(pokračuje Kudláček)
Další pozměňovací návrh se týká § 20 a v tomto paragrafu navrhuji nový odstavec 7, který má jednoduché znění: "S návrhem zadání regulačního plánu seznámí pořizovatel vlastníky nemovitostí v dotčeném území."
Cílem takové úpravy v zákoně je, aby již ve fázi zahájení zpracování územní plánovací dokumentace existovala alespoň dostupná informace pro všechny, jejichž vlastnická práva budou v dalších stadiích pořízení územní plánovací dokumentace dotýkána, o tom, jakým to bude způsobem. Podle mého názoru by měly příslušné orgány aspoň seznámit s návrhem zadání regulačního plánu ty, kteří budou později dotčeni. Není to návrh na to, aby byli účastníky řízení.
Další pozměňovací návrh se týká § 32. Doporučil bych v tomto paragrafu v písm. d) ukončit text na slovem "uzávěře" - písmeno d) by tedy znělo: "rozhodnutí o stavební uzávěře" - a doplnit nové písmeno e), které by znělo: "rozhodnutí o dělení pozemků, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením".
I tady je účel celkem jednoduchý. Jde o to, aby nemuselo být vydáváno rozhodnutí u jednoduchých případů dělení pozemků. To, zda to dělení bude provedeno územním rozhodnutím, nebo jiným opatřením, by potom záviselo na rozhodnutí stavebního úřadu.
Mám poslední připomínku, která se již netýká vlastního znění samotné novely zákona č. 50/76, ale je to vlastně návrh nového článku, tuším, že by to byl čl. VI, protože jde o návrh úpravy ustanovení jiného zákona, a sice zákona č. 114/92, o ochraně přírody a krajiny. V tomto zákoně bych navrhl úpravu § 44 odst. 1, jehož současné znění by se doplnilo takto: "To se nevztahuje na souvisle zastavěné území obcí začleněných do čtvrté zóny chráněných krajinných oblastí v případech, kdy využití území je v souladu se závaznou částí schváleného územního plánu sídelního útvaru nebo zóny." Odkaz 1 na paragrafy 10, 14 a 15 zákona č. 50/76.
Důvodem, cílem této úpravy je odstranit zbytečnou byrokratickou zátěž občanů i orgánů státní správy a současně tedy se samozřejmě vyhnout riziku poškození krajiny a přírodního prostředí, což je cíl celého zákona o ochraně přírody a krajiny.
K vysvětlení. Podle dnešní praxe je nezbytné, aby orgány ochrany přírody a krajiny udělovaly souhlas vždycky ve formě jednotlivého správního aktu nebo příslušného stanoviska k jakémukoli stavebnímu či rekonstrukčnímu záměru na území chráněných krajinných oblastí. Je to určitě obecně v pořádku, ale podle existující praxe je zřejmé, že příliš širokou platnost tohoto ustanovení je možné věcně a také územně zúžit za splnění určitých předpokladů, které zase omezí rizika takového kroku. Chráněné krajinné oblasti se člení zpravidla na čtyři zóny odstupňované ochrany přírody a krajiny, přičemž zpravidla ty největší přírodní a krajinné hodnoty jsou soustředěny do první až třetí zóny chráněné krajinné oblasti. Ta čtvrtá zóna, o kterou mi jde v tomto pozměňovacím návrhu, představuje zhruba od 3 do 5 procent plochy chráněné krajinné oblasti. Jde zpravidla o souvisle zastavěné území obcí s velmi omezeným významem pro aktivní péči o přírodu a krajinu, takže podle mého názoru toto ustanovení zjednoduší řízení a zároveň neohrozí účel zón vyhlášených v rámci chráněných krajinných oblastí. Děkuji za pozornost, to je vše.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Liboru Kudláčkovi. Dovolte mi, abych uzavřel rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo dál nehlásí. Sdělím vám také, že paní kolegyně Marcová má náhradní kartu č. 18.
Chci se zeptat zástupce navrhovatele či zpravodaje, zda si přeje vyjádřit se nyní, anebo zda považuje za vhodné tak učinit až na začátku třetího čtení. Pan kolega Ullmann má slovo.
Poslanec Josef Ullmann: Pane předsedající, skutečně jen několik slov. Chtěl bych se omluvit členům podvýboru pro stavební právo, že jsem je víceméně marně vyzýval k práci a marně trávili hodiny. Předložený počet pozměňovacích návrhů zde v plénu, na které budeme mít hodiny, a nikoliv týdny nebo dny, jak jsme měli, je vyšší než ten, který jsme projednali. Čili začínáme znovu od začátku.
Velmi mě zejména zaráží, že i pan poslanec Smetana jich předložil nejvíce, deset, přičemž se vůbec nezúčastnil práce nejen v podvýboru, ale ani v hospodářském výboru, když to bylo projednáváno. Zdá se mi, že je to nezodpovědný přístup k této věci, ale musíme se s tím samozřejmě vyrovnat. Nic jiného nezbývá. Bude to práce dosti komplikovaná, protože počet jak pozměňovacích návrhů, tak dokonce nepřímých novel dalších zákonů, které se navrhují, je tak vysoký, že to bude nutné velmi pečlivě projednat s předkladatelem, což slibuji, že učiním. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ullmannovi. Dámy a pánové, tím jsme ukončili druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Nyní si dovolím vás požádat, abyste se zaregistrovali, věřím, že pro účel velmi nekonfliktního a bezproblémového hlasování. Pan kolega Ledvinka navrhl, aby sněmovna souhlasila s tím, že při projednávání zákona o bankách - je to bod 43 - a následně pak i při druhém a třetím čtení sněmovna souhlasí s tím, aby byl přítomen pan viceguvernér Kysilka.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 47. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 109 pro, nikdo proti. Děkuji vám.
Dámy a pánové, dalším bodem našeho pořadu je
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady
č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 283/ - druhé čtení
Vládní návrh uvede pan ministr financí Ivan Pilip, kterého prosím, aby se ujal slova. Pan ministr Pilip se vzdává úvodního slova. Konstatuji tedy, že jsme v prvním čtení přikázali k projednání tento návrh rozpočtovému výboru, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 23. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Josef Borák jako zpravodaj výboru.
***