(Schůze opět zahájena ve 14.01 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, zdá se, že všichni ti, kteří mají zájem o odpolední jednání, už přišli do sněmovní síně. Já chci konstatovat, že probíhá rozprava a jako první, kdo odpoledne vystoupí, je pan poslanec Milan Uhde. Takže vás prosím o klid.
Poslanec Milan Uhde: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, chci vyjádřit své stanovisko, a věřím, že i stanovisko mnohých z vás, k tomu, co tu dopoledne vyslovil poslanec KSČM pan Vymětal. Je mi líto, že v tuto chvíli není nikdo z členů tohoto klubu přítomen, ale myslím si, že ta slova na mikrofon stejně zaznít mají, totiž ta, která chci vyslovit.
(Přicházejí poslanci KSČM.)
Zpochybňování gulagů, zpochybňování koncentračních táborů, zpochybňování holokaustů je praktika neobyčejně stará. Jedni říkají, že to vůbec nebylo tak zlé, že je to výsledek propagandy, nadsázky. Já jsem ozvěny tohoto názoru zaslechl z projevu pana poslance Vymětala na minulé schůzi, kde vedl úvahu o tom, že návrh kolegy Karase a můj je snad i důsledkem určité drzosti. Takovou poznámku nechávám stranou. Domnívám se, že je pod úroveň přemýšlivého člověka vážně se jí zabývat.
Ale pan poslanec Vymětal dnes nasadil poněkud jiný tón, přinesl věcné údaje, svědectví jednotlivých občanů, kteří křivdy a ústrky - nebo domnělé křivdy a ústrky - odškodňované tímto návrhem zákona prožili na své kůži. Je to prý všechno složitější. Ta pravda je složitější.
Já se nechci pouštět do rozborů toho, jak je každá pravda složitá, když se přikročí k jejímu detailnímu rozpoznávání. Samozřejmě, že pravda se nám skrývá, a pravda se skrývá i v detailech. Ale to neznamená, že je nepostižitelná a že se v těch detailech rozplyne úplně jako voda v písku.
I z toho, co pan poslanec Vymětal přečetl, je zcela zřejmé, že občané nasazení do tzv. vojenských báňských oddílů byli podrobeni režimu nucené práce. A jestli se někteří dodatečně s tím ztotožňují, nevyslovují proti tomu námitky, necítí to jako úkorné, to neznamená, že obecně nemůže pro tuto skupinu, pro většinovou skupinu těchto postižených tento výměr platit.
Poměry v Československé armádě v roce 1948 - 1949 nebyly zdaleka normální. To i z dopisů, jež kolega Vymětal uváděl, vyplývá myslím zcela jednoznačně. Jestli v poměrech této armády, které byly dalece vzdáleny zákonným poměrům civilizovaného světa, někdo vyslovil mínění, že je mu lépe v profesi, kterou zná nebo kterou si umí představit, nemění to nic na skutečnosti, že šlo o skupiny, které byly do práce v dolech nasazeny rozkazem, nasazeny nuceně.
Já také vím, že stanovisko k tomuto problému nebylo a není jednotné. Dlouho jsme se pídili po určitých důkazech a stanoviscích, stanoviska Ministerstva národní obrany dosti dlouhá léta vypovídala, že vojenské báňské oddíly byly něco jiného než oddíly PTP. My jsme dospěli s kolegou Karasem k názoru, že principiálně o nucenou práci šlo.
Já vás tedy v klidu a pokoji vyzývám k přemýšlivosti a k úvaze, zda schválením tohoto zákona pravdě spíše prospějeme, nebo ji spíše poškodíme. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Milanu Uhdemu. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, ctěné dámy a pánové, demokracie a právní stát přicházejí tehdy, když většina členů společenství uznává a každodenním konáním dodržuje normy, které označujeme jako morálku. Takové normy přirozeně nastávají tehdy, když docházíme k tomu, co smíme říci, co nesmíme říci a co můžeme a nesmíme udělat, ať již v majetkovém, či politickém sporu.
Právní stát začíná existovat tehdy, když společnost ve svém celku tato nepsaná pravidla vnitřně přijme. Z toho, co zde přednesl pan poslanec Vykypěl, mě dosud mrazí. (Výkřiky: Vymětal.) Promiňte, Vymětal.
Můj otec byl v pracovním táboře. Nebyl v těchto vojenských oddílech. Byl rovněž nasazen na uhlí. Já chci říci pouze toto, že i jemu v jisté míře, pane Vymětale, to přineslo jistým způsobem něco pozitivního. Přineslo mu to to pozitivní, že byl zavřen s profesory, nejlepšími lidmi této země, a když přišel domů, tak začal číst, chodit do kostela, jistým způsobem ho to i duchovně povzneslo. Jenže o tom tato řeč není. Ta řeč je o tom, o čem zde mluvil kolega přede mnou - dokud nedojdeme k tomu, že určité metody, určitá slova prostě nebudeme používat, tak nemáme naději tento stát jmenovat demokratickým a právní společností. Já se někdy v této ctěné síni stydím za slova, která někteří pronášíte.
(Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Čestmíru Hofhanzlovi. Pokud mám správné informace - chce vystoupit pan poslanec Jiří Karas v rámci rozpravy? (Poslanec Karas nechce vystoupit.) Vystoupí pan poslanec Filip. Další přihlášky v tuto chvíli nemám.
***