Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedo, ctěné dámy, pánové, nedobrou vlastností českého veřejného života je, že nic není doopravdy. Převezme-li někdo odpovědnost za stát, tak ji má převzít doopravdy. My jsme bohužel hned po roce 1989 nepřevzali zodpovědnost za tento stát doopravdy, my jsme navázali právní kontinuitu na režim, který byl touto sněmovnou označen zákonem za protiprávní. Vše byla polovičatost, nic nebylo doopravdy. Při první velké krizi našeho politického systému chceme řešit tuto krizi zase oklikou tím, že nebereme pravidla, která jsme si napsali, doopravdy. Ti, kteří vládu a zodpovědnost za tuto zemi nesli, si měli své břímě donést zodpovědně do konce. Bohužel musím konstatovat, že tomu tak nebylo.
Chtěl bych nakonec říci - pánové, jestliže my se vyhneme tomu, abychom dohráli tuto hru, změnu politických sil a změnu vlády doopravdy, zase si najdeme okliku, vytváříme precedens do budoucna, že jakákoliv síla, ať legální nebo nelegální z pozadí, bude-li jí to vyhovovat, rozehraje různé hry přes média ke zpochybnění vlády nebo osobností, které jsou momentálně u vlády. Nastolíme tím nejistotu v této zemi. Postihne to ty, kteří se k moci dostanou tímto způsobem, a nejen ty. Poneseme to, co zde rozehrajeme, na desetiletí dále, protože jsme nebyli ochotni jednat doopravdy.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. O faktickou poznámku požádal pan poslanec Grégr. Ještě než mu udělím slovo, chtěl bych konstatovat, že zatím posledním přihlášeným, a to již nikoliv písemně, je pan poslanec Jičínský. Chtěl bych tedy upozornit všechny poslance, kteří si přejí hlasovat, že není vyloučeno, že zhruba do 5 až 10 minut hlasovat budeme. Nyní uděluji slovo panu poslanci Grégrovi, připraví se pan poslanec Jičínský.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom v reakci na předřečníka upozornit (ono je to tady potlačeno do pozadí), že krizi politické, jak je to tady nazýváno, předcházela a její prvopříčinou byla hluboká hospodářská krize, která je na základě konkrétních makroekonomických výsledků i stavu průmyslu naprosto neoddiskutovatelná.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Uděluji slovo panu poslanci Jičínskému. Prosím zpravodaje i navrhovatele, aby se připravili k případným závěrečným slovům. Tady už to oddělím a budeme postupovat samostatně. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, kolegové, já chci jenom stručně reagovat na vystoupení pana poslance Kroupy, který už si zvykl v poslední době před námi líčit různé apokalyptické vize naší budoucnosti. Že by tady hrozila vláda lůzy, kdyby se přijal ústavní zákon o referendu, a teď opět, budou-li volby, že to bude mnohem horší, než je to teď. Samozřejmě, vždycky jsou dvě možnosti. Může to být lepší, může to být horší.
Já na rozdíl od poslance Kroupy si nemyslím, že občané České republiky natolik ztratili soudnost, aby ve volbách nerozhodli způsobem, který umožní vytvoření nového parlamentu, který se stane základem stabilní vlády.
Nechci teď diskutovat o tom, zda naděje poslance Kroupy a jeho strany pokud jde o příští volby jsou nebo nejsou důvodné. To se ukáže v hlasování voličů. Chtěl bych jen říci, že jeho abstraktní pravdy pro současnou konkrétní situaci nemají žádný konkrétní význam. Pan poslanec Kroupa tu mluví o tom, že je třeba ctít ústavu. Já se ptám: jak ctila Poslanecká sněmovna v minulém období ústavu (a byli to právě především poslanci ODA, kteří při tvorbě ústavy prosadili onu zvláštní konstrukci dvoukomorového parlamentu), když Česká národní rada, která se přeměnila v Poslaneckou sněmovnu, potom čtyři roky vládla za celý parlament? Jaké je to ctění ústavy, jaké jsme to vytvořili základy politické kultury? (Potlesk.)
Takže mluvme konkrétně o tom, co to znamená ctění ústavy. Já mohu dbát na literu ústavy, ale duch ústavy zapláče a duch ústavy bude plakat, jestliže si poslanci neuvědomí, že jejich odpovědností je zasadit se o to, aby v předčasných volbách mohli lidé rozhodnout, koho si tu přejí mít jako své zástupce. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Hodlal jsem už uzavřít rozpravu, ale o slovo se ještě přihlásil pan poslanec Filip. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Já jsem myslel doopravdy na adresu kolegy Hofhanzla, že je možné a dokonce jsem vyzval k tomu - protože si myslím, že je to potřebné - aby Poslanecká sněmovna měla možnost (tu možnost si vytvořila) sama ukončit svou činnost, protože tato možnost je dána ústavními systémy, které jsou známy v Evropě a ve světě. A jestliže v naší ústavě chybí, tak tam tuto možnost klidně doplňme. Nic se ústavě nestane, a bude to doopravdy. A bude to doopravdy o nás, a bude to doopravdy o této sněmovně, a bude to doopravdy také o tom, že my jsme toho schopni.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. Protože se v této chvíli již nikdo do rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Protože na mém stole jsou jakési dva podivné knoflíky, které dávají naději, že s pomocí jednoho gongem přivolám poslance, konstatuji, že dříve než budeme hlasovat o návrzích předložených v průběhu obecné rozpravy (jediným takovým návrhem byl návrh pana místopředsedy Ledvinky na zamítnutí obou tisků), chtěl bych se zeptat k tisku, který nyní projednáváme, to znamená návrh poslance Grosse a dalších (tisk 351), navrhovatele a zpravodaje, zda si před tímto hlasováním přejí vystoupit se závěrečnými slovy. Slovo má pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, já bych chtěl pouze reagovat na jeden z argumentů, který zde padl, to je to, že poslanci, kteří hlasovali pro přijetí ústavy, fakticky nemají právo na hlasování o změně této ústavy. Já si myslím, že pokud bychom vycházeli z tohoto pojetí, dostali bychom se do velice složitých situací, a to jak v okamžiku, kdy projednáváme prosté zákony, tak v okamžiku projednávání ústavních zákonů, protože přece i přijetí ústavního zákona o vytvoření vyšších územně samosprávných celků obsahovalo jednu přímou změnu ústavy.
Tím chci říci, že tento argument - nemyslím si, že je zapotřebí výrazně přeceňovat a že bychom se měli chovat tak, abychom dokázali co možná nejzodpovědněji a nejklidnější cestou vyřešit současnou situaci. Návrh, který předkládá skupina poslanců klubu ČSSD, myslím, že je nepochybně jednou z takových cest.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji navrhovateli panu poslanci Grossovi.
Táži se zpravodaje pana poslance Zajíčka, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak.
Kolegyně a kolegové, podle obvyklého postupu budeme nejdříve hlasovat o návrhu pana poslance Ledvinky na zamítnutí tisku 351. Podotýkám 351, protože nyní již skončila ona společná část. Tedy návrh pana poslance Grosse a dalších.
Přeje si někdo, abych vás odhlásil? Je zde takové přání? Je, takže tomuto přání vyhovuji. Prosím, abyste se laskavě znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Doufám, že se nám to všem podařilo a zahajuji proto hlasování.
Kdo je pro zamítnutí návrhu poslance Grosse, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 nebyl návrh poslance Ledvinky na zamítnutí přijat, když ze 185 přítomných bylo 66 pro a 114 proti.
Z toho vyplývá, že nyní bychom - a je asi jedno, v jakém pořadí - měli hlasovat jednak o návrhu na přikázání výboru, a potom o návrhu na zkrácení lhůty.
Navrhl jsem svým rozhodnutím, protože v té době organizační výbor nezasedal, přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání ústavně právnímu výboru, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 ze 185 přítomných bylo 139 pro tento návrh a deset bylo proti. Znovu konstatuji, že tento návrh jsme přikázali ústavně právnímu výboru.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech, a to o 20 dnů.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 byl i tento návrh přijat, když ze 185 přítomných se pro vyslovilo 116 a proti bylo 63.
Konstatuji tedy pro pořádek, že návrh prošel do druhého čtení, byl přikázán ústavně právnímu výboru a lhůta pro projednání byla zkrácena o 20 dnů.
Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji.
Nyní absolvujeme přesně tutéž proceduru u dalšího návrhu, což byl tisk 350, takže zde jsem opět povinen nejdříve se zeptat, tentokrát navrhovatele pana poslance Exnera, zda si přeje závěrečné slovo. Pan poslanec Exner si přeje závěrečné slovo. Prosím, pane poslanče.
***