Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající.
Paní a pánové, dovolte, abych byl poměrně stručný, protože kolega Hulinský mi v odůvodnění jedné části mého projevu pomohl velmi výrazným způsobem.
Jsem také členem podvýboru pro vězeňství a to, co tady říkal o potřebě prostředků pro Ministerstvo spravedlnosti, je pravda a není možné se této pravdě nedívat do očí. Ovšem vědom si toho, jakým způsobem bude vláda bránit svoji rozpočtovou rezervu v kapitole všeobecná pokladní zpráva, předkládám jiný návrh, který by řešil otázku zajištění rozpočtových prostředků pro tuto kapitolu.
Vážení pánové, dovolte mi, abych zejména vás, kteří se zabýváte současnou situací v armádě, oslovil tímto návrhem. Paní kolegyně mi odpustí, že jsem je neoslovil, ale pravděpodobně mi dají za pravdu, že některé technické detaily, které teď řeknu, nejsou jejich parketou.
Hledal jsem rezervu v rozpočtu Ministerstva obrany. Chci tím říci, že nebudu dále snižovat prostředky nebo možnosti Ministerstva obrany k tomu, aby armáda byla bojeschopná, abych jakýmkoliv způsobem snížil možnosti ministerstva a řešil tím nejaktuálnější otázky, které se týkají letectva, ale i pozemních sil. Rezervu vidím v jiné věci.
Víte, že letos v červnu projednal pan premiér Klaus s premiérem Černomyrdinem otázku novelizace smlouvy o splacení tzv. státních dluhů Ruské federace ve prospěch České republiky. Jsem přesvědčen, že aparát Ministerstva obrany je od toho, aby tuto smlouvu realizoval. Proto navrhuji snížit ve finančních prostředcích, nikoliv ve faktickém naplnění potřeb obrany, kapitolu 513 a 517, což jsou náhradní díly v neinvestičních výdajích Ministerstva obrany na opravu letounů a vrtulníků, opravu vojenské techniky - jedná se zejména o čtyři kusy bombardérů SU 22, a tak bych mohl dále pokračovat. Nebudu tedy řešit jednotlivé detaily, ale jsou v rozpočtu přítomny.
Celé toto snížení by bylo ve výši 492 mil. Kč. Je to částka, kterou lze vyčerpat na plnění této mezistátní smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací. Mám ji tady u sebe. Doplňkem číslo 1, který byl letos uzavřen, je možné tuto částku 492 mil. Kč vyčerpat v roce 1998 a tak nečerpat přímé finanční prostředky. Oněch ušetřených 492 mil. Kč navrhuji předat do kapitoly Ministerstva spravedlnosti, a to v částce 133 mil. Kč na posílení rozpočtu Ministerstva spravedlnosti v kapitole vězeňství tak, jak to odůvodnil kolega Hulinský.
Další částku 143,5 mil. Kč navrhuji k přesunu do Ministerstva vnitra, a to na posílení neinvestičních výdajů platů policistů ve výši 100 mil. Kč. Situace je tam velmi vážná a víte, že ministr podepsal rozhodnutí policejního prezidenta ke zrušení části Železniční policie s úsporou včetně policistů ve výkonu služby, což je pro mě v současném stavu bezpečnostní situace v zemi nepřijatelné.
31 mil. Kč bychom vložili do investic ve výši 8 mil. na dobudování rozestavěných objektů policie v Křemži, 12 mil. v Týně nad Vltavou, 11 mil. v Bechyni. Podotýkám, že otázka bechyňské policejní stanice není otázka jakéhosi lobbingu mne jako Jihočecha pro jihočeské potřeby policie. Je to otázka toho, že policisté tam už dneska nejsou, protože se tam nedá v té místnosti ani topit a není tedy možný výkon služby. Jsem přesvědčen, že tuto částku je potřeba dát do investic Ministerstva vnitra.
Dále pro Ministerstvo vnitra žádám navýšit z této ušetřené částky na Ministerstvu obrany 12,5 mil. na posílení hasičských sborů, myslím dobrovolných hasičů, vzhledem k tomu, že oni ze svého platí školení, které má organizovat stát pro strojníky a vedoucí hasičských oddílů v jednotlivých obcích. Není možné, abychom na společenskou organizaci uvalili to, že za své peníze společenské organizace bude hradit potřeby státu. Oněch 12,5 mil. je jenom částka, která jim chybí do toho, co jim mělo být dáno v roce 1997. Pokud bych se měl více rozmáchnout, požadoval bych pro doplnění hasičských dobrovolných sborů nejméně částku 30 mil., ale vím, že šetřit prostředky je potřeba a tak navrhuji pouze tuto částku.
Celkem z této vytvořené finanční rezervy pro Ministerstvo vnitra částku 143,5 mil. Kč. Zbylou částku 214,5 mil. Kč navrhuji vložit do resortu zdravotnictví, a to proto, že jsem se dočetl ve zprávě našeho rozpočtového výboru, že hodláme na úkor zdravotnictví řešit určité části školství a tuto částku jim sebrat. Pokud by to bylo prohlasováno, jsem přesvědčen, že je třeba jim tuto částku vrátit. Pokud by to nebylo prohlasováno, jsem přesvědčen, že ona částka je ve zdravotnictví nejlépe využitelná. Sám vím, kam vede onen boj o tzv. restrukturalizaci nemocnic. Tedy celou částku 492 mil. Kč z kapitoly 513 a 517 Ministerstva obrany bych si dovolil navrhnout přesunout ve výši 143,5 mil. do Ministerstva vnitra, 133 mil. Ministerstvu spravedlnosti a 215,5 mil. Ministerstvu zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že je v zájmu této sněmovny, aby učinila tento krok. Jednak se nijakým způsobem nesníží obranyschopnost této země ani možnosti Ministerstva obrany, ale problémy, které můžeme řešit z těchto prostředků, mohou být využity jiným způsobem. Tento způsob považuji za správný. Zajištění těch prostředků na základě mezinárodní smlouvy považuji pro tuto sněmovnu, pro tuto zemi za žádoucí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Filipovi. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Čelišová a připraví se pan poslanec František Novák.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolila bych si obrátit vaši pozornost do resortu Ministerstva školství - kapitoly 333. Můj návrh je součástí schváleného usnesení výboru pro vědu a vzdělání, a sice navýšit nebo posílit kapitolu 333 na platy učitelů o 600 mil. Kč. Tento návrh usnesení nebyl rozpočtovým výborem vůbec realizován, nebylo na něj reagováno, naopak nám z kapitoly 333 bylo 250 mil. přeloženo do jiných kapitol.
Dovolila bych si vám přiblížit některé základní údaje, proč se znovu ujímám tohoto navýšení částky 600 mil. do naší kapitoly. Je možná pravdou, že finanční restrikce nemohou příliš rychle ovlivnit kvantitativní rozsah školství, ale je zřejmé, že dopadnou především do základního fungování.
Vedle ne zcela jasného způsobu vypořádání se s reálným poklesem prostředků na provoz škol, např. v souvislosti s očekáváním zvyšování cen elektřiny a vody, zasáhnou především již tak neuspokojivé platy učitelů.
V roce 1996 se průměrné platy ve školství podařilo zvýšit alespoň na úroveň 93% průměrných mezd v celé ekonomice. V letošním roce však klesly na 87 % a v roce 1998 podle navrženého rozpočtu dokonce pod hranici 85 % celostátního průměru. To je nejen nejméně po roce 1989, ale i v celé naší poválečné historii. A ještě za předpokladu, že se počet zaměstnanců ve školství v příštím roce sníží pokaždé minimálně o osm tisíc. Žádný program odchodu, jako např. na železnici pro ně ovšem připravován není.
Hlavním argumentem je zpomalený ekonomický růst a nedostatek peněz ve státní pokladně. Na tento krátkozraký pohled je nutno odpovědět právě proto, že investice do vzdělání je třeba považovat za prioritu, který spolu s dalšími kroky nejen zajistí budoucí prosperitu, ale současně může pomoci obnovit důvěru na dlouhodobě zdravý vývoj v naší zemi.
Pan ministr Pilip, než přešel do jeho nového postu ministra financí, sliboval, že po úbytku tisíců pracovních míst ve školství a po zavedení vyšších vyučovacích a výchovných povinností pedagogických pracovníků, bude možno alespoň částečně splnit slib a učitelé dostanou navýšené mzdy. Tak se nestalo a mám vážné obavy a jsem ráda, že už dlouho na ministerstvu financí nevydrží a že tedy už nebude moci to, co se mu podařilo ve školství, realizovat v celé naší společnosti a v resortech, kterých se dopady politiky vládní koalice dotýkají.
Můj druhý návrh směřuje k posílení státních dotací do sportu a tělovýchovy. Připojuji se ke svým předřečníkům, kteří o tomto resortu hovořili - nebudu rozvádět, proč je nutné peníze do této oblasti směrovat, mně ale daleko více než mé předřečníky vadí to, že budou uzavřena sportoviště nejen pro talentovanou, ale veškerou naši mládež, což se pochopitelně velice negativně projeví v příštích letech.
Z těchto důvodů u první mé připomínky navrhuji posílit kapitolu 333 - Ministerstva školství ČR o 600 miliónů z vládní rezervy.
U mého druhého návrhu si dovolím posílit sport a tělovýchovu o 300 mil Kč a sice z kapitoly 307, z Ministerstva obrany, protože si myslím, že v současné době, kdy nejsou peníze na žádný resort, je zde navýšení o více než 6 mld. Kč do resortu Ministerstva obrany nadbytečné.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Čelišové a prosím, aby se ujal slova pan zpravodaj Josef Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, já bych prosil všechny, kteří vystoupili v dnešní rozpravě a neodevzdali písemně pozměňovací návrhy, aby tak učinili. Ti, co hodlají vystoupit prosím, aby tak učinili také.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za toto upozornění. Dále má slovo pan poslanec František Novák. Dále zde mám přihlášku pana poslance Miloslava Ransdorfa.
Poslanec František Novák: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych obrátil zbytky vaší pozornosti k resortu zemědělství. Zmíním se o oblasti, která v zemědělské politice zaujímá velmi významné místo - je to regulace agrárního trhu.
V roce 1992 byl zákonem zřízen Státní fond tržní regulace v zemědělství a tento fond v době svého založení sehrál nepochybně pozitivní roli, zejména upotřebením přebytků zemědělské výroby České republiky. Tak, jak se vyvíjela nabídka a poptávka, tak bohužel mechanismy, které byly úspěšné v letech 1992 - 1993, přestaly být úspěšné v letech 1995, 1996 a zejména v roce 1997.
Zemědělský výbor se problematikou SFTR zabýval již na své schůzi 12. září 1996, kdy diskutoval o státním závěrečném účtu za rok 1995. Již tehdy se usnesl, že doporučuje Ministerstvu zemědělství zvážit dosavadní principy financování SFTR a předložit zemědělskému výboru návrh na jejich změnu tak, aby bylo možno přijmout nezbytná opatření před schválením státního rozpočtu na rok 1997.
Bohužel, Ministerstvo zemědělství a předseda Rady SFTR ministr zemědělství tyto výzvy zemědělského výboru bral poměrně na lehkou váhu. Dne 6. června 1997 zemědělský výbor se usnesl, že žádá Ministerstvo zemědělství ČR o zprávu o přípravě opatření vedoucí ke zrušení SFTR k 31. 12. 1997.
Myslím, že je nepochybné, že tato usnesení zemědělského výboru nebyla výsledkem náhodného rozhodování poslanců, ale že to bylo důsledkem odborné a věcné diskuse, která se o tomto tématu vedla. Musím říci, že na základě dokumentu se ukázalo, že v roce 1996 Státní fond tržní regulace de facto neměl žádnou významnou roli při regulaci trhu s potravinářskou pšenicí. Stejně tak tomu bylo i v roce 1997. My jsme diskutovali při projednávání rozpočtu na rok 1998 zda má být znovu vyčleněna částka zejména na regulaci trhu potravinářskou pšenicí. Musím říci, že můj návrh, který jsem zemědělskému výboru předložil, podpořili pouze poslanci ODS a ODA. Velmi mile mne překvapila zpráva v Hospodářských novinách ze dne 2. 12. 1997, která informovala o tom, jak jednala Rada SFTR. Tato zpráva zní - dovolím si vás nyní trochu pozdržet - z Hospodářských novin:
Příští rok nebude Státní fond tržní regulace v zemědělství regulovat tuzemský trh s potravinářskou pšenicí a zemědělcům tedy nebude vyplácet žádné zálohy na nákup obilí ze sklizně roku 1998, které pro letošní rok činily asi 3,75 mld. Kč. Rozhodla o tom Rada SFTR na včerejším jednání, kde zástupci Agrární komory České republiky v Radě odmítli přistoupit na minimálně garantovanou cenu potravinářské pšenice pro příští rok ve výši 4.200 Kč za tunu.
Znamená to tedy, že poslanci koaličních stran v té době, kdy se projednával tento rozpočet, nepřesvědčili pana ministra a zástupce SFTR ve výboru o tom, že není třeba regulovat trh s potravinářskou pšenicí v roce 1998 a že se to podařilo zástupcům Agrární komory ČR, což já si myslím, že je to velmi zajímavý politický úkaz.
Doufám tedy, že na základě těchto skutečností drtivá většina sněmovny podpoří můj pozměňovací návrh, který nyní přednesu a který reflektuje tu skutečnost, že Rada SFTR rezignovala na regulaci trhu s pšenicí a že tedy není třeba vyčleňovat žádné státní prostředky. Přečtu tedy svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona státního rozpočtu ČR na rok 1998, část kapitoly, č. 398 - Státní fond tržní regulace v zemědělství.
Navrhuji upravit předložený návrh takto:
I. Dotace ze státního rozpočtu celkem 500 438 000 Kč, z toho
A. na regulaci trhu 496 438 000 Kč
B. na správní výdaje 4000.
II. Rozpočet SFTR
A. rozpočet finančních prostředků na regulaci trhu
a) příjmy
1. zůstatek z roku 1997 z účtu regulace trhu 193 361, z účtu správních výdajů 382 (??)
2. dotace ze státního rozpočtu na regulaci trhu v r. 1998 - 496 438
3. tržby z prodeje pšenice potravinářské ze sklizně 1997 - 480 859
4. vrácená DPH z intervenčního nákupu v roce 1998 - 0
5. úvěr od banky - 0
6. ostatní příjmy - 26 813.
To znamená celkem 1 197 853.
B. Výdaje
1. subvence na vývoz mlékárenských výrobků 1 100 000
2. náklady na intervenční nákup pšenice za r. 1998 - 0
3. odvody DPH z tržeb za prodej pšenice ze sklizně 1997 - 22 898
4. podpora soukromého skladování obilovin z r. 1997 - 74 715
5. úroky z úvěru poskytnutého v roce 1998 - 0
6. ostatní výdaje - 240 (??)
Celkem 1 197 853. Zůstatek 0.
Rozdíl dotace ze státního rozpočtu na regulaci trhu a správních výdajů v roce 1998 ve výši 637 562 tisíc Kč ponechat jako rezervu kapitoly č. 398, tzn. Veřejná pokladní správa.
Dámy a pánové, děkuji vám za zbytky vaší pozornosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Františku Novákovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miloslav Ransdorf, připraví se pan poslanec Kapoun.
***