Poslanec Daniel Kroupa: Paní poslankyně, páni poslanci, ke slovům předkladatelů zákona nemám, co bych dodal. Přiznám se, že nejsem pro svoji roli v tuto chvíli zcela připraven, a proto prosím, abyste vzali za bernou minci stanoviska předkladatelů. Jinak vás mohu informovat, že výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění náměstka ministra financí pana Fišera a zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s předloženým návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění zákona 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony uvedené v tisku 288. Za druhé - pověřuje předsedu výboru pana poslance Michala Prokopa, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, což jak předpokládám, se stalo. A konečně, byl jsem zmocněn, abych podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji příslušného výboru. Dámy a pánové, otevírám obecnou rozpravu, kterou uzavírám vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Otevírám nyní rozpravu podrobnou a dám slovo jako prvnímu zpravodaji panu kolegovi Budinskému, který se chystá přednést pozměňovací návrh. Připraví se pan kolega Karel Vymětal.
Poslanec Vladimír Budinský: Pozměňovací návrh je velmi jednoduchý. Článek 6, který má vytečkovanou část, by zněl celý: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Budinskému. Slovo má pan kolega Vymětal, připraví se pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, předložená vládní novela zákona o zadávání veřejných zakázek je jistým posunem k většímu pořádku v této, jak všichni víme, komplikované oblasti, která mnohé svádí k různým, pro aktéry prospěšným aktům na úkor zájmů státu. Proto mi dovolte předložit tři pozměňovací návrhy. V první řadě navrhuji naší sněmovně, aby v § 2 zákona dopracovala definování tuzemské osoby, a to tak, aby to byla osoba, která tvoří část své přidané hodnoty v České republice. Formulací, kterou navrhnu, nelze zajistit, aby hlavní subdodavatelé tzv. spolupracovali při prokázání stanoveného podílu přidané hodnoty, protože by se měl tento stanovený podíl zjišťovat v celém řetězci podnikatelů na území České republiky. Stanovený podíl přidané hodnoty podle standardní klasifikace produkce by mělo určit vyhláškou Ministerstvo financí, což umožní změnu této hodnoty každým rokem. Předkládám tento pozměňovací návrh. V § 2 odst. d) na konec doplnit text: vždy podle bodu prvního a druhého registrovaná jako plátce daně z přidané hodnoty, který prodává výrobky či zboží nebo poskytuje služby, u nichž je stanovený podíl přidané hodnoty vytvořen v České republice. Tuzemský výrobce prokazuje splnění podmínek evidence podle zvláštního předpisu. Odkaz - 5d) § 11 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o daních z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Další můj pozměňovací návrh je k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, který je uveden pod bodem 2 a týká se odst. 2c). Je v něm uvedena lhůta pro potvrzení příslušného orgánu o splatných nedoplatcích na pojistném a na příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti. Je uvedeno, že potvrzení příslušného orgánu nesmí být starší než 6 měsíců. Domnívám se, že takové potvrzení je velmi staré, neaktuální, a proto navrhuji, aby toto stáří potvrzení bylo zkráceno na 1 měsíc. Předkládám proto tento pozměňovací návrh: "další pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, který je uveden bodem 2 v odst. 2c), a to lhůtu 6 měsíců změnit na 1 měsíc".
Poslední pozměňovací návrh se týká § 53 odst. 1, který pojednává o možnosti podání námitek z důvodů, že zadavatel veřejné zakázky porušil ustanovení tohoto zákona. Z praxe známe, že námitky jsou podávány často neoprávněně se snahou komplikovat průběh veřejné soutěže i zadávání veřejné zakázky. Na straně druhé je nutno zajistit, aby podání oprávněné námitky bylo bez problémů. Proto navrhuji v § 53 odst. 1 doplnit na konec text: "poplatek při podání námitky činí 1 % z budoucího peněžitého závazku, max. však 50 tisíc korun. Pro způsob skládání a uvolňování tohoto poplatku platí obdobná pravidla jako pro jistotu."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Prosím pana poslance Grégra, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Věnceslav Lukáš.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, průběh veřejných zakázek je Achillovou patou projektů realizovaných v České republice za peníze daňových poplatníků a renomé naší republiky v zahraničí rozhodně neposiluje. Viz některé veřejné zakázky na Ministerstvu obrany, v Českých drahách i jinde. Není se proto co divit, že vláda přichází s novelou příslušného zákona a upravuje některé okolnosti, zejména zadávání úkolů výzkumu a vývoje, kde bude uživatelem výsledků jedině stát, veřejné zakázky v Českých drahách, veřejné zakázky financované PHARE, veřejné zakázky s částkami nad 100 mil. korun, resp. povinnost uchazečů prokazovat placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, chtějí-li ve výběru uspět.
Podle mého názoru je však třeba se zabývat ještě některými dalšími aktuálními problémy v této oblasti. Počítám sem zejména: za prvé - postup při výběru veřejné zakázky za mimořádných okolností, např. jako důsledku odstraňování následků živelné katastrofy, kdy je prvořadou okolností rychlost realizace zakázky - viz např. letošní povodně a potřeba obnovy veřejných staveb do zimy. To, že se žádný paragraf tímto problémem nezabývá, pokládám za nedostatek dosavadního znění zákona i předkládané novely. Za druhé - nedostatečné zvýhodnění českých subjektů při realizaci státních a jiných veřejných zakázek proti subjektům zahraničním. Snad už nikdo není raněn takovou slepotou, aby neviděl, že v zahraničí se na veřejných zakázkách z peněz daňových poplatníků podílejí maximální měrou domácí firmy, na rozdíl od nás. Viz zahraniční engineering dostavby letiště Ruzyň, některé stavby dálnic, odsiřování elektráren apod. Jsem pevně přesvědčen, že zákon by měl vytvořit pro manažery rozpočtových a příspěvkových organizací, ale i privátní společnosti s převládajícím podílem státu závazný úkol, aby při veřejných soutěžích na státní zakázky byl engineering alespoň 60 % dodávek stavebních a montážních prací, strojů a vnitřního vybavení od tuzemských dodavatelů, tak jak je ve světě nakonec obvyklé.
***