezletilému rodiči, který je starší 16 let. V souladu s Úmluvou o právech dítěte přiznáváme nezletilému dítěti právo být v závislosti na stupni svého vývoje informováno o opatřeních, která se jej týkají, také se k těmto opatřením vyjadřovat.
Dosavadní úprava nepočítala s tím, že by dítě mohlo mít svůj majetek. Navrhujeme zde nová ustanovení, která se týkají správy jmění dítěte, a postup pro situace, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy. Podle mého přesvědčení je významná i pasáž, která definuje sociálně právní ochranu dětí a vymezuje rozsah práv a povinností příslušných orgánů zjišťovat případy ohroženého nebo narušeného vývoje nebo výchovy dětí a činit opatření k odstranění jejich příčin a důsledků.
Navrhované změny jsou promítnuty do zákona o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a do zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení č. 114/1988 Sb., rovněž ve znění novel, jejichž současná úprava se navrhuje.
Přistoupili jsme také ke změně hlavy třetí, tedy oblasti, která se týká určení rodičovství. Chceme předejít v cizině se vyskytujícím sporům v případech tzv. asistované reprodukce a matku definujeme jako ženu, která dítě porodila. Nová je i možnost muže, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, domáhat se určení otcovství.
***