Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Poslanec Jindřich Nehera: Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych se v krátkosti vyjádřil k sněmovnímu tisku 211, ve kterém nám vláda předložila zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1996. Jsem přesvědčen, že tato zpráva, která nám byla předložena, není zcela objektivní, ale i přesto je alarmující. Jediným pozitivem v této zprávě je růst zjištěných trestných činů. Zde je však nutno počítat s tím, že stejným nebo i vyšším tempem pravděpodobně narůstají i trestné činy nezjištěné, a to důvod k radosti určitě není.

Myslím si, že důvodem ke spokojenosti není ani růst počtu objasněných trestných činů i procentní objasněnosti, která podle této zprávy dosáhla 41,32 %. Toto číslo je stále velmi nízké a spíše to nahrává zločincům všeho druhu než slušným občanům.

Více než alarmující je objasněnost majetkové kriminality, která dosahuje míry kolem 26 %. Zde se přímo nabízí podezření, že mnoho případů tohoto žánru nebylo objasněno záměrně, což by odpovídalo rozbujelé korupci v naší republice, která kvete ve všech odvětvích.

Samostatnou děsivou kapitolou je obrovský nárůst trestných činů samotných policistů, kdy počet obviněných policistů vzrostl o 13 %. Jsem hluboce přesvědčen, že číslo samotných trestných činů bude ale vyšší. Zvláště v oblasti zneužívání pravomoci veřejného činitele, což se v současné době velmi těžko prokazuje. Odpovídá to však současnému vedení Ministerstva vnitra, kdy se do čela tohoto velmi důležitého resortu dostal absolutně neschopný člověk.

Přímo děsivé je zjištění nárůstu počtu trestných činů spáchaných dětmi. Za posledních 5 let se nárůst trestných činů dětí zvýšil o 70 %. Zde by nebylo na škodu vidět, kolika procenty se na tomto neutěšeném stavu podílejí děti cikánského původu. Nepotěšitelné je i zjištění nárůstu násilné trestné činnosti a s ní spojený nárůst bezohlednosti a brutality, jakou jsou násilné trestné činy prováděny. Toto se dá zcela úspěšné přičíst zrušení trestu smrti a velice nízkými tresty za spáchané trestné činy.

Z tohoto jasně vyplývá, že pokud se má situace v naší republice změnit k lepšímu, musí se změnit celkový trestní systém, celý systém práce Ministerstva vnitra a Policie ČR, ta však musí dostat patřičné podmínky, aby mohla pracovat tak jak má a ke spokojenosti všech občanů.

Zpráva vlády o bezpečnostní situaci na území České republiky nás tedy nemůže nijak nadchnout, a to je další důkaz toho, do jakého marasmu nás tato vláda zatáhla.

Ke konci se chci zmínit o letošním 28. říjnu. Zajímalo by mě, kolik se na různých místech Prahy stalo 28. října v době od 11.30 do 13.00 trestných činů. V té době bylo totiž k soše svatého Václava dovezeno několika mikrobusy a osobními auty několik desítek policistů. Chtěl bych se zeptat, z jakého důvodu a kdo dal k tomuto kroku nařízení.

Úplně na závěr bych se chtěl zmínit o reakci premiéra Václava Klause, a to trochu odbočím, na projev Miloše Zemana k návrhu státního rozpočtu. Tam pan premiér nevybíravým způsobem napadl pana Zemana, jakým nenávistným, zlostným a třesoucím se hlasem svůj projev přednesl. Nechci pana Zemana omlouvat, ale přál bych panu premiérovi a jeho stranickým kolegům, kteří tradičně chybějí na ústních interpelacích, vidět, jak reagoval na republikánskou interpelaci ministr vnitra Jan Ruml, který se nenávistí a vzteky třásl celý i s řečnickým pultem, kde doslova republikánům vyhrožoval, že najde nějaký způsob, jak se do svého odchodu z funkce ministra vnitra s nimi rozloučí. Tato slova a zášť jen potvrdily ubohost současného ministra vnitra a panu premiérovi bych chtěl doporučit, pokud bude opět hledat někde zlobu, nenávist a jiné neduhy, ať napřed zaloví ve svých vodách. Tam má stoprocentní úlovek zajištěn.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Štrait, je-li přihlášen do všeobecné rozpravy, což není v jeho přihlášce uvedeno. Je tomu tak. Připraví se pan poslanec Eduard Zeman.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zprávu o bezpečnostní situaci jsem si pečlivě prostudoval. Dovolte mi několik poznámek.

Jako venkovského poslance mě především zajímají východní Čechy, ale i další problémy zasluhují krátký komentář. Nejprve ke kriminalitě ve východních Čechách. Tam mě překvapily tři údaje, které by chtěly další vysvětlení.

1. Vysoká objasněnost případů v okrese Rychnov nad Kněžnou téměř 71 %. Je to první místo v České republice.

2. Vysoký nárůst trestných činů v okrese Semily o 28 % se současnou druhou největší objasněností 55 %. Porovnávám to s krajem.

3. Nejvyšší stav kriminality v okrese Pardubice s nejnižší objasněností v kraji.

Zpráva neuvádí nic, co by tyto údaje, tedy neuspokojivý stav na jedné straně a na druhé straně neuvěřitelnou objasněnost v Rychnově, která je o 30 % vyšší než v celé České republice, vysvětlilo.

Druhý komentář chci říci k trestné činnosti příslušníků Policie. Tam mě také některé věci zarážejí. Je potřeba tomu asi věnovat stále velkou pozornost, i když se tady musí počítat s přirozenou latencí. Vhodnější by bylo vycházet z absolutních čísel, z počtu policistů, kteří se dopustili trestné činnosti, a ten je dost vysoký, alespoň tam, kde to zpráva takto uvádí. Severočeský kraj, Praha, Severomoravský kraj. Srovnávání je tady poněkud obtížné, protože třeba ve východních Čechách a západních Čechách se věková hranice neuvádí. Mohlo by to nasvědčovat tomu, že nábor nových policistů nepřináší očekávané výsledky.

Srovnání počtu pachatelů z řad příslušníků policie s celkovým jejich počtem je sice v rámci celé České republiky zajímavé, ale má to velice malou vypovídací hodnotu. Těžko je možno hledat relace mezi oběma hodnotami, protože jinak by totiž platilo: čím víc příslušníků policie, tím víc pachatelů. Daleko výmluvnější je zjištění, že v roce 1996 se trestné činnosti dopustilo 203 praporčíků a 102 důstojníci policie.

Třetí poznámka se týká nelegální migrace. Mluvil tady k tomu už kolega Filip, já to zkoumám trochu z jiného hlediska. Jsem si vědom, jak pan ministr říkal, že byla rozebrána v samostatné zprávě a tady se uvádějí praktické dopady tohoto fenoménu. Pozitivní se zdá údaj, že ze 622 prověřovaných případů bylo 466 zadokumentováno jako trestné činy a polovina byla předána k vyšetřování. V této oblasti bude asi také určitá latence, kterou si nedovolím odhadnout.

Kladně z hlediska kontroly je možné hodnotit, že bylo zjištěno 10 534 celních přestupků a 600 jiných deliktů. Tedy zvýšená pozornost v tomto směru je stále aktuální a zmíním se k tomu ještě potom v závěru.

Čtvrtá poznámka se týká mládeže. Tam mě také zaráží vysoký podíl 19,62 % trestných činů spáchaných mladými - na všech objasněných trestných činech. Je to zarážející jak pokud jde o relativní procenta, tak i absolutní čísla. Nepochybně je to odrazem určitého poklesu občanské a společenské morálky, ale také jako důsledek obecné anarchie, která mnohdy bývá falešně vydávána za občanskou svobodu.

Ještě horší - a zpráva o tom právem hovoří - a doslova alarmující je situace u dětí do 15 let. Tam roční nárůst o 1 737 trestných činů vyvolá asi ,nebo volá, doslova po rázných opatřeních.

Ze zprávy je ale také patrné - abych byl objektivní, že některé akce byly provedeny, jiné se zase připravují. Teď je otázka zvážit, zda se to osvědčuje. Jedno z řešení je v tom, aby dosavadní výsledky, které zpráva ukazuje, byly podrobně analyzovány, byly vyhodnoceny příčiny a byla vzata nějaká cílená konkrétní opatření.

Sporné zůstává - a to ponechávám právníkům, do toho se nemíchám - volání po snížení trestní odpovědnosti pod hranici 15 let. To by chtělo asi skutečně důkladnější analýzu.

Na závěr ještě tři velmi aktuální poznámky:

První. Nejsem spokojen s tím, že poslanec ve svém volebním kraji - mohu být samozřejmě výjimkou, to připouštím - není pravidelně nebo aspoň čas od času informován o bezpečnostních trendech v regionu, kde působí. Před několika lety to u nás v Hradci Králové nebo ve východních Čechách bylo samozřejmé, ale od určité doby co si nepřečtu v tisku, z černé kroniky, tak nevím. Takhle bych si asi spolupráci nepředstavoval, ale možná, že bych byl asi slušnější tady.

Druhá poznámka. Jsem ve svém kraji znepokojen některými kádrovými kroky v České policii. Zcela konkrétní příklad: V okrese Jičín zastává vedoucí místo v cizinecké policii člověk, který nemá ani středoškolské vzdělání, do této funkce nastoupil bez předchozí praxe a do současné doby nezískal takové vědomosti, znalosti a zkušenosti, aby mohl na úseku cizinecké policie samostatně pracovat.

Třetí poznámka navazuje v podstatě na tu druhou a souvisí s nedávným brněnským případem, kdy se zřítilo staveniště jednoho domu. V loňském roce jsem žádal pana ministra Rumla o vyčíslení smrtelných úrazů ukrajinských dělníků. Bylo mi sděleno a zřejmě asi to tak je, že se tyto věci samostatně neevidují, jestli jde o Ukrajince či jiné národnosti. Stejně tak mnohokrát i výbor pro sociální politiku a zdravotnictví upozorňoval na degradaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v České republice. Případ, který se stal, je doslova černou středou 22. října 1997 v Brně a je mementem pro policii, resp. pro její cizineckou složku. Tragédie v Brně je svým způsobem zvláštní, protože něco podobného se nestalo tady u nás v porovnání s tím zříceným domem v Praze na Poříčí od roku 1929. Ale co mě na tom zaráží především? Doslova za trestuhodné považuji, že tamní stavební organizace nevěděly, kolik lidí nebo dělníků a dalšího personálu vůbec pod sutinami mají. Je to doslova typické a lze v tom vidět možná i jeden z kořenů té české xenofobie, která se svým způsobem také rodí. Nikdo neví, kolik zahraničních dělníků v této republice, resp. občanů, se potuluje, v lepším případě pracuje. Odhad rozptylu, že v České republice pracuje nelegálně 80 až 130 tisíc cizinců, je skandální. Už to říkám podruhé, to není výraz nějaké demokracie, ale doslova neschopnosti státních orgánů chránit celistvost velmi malé republiky. Poznamenávám, že dalších 139 800 osob prakticky z celého světa zde pracuje legálně. Nemusím zdůrazňovat, jak je v České republice tímto degradována cena práce.

Vidím dva základní dluhy: první dluh má - a to sem patří okrajově do této části -Ministerstvo práce a sociálních věcí, že se méně důsledně zabývá otázkami bezpečnosti práce v celé České republice a postupnou a rychlou ratifikací mezinárodních smluv České republiky, které jistý standard na poli práce, bezpečnosti práce atd. zajišťují. Ve výboru jsme si vyžádali z ministerstva přehled. Je z něho patrný dluh České republiky. Mezinárodní organizací práce bylo přijato 181 smluv, z toho Česká republika ratifikovala - ze smluv, abych byl přesný, které se týkají této zeměpisné šířky - jenom část. Je tam ještě minimálně 30 smluv aktuálních, které jsou pro nás potřebné. Samozřejmě že netrvám na tom, nebo vím, že to jsou smlouvy o zaměstnávání domorodých a kmenových pracovníků a o práci na plantážích atd. Toto nemám na mysli, ale 30 z těch 180, které byly přijaty MOPem, jsou pro nás důležité.

A druhý dluh je dluh Ministerstva vnitra, které podle mého názoru velmi benevolentně a pseudodemokraticky posuzuje pohyb cizinců v České republice a fakticky pokládá základy fenoménu, který se nazývá xenofobie. Bohužel i tak je Praha charakterizována v zahraničních bedekrech. Cituji: V Praze - je tedy míněno - získat povolení k pobytu je jednoduché. Tak jsme představováni ve světě.

Optám se paní předsedající, zda bych mohl v této souvislosti položit velice jednoduchý návrh do usnesení, nebo mám vyčkat té části zvláštní?

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Předpokládám, že by bylo správnější vyčkat podrobné rozpravy, pane poslanče.

(Poslanec Štrait: Přihlásím se ještě jednou.)

Slovo má pan poslanec Eduard Zeman, připraví se pan poslanec Vrcha.

 

Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, posloucháme zde různé údaje k bezpečnostní situaci, které v podstatě nikoho nezajímají.

Chtěl bych říci něco, co by vás zajímat mohlo. Tento stát i my všichni v tuto chvíli jsme v ohrožení daleko větším, než si uvědomujeme. Ohrožení velmi paradoxní. Děje se něco, s čím jsme vůbec nepočítali. To něco se jmenuje průlom obyčejného zákona do ústavního pořádku. Tady, v této síni, mezi námi chodí, sedí, dýchá toto nebezpečí spolu s námi. Toto nebezpečí se jmenuje karanténa. Mezi námi se pohybují lidé, kteří jsou v jakési karanténě nekaranténě s infekční hepatitidou. Napadlo někoho z vás, v debatách o tom, kdo může rozpustit tento parlament, kdo může vyvolat vládní krizi, že by to mohl být hlavní hygienik? Ale mohl. Protože v okamžiku, kdy vyhlásí karanténu na tento parlament, je tento parlament rozpuštěn prostě proto, že nesplnil zákonnou lhůtu.

Možná, že to zní velmi humorně, ale ono to tak úplně humorné není. Chtěl bych upozornit na určitou díru v ústavním pořádku, kterou máme. S tímto jsme při konstrukci ústavy nepočítali.

Ale aby to neznělo tak tragicky, tak bych se chtěl dovolat osvědčených tradic, které by možná tomu mohly zabránit.

Již Karel IV., otec vlasti, svého času svým ediktem přikázal, aby všichni, kteří ohrožují bezpečnost svých spoluobčanů a státu, chodili veřejně označeni a nosili na krku zvonec. Já bych z těchto důvodů dával sněmovně ke zvážení, aby kolegové, kteří představují pro náš ústavní systém tuto hrozbu, přinejmenším také nosili na krku zvonec, abychom je mohli snadno rozpoznat a zabránili tak ústavní krizi.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Oldřich Vrcha, připraví se pan poslanec Krejsa.

 

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy, vážení pánové, ke zprávě o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1996 ve srovnání s rokem 1995 předloženou předsedou vlády České republiky panem Václavem Klausem, která nám byla předložena jako sněmovní tisk č. 211, mám určité výhrady.

Úvodem bych chtěl říci, že zpráva nehodnotí bezpečnostní situaci na území České republiky objektivně. Nejsou zde např. uvedeny trestné činy spáchané na jediné opoziční straně, a tou je SPR-RSČ, ať již to bylo vloupání do sekretariátu této strany či napadání zejména čelných představitelů strany jako jejich příznivců, zejména však předsedy pana dr. Miroslava Sládka a tajemníka strany Jana Vika a dalších.

Ve zprávě se uvádí, že trestná činnost a dynamika jejího vývoje zaznamenaly téměř 400.000 trestných činů v roce 1996, což znamená růst počtu zjištěných, podotýkám a zdůrazňuji, že zjištěných trestných činů činí o plus 4,96 procenta, což činí 18.637 trestných činů. Je to velmi malé procento. Růst počtu objasněných trestných činů dosáhl mizivého nárůstu procentní objasněnosti, a to plus 0,9 procenta, což je celkem 41,32 procenta.

Bereme-li v úvahu, že proti SPR-RSČ bylo např. spácháno 10 trestných činů, pak by musely být alespoň 4 objasněny. Neznám případ, že by tomu tak bylo. Pachatelé trestné činnosti mají vysoké zastoupení ve věkové kategorii od 20 do 30 let. Proč tomu asi tak je? Jestliže tito lidé byli vychováváni právě bývalým komunistickým režimem a dnes sdělovacími prostředky, jako např. TV Nova, denník Blesk, svými perverzními návody napomáhají, aby právě mladí občané tak zvaně kopírovali to, co jim tyto sdělovací prostředky předkládají i s návodem, tak jsou výkvětem růstu trestné činnosti v naší České republice. S tímto vysoce souvisí trestná činnost některých příslušníků, podotýkám některých příslušníků, Policie České republiky, Armády České republiky, zaměstnanců Celní správy, občanských pracovníků Vězeňské služby.

Připomeňme si interpelace republikánů dr. Sládka, kdy např. tiskový mluvčí resortu Ministerstva spravedlnosti na každé úmrtí ve věznici reaguje předem tak, že se jedná vždy o sebevraždu vězně ještě dříve, nežli daný případ začne šetřit policie. Počet obviněných policistů vzrostl o 13 %. Zde každý občan pozná, jaká je neschopnost v řízení Ministerstva vnitra.

Dalece vyšší procento je v podezření zneužívání pravomoci veřejného činitele u policie, která činí plus 68,7 %.

K tomuto mohu podotknout jen fakta, že tato sněmovna nepřijala několikrát předložený republikánský návrh, a to návrh na znovuzavedení trestu smrti pro několikanásobné vrahy a zločince. Pak by nemuselo docházet k tomu, že někteří Rumlovi policisté spolupracují s gangem trestné činnosti nebo si vězni mezi sebou vyřizují nelegálním způsobem účty.

Zpráva se nezabývá rasovými útoky cikánského etnika vůči občanům světlejší pleti.

Na straně jedné jsou úkoly dané Ministerstvem vnitra pro pracovníky Policie České republiky trestnou činnost odkládat jako neprošetřenou a na straně druhé se musí policisté zabývat velmi rozsáhlým stíháním našeho předsedy republikánů pana dr. Miroslava Sládka za dvě nebo tři slova přednesená u Lichtenštejnského paláce, kde jako poslanec vyslovil názory velké většiny občanů této země.

Nemusím se zmiňovat o tom, že naše republika přijala Listinu základních práv a svobod, ve které je zaručena svoboda projevu, tisku, obrazu apod. Na takovéto trestní stíhání má policie, Ministerstvo vnitra a celá současná vláda čas a prostředky. Na skutečnou trestnou činnost však nereaguje jen pro to, že se sama bojí, aby nevyšlo najevo, že jsou to právě oni a jejich nohsledové, kteří páchají či zavádějí trestnou činnost do našeho státu.

Budeme-li brát v úvahu trestnou činnost s finančními prostředky, pak krachy bank jsou jen malou záplatou toho, co způsobila vláda premiéra Václava Klause na občanech a vůbec veškerých živých tvorech či neživých věcech v naší zemi.

Pro rok 1996 stanovila vláda bezpečnostní rizika a vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti. Uvádím konkrétně: Ve zprávě pod bodem 3, 1 a) je ochrana informací. Vláda svým usnesením č. 460 ze dne 4. září 1996 si v gesci ministra vnitra "Koncepce systému ochrany utajovaných skutečností" vytváří jakýsi nový "systém" ochrany informací. Tato koncepce se zabývá pouze únikem informací z Ministerstva vnitra a částečně Ministerstva obrany České republiky. Jaká je ochrana informací pro občana, když dopisy či balíčky republikánům a jejich příznivcům i dalším občanům České republiky jsou doručovány v rozebraném stavu? Jaká je ochrana při podávání informací telefonem? U sítě mobilních telefonů je odposlech zaručen jednoduše, totiž stejným způsobem jako u rozhlasu, neboť přenos se šíří bezdrátově. U normálního telefonu, sítě SPT Telecom, je to horší. Tam již musí být odposlech napojen na konkrétně drátové vedení. Do dnešního dne Ministerstvo vnitra neoznámilo veřejnosti, jak bylo naloženo s odposlouchávacím zařízením bývalé StB, které bylo u organizace Československých spojů, dnešní SPT Telecom. Ochranou informací mezi občany se však vláda nijak nezabývá.

Dále pod písmenem b) je uvedena legální či nelegální migrace. Nemusím zdůrazňovat fakta této trestné činnosti. Jaká je pak ochrana našeho poctivého občana, když právě z jeho daní se hradí legální migrace? Rizika s mezinárodním prvkem, která souvisejí se stabilitou politického systému, jsou v naší zemi narušena ať již v legální nebo nelegální migraci, zejména pak cikánského etnika. Tím vznikají rasové konflikty, které jsou porůznu sdělovacími prostředky, zejména pak televizním přenosem, ještě navyšovány.

Až žalostné řízení Ministerstva kultury, mládeže, tělovýchovy a sportu, řízené bývalým ministrem Ivanem Pilipem, zanechalo ve výchově mládeže to, že tato neúměrně páchala či páchá trestnou činnost. Mládež, která bude tvořit v budoucnu renomé naší České republiky, již v počátcích svého života se uchyluje od pravidel demokracie, lidskosti a slušného chování.

Navrhuji, aby předložená zpráva byla vládě vrácena k doplnění a přepracování. V případě, že tento návrh nebude schválen, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zprávu odmítla.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Josef Krejsa.

 

Poslanec Josef Krejsa: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych - abychom my, republikáni, pouze nekritizovali - pochválil pana ministra Rumla za jeden z mála světlých okamžiků v jeho kariéře a poděkoval, byť opožděně Policii České republiky, především pak panu pplk. Antonínu Fedorkovi, jménem všech slušných a bezúhonných občanů za příkladný zásah proti anarchistickým extrémistům a pseudohumanistickým provokatérům dne 3. května před budovou Ministerstva vnitra.

Byl jsem shodou okolností přítomen zásahu francouzské policie ve Štrasburku dne 29. března letošního roku při kongresu Le Penovy Národní fronty. Zásah české policie byl veden nejen se stejnou profesionalitou a razancí, ale měl v sobě velmi prozíravě i prvek prevence. Francouzští policisté totiž zasáhli, až když banda opilých a zfetovaných anarchistů začala zapalovat auta a rabovat obchody. Že se k podobným činům nedostali anarchisté v Praze, o nichž naše televize bez uzardění tvrdí, jak jsou proti násilí, možná proti údajnému násilí, které na nich páchá policie, zato na účastníky republikánských demonstrací tito humanisté hází dlažební kostky, jimiž dokonce zranili i policisty České republiky, za to může zásah českých policistů. Věřím, že v zájmu občanů bude policie i po odchodu pana ministra Rumla nadále pokračovat v nastoupeném trendu a nikdy nezneužije svých pravomocí proti pokojným politickým mítinkům, jako je zneužila Městská policie v Praze u sochy svatého Václava 28. října 1994.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nikdo další není přihlášen, proto všeobecnou rozpravu končím. Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž je přihlášen pan poslanec Štrait, kterému udílím slovo.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Já už jsem se před tím ujistil u pana zpravodaje, že je to usnesení sněmovní tisk 211/1, kde je první bod doporučuje, druhý je zřejmě vypuštěn - ten pan zpravodaj nečetl - tak tedy za II. doporučuji text tohoto znění:

Žádá ministra vnitra, aby věnoval větší pozornost práci Cizinecké policie ve věci registrace pobytu cizinců na území České republiky.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikdo další do podrobné rozpravy není přihlášen, končím podrobnou rozpravu. Nyní se ptám pana ministra vnitra Jana Rumla, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Je tomu tak. Udílím mu slovo.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice stručně bych vám chtěl poděkovat za kvalifikovanou diskusi, která proběhla na půdě této sněmovny nad mou zprávou o bezpečnostní situaci. Chtěl bych se nyní vyjádřit jen k vystoupení předsedy poslaneckého klubu komunistické strany a polemizovat s ním ve dvou věcech.

Za prvé si myslím, že nelze porovnávat v časové řadě trestnou činnost za totalitního režimu a v dnešní době, protože tehdy byla jiná skladba trestné činnosti, jiné parametry pro její posuzování, odlišný právní systém. Srovnávat tato dvě období prostě nejde. Zcela jistě neznáme žádný převodový klíč, jak najít společná kritéria pro toto posuzování.

Druhá věc je, co se týče trestního stíhání ve věci. My jsme velice pečlivě zvažovali, zda tento institut zrušit či nikoliv, protože jeho neexistence komplikuje policii práci. Abychom si uvědomili, co znamená zahájit trestní stíhání ve věci nebo trestní stíhání proti neznámému pachateli: Znamená to zahájit trestní stíhání podle trestního řádu včetně využívání všech možností, které trestní řád dává v případě, že pachatel je známý, a konat všechny úkony z trestního řádu v době, kdy pachatel není. Nám bylo mnoha poslanci všech politických stran, ale i zástupce odborné veřejnosti poukazováno na to, že lze tohoto institutu také zneužívat. To byl také jeden z vážných důvodů, proč jsme nakonec zahájení trestního řízení ve věci proti neznámému pachateli opustili. Skutečně v pravomoci policie je postupovat podle trestního řádu. Pro velmi široké časové období, dokud není konkrétní pachatel dopaden, může vést k tomu, že za určitých okolností může být skutečně tohoto institutu zneužito. Proto jsme od něj upustili.

Samozřejmě je věc další diskuse, zda se k němu nevrátit, protože trestní stíhání proti neznámému pachateli, mělo své nesporné výhody. Takže to jsou dvě poznámky k vystoupení pana poslance Filipa.

Co se týče ostatní diskuse, děkuji za velmi kvalifikované analýzy některých poslanců.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Rumlovi a prosím zpravodaje výboru pana poslance Klase o závěrečné slovo a poté o předložení jednotlivých návrhů k hlasování.

 

Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, v rozpravě vystoupilo celkem 6 poslanců, z toho je třeba začít hlasováním o návrhu pana poslance Vrchy, který předložil návrh na zamítnutí předložené zprávy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, vzhledem k tomu, že se značně změnila účast ve sněmovně, v tuto chvíli vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci. V hlasování pořadové číslo 328 rozhodneme o návrhu pana poslance Vrchy, a to o návrhu na zamítnutí této zprávy. Mezitím umožním všem poslancům, aby se dostavili do sněmovny a o tomto návrhu hlasovali.

Pane poslanče, předložte prosím návrh usnesení, já o něm dám hlasovat.

 

Poslanec Jan Klas: Poslanecká sněmovna zamítá předloženou zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1996.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 328 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 328 se z přítomných 171 pro vyslovilo 25, proti 108. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jan Klas: O dalším v pořadí je třeba hlasovat o návrhu pana poslance Štraita, který doplnil můj návrh usnesení v tomto smyslu:

Poslanecká sněmovna žádá ministra vnitra, aby věnoval větší pozornost práci Cizinecké policie ve věci registrace pobytu cizinců na území České republiky.

Pan ministr souhlasí, zpravodaj také.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 329 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 329 se z přítomných 175 pro vyslovilo 143, proti 5. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Jan Klas: Poslední byl můj návrh, který zopakuji:

Výbor pro obranu a bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby Zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1996 vzala na vědomí.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahájila jsem hlasování pořadové číslo 330 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 330 se z přítomných 178 pro vyslovilo 175, proti 13. Tento návrh usnesení byl také přijat.

 

Poslanec Jan Klas: Paní místopředsedkyně, tím jsme vyčerpali veškeré pozměňovací návrhy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji a dávám slovo panu ministrovi, který se přihlásil o slovo.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás poprosit o chvilku pozornosti. Vzhledem k tomu, že jde o jedno z mých posledních vystoupení v této sněmovně v roli ministra vnitra, chtěl bych vám všem poděkovat za spolupráci a chtěl bych poděkovali za kritický pohled na mé úsilí v čele resortu Ministerstva vnitra. Tento pohled mi v mnohém v mé práci pomáhal.

Chtěl bych vyjádřit své přesvědčení, že můj nástupce pan ministr Vodička bude dobrým ministrem vnitra a že si získá vaši důvěru.

Příští týden již zasednu mezi vás do poslaneckých lavic a věřím, že dobré vztahy, které jsme měli mezi sebou, budou fungovat i nadále a že budeme dobrými kolegy

Děkuji vám mnohokrát za všechno.

(Potlesk.)

***