Středa 10. prosince 1997

 

Poslanec Pavel Pešek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já děkuji předsedajícímu, že mi dal chvíli čas na to, aby se sněmovna ztišila, abych mohl říci to, co chci. Chtěl bych polemizovat s panem kolegou Machovcem na téma ústavnosti či neústavnosti ustanovení, které v tomto zákoně je. Dovolal bych se i znalostí ústavního práva, ústavního seniora, pana kolegy Jičínského, který mi zajisté později dá za pravdu. Je přece rozdílné ústavní právo vlastnit podle § 11 a článku I., II. a III., vlastnit zemědělskou půdu právnickým osobám, a to je právo, které nikdo nezpochybňuje, což je zcela zřejmé z analýzy, kterou pan kolega Machovec má, protože v další pasáži je napsáno, že i když takto zákon rozhodne, nakonec to stejně nějakým způsobem převede vůči právnickým osobám. Čili je zcela zřejmé, že vlastnit zemědělskou půdu právnickým osobám nikdo neupírá ve smyslu Listiny ústavních práv a svobod.

Zcela rozdílný problém je v tom, co je ústavní právo prodávat a nakupovat. Z hlediska Ústavy mám pocit, je prodávající a kupující roven si před Ústavou a prodávající, což je v tomto případě stát, který je zároveň vlastníkem, má zajisté právo si dát podmínky, za kterých prodá, byť podmínky omezující, byť podmínky, se kterými mnoho lidí nesouhlasí. To je prostě zákon a to je hra, která je o něčem jiném. Já chápu roztrpčení, že v těchto podmínkách se říká, že právnické osoby nebudou předmětem prodeje, nicméně nevidím v tom nic protiústavního a myslím, že v té formě, ve které je to navrženo, je to naprosto v pořádku a budu to podporovat.

Pak jenom k tomu, co ještě navrhoval v závěru pan kolega Machovec. Vzhledem k tomu, že z protiústavnosti tohoto návrhu vyvodil závěr, jehož resumé znělo "vrátit tento návrh zákona k přepracování", tak mám pocit, že by stačilo to přehodnotit a rozhodnout se, že ve druhém čtení, tak jak je to klasikou tohoto Parlamentu, se může pokusit se všemi, kteří mají stejný názor jako on, právnické osoby do tohoto zákona vrátit.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Hofhanzl, připraví se pan kolega Novák.

 

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, ctěné dámy, vážení pánové, jsem rád, že kolega Pešek zde věci vysvětlil po zákonu. Já bych se snažil ty věci vysvětlit po principu, o čem je zemědělství a o čem je zdravý rozum.

Na rozdíl od kolegy Machovce se nedomnívám, já vím, tak, jako je slunce nade mnou, že v zemědělství dlouhodobě a zodpovědně může hospodařit pouze jasný konkrétní fyzický vlastník a nejlépe když je to konkrétní fyzický vlastník, který předává svůj grunt nebo statek svým potomkům. Pak tam má dlouhodobou zodpovědnost v čase. Vím, že se svět mění. Jsem toho názoru, že se nemění vždy k dobrému. Myslím, že jsou určité hodnoty, které zaběhla celá lidská civilizace a které, i kdybychom chtěli, se prostě měnit nedají. V zemědělství se dá hospodařit dlouhodobě a zodpovědně, jestliže vytvoříme takové podmínky, aby zde vznikl konkrétní jasný, fyzický vlastník. Bylo myslím úkolem nové vlády po roce 1990, aby takovéto podmínky vytvořila. Bohužel, mohu říci, že jsme je nevytvořili a přičinili jsme se na tom myslím všichni.

Včera jsme vyslechli dlouhou řeč pana prezidenta, který hovořil o tom, jaké jsou důsledky transformace a reformy této společnosti, tak jak proběhla. Chci zde říci, že mi tam chybělo, a chybělo mi tam velmi, jasné konkrétní označení, kdo za to nese vinu a jak se to odvíjelo.

A proto chci říci, dnes v této sněmovně, že tak jak rozhodnete o prodeji zemědělské půdy, jestli rozhodnete zodpovědně, aby zde vzniklo a vyvíjelo se zde jasné konkrétní fyzické vlastnictví, tak jestliže rozhodnete jinak, přistrojíte dlouhodobou krizi českého zemědělství do budoucna. Připomínám to proto, aby to zde v této sněmovně bylo jasně řečeno.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Novák, připraví se pan kolega Tyl.

 

Poslanec František Novák: Dámy a pánové, myslím, že z dosavadních vystoupení je zcela zřetelné, o jak velké politiky dnes běží při projednávání této předlohy. Myslím, že vláda, která nám předkládá tento návrh, skutečně byla pravicovou vládou a dala nám návrh zákona, který má zcela zřetelné pravicové prvky. Myslím, že velmi často v této sněmovně zaznívalo, že vláda nemá zemědělskou politiku. Předložením tohoto zákona doložila, že je tady určitý náznak zemědělské politiky a tento zákon je zcela jasně znamínkem toho, že je prodej státní půdy zcela jednoznačně součástí zemědělské politiky. Říkám to proto, že o té vládě mluvíme v minulém čase.

Chtěl bych připomenout, že argumenty, které zde zaznívaly, že půda je stejně tak výrobní prostředek, jakým jsou krávy, traktory, případně kůlny, je argumentem velmi slabým. Půda je naprosto zvláštním výrobním prostředkem, který determinuje zemědělství jako výrobní činnost. Pokud neodlišíme tuto charakteristiku výrobních prostředků v zemědělství, nepochopíme podstatu věci.

Myslím, že tímto zákonem rozhodujeme o tom, zda české zemědělství se bude nadále restrukturalizovat či nebude. Myslím, že restrukturalizace není jen o tom, co budeme na zemědělské půdě pěstovat. Restrukturalizace je o tom, jaké vlastnické vztahy v této zemi v zemědělství budou platit. Podle mého názoru je tento typ restrukturalizace prioritní.

Pane předsedající, poprosil bych, kdyby se sněmovna ztišila natolik, abych se slyšel já sám.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nebudu nikoho napomínat, protože myslím, že je to pod lidskou důstojnost dospělých lidí, natož poslanců. Jen apeluji znovu na všechny, kteří se domnívají, že zde musejí být, že jim dám tři minuty k tomu, aby se mohli dostavit do sněmovny před hlasováním.

 

Poslanec František Novák: Děkuji vám. My tímto zákonem se zároveň vyslovíme pro to, zda chceme tuto restrukturalizaci nebo ji nechceme. Myslím, že opozice s koalicí vede tento spor dosti dlouho a na restrukturalizace zemědělství byly rozdílné názory i uvnitř bývalé koalice. Myslím, že ten, kdo chce, aby v českém zemědělství skutečně proběhly změny, tak si musí zákonitě přát, aby prodej státní půdy se uskutečnil. Stejně tak si musí přát, aby na tento stav zemědělství na sklonku roku 1997 nebyla nějakým velmi rychlým způsobem naočkována pravidla, která platí v současné době v Evropské unii a restrukturalizaci by de facto brzdila.

Myslím, že už vzpomenutý projev pana prezidenta je třeba ještě připomenout v tom smyslu, že hovořil o pseudovlastnických vztazích. Celá transformace zemědělských družstev nevyjasnila vlastnické vztahy tak, abychom mohli hovořit o skutečně fungujících vlastnických vztazích. Tento zákon rozhodne o tom, zda v tomto trendu bude české zemědělství pokračovat a nebo ne.

V poslední době se zcela jasně ukazuje, že ekonomické výsledky hospodaření fyzických osob jsou výrazně lepší než výsledky hospodaření právnických osob. Jestliže teď tuto skutečnost pomineme, tak jak zde už bylo řečeno, nevytváříme podmínky pro stabilní české zemědělství. Vytváříme podmínky pro zemědělství, které bude málo efektivní a v tom případě vždy bude požadovat další toky finančních prostředků právě proto, aby mohlo vůbec existovat.

Dámy a pánové, z toho, co jsem řekl, myslím jasně vyplývá, že tento vládní návrh já budu podporovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Tyl.

 

Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, debata, která se dnes vede o prodeji státní půdy, má strukturu, která ukazuje na čtyři až pět základních problémů.

Ústavní problém zde byl kolegy diskutován, byl přesně posazen kolegou Peškem do polohy, v jaké to opravdu je.

Další typ problému je ten, který naznačil kolega Palas. Říká, že ti, kteří privatizovali státní majetek, který se zemědělství týká, by dnes potřebovali půdu zadarmo. Jsou totiž tak zatíženi závazky a dluhy, samozřejmě z jejich hospodaření, takže by vyžadovali další a další injekce. To je samozřejmě pravda, nicméně si musíme uvědomit, že ti, kteří privatizovali státní majetek v první vlně 1991, 1992 a 1993, ho privatizovali za desítek omezujících okolností, proti kterým dnes protestují. Vždyť oni dostali majetek, který byl vymezen tak, že k němu nebyl přístup nejen cizincům, nejen mnohým osobám jiným, ale tam to bylo tak velmi úzce specializované, jako u všech privatizačních projektů, že stát si pečlivě vybíral, komu majetek bude privatizovat. Proč neprotestovali tehdy proti desítkám omezujících podmínek, které byly v privatizačních projektech a za kterých stát jim samým toto privatizoval. Pokračování obecně nastavených podmínek je pak privatizace půdy, není to tedy diskriminace těch, kterým jsme prodali. Je to jejich další zvýhodňování.

Co se týče toho, komu se má prodávat, to je samozřejmě stará teze z roku 1948: půda patří těm, kdo na ní pracují. Absurdnější téma by znělo, že les patří odborníkovi lesákovi, rybník patří pouze rybářovi. Tak by mělo pak znít, že půda patří jen tomu, tzv. aktivnímu zemědělci, možná někdy podle mnohých ještě kvalifikovanému jakousi školskou výukou. To je velmi scestná představa a nemůže být v obecném zákoně takto traktována.

Poslední komplet poznámek patří citacím o tom, jak je to upraveno v zemích Evropské unie. Samozřejmě korektnější by bylo říci, jak je to upraveno ve státech OECD, protože to je vztažnější rámec pro naši republiku. Místní poměry v Norsku jiné, v Itálii jiné, v Německu jiné a ve Francii jiné jsou dědictvím jejich historického vývoje práva. My nemůžeme dost zodpovědně vzít těch několik věcí, které se nám líbí tu na Dánsku, tu na Belgii, tu na Lucembursku, a přenést je do našeho typu držby půdy tak, jak se vyvíjela od Marie Terezie. To není rozumný postup a doufám také, že to nebudeme dělat.

Použitelnost jednotlivých úprav, které jsou koloritem státu, není pro nás až tak směrodatná. Obecná směrnice Evropské unie říká jediné - doporučuje nedrobit půdu, která se nově převádí, nově prodává a nově nakupuje. Toto ovšem je něco jiného a bylo to v rakouském právu na rozdíl od uherského práva také už kdysi zakotveno a na to my už jsme dávno odpověděli zákonem o pozemkových úpravách a jinými normami, kterými toto podporujeme.

Čili doporučuji, abychom toto projednali v prvém čtení a zákon propustili do druhého čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O slovo se přihlásil pan kolega Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji pane předsedající. Mám jedinou poznámku. Rád bych přičetl onu tezi, že půda patří tomu, kdo na ní pracuje, Klementu Gottwaldovi, ale bohužel nemohu. Ta teze je starší, než je Klement Gottwald, ta teze se traduje už z dob Marie Terezie. Jenom bych tedy kolegu Tyla upozornil, že pokud se vracíme k historii, vracejme se k ní pravdivě.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tudíž končím. Prosím o závěrečné slovo zástupce navrhovatele, místopředsedu vlády a ministra zemědělství pana Josefa Luxe.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych reagoval na některé poznámky. První argument, který zde zazněl, bylo omezení okruhu nabyvatelů, odříznutí těch, kteří na půdě hospodaří.

Dámy a pánové, nečetli jste tento vládní návrh zákona. Tento vládní návrh zákona říká, že všichni mají rovné podmínky, všechny fyzické osoby. Buď fyzická osoba jako soukromý zemědělec, nebo fyzická osoba jako soukromý člen právnické osoby. Prosím, přečtěte si zákon a nehovořte nepravdu.

(Sněmovna syčí.)

Toto je jediné rovnoprávné postavení, nikoho nezvýhodňuje. Co tento zákon říká, že nezvýhodňuje ani právnické osoby, které privatizovaly. Ano, ale to je správné a jediný postup, který je správný, protože to, co vy navrhujete, to by nebylo ústavní.

Těch, kteří na povel svých vůdců tady na mě syčí, je mi líto.

Co se týká druhého argumentu, Evropské unie, myslím, že je třeba si uvědomit, že naším cílem je, aby naši zemědělci, až vstoupí do Evropské unie, aby byli konkurenceschopni. V případě, že naši zemědělci nebudou vlastnit tuto půdu, oslabíme je ve vstupu do Evropské unie. A jestliže hovoří proti tomuto návrhu republikáni či komunisté, tomu rozumím. Oni do této unie nechtějí. Ale zarazil mě názor pana kolegy Palase, protože pan kolega Palas je člen sociální demokracie a sociální demokracie deklarovala, že chce do Evropské unie. A v případě, že bychom vstoupili do Evropské unie a neprodali půdu našim zemědělcům, tak druhý den bude tato půda vystavena, bude ke koupi všem členům Evropské unie. Byl bych rád, abychom si to jasně řekli. Tento návrh říká, že chceme upřednostnit naše zemědělce do doby, než vstoupíme do Evropské unie.

Rozumím tomu, že je problém s placením, že všichni půdu chtějí a nikdo na ni nemá peníze. Ale jasně jsme řekli, že cílem tohoto vládního návrhu není maximalizace zisku do státní pokladny, ale nalézt odpovědného vlastníka. Proto jsou tu třicetileté bezúročné splátky. Pro toho, kdo umí počítat a ví co je inflace, není třeba komentovat.

Poslední poznámka. Pan Kováčik uvedl, že půda je nezcizitelným národním bohatstvím. Vážení kolegové, toto už dneska neplatí ani v Rusku. I v Rusku se půda prodává.

Děkuji. Na shledanou.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O slovo se přihlásil předseda klubu KSČM pan kolega Filip. Vás dámy a pánové prosím o klid.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Musím se ohradit asi nejen za sebe proti tónu, kterým tady hovořil místopředseda vlády a ministr zemědělství Lux. Skutečně nevím, proč tak hovořil. Zaprvé nás vyzval k tomu, abychom se lépe poslouchali a lépe četli návrh. Požádal bych ho tedy, aby lépe poslouchal např. kolegu Mandíka, který jednoznačně řekl, že nejsme proti prodeji zemědělské půdy, ale podmínky, které tam jsou, se nám nezdají být správné.

A podruhé bych chtěl připomenout, že Komunistická strana Čech a Moravy nikdy nebyla proti evropské integraci, jak tady naznačil pan kolega Lux, ale samozřejmě jsme vždycky byli pro nové projednání maastrichtské dohody a změnu podmínek maastrichtské dohody. Pro tuto změnu je totiž velká většina jak členských zemí Evropské unie, tak i nečlenských zemí. Takže si myslím, že o evropské integraci je třeba mluvit jinde a jinak.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní požádám zpravodaje o závěrečné slovo. Slova se ujme pan kolega Karel Machovec.

 

Poslanec Karel Machovec: Dámy a pánové, já si myslím, že mým úkolem teď je požádat pana předsedajícího pouze o to, aby nechal hlasovat o těch návrzích, které padly v rozpravě. Tuším, že byly dva. Jeden byl na zamítnutí a druhý byl na vrácení vládě k dopracování.

Mám jen drobnou poznámku k vystoupení pana místopředsedy vlády. Já jsem četl jeho návrh velmi pečlivě, dokonce jsem četl jeho návrhy dva. Původní, který šel do vlády, a ten, který odešel z vlády. Pokud by bylo pravdou to, co tu pan místopředseda říká, tak bych potom nevěděl, co ministerstvo činí, protože v původním ministerském návrhu právnické osoby byly. Ty zmizely až po projednání z vlády.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, gong zazněl v 15.18, v 15.21 hodin nechám hlasovat o prvním návrhu.

Dámy a pánové, přednesu vám návrh na usnesení vycházející z návrhu pana kolegy Zajíce a dalších. Odhlásil jsem vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

 

Poslanecká sněmovna zamítá předložený návrh.

Zahájil jsem hlasování č. 124. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Z přítomných 194 poslanců 79 hlasovalo pro, 102 poslanců bylo proti.

 

Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu, který zazněl v rozpravě. Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.

Zahájil jsem hlasování č. 125. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Pro návrh hlasovalo 96, proti také 96 poslanců. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednávání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru a já se ptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

 

Budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru? Zahájil jsem hlasování č. 126. Kdo je proti tomuto návrhu?

Pro návrh hlasovalo 154 poslanců, 2 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.

 

Děkuji předkladateli, děkuji zpravodaji. Tím jsme ukončili projednávání bodu 29.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP