Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dámy a pánové, chtěl bych jen krátce říci, že jsem přesvědčen, že Česká republika by do budoucna měla být vždy velice opatrná v angažování se ve sporech, které se odehrávají mimo okruh euroatlantické civilizace. Domnívám se, že je to jeden typ diskuse, kterou bychom zde měli pravděpodobně jednou vést. Dnes na to není asi dostatečný prostor, ani vhodná doba v souvislosti s touto dohodou.
Chtěl bych potvrdit jenom toto. Měli bychom vést a spolupracovat se všemi zeměmi, které se nacházejí mimo okruh euroatlantické civilizace, a v budoucnu bychom se měli vyvarovat toho, abychom se jim pokoušeli dělat arbitra v jejich sporech.
Existuje podle mého názoru jediný důvod, kdy máme oprávnění se angažovat, a to je třeba právě případ Iráku, který tady byl zmíněn. Důvod je velice jednoduchý. Je v tom, že naše civilizace může být určitou zemí ohrožena. Jestliže víme, že v Iráku v průběhu 3 - 5 let mohou být vyvinuty biologické jaderné zbraně a Irák může disponovat nosiči raket středního doletu, tak je to něco, co se nás bezprostředně týká a v takové situaci máme opodstatnění k tomu, abychom se třeba zúčastnili embarga apod.
Jinak jsem přesvědčen, že bychom neměli arbitra dělat a neměli bychom se pokoušet vstupovat do těchto věcí, ať se to týká např. Afriky a vzdálených zemí, myslím vstupování typu posílání jednotek apod.
Takovou diskusi bychom tady pravděpodobně měli někdy vést, ale myslím, že nemá smysl ji vést nad touto dohodou mezi Izraelem a Českou republikou, která tu má být dnes schválena. Tady máme být vedeni především tím, co jsem řekl - základem našeho vztahu je spolupráce a budování co nejlepších vztahů s těmi zeměmi.
Proto si myslím, že bychom měli o této smlouvě hlasovat a já doporučuji, abychom tuto smlouvu schválili.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Zaorálkovi. Prosím, aby se slova ujal další přihlášený, pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Já bych chtěl zaujmout stanovisko k projevům obou předřečníků. Ke kolegovi Krejsovi v tom smyslu, že samozřejmě je velmi nepříjemné, že česká diplomacie zachovává v otázkách lidských práv dvojí metr a téma lidských práv nepochybně je velice důležité i pro tento parlament a zasloužilo by si meritorní debatu. Jestliže se postupuje selektivně a podle zásady dvojího metru, nepochybně to někdy vede k výrazným komplikacím.
Ke kolegovi Zaorálkovi - chtěl bych říci, že nepochybně má pravdu v tom, že bychom měli ke konfliktům, které se odehrávají mimo okruh euroatlantické civilizace přistupovat opatrně. Proto by bylo žádoucí, aby i on sám zvážil svůj postup ve věci onoho předkládaného dokumentu pro zahraniční výbor, který se týká Čínské lidové republiky, protože se jedná o věc, která může silně poškodit české národní zájmy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ransdorfovi. Jako další se o slovo hlásí pan kolega Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, vyslechli jsme projevy, které se svým charakterem spíše blíží debatě o koncepci zahraniční politiky, o našem vztahu k OSN, o našem přístupu k lidským právům a úloze lidských práv, resp. také morálky v zahraniční politice atd. Já svým způsobem vítám debatu o zahraniční politice, protože dosud téměř žádná zde ve sněmovně neproběhla.
Na druhé straně si myslím, že to není ten pravý okamžik, kdy bychom měli předkládat alternativní modely ke koncepci našich diplomatických vztahů. Mám dojem, že by se slušelo, aby takové alternativní modely byly předneseny na půdě zahraničního výboru a posléze aby koncepce byla zařazena na pořad jednání jako taková, abychom tedy nemíchali tyto body do věcí, kam nepatří.
Jistě bude zajímavá debata o všech těchto skutečnostech, o koncepci naší politiky vůči arabským zemím, vůči euroatlantické civilizaci, do které bezesporu Izrael patří. Nepochybně bude zajímavá debata o koncepci ve věci lidských práv. Mám dojem, že takovou debatu potřebujeme.
Jestliže však hovoříme o této smlouvě, pak se domnívám, že ty části dosud přednesených projevů, které se k ní vztahovaly, by svým charakterem patřily opět do zahraničního výboru, do projednávání mezi prvním a druhým čtením a závěry z této debaty by pak patřily do sněmovny ve druhém čtení. Já chápu, že kolega Krejsa chce dosáhnout toho, aby návrh byl zamítnut již při prvním čtení, aby se o tom ani ve výboru nejednalo, ale já sám říkám, že si přeji, abychom ve výboru měli možnost se zabývat touto smlouvou do hloubky a mohli zvážit výhody a nevýhody takové smlouvy pro Českou republiku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Paynovi. Písemné přihlášky už žádné nemám. Hlásí se pan kolega Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážení kolegové poslanci, vážené kolegyně, já se domnívám, že předkládaná smlouva je vcelku smlouvou standardní, že zde nejsou zásadní věci, které by odlišovaly tuto smlouvu od jiných smluv, které byly uzavřeny mezi Českou republikou a ostatními státy.
Já se domnívám, že tato smlouva má především význam hospodářský. V situaci, ve které se Česká republika nachází, je zcela nezbytné, aby takovéto smlouvy mezi relativně vyspělými státy existovaly, aby našemu průmyslu a našemu hospodářství bylo umožněno realizovat hospodářské kontakty na té úrovni, kterou si zaslouží.
Chtěl bych se dále zmínit o problému, o kterém hovořil kolega Payne. Já se s ním plně ztotožňuji, že speciální otázky je nutno diskutovat především v zahraničním výboru. Nemyslím si, že bychom se těmto otázkám v zahraničním výboru (mám na mysli koncepci naší zahraniční politiky) nevěnovali. Pravidelně jsou zváni ministři zahraničních věcí do zahraničního výboru, kde se celkem zevrubně projednávají všechny aktuální otázky. Za relativně velmi krátkou dobu působnosti nového ministra jsme se s ním už dvakrát sešli a určité věci zde byly naznačeny.
Problém je ovšem v tom, že ne všichni poslanci se zasedání zahraničního výboru zúčastňují. Mezi poslance, kteří nebyli přítomni na klíčových zasedáních, kde se o těchto věcech hovořilo, patří i kolega Payne. Bohužel k jeho škodě, takže někdy "vypadává z obrazu".
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Končím rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní už nikdo nehlásí.
Pan kolega Maštálka má náhradní kartu č. 17.
V rozpravě zazněl návrh pana kolegy Krejsy na zamítnutí. Předkládám vám tento návrh nyní k hlasování. Kdo je pro jeho přijetí, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko v hlasování pořadové číslo 108. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 21 pro, 114 proti.
Vzhledem k tomu, že další náměty kolegy Krejsy byly spíše náměty pro zahraniční výbor (v případě, že mu bude návrh přikázán), budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko v hlasování pořadové číslo 109. Kdo je proti?
Konstatuji, že jsme přikázali poměrem hlasů 129 pro, nikdo proti, tento návrh k projednání zahraničnímu výboru, a tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.
Dámy a pánové, dalším bodem je
44.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael
o vzájemné pomoci v celních otázkách, podepsaná v Jeruzalémě 2. září 1997
/sněmovní tisk 324/ - prvé čtení
Z pověření vlády nám tento návrh opět uvede ministr financí pan Ivan Pilip, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane předsedající, vážená sněmovno, dovolte mi, abych krátce uvedl návrh Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách.
Cílem dohody je navázání užší spolupráce mezi oběma celními správami, zejména v oblasti uplatňování celních předpisů, výměny informací, doručování, provádění šetření a dále v oblasti nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami.
Dohoda také umožní poskytování vzájemné pomoci při ověřování pravosti a obsahové správnosti listin a písemností, které jsou předkládány celními orgány a napomůže tak při zajišťování přesného stanovení celních hodnot. Ta je potom také základem pro vyměřování cla. Tato dohoda přispěje zároveň k praktickému provádění Dohody o zóně volného obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael, která vstoupila v platnost už 1. ledna 1997.
Dohoda nebude mít negativní dopad na státní rozpočet a personální zajištění celní správy. Jejím prováděním se dá naopak předpokládat snížení počtu a rozsahu celních podvodů a tím i možné zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Navrhovaná smlouva je také v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a se závazky vyplývajícími z jiných smluv, a proto doporučuji sněmovně, aby takto navrženou dohodu schválila.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi a prosím pana kolegu Miloslava Ransdorfa, aby se ujal slova jako určený zpravodaj pro prvé čtení.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, od doby, kdy české země patřily mezi průmyslově rozvinuté v oblasti evropského kontinentu a od doby, kdy došlo i k vývozu kapitálu z našich zemí, tedy od 90. let minulého století, byly v zásadě tři oblasti expanze našeho zahraničního obchodu. Jednak šlo o země východní Evropy, jednak o Balkán a Blízký východ a konečně třetí oblastí, kam směřoval náš vývoz, byla tradičně Latinská Amerika. V podstatě tyto tři oblasti zůstaly nosnými i pro další období a ještě v 80. letech 60 % našeho zahraničního obchodu se zeměmi třetího světa přišlo na Blízký východ.
Je nepochybně žádoucí, aby se do tohoto teritoria náš zahraniční obchod začal vracet, a to intenzivnějším způsobem, než tomu bylo doposud. Jednou z klíčových zemí tohoto regionu je nepochybně Stát Izrael, a to pro naši zemi z toho důvodu, že je zde řada lidí ovládajících český jazyk, obeznámených s naší technologií a v neposlední řadě jsou to státy, které mají podobnou úroveň nebo blízkou úroveň. Připomínám, že podle Estesova indexu sociálního pokroku měla naše země na konci 80. let index 73, resp. 76 a Stát Izrael 62. Čili relativně blízké státy, pokud jde o dosaženou úroveň.
Navíc v současné době se rýsují i nadějné možnosti, pokud jde o obchodní výměnu. Na straně dovozu se jedná o chemické produkty a farmaceutické výrobky, na straně vývozu především o dopravní prostředky, což je pro naši zemi tím významnější, že právě výroba dopravních prostředků zaznamenala v roce 1996 největší meziroční pokles, a sice o 3 700 000 000 Kč, a to je přitom jedno z odvětví, které tradičně táhlo náš export.
Vzhledem k tomu, že dosud existovaly různé překážky, pokud jde o celní mechanismy, lze přivítat tuto dohodu, která má standardní ráz. Doporučuji ji sněmovně k přijetí a navrhuji, aby tato smlouva byla svěřena zahraničnímu výboru k projednání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji Ransdorfovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil.
Dámy a pánové, návrh na vrácení či zamítnutí nezazněl. Organizační výbor navrhl přikázat i tento návrh dohody k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování č. 110. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 127 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že jsme projednali tento bod.
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je
45.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Rámcová dohoda o finanční spolupráci mezi Českou republikou a Nordic Investment Bank,
podepsaná v Praze dne 30. října 1997
/sněmovní tisk 335/ - prvé čtení
Prosím, aby se slova ujal opět pan ministr financí, který byl vládou pověřen, aby tento návrh odůvodnil.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane předsedající, dámy a pánové, Nordic Investment Bank, jejíž centrála je v Helsinkách, byla založena v roce 1975 jako multilaterální finanční instituce pěti severských států - Norska, Finska, Švédska, Dánska a Islandu s účelem financování dlouhodobých projektů v severském regionu. Jde o mezinárodní instituci, která patří mezi významné finanční instituce v Evropě, která spolupracuje s mnoha veřejnými a soukromými finančními institucemi. Banka poskytuje také garance a dlouhodobé úvěry na financování investičních projektů jak severských zemí, tak mimo tento region. Banka proto také spolupracuje se zeměmi střední a východní Evropy, jako je Česká republika, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, i s dalšími zeměmi jako např. Vietnam.
30. října 1977 byla také podepsána Rámcová dohoda o finanční spolupráci mezi Českou republikou a touto bankou, která se neodchyluje od zásad již přijatých rámcových dohod s jinými bankami, např. s Evropskou investiční bankou. Takováto rámcová dohoda je smluvně právním základem pro poskytování úvěrů České republice a českým ekonomickým subjektům ze strany této banky na konkrétní investiční projekty, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, energetiky, dopravy a telekomunikací, a stanoví základní obecné podmínky pro poskytování těchto úvěrů. Pro každý jednotlivý projekt potom samozřejmě musí být dále uzavřena konkrétní dohoda.
Bez uzavření toto rámcové dohody by nemohla Česká republika ani další ekonomické subjekty čerpat finanční prostředky, které usnadní realizaci vybraných investičních projektů. Uzavření a provádění Rámcové dohody mezi Českou republikou a bankou nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet.
Ze všech uvedených důvodů si dovoluji doporučit Poslanecké sněmovně, aby tuto dohodu s Nordic Investment Bank schválila.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Kolegyně a kolegové, i tato smlouva má veškeré náležitosti a má také své precedenty, od nichž se v zásadě neodchyluje. Doporučuji tedy, aby byla postoupena do druhého čtení a doporučuji také, aby kromě výboru zahraničního byla projednána i ve výboru rozpočtovém. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám rozpravu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Zazněly zde návrhy na přikázání zahraničnímu výboru a rozpočtovému výboru.
Má ještě někdo jiný návrh? Jestliže tomu tak není, je námitek, abychom přikázali jedním hlasováním? Není tomu tak.
Dámy a pánové, kdo je pro přikázání těmto výborům, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 111. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 114 pro, nikdo proti.
Konstatuji, že jsme projednali další bod. V tomto okamžiku děkuji panu ministru Pilipovi i panu zpravodaji Vilému Holáňovi.
Dalším bodem našeho pořadu je
46.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o zřízení a provozování letových provozních služeb a zařízení organizací EUROCONTROL
ve společném středoevropském oblastním středisku řízení letového provozu v horním vzdušném prostoru (CEATS)
a Zvláštní dohoda, týkající se realizace článku 6 Dohody o zřízení a provozování
letových provozních služeb a zařízení organizací EUROCONTROL ve společném středoevropském
oblastním středisku řízení letového provozu v horním vzdušném prostoru (CEATS),
podepsané v Bruselu dne 24. září 1997
/sněmovní tisk 306/ - prvé čtení
I zde se jedná o prvé čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy a spojů pan Martin Říman, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládám návrh s velmi dlouhým názvem na uzavření dohody o zřízení a provozování letových provozních služeb a zařízení organizací EUROCONTROL atd.
Tato dohoda je motivována neustálým nárůstem letecké dopravy v Evropě a rovněž ve střední Evropě, který podle všech analýz bude pokračovat poměrně velmi rychlým tempem po roce 2000. Na tuto skutečnost stále hustšího a intenzivnějšího provozu je nutno reagovat účinnějšími metodami využívání vzdušného prostoru. Z toho důvodu osm středoevropských států, tedy Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina, připravilo projekt, jehož cílem je vybudování společného střediska pro řízení letového provozu, a to v horním vzdušném prostoru, tj. nad hladinou 8 700 m za účelem poskytování služeb v co nejvyšší kvalitě a za co nejnižší cenu.
Tímto návrhem není dotčena státní suverenita České republiky na vzdušný prostor a uzavření dohody nebude klást nároky na státní rozpočet.
Doporučuji proto Poslanecké sněmovně přikázat návrh této dohody do dalšího projednávání.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Římanovi a prosím, aby se slova ujal pan kolega Zdeněk Švrček jako zpravodaj pro tento bod.
Poslanec Zdeněk Švrček: Dámy a pánové, slyšeli jste slova pana ministra, která pronesl k předloženému návrhu. Rovněž někteří poslanci Parlamentu se zúčastnili několika jednání letecké pracovní skupiny, která se v podstatě týkala nikoliv jako hlavní téma tohoto jednání, této smlouvy o horním vzdušném prostoru a o zřízení EUROCONTROL.
Letecká veřejnost se vyjádřila k této dohodě velmi kladně. V podstatě by se to dalo shrnout do tří základních hesel. Mělo by se pod společným evropským nebo středoevropským řízením letového provozu cestovat rychleji, bezpečněji a důstojněji.
Z tohoto důvodu a vzhledem k již proneseným úvodním slovům velmi doporučuji přijmout tuto smlouvu a přikázat ji k projednání hospodářskému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu.
Pan kolega Maštálka se hlásí, prosím.
Poslanec Jiří Maštálka: Pane předsedající, dámy a pánové, nechci zdržovat projednávání tohoto bodu. Smlouva je nepochybně potřebná a prospěšná. Jsem pro její další projednávání ve sněmovně. Chci se jenom zeptat předkladatele na několik následujících otázek:
1. Zda a jakým způsobem jsou zohledněny tarify pro přepravu těžce zraněných nebo např. unesených dětí a zda je zohledněno i navýšení event. finančních prostředků pro provozování takových přeprav, např. let s policejní letkou?
2. V jaké fázi je projednávání účasti Polska na tomto projektu?
3. Kde bude zřízeno řídící středisko, resp. v jaké fázi jsou jednání o této otázce?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maštálkovi.
Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím.
Pan ministr se závěrečným slovem.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Dámy a pánové, odpověděl bych na tři otázky pana poslance.
Zda a jakým způsobem budou řešeny přepravy těžce poškozených osob, havarijní lety atd. - toho se tato smlouva vůbec netýká. Tato dohoda se týká pouze letů, jak už jsem řekl, nad hladinou 8 700 m, tzn. velkých dopravních letadel křižujících Evropu.
Proč ne Polsko? Polsko zatím volí určitou vyčkávací taktiku. Je třeba říci k této dohodě osmi středoevropských států, že existují podobné projekty států jiných západoevropských, dále v severní Evropě, ve Skandinávii obdobný projekt a dalo by se říci, že Polsko i díky své velikosti a rozloze dosud necítí tak výraznou potřebu účasti na tomto projektu jako daleko menší státy středoevropské, které jsou zde uvedeny.
Co se týče zřízení řídícího pracoviště, jak je v předkládací zprávě uvedeno, toto bude vybráno mezinárodním výběrovým řízením. V tomto okamžiku lze konstatovat, že všech osm států, které se účastní na tomto projektu, má zájem, aby řídící středisko bylo umístěno na jejich území. Tento zájem máme rovněž my. My jsme ho deklarovali poměrně silným způsobem a nabídka naše - domnívám se - není úplně bez šancí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi.
Dámy a pánové, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Kdo je tedy pro přikázání hospodářskému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 112. Kdo je proti?
Návrh byl schválen poměrem hlasů 116 pro, nikdo proti.
Děkuji panu ministru Římanovi a panu kolegovi Švrčkovi.
***