(pokračuje Röschová)
Vážené kolegyně a kolegové, velmi se přimlouvám za to, abychom propustili oba návrhy do druhého čtení a podrobně diskutovali o směrech vyrovnání se s moderní Evropou. Neříkám, že návrhy, které zde předkládáme, jsou ideální, zvláště druhý návrh. Tím, že návrh pustíme do druhého čtení, dáme možnost široké diskusi, kde se mohou uplatnit různé názory, které zde zazněly a budou jistě zaznívat.
Když návrhy striktně odmítneme, ať už k vrácení předkladatelům k přepracování, nebo zamítnutí, nikdy se nedovíme široký názor této Poslanecké sněmovny. Proto vás prosím, pusťte tyto dva návrhy do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Röschové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Vrzáň. Další se připraví paní poslankyně Milena Kolářová.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se přes opakované pokusy nepodařilo vyřadit z programu této schůze stávající body č. 25 a 26, jimiž jsou poslanecké návrhy novel zákonů majících vztah k imunitě zákonodárců, jsem nucen předeslat, že by se tato komora měla zabývat zákony, které směřují ke zlepšení života a existence našich občanů, a tedy neměla by ztrácet drahocenný čas projednáváním populistických návrhů neprospívajících nikomu a ničemu.
Rád bych se zaměřil především na sněmovní tisk č. 252, jehož cílem je novelizace zákona o jednacím řádu ve smyslu zrušení stávajícího vynětí zákonodárců z kompetence běžných orgánů projednávajících přestupky.
Musím říci, aniž bych se chtěl dotknout předkladatelů této novely, že jde o předlohu nekvalitní a především nadbytečnou. Stávající úprava mající oporu v Ústavě České republiky totiž má svůj smysl a opodstatnění z hlediska oddělení moci zákonodárné a výkonné. Navrhovatelé se tedy mýlí, jestliže uvádějí v důvodové zprávě soulad s ústavním pořádkem České republiky.
Nadbytečnost této novely je pak dána zejména tím, že cílové chování, o jehož dosažení navrhovatelé zřejmě usilují, je zajištěno stávající platnou úpravou, v jejímž rámci je možné projednávat přestupky poslanců na půdě orgánu komory věcně této problematice příslušející, tedy mandátovým a imunitním výborem.
Domnívám se tedy, že kromě populismu a nedůvodné snahy o novelizaci ústavy se zde jedná o viditelnou snahu zbavit se určitého rozsahu činností, jež jsou tomuto výboru svěřeny.
Dámy a pánové, domnívám se dále, že důvodem k podání této novelizace je četnost dopravních přestupků, zejména pak lihové problémy některých jedinců, jichž není prosta ani tato komora. Jsem však osobně přesvědčen, že je nepřípustné, aby z důvodu několika podobných provinění, která se pravděpodobě dají spočítat na prstech jedné ruky, bylo takto zásadním způsobem zasaženo do svobody výkonu mandátu dvou set jedenaosmdesáti zákonodárců, a ti byli vydáni na milost a nemilost úředníkům moci výkonné.
Mnozí si jistě myslíte, že jsou tyto formulace nadnesené a nereálné. Mýlí se však ti, kteří neřídí vlastní auta, a nepřicházejí tedy do styku s příslušníky dopravní policie. Já tyto zkušenosti mám, zejména proto, protože můj proběh kilometrů osciluje kolem 60.000 ročně. Setkávám se tedy s policisty často a musím říci, že jejich přístup je značně variabilní.
Zatímco některé hlídky umožní po kontrole dokladů neprodlený odjezd, jiné nikdy nespatřily poslanecký průkaz nebo neznají výjimku zakotvenou v zákonech o státní a obecní policii, další skupina policistů nemístně arogantně komentuje setkání se zákonodárcem slovy o tom, že zákony platí pouze pro někoho, jsou i tací, kteří touží demonstrovat svoji převahu
Setkal jsem se i s případem, kdy jsem byl po opatrné jízdě po kolejích vyzván policistou k tomu, abych vystoupil a šel vysvětlit čtyřem přede mnou zastaveným řidičům, proč odjedu, zatímco oni zaplatí blokovou pokutu. Považuji se za tolerantního člověka, a toto jednání jsem komentoval pouze odjezdem, i když by na místě byla stížnost pro neznalost zákona. Nakonec i případ kolegy Stanislava Pěničky jasně dokládá, do jakého stadia může jednání policisty řidiče dovést a s jakými následky.
Pátral jsem tedy po tom, co je příčinou takto rozdílného chování policistů k nám. Jednoho dne jsem dostal odpověď, a to od člověka zkušeného, který je vysokým činitelem policejního prezídia. Jeho stanovisko považuji za odborně fundované, a byl bych rád, kdyby i někteří z vás je vzali za své. On řekl, že bohužel Ministerstvo vnitra nemá na zaplacení kvalitního kádru policistů, a proto někteří schopní a inteligentní odcházejí.
Na ulici se pak objevují i ti, kteří jsou sem převeleni z jiných policejních složek, a tak je zcela běžné, že se můžeme na silnici setkat i s těmi, kteří donedávna pracovali se zločinci, vrahy, recidivisty. Tito policisté zvyklí komunikovat s ostatními ve stylu "na hrubý pytel hrubá záplata" dlouhodobě obvykle nejsou schopni adaptovat se na práci mezi lidmi slušnějšími, a z toho pak vyplývá arogantní jednání, které aplikují při komunikaci s námi. Tolik stanovisko experta, které považuji za relevantní.
V této chvíli se dostávám k meritu věci. Pokud neodmítneme toto zúžení imunity a umožníme projednávání přestupků například dopravními policisty na místě, pak mnozí z nás na tento skutek v budoucnu nepochybně doplatí.
Soudě podle obliby prezentované ve výzkumech veřejného mínění, které se dostává zákonodárcům ze strany našich občanů, lze s jistotou usuzovat, že přístup policistů zvláště po několika známých aférách bude negativní, ať již se jedná o zákonodárce koaličního, či opozičního.
A já si dovedu velmi reálně představit, jak některý policista, potěšen tím, že se mu povedlo odchytnout poslance či senátora, odstaví vůz do řady zastavených vozidel, kde si postupné projednání přestupků vyžádá zpoždění 20 minut. Je snad mezi námi někdo, kdo si může dovolit takový luxus?
Pro charakteristiku mého denního režimu mě napadlo rčení, že žádný termín není dost reálný. Nepochybuji o tom, že mnozí z vás jsou na tom při častých přesunech od jednání k jednání, od mítinku k mítinku, z kanceláře do parlamentu a podobně, obdobně.
Jistě sami uznáte, že výkon poslaneckého mandátu má určitá specifika, čemuž odpovídá určitý servis a podmínky dané platnými zákony. Jistě sami uznáte, že zpoždění z důvodu exhibic některých nedoceněných či frustrovaných policistů, jehož následkem je zameškání důležité, strategické politické schůzky nebo důležitého hlasování s důsledky pro miliony občanů, je z hlediska nezávislosti moci zákonodárné nepřijatelné.
Dámy a pánové, závěrem bych chtěl ocenit odpovědné stanovisko vlády premiéra Klause, která se k výše uvedené poslanecké iniciativě vyjádřila zamítavě s tím, že uvádí další právní závady této novelizace, k nimž se připojuji. Navrhuji proto v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny zamítnutí těchto poslaneckých návrhů.
Nebude-li přijat tento návrh, pak podávám alternativní a navrhuji hlasování o zamítnutí tisku 252 samostatně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi. Jen se chci přesvědčit, že originalita jeho návrhu je k tisku 252, nikoli k tomu ostatnímu, protože to už bylo navrženo dvakrát.
Dále bude hovořit paní poslankyně Milena Kolářová, připraví se poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslankyně Milena Kolářová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek spíše k diskusi, protože smysl těchto předkládaných návrhů dostatečně vysvětlila kolegyně Marvanová.
Chtěla bych trochu zareagovat na to, proč je tento návrh předkládán. Chci připomenout, že nevzniká jako reakce na to, zda poslanci jsou, či nejsou svatí. Tento návrh zákona resp. jeho myšlenka se objevila již v minulém volebním období. Diskuse o tom, jak má vypadat imunita poslanců, probíhala již v rámci schvalování ústavy a dnes se k ní znovu vracíme.
K tomu, co imunita je. Pouze opakuji, že smyslem imunity není individuální ochrana, ale ochrana toho, aby mohl poslanec vykonávat svou funkci.
***