Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Pane předsedající, dámy a pánové, věru nevím, jakou otázku v tom poměrně dlouhém, bonmoty prošpikovaném, vystoupení pan poslanec Tomíček položil, takže můj komentář se omezí pouze na jednu věc, která mně vadí a která není pravda a která padla v onom příspěvku dvakrát, totiž to, že pan Tomíček s jistotou sobě vlastní tvrdí, že rušení tratí v současné době je rozmáhající se nešvar. Já bych z tohoto místa chtěl jasně říci, že žádné trati nejsou rušeny a rušeny ani nebudou.
Pan poslanec Tomíček si pravděpodobně plete slovo "rušit" se slovem "privatizovat", což jsou dva termíny, které mají poměrně různý a od sebe poměrně vzdálený význam. Chtěl bych sněmovnu a pana Tomíčka informovat o tom, že v tomto okamžiku již jsou v provozu některé privátní tratě a v provozu poměrně velmi úspěšném, úspěšnějším než když byly v provozu pod Českými drahami, že do konce letošního roku se s největší pravděpodobností rozjede další privátní dráha v Česku, a to dokonce dráha, která byla silně poškozena povodněmi a v příštím roce budou následovat další. Není tedy v žádném případě pravda a nebude pravda, že mezi slovem "rušit" a "privatizovat" lze postavit rovnítko. Stejně tak věřím, že bude přistoupeno i v případě trati, o které mluví pan poslanec Tomíček, to znamená, že černé mraky, které zde už poněkolikáté vykresluje ve své interpelaci, jsou naprosto nepřípustné a nepřípadné.
Co se týká dodržování zákonů, to si myslím, že není třeba řešit na půdě parlamentu, to Co se týká dodržování zákonů, to si myslím, že není třeba řešit na půdě parlamentu, to bude řešit v první instanci drážní úřad, jak jste správně řekl, případně další orgány státní správy, které jsou k tomu stanoveny ze zákona.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O slovo se hlásí pan kolega Tomíček. Dovolte mi využít příležitosti, než se ujmete slova předám zprávu pro stenozáznam. K minulému hlasování pan kolega Kapoun nebyl opravdu přihlášen, ale nezpochybňuje hlasování. Prosím, pane kolego.
Poslanec Rudolf Tomíček: Dámy a pánové, opět de facto pan ministr potvrdil to, co jsem říkal ve svém příspěvku. Odpověděl na něco jiného. Jestli říká, že neví, na co jsem se ho ptal, já si myslím, že z mého příspěvku byla moje otázka zcela jasná. Já jsem se ho ptal, zda on jako ministr dopravy odpovědný za dopravu v celé České republice připouští a schvaluje nedodržování zákona o drahách č. 266/1994 Sb. Protože v § 20 tohoto zákona se zcela jasně píše, jak mají České dráhy zacházet s tratěmi, které jsou jim svěřeny do užívání. To znamená, že je mají udržovat v provozuschopném stavu a jestli je v provozuschopném stavu neudržují, porušují zákon a přesně z tohoto důvodu byla zastavena na dlouhodobou odstávku trať č. 144 a v odpovědi, jak Správy dopravní cesty, tak i koneckonců Ministerstva dopravy bylo řečeno, že nebudou uvolněny peníze na jejich opravu. Čili skutečně vědomě a zcela jasně je řečeno, že České dráhy nebudou dodržovat zákon č. 266/1994 Sb. O to se mi jedná. Na to jsem se ptal. Proč tomu tak je.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan kolega Tomíček.
Zahájil jsem hlasování č. 90. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?
Z přítomných 139 poslanců 74 hlasovalo pro, 36 proti. Návrh byl přijat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ministr zdravotnictví Jan Stráský odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci úsilí o navození finanční rovnováhy ve zdravotnictví. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 307. Otevírám rozpravu. Jako první se do ní hlásí pan kolega Štrait. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v červenci jsem oslovil pana ministra Stráského, zda v České republice jsou ve zdravotnictví nastartovány trendy o navození finanční rovnováhy zdravotnictví, které jsou srovnatelné třeba s jinými státy. Já jsem si tehdy vypůjčil Holandsko. Šlo o problémy, které patří dílem do oblasti sociálního lékařství nebo etiky, práce zdravotníků a pochopitelně také ekonomiky, ale především jsem tím myslel připravovanou restrikci českého zdravotnictví, která probíhá v této době.
S odpovědí nemohu souhlasit především proto, že se domnívám, že v moderní prevenci celé řady chorob se udělalo u nás málo. Více se o tom hovoří než se dělá. Nejsem přesvědčen, že je zde vážný zájem státu řešit problémy koncepčněji.
Připomenu jenom některé názvy kapitol z tzv. Národního programu zdraví, který je poměrně čerstvý (byl vydán v r. 1995). Tak např. se tam hovoří o ozdravění výživy, o omezování kuřáctví, o omezování a zvládání nadměrného stresu, zlepšení reprodukčního zdraví, o omezování spotřeby alkoholu atd.
Je jisté, že na celou věc samo ministerstvo zdravotnictví nestačí. Přibyly i další problémy. O celé řadě faktorů začíná rozhodovat i kapsa občana. Chci zvláště upozornit na nepříznivou situaci - jsou to spíše trendy v posledních letech. Nechal se volný průběh prostituci se všemi negativními důsledky v oblasti zdravotnictví, která se promítá do kriminality, drog atd.
Dále třeba - nikde v Evropě se nesetkáváme s tak masivní propagací kouření a reklamami na alkohol. Ten se prostě u nás prodává všude po 24 hodin i v těch nejmenších místech. Vezměme si alespoň trošku příklad třeba z Finska.
Narůstají stresové faktory nezaměstnanosti a sociálních nejistot. Není náhodou, že se také začínají nejzdravěji stravovat lidé s vysokými příjmy. Ovoce, zelenina, ryby, jogurty patří k cenově nejdražším. V domácnostech s nízkými příjmy (a to je na základě solidních průzkumů) došlo v posledních třech letech ke snížení spotřeby másla, mléka, těstovin. V rodinách s dětmi je podle lékařů závažný pokles spotřeby mléka a ovoce.
Když jsem o úrovni zdravotního stavu obyvatelstva České republiky hovořil s odborníky, kteří se tím profesně zabývají, jsou rozladěni. V některých diagnózách by se dal příznivý obrat nastartovat velmi brzy. Tvrdí, že řádově i v týdnech.
Odborníci se také zlobí, že se provádí restrikce lůžek aniž by byla provedena pečlivá analýza zdravotního stavu populace. Úředníci zdravotní pojišťovny jsou povýšeni na posledního arbitra. Ministerstvo zdravotnictví na sebe bere do blízké i vzdálenější budoucnosti velkou odpovědnost.
Znovu zdůrazňuji, že jsem si vědom, že část faktorů, o kterých jsem tady hovořil, které ovlivňují životní styl a následně i zdravotní stav obyvatelstva, přesahují možnosti ministerstva. Ale i tak se domnívám, že resort ministerstva zdravotnictví je v některých směrech, které jsem jen naznačil, hodně dlužen.
Pane předsedající, než navrhnu usnesení, ještě bych volil stejný postup, který se vám zdál standardní, a otázal se pana ministra zdravotnictví, jestli chce ještě předtím něco dodat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan ministr nechce.
Poslanec Jaroslav Štrait: V tom případě navrhuji toto usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra zdravotnictví na interpelaci o zdravotním stavu populace v České republice, jak to bylo vyjádřeno v názvu interpelace.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále se do rozpravy nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu, který přednesl kolega Štrait. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 91 a ptám se, kdo návrh kolegy Štraita podporuje. Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 73, proti 38. Návrh byl přijat.
Ministr zdravotnictví Jan Stráský odpověděl na interpelaci pana poslance Karla Vymětala ve věci koncepce optimalizace počtu akutních lůžek v okrese Bruntál a jejího dopadu na poskytování zdravotních služeb v nemocnici Rýmařov. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 313. Otevírám rozpravu k této věci. Jako první se do ní hlásí pan kolega Vymětal. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, obrátil jsem se s písemnou interpelací na ministra zdravotnictví Stráského ve věci optimalizace akutních lůžek v okrese Bruntál a dopadu na nemocnici v Rýmařově, a to proto, že stát jde do výběrového řízení s projektem okresního úřadu, který byl zpracován nekorektně, s podezřením na střet zájmů a se snahou ve prospěch nemocnice v Bruntále poškodit ostatní stávající nemocnice, zejména nemocnici v Rýmařově.
Pokud jste měli možnost přečíst si moji interpelaci, seznámili jste se s tím, že Okresní úřad v Bruntále předložil svoji koncepci ministerstvu zdravotnictví bez projednání se zástupci nemocnic okresu. Koncepci zpracoval pověřený zdravotní rada, který byl a je primářem oddělení ARO bruntálské nemocnice, firmy BRUMEDA, a v současné době je předsedou dozorčí rady této společnosti, což samozřejmě vyvolává podezření ze střetu zájmů a snahy zvýhodnit nemocnici BRUMEDA Bruntál na úkor nemocnic v Krnově, Rýmařově a Albrechticích.
V této koncepci, akceptované ministerstvem zdravotnictví a vládou, je určena nemocnice v Rýmařově k likvidaci. Jde přitom o nemocnici, která jako jediná v okrese hospodaří bez dluhů a se ziskem, je vybavena moderní lékařskou technikou, v některých případech ojedinělou v okrese, personálně je na nejvyšší úrovni v okrese a budovy jsou ve stavu, který nevyžaduje 10 - 15 let žádné stavební investice.
Proto jsem se obrátil na ministra zdravotnictví s interpelací, aby mi odpověděl na tyto otázky:
Za prvé - jak je možné, že okresní úřad zpracoval koncepci optimalizace akutních lůžek okresu tajně, se střetem zájmů a bez projednání a zvážení představiteli všech zdravotnických zařízení okresu.
Pan ministr mi odpověděl, že to je v kompetenci okresních úřadů, že návrh koncepce Okresního úřadu Bruntál přihlíží ke všem stanoveným podmínkám, i k technickému stavu lůžkových zařízení i k přístrojovému a personálnímu vybavení. Bohužel musím konstatovat, že tvrzení pana ministra není pravdivé a ani se nedivím, protože ministerstvo zdravotnictví si takové skutečnosti neověřovalo. Kdyby si je ověřovalo, zjistilo by, že nemocnice v Rýmařově je v lepším technickém stavu než nemocnice v Bruntále, že má lepší přístrojové i personální vybavení než nemocnice v Bruntále.
Za druhé jsem se ptal pana ministra, proč má být likvidována jediná v okrese ekonomicky prosperující nemocnice Rýmařov, která je navíc vybavena stavebně i přístrojově a nevyžaduje jako jediná v blízké budoucnosti žádné prostředky ze státního rozpočtu. Pan ministr mi na tuto otázku neodpověděl. Nedivím se, protože ve prospěch vládní koncepce odpověď neexistuje. Existuje pouze pravda, kterou nelze protiargumentem vyvrátit, když protiargument neexistuje.
Za třetí jsem se ptal pana ministra, zda se domnívá, že je normální, aby okresní koncepci zpracovával představitel soukromé společnosti Brumeda, která má zcela přirozeně zásadní zájem o přežití na úkor kohokoli za jakoukoli cenu. Pan ministr mi odpověděl bez komentáře, tedy neodpověděl. Nedivím se, protože na takové skutečnosti lze obtížně najít vysvětlení a uspokojivou odpověď.
Za čtvrté jsem se ptal pana ministra, zda si nemyslí, že koncepce zdravotnictví má řešit zdravotní potřeby občanů okresu a nikoli zájmy soukromých podnikatelů. Na to pan ministr našel odpověď, že samozřejmě, že koncepce má řešit zdravotní potřeby občanů okresu bez ohledu na zájmy soukromých podnikatelů. Tato odpověď je ale nepravdivá, protože v okrese Bruntál byla koncepce zpracována představitelem soukromé podnikatelské firmy Brumeda v neprospěch zdravotních potřeb občanů okresu a ve prospěch této firmy.
Za páté jsem se ptal, zda se pan ministr domnívá, že je možné zachovat nemocnici v Rýmařově i za cenu redukce jejích akutních lůžek na 107, což jí zajistí ekonomickou soběstačnost a pouze mírně překročí cílový stav lůžek v okrese podle indexace Ministerstva zdravotnictví o 47 lůžek. Na to pan ministr odpověděl, že se nedomnívá, že by bylo z medicínského i ekonomického hlediska výhodné zachovat nemocnici v Rýmařově v této navržené podobě. Bohužel, tento svůj návrh pan ministr neopřel o žádný argument, kterým by tento názor odůvodnil, tedy jde pouze o tvrzení bez důkazu, což v řešení problematiky zdravotnictví není podle mého názoru žádné tvrzení.
Takže, dámy a pánové, mám-li shrnout celou záležitost, pan ministr na mé argumenty uvedené v interpelaci neuvedl žádné protiargumenty, kterými by vyvrátil mé argumenty a pochybnosti, na některé otázky odmítl odpovědět vůbec a pouze dogmaticky trvá na správnosti koncepce Ministerstva zdravotnictví bez uvedení oprávněných důvodů. Jestli takto pracuje ministr zdravotnictví a takto koncepčně řídí zabezpečení zdravotnických služeb, bůh ochraňuj naše zdraví, ale nikoli vláda České republiky a Ministerstvo zdravotnictví.
Proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna nepřijala odpověď ministra zdravotnictví na moji interpelaci a umožnila tak panu ministrovi Stráskému zpytovat své svědomí směrem k nové odpovědi.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se přihlásil pan ministr Stráský. Znovu prosím všechny poslance a vyzývám všechny poslance, aby usus, který jsem navrhoval, byl dodržován. Vyplatí se to nám všem.
Děkuji za pochopení.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jsem sice trochu na rozpacích, protože stejná interpelace mě čeká ve večerních hodinách a dokonce i ta další, která bude řečena teď dopoledne, je zdvojena ještě interpelací večerní. Přesto jsem se rozhodl reagovat v tomto okamžiku na otázku okresu Bruntál.
Ministerstvo zdravotnictví skutečně v uplynulém měsíci přistoupilo k realizaci výběrového řízení na lůžkovou péči v České republice. V této souvislosti se na mne obrací řada poslanců a žádá odpověď na otázky týkající se dalších osudů některých nemocnic. Jedním z nich byl i pan poslanec Vymětal, který se obává o osud nemocnice Rýmařov, ale nazývá to cestou k zániku. Chci jen upřesnit, že nemocnice Rýmařov se má stát podle návrhu ministerstva, který hned budu komentovat, nemocnicí následné péče, nikoli nemocnicí zanikající.
Dovolte mi uvést několik údajů. Právě okres Bruntál, byť respektuji jeho terénní složitost, je okresem, který má dokonce 10 lůžkových zařízení, z toho 4 akutní nemocnice. Upozorňuji, že množina akutních nemocnic v jednotlivých okresech České republiky je od nuly do pěti. Máme tedy okresy, které nemají žádné nemocnice akutní péče, máme okresy, kde jich mají pět. Bruntál má čtyři. Já se nebudu zabývat jejich výčtem.
Vím, že koncepce okresního úřadu, tak jak byla předložena Ministerstvu zdravotnictví při projednávání problematiky restrukturace, je předmětem velké kritiky. Chci seznámit Poslaneckou sněmovnu s tím, že po vypracování odpovědi na interpelaci, která podléhá určitému termínu, ministerstvo dodatečně navštívilo počtvrté, ale na základě zkušeností a skutečností i těch, které jsou v interpelaci pana Vymětala, okres Bruntál a ověřovalo některé skutečnosti. Jednou z nich je, že zdravotní rada, o kterém zde byla řeč, již svou funkci nevykonává a byl nahrazen jiným zdravotním radou.
Přesto musím říci, že ministerstvo nezjistilo zásadní závažné výhrady k postupu, kterým postupoval okres Bruntál při rozhodování o návrhu předloženém ministerstvu a vládě. Návrh koncepce rozdělil okres do dvou spádových území, na oblast krnovsko-albrechtickou a na oblast bruntálsko-rýmařovskou s tím, že pro první oblast navrhuje 55 % okresního limitu lůžek a pro druhou oblast 45 % okresního limitu lůžek. Nemocnice Albrechtice by měla i nadále zajišťovat urologickou a ortopedickou péči pro obyvatele celého okresu s tím, že pokud v rámci církevních restitucí nedojde k dohodě, v letech 1998 - 2000 by došlo k postupnému přesunu těchto odborností do krnovské nemocnice. Nemocnice Rýmařov by podle tohoto návrhu měla projít komplexní transformací na lůžka následné péče.
V průběhu času na základě mých jednání i s představiteli nemocnice, se starosty obcí, které jsou zainteresovány do rýmařovské nemocnice, i jednání na místě, po opakovaných konzultacích i s Českou lékařskou komorou a Ústřední pojišťovnou VZP došlo k určitému posunu v našem stanovisku. Ministerstvo zdravotnictví se i nadále domnívá, že v okrese by měly zůstat dvě akutní nemocnice. V první, krnovsko-albrechtické oblasti, by to měla být nadále nemocnice v Krnově, ve druhé, bruntálsko-rýmařovské oblasti, určí způsobilejší nemocnici komise výběrového řízení. Každá z těchto nemocnic má své přednosti a nedostatky. A tak, jestliže ve většině případů pokládáme za nutné udělat vše pro realizaci původního návrhu ministerstva a vlády, v tomto okrese tomu tak není a já osobně budu respektovat výsledek výběrového řízení, který posoudí všechny odborné, organizační a ekonomické aspekty těchto dvou nemocnic bez ohledu na rozhodnutí vády.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se dále hlásí pan kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Dámy a pánové, pane předsedající, pan ministr ve svém expozé nevyvrátil mé základní argumenty. Je mi to líto. Rád bych se jen vyjádřil k jedné věci, kterou tady pan ministr tvrdí, a sice dostal jsem od pana ministra koncepci vládní - protože o ní hovoříme, nehovoříme o výsledcích výběrového řízení, to nás teprve čeká - a v této koncepci pan ministr říká, že nemocnice Rýmařov má být přesunuta do kategorie lůžek následné péče (rozumím tomu dobře) a v té vládní koncepci je napsáno u nemocnice Rýmařov: cílový stav počtu akutních lůžek 0, cílový stav u lůžek následné péče 0. Výsledek jednání s okresním úřadem - shoda, a možnost rychlé realizace - teď dodávám této likvidace - je ano. Takže bohužel, pane ministře, neříkáte pravdu.
Trvám samozřejmě na svém návrhu usnesení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan kolega Vymětal.
Požádal současně, abych vás odhlásil, což jsem učinil. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat.
Zahájil jsem hlasování číslo 92. Kdo podporuje návrh pana kolegy Vymětala? Kdo je proti tomuto návrhu?
Ze 121 přítomných bylo 75 pro návrh, 39 proti tomuto návrhu. Návrh byl přijat.
Ministr zdravotnictví Jan Stráský odpověděl na interpelaci poslance Petra Hulinského ve věci chystaného zrušení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze - Podolí. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 349.
Otvírám k němu rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan kolega Hulinský. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Hulinský: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, mrzí mě, že se na vás musím obracet se zamítnutím vaší odpovědi na mou interpelaci ve věci chystaného zrušení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Ale vaše odpověď mě rozhodně neuspokojila. Chápu, že prožíváte nelehké období, ale věřte mi, že řadu občanů zajímá více zdraví svých dětí než volba budoucího předsedy ODS.
Nyní bych vás rád seznámil s důvody, které mě vedou k žádosti o zamítnutí vaší odpovědi na mou písemnou interpelaci.
Na otázku číslo jedna, proč byla k likvidaci vybrána právě tato z pražských porodnic, jste mi odpověděl, že z odborného hlediska podporuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky komplexnost nemocnice s širokým spektrem poskytované péče i vzájemnou vazbu mezi chirurgickými obory včetně gynekologie a porodnictví a ostatními specializovanými obory. Tyto podmínky splňují všechny pražské porodnice s výjimkou právě ÚPMD, kde dle dosavadních poznatků komplexní péče a zejména konziliární služby jsou zajišťovány jen velmi obtížně. Rád bych vám řekl, že Ústav pro péči o matku a dítě je perinatologickým centrem, zřízeným Ministerstvem zdravotnictví ČR a v rámci pasportizace center nebyly shledány vámi deklarované problémy dostupnosti komplexní péče a se zajištěním konziliárních služeb.
ÚPMD poskytuje komplexní péči o matku a dítě včetně komplexní péče o ženu. Dostupnost následných oborů je vzhledem k poloze nemocnice velmi dobře zajištěna a v některých případech dokonce lepší než v ostatních perinatologických centrech, která jsou statutárně v rámci velkých komplexů nemocnic. Fakticky je následná péče poskytována obdobně jako v ÚPMD, tj. transportem pacienta, event. týmem lékařů k lůžku.
K vaší odpovědi na mou otázku číslo dvě, jestli můžete s čistým svědomím vyloučit, že záměr zlikvidovat právě toto zdravotnické zařízení, nesouvisí s lukrativním pozemkem a budovou, kde se právě nachází, jste mi odpověděl, že pohnutku k výběru pracoviště nelze spatřovat v lukrativnosti budovy a pozemku. Domnívám se, že naopak představitelé ministerstva opakovaně ve sdělovacích prostředcích uvedli, že jeden z důvodů je lukrativnost pozemku a tento faktor že hrál roli i při výběru nemocnice.
Odpověď číslo tři. Která z dalších pražských porodnic bude schopna poskytovat tak komplexní a úspěšnou péči, jakou poskytuje zmíněný ústav? Odpověděl jste mi, že z hlediska odborné kvality poskytované gynekologické, porodnické a neonatologické péče jsou všechny velké pražské nemocnice srovnatelné. Dovolte, abych vám řekl, že gynekologicko-porodnické pracoviště ÚPMD poskytuje komplexní péči ženám a matkám z regionu Praha 3, Praha 4 a komplikovaným případům z regionu Čech. Plně vyhovuje potřebám perinatologického centra. Vzhledem k obtížnosti hodnotit péči gynekologickou nejsou stanovena jednoznačná kritéria. Mám zde výsledky péče porodnické, počet porodů, mrtvorozenost, perinatální úmrtnost. Z uvedených výsledků jednoznačně vyplývá výjimečnost tohoto centra. Z hlediska neonatologické péče jsou v Praze srovnatelná pouze neonatologická oddělení Všeobecné fakultní nemocnice a ÚPMD Podolí. Ostatní oddělení Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice Krč nejsou perinatologickými centry a nekoncentrují vždycky nemocné novorozence. Výsledky těchto pracovišť z hlediska časté novorozenecké úmrtnosti a dalších ukazatelů péče nejsou srovnatelné s ÚPMV a s fakultní nemocnicí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, pane kolego. Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji.
Poslanec Petr Hulinský: ÚPMD dále poskytuje péči kriticky nemocným novorozencům s těžkým plicním poškozením a vrozenými vývojovými vadami z regionu Čech. Průměrně se jedná o 14 % hospitalizovaných pacientů na jednotce intenzívní péče. Disponuje - to zdůrazňuji - jako jediné pracoviště všemi léčebnými postupy.
V odpovědi na moji čtvrtou otázku, jak dlouho bude trvat, než bude některé z dalších pracovišť vybaveno personálně i technicky tak, jako je právě tento ústav a jaké náklady si tato adaptace vyžádá, jste mi odpověděl, že plánovaná opatření si nevyžádají zvláštní finanční náklady. Pan ministr asi neví, že dne 5.11. při zasedání vedoucích pracovníků jednotlivých novorozeneckých oddělení v Praze byl zástupcem fakultní nemocnice vznesen jednoznačný požadavek na rekonstrukci oddělení ve fakultní nemocnici ve výši minimálně 20 milionů korun. Při rekonstrukci tohoto oddělení bude možné přijmout 30 pacientů velmi nízké porodní hmotnosti z ÚPMD. Celkový počet těchto novorozenců se v ÚPMD pohybuje kolem 70 ročně. Lze tedy předpokládat, že při zachování minimálního poměru 30 pacientů za 20 milionů korun a při plánovaném rozšíření Fakultní nemocnice Motol se tyto náklady budou pohybovat kolem 50 milionů korun. Tato částka však bude ve skutečnosti - aspoň tak se domnívám - určitě vyšší. Z vaší odpovědi nevyplývá jedna otázka - co pro vás znamená termín "opatření si nevyžádají zvláštní finanční náklady".
V páté otázce, jak zajistíte, aby toto případné nové zařízení obdrželo statut spolupracujícího perinatologického ústavu Světové zdravotnické organizace, který ústav v Podolí má a který je nepřenosný, jste mi odpověděl, že přesun spolupracujícího centra WHO je plně v kompetenci ministra zdravotnictví ČR.
Vážený pane ministře, spolupracující centra WHO určuje pouze jediná Světová zdravotnická organizace na základě velmi přísného výběrového řízení a tento statut není přenosný bez příslušného řízení WHO. Ministerstvo zdravotnictví ČR nemá příslušnou kompetenci k přesunům WHO centra. Vedoucím perinatologického centra je pan profesor Štembera. Je mi zcela upřímně líto, že tyto důležité informace vám od vašich úředníků zůstávají utajeny a že jste schopen se podepsat pod slova "přesun spolupracujícího centra WHO na jiné adekvátní pracoviště je plně v kompetenci Ministerstva zdravotnictví ČR". S tímto vaším názorem uvažuji seznámit i Světovou zdravotnickou organizaci. Pokud budete mít zájem, mám zde pro vás výňatek ze statutu, který vám vysvětlí, jak spolupracující centra WHO fungují.
Odpověď na moji šestou otázku, kdo ponese konkrétní osobní odpovědnost za životy novorozených dětí, které budou následkem tohoto neodpovědného rozhodnutí zmařeny, jste mi odpověděl, že otázka nemá racionální opodstatnění a z toho důvodu, z důvodu srovnatelné úrovně.
Vážený pane ministře, tato otázka má racionální opodstatnění vzhledem k neexistující srovnatelné úrovni ostatních špičkových pracovišť v Praze. Ve své interpelaci jsem vám uvedl naprosto přesná čísla, která - když by nebyla pravdou, předpokládám, že byste je ve své odpovědi zpochybnil. Pouze bych zopakoval, že výsledky práce ústavu jsou ve srovnání s ostatními porodnicemi bezkonkurenční. Je prokázáno, že z dětí, které se narodí s porodní váhou pod 1 500 g, zde přežije 4x větší počet jedinců, než v jiných porodnicích. Zařízení je zařazeno v kategorii A, navíc v této kategorii obsahuje první místo.
Rád bych vás požádal, abyste se ještě jednou podíval na mé zdůrazňované 4x větší přežití novorozenců s porodní váhou pod 1 500 g, co to znamená v číslech, protože nevím, co je cennější, než lidský život.
Vážená sněmovno, na základě těchto skutečností vás žádám o zamítnutí písemné odpovědi pana ministra na mou interpelaci.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Odhlašuji vás, a žádám vás, abyste se znovu přihlásili hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o návrhu usnesení ve znění, jak jej navrhl kolega Hulinský.
Zahájil jsem hlasování č. 93. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Pro návrh hlasovalo 81, proti 40. Návrh byl přijat.
Tehdejší ministr Jan Ruml odpověděl na interpelaci poslankyně Taťáni Jirousové ve věci otázky občanství občana SNR. Interpelace se spolu s odpovědí přikládá jako tisk 313.
Otevírám rozpravu, do které se přihlásila paní kolegyně Jirousová. Prosím, aby se ujala slova.
***