(pokračuje Sládek)
Dámy a pánové, když před Lichtenštejnským palácem demonstranti proklínali vládu tehdejšího premiéra Václava Klause a požadovali, aby odešel, bylo to v době, kdy podle průzkumu veřejného mínění tehdejší vláda měla ještě většinovou podporu obyvatelstva. Rok se s rokem sešel a přesně na tu kritiku došlo.
Dámy a pánové, hovořím o tom z jednoho velmi aktuálního důvodu, protože tím by se sněmovna i na této schůzi měla zabývat. Byla konečně ustavena správní rada Fondu budoucnosti, její složení za německou stranu je prý vynikající - dva z Bavorska, dva ze Sudet. Je to samozřejmě vynikající složení, protože u těch, kteří pocházejí ze Sudet, se dá určité zaměření očekávat, a Bavorsko je patronem sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ovšem musím konstatovat, že toto složení za německou stranu, tyto zástupce za německou stranu trochu vyvažují kvalitní zástupci za stranu českou. Slyšel jsem včera hovořit jednu ze členek správní rady paní dr. Burešovou. Ta prohlásila, cituji: Tento rok by mělo být na účely odškodnění uvolněno 20 mil. Kč, vyplácených, řekněme, ve čtvrtletních splátkách, aby se nám to dobře počítalo. Předpokládejme, že dodnes žije 10 000 přímých obětí II. světové války. Na jednu oběť vychází odškodnění pro tento rok 2 000 Kč, ve čtvrtletních splátkách 500 Kč minus poštovné. Já, projít koncentračním táborem nebo nacistickou káznicí, asi bych se za takové odškodnění náramně poděkoval.
Dámy a pánové, jediným řešením této situace povšechně jsou předčasné parlamentní volby, protože v demokracii by rozhodující slovo měli mít občané České republiky. Jejich vůle vyjádřená, jejich rozhodnutí vyjádřené v červnu r. 1996 bylo radikálně znehodnoceno. Pokud je mi známo, demokracie, to je mimo jiné svobodná soutěž politických stran, které mají určitý program, určité zázemí, ucházejí se o přízeň voličů a na základě podpory, kterou od voličů získají, potom prosazují svůj program. Jak je možné, že dnes máme v parlamentu politickou stranu, která se této soutěže vůbec nezúčastnila, která nekandidovala v parlamentních volbách? Jakou hodnotu má potom parlament? Jakou hodnotu má potom demokracie v naší zemi, když není důležité kandidovat v parlamentních volbách? Není důležité ucházet se o podporu občanů, jde jenom o to, nějakým vhodným způsobem zapracovat v parlamentu, až třeba rok nebo dva roky...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Upozorňuji pana poslance Svobodu, že mobily jsou usnesením sněmovny v této síni zakázány. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Děkuji. Jediným řešením této prapodivné situace, která nemá s demokracií nic společného, jsou opět předčasné parlamentní volby. Ať v parlamentu, ať v Poslanecké sněmovně jsou jenom ti, které tam skutečně dosadili občané, voliči. Já nechci zde jmenovat tu stranu cedru nebo švestky, myslím, že všichni víme, o čem je řeč.
Dámy a pánové, snad neprozradím nějaké zvláštní tajemství, když řeknu, že na setkání s předsedou sněmovny těsně předtím, než jsem byl odvlečen jako tradičně z podloubí na Malostranském náměstí, jsem vyjádřil obavy z toho, že každý politik hovoří o předčasných parlamentních volbách. Většina politiků hovoří o tom, že v červnu t. r. určitě budou, ale přitom málokterý z nich je schopen veřejně přiznat, že cesta k nim bude pravděpodobně ještě velmi obtížná a může dojít kdykoliv, kdykoliv k tomu, že o předčasných parlamentních volbách si budeme moci klidně nechat zdát. Je tam tolik proměnných a tolik osob je tam zainteresováno, že dneska hovořit o tom, že určitě budou předčasné parlamentní volby 20. června, je svým způsobem utopie.
Vždyť připomeňme si jenom jedno, že prý ústavní činitelé se zaručili, že přispějí svým dílem k vypsání předčasných parlamentních voleb. Já bych to rád dokumentoval na postojích Václava Havla. Ten před volbou prezidenta prohlásil, cituji: Pokud budou splněny zákonné podmínky, vypíši předčasné parlamentní volby. Když bylo tady toto stanovisko od něho vyžadováno písemně s podpisem, prohlásil, opět cituji: Prezidentem může být jenom ten, komu se věří. Dva dny po volbě, po podivné volbě prezidenta, která bude mít dohru u Ústavního soudu, tentýž Václav Havel prohlásil, a můžeme konstatovat, že i s nádechem vydírání, jestliže nepodpoříte vládu premiéra Tošovského, nevypíši předčasné parlamentní volby.
Dámy a pánové, spoléhat na čestné slovo ústavních činitelů České republiky v r. 1998 je hazard s osudem naší země. Dámy a pánové, jediným postupem k vypsání předčasných parlamentních voleb je schválení ústavního zákona, který by zkrátil volební období této Poslanecké sněmovny, která zastupuje všechno možné, jen ne zájmy občanů ČR.
(Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Sládkovi a nyní již otevírám rozpravu k programu naší schůze. Jako první se hlásí pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já bych v duchu toho, co jsem avizoval na schůzce u předsedy Poslanecké sněmovny a schůzce s předsedy všech poslaneckých klubů a s místopředsedy sněmovny, navrhl zařazení nového bodu jako bod číslo 1, který by zněl Usnesení Poslanecké sněmovny k programovému prohlášení vlády České republiky.
Dále v souladu s ¤ 54 odst. 8 zákona o jednacím řádu navrhuji, aby byla sloučena rozprava k tomuto bodu a k bodu následujícímu, kterým je žádost vlády o vyslovení důvěry.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda si ještě někdo z našich kolegyň a kolegů přeje vystoupit v rozpravě o programu. Hlásí se předseda klubu KSČM pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, pane premiére, paní a pánové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k návrhu, který přednesl pan kolega Gross. Chápu obavy klubu sociální demokracie o projednávání a případné schválení našeho jednání, a tedy i vyslovení důvěry vládě. Ale jsem přesvědčen, že v tuto chvíli je velmi těžké se spolehnout na jakékoliv usnesení Poslanecké sněmovny, které je směřováno k vládě, protože máme ty nejhorší zkušenosti s tím, jestli vláda plní, nebo neplní usnesení, které zde vůči ní Poslanecká sněmovna přijala. Přesvědčili jsme se o tom několikrát v průběhu minulých dní a minulých jednání této sněmovny.
Jsem tedy přesvědčen, že pokud máme slyšet jakýsi příslib vlády, bylo by velmi vhodné, aby vláda, resp. pan premiér Tošovský reagoval na průběh rozpravy, která bude vedena o programovém prohlášení vlády a o vyslovení důvěry této vládě Poslaneckou sněmovnou. A podle jeho vyjádření se budeme moci před závěrečným rozhodnutím také my poradit a rozhodnout o tom, zda vládě důvěru dát, či nedat.
Je pro mne téměř nepřijatelné, abych se smířil s tím, že Poslanecká sněmovna přijme usnesení, kterým požádá vládu o to, aby do šesti týdnů zpracovala to nebo ono. A po šesti týdnech se dočkáme jen toho, že vláda tento slib nesplnila a žádná sankce zde není. Jsem přesvědčen, že zde nevede cesta k tomu, abychom se kvalifikovaně rozhodli o tom, jestli je možné této vládě dát důvěru.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. Táži se, kdo si přeje vystoupit v rozpravě k návrhu programu. Pan kolega Payne mi dává svoji přihlášku. Předpokládám, že je to k tomuto bodu. Je to tak, pane poslanče? Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, k základním atributům každého parlamentu na světě patří veřejná politická rozprava. To je nejsilnější nástroj parlamentní demokracie.
Navrhuji - je-li pravda, že k nám promluví prezident - aby se o jeho projevu vedla politická rozprava, aby prezident také odpověděl na dotazy, které v rozpravě padnou. Navrhuji to jako samostatný bod pořadu jednání.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Ještě uveďte, jak je v kraji zvykem, pane poslanče, jako který bod to navrhujete.
Poslanec Jiří Payne: Navrhuji to jako bod bezprostředně následující za případným projevem pana prezidenta.
Předseda PSP Miloš Zeman: Čili v podstatě, neprojde-li návrh pana poslance Grosse, jako první bod. Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo? Pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, cítím potřebu reagovat na slova, která zde padla od předsedy poslaneckého klubu KSČM. Chtěl bych říci, že po mém soudu nelze hovořit o tom, že máme zkušenosti s touto vládou, jak plní či neplní žádosti Poslanecké sněmovny. Mám důvod důvěřovat předsedovi této vlády. Věřím, že když tato usnesení budou přijata, on z pozice předsedy vlády udělá všechno pro to, aby byla realizovaná. Hovořím úmyslně o předsedovi vlády, nehovořím o ostatních členech vlády. Takže mám důvod klást důraz na to, aby návrh, který jsem předložil, byl Poslaneckou sněmovnou akceptován.
Chtěl bych ještě informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, aby s tímto vědomím hlasovala o tomto návrhu, že přijetí či nepřijetí tohoto návrhu může velice výrazně ovlivnit výsledek toho nejdůležitějšího bodu dnešního jednání, to jest hlasování o důvěře vládě.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grossovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Jičínský. Poté znovu udělím slovo poslanci Filipovi.
***