Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní a pánové, přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a to

Zprávu jsme obdrželi jako tisk 227 a uvede ji ministr pro místní rozvoj pan Tomáš Kvapil. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ještě předtím bych ráda požádala všechny přítomné o klid v jednacím sále, aby pan ministr mohl hovořit.

Ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, ve svém programovém prohlášení v červenci loňského roku formulovala současná vláda bydlení jako jednu ze svých priorit a zavázala se věnovat této problematice trvalou pozornost. Po velmi podrobné diskusi bylo 12. března přijato vládou usnesení, které shrnuje hlavní závěry této diskuse. Materiál "Záměry a opatření vlády v oblasti bydlení" popisuje směry a kroky vlády ve všech jednotlivých segmentech bytové politiky.

Od zásadních změn v roce 1989 uplynulo 8 let. V bydlení, které je statkem dlouhodobé spotřeby, je vypořádání s dědictvím minulých let pomalé, bolestné a složité. V řadě občanů zůstalo zakořeněno přesvědčení, že o bydlení se má každému postarat stát. Stát že má stavět tisíce bytů tak, aby se každý mohl pokud možno levně ubytovat.

Z tohoto pojetí vycházela praxe uplynulých desetiletí, kdy stát byl mohutným investorem a tzv. komplexní bytová výstavba reprezentovala několik desítek tisíc bytů ročně. Přesto situace v bydlení značně zaostala za jednotlivými evropskými státy, které na tom byly po druhé světové válce srovnatelně nebo i hůře. V těchto zemích s tržní ekonomikou se státní podpora bydlení odehrávala zcela jinak, a dnes je tam situace nepoměrně lepší, jak z kvantitativního hlediska počtu bytů, tak i z hlediska kvality bydlení.

Záměry a opatření vlády v oblasti bydlení stručně charakterizují současnou situaci, shrnují již realizované kroky na podporu bydlení a formulují řadu opatření nových. Hlavním cílem je postupné vytvoření fungujícího trhu s byty. Proto jsou podpůrné kroky zaměřeny jak do sféry stávajících bytů, tak do sféry nové bytové výstavby. Trh s byty se totiž odehrává v obou sférách zároveň, t. j. v rámci existujících bytů, tak i při výstavbě a koupi bytů teprve zahajovaných. Od roku 1993, kdy bylo dosaženo jakéhosi dna v počtu nově zahajovaných bytů, dochází trvale k postupnému zvyšování tohoto počtu. Např. během letošního prvního pololetí bylo zahájeno téměř 14 tisíc nových bytů, což je zhruba o 40 % více než ve stejném období loňského roku. Přesto ani tento počet není dostatečný. Vláda proto na návrh Ministerstva pro místní rozvoj přijala některá další opatření k podpoře výstavby nových bytů. Od července mají občané možnost využít státní bezúročné půjčky do 200 tisíc Kč a postupně rostoucích splátek hypotečního úvěru. Téměř 500 domácností už uzavřelo smlouvy o této nové formě státní podpory.

Připraven je také návrh programu záruk za doplňkové předhypoteční úvěry a meziúvěry - jako další forma pomoci při další výstavbě bytů, tentokrát při nedostatku tzv. startovního kapitálu.

Obce pokračují ve výstavbě nových nájemních bytů se státní podporou. Od roku 1995, kdy byl tento program zahájen, dokončily obce s touto formou podpory celkem 15 tisíc bytů, přičemž přes 8 tisíc dalších bude dokončeno nejpozději do příštího roku a pro dalších 23 tisíc bytů jsou připraveny projekty.

Pozemkové přípravě jistě napomůže kromě stávajících dotací na zainvestování i nedávný návrh vlády převést státní zemědělské a lesní pozemky, schválené v územním plánu pro bytovou výstavbu, bezplatně do vlastnictví obcí.

Na podporu výstavby nových nájemních bytů je připraveno i další nové opatření - vytvoření právního prostředí pro vznik neziskových subjektů v bydlení.

Obdobně jako je tomu v mnoha zemích západní Evropy, je nezbytné stimulovat soukromé subjekty k tomu, aby stavěly nájemní byty s cenově dostupným nájemným. Velmi důležitou roli při vzniku těchto nových subjektů na trhu bydlení sehrají bezpochyby obce, od nichž by investiční aktivita měla postupně přejít na tyto společnosti. V červenci byl učiněn další krok v deregulaci nájemného. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovává analýzu dopadů letošních opatření v sektoru bytů s regulovaným nájemným a připravuje návrh dalšího postupu.

Stále přetrvává vysoká zchátralost bytového fondu, mimo jiné i proto, že stávající programy nestimulují dostatečně investování nestátního kapitálu do odstraňování zchátralosti bytového fondu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto připravuje návrh systémově pojatého širšího programu na podporu oprav starších bytových domů včetně domů panelových. Do sféry stávajících bytových domů jsou zacíleny i další dva připravené kroky - návrh novelizace občanského zákoníku a návrh novelizace zákona o vlastnictví bytu. Obě právní normy budou brzy předmětem diskusí zde ve sněmovně a pevně věřím, že se podaří připravit některá ustanovení tak, aby výsledkem bylo mimo jiné zjednodušení a zprůhlednění celého systému nájemních a vlastnických vztahů v bydlení.

Od března, kdy byl tento koncepční materiál ve vládě projednáván a schválen, došlo v celé společnosti ke značnému vývoji, a to od korekce ekonomické politiky přes dopady na kapitálový trh až k neočekávané povodňové katastrofě. Důsledky záplav z července ve sféře bydlení letošního roku byly řešeny průběžně, včetně přímých finančních podpůrných kroků vůči občanům i obcím v takto postižených oblastech. Přijaté kroky byly svým způsobem něčím navíc, něčím, co si vynutila realita bez ohledu na dlouhodobé záměry.

Vážené dámy, vážení pánové, pokusil jsem se alespoň ve stručnosti vás seznámit se základními směry a kroky, které již byly na podkladě koncepčních záměrů vlády v oblasti bydlení realizovány a které se připravují. Povodňová situace rozhodně velmi zkomplikovala mnoho našich představ a plánů. Přesto však věřím, že dostupnost bydlení se bude i nadále postupně zvyšovat.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi. Na návrh organizačního výboru tento sněmovní tisk projednal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 227/1. Dnes vám bylo rozdáno ještě usnesení tohoto výboru číslo 71a). Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Evžen Snítilý a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Evžen Snítilý: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, tématikou, kterou zde přednesl pan ministr Kvapil, se zabýval výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí velice intenzivně na základě podkladů, které dostal od podvýboru pro bytovou politiku. Chtěl bych poděkovat zástupcům z ministerstva za aktivní přístup k diskusi, která byla neobyčejně časově rozsáhlá.

Podvýbor doporučil výboru přijmout usnesení tohoto znění, výbor na svém posledním zasedání toto doporučení přijal. Dovolte mi, abych vás seznámil se zněním usnesení č. 71 a) výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Výbor pro veřejnou správu regionální rozvoj a životní prostředí přijal na své 21. schůzi usnesení, kterým

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR aby

a) vzala na vědomí materiál Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, záměry a opatření vlády v oblasti bydlení předložený poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vládou ČR jako sněmovní tisk 227,

b) požádala vládu ČR o jeho aktualizaci z hlediska časového a finančního.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Petr Šimůnek, připraví se pan poslanec Zdeněk Krampera.

Poslanec Petr Šimůnek: Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, bydlení bylo v programu vlády ČR zařazeno po volbách v roce 1996 jako jedna z prioritních oblastí celospolečenského zájmu. Tomu však neodpovídají částky obsažené v návrhu státního rozpočtu pro rok 1998. Děje se tak v situaci, kdy ceny bytů nejen v důsledku vysoké míry inflace strmě stoupají a stávají se nedostupnými pro podstatnou část domácností, bytová nouze se v řadě míst prohlubuje s negativními důsledky pro rozvoj společnosti, protože nová výstavba nedosáhla ani úrovně prosté produkce.

Rovněž rekonstrukce a modernizace bytů je stále hluboko pod reálnou potřebou. Města a obce stále více pociťují nedostatek vlastních finančních zdrojů k pokrytí alespoň minimální potřeby bydlení. Proto jsem si pozorně pročetl a prostudoval zprávu vlády ČR o záměrech a opatřeních vlády v oblasti bydlení. Ze zprávy vyplývá, že v ČR máme dnes 1,868.541 domů a 4,077.193 bytů. Jsou to informace Českého statistického úřadu při posledním sčítání bytů z roku 1991. Trvale obydlených domů je 85 % a 91 % bytů. Je to z toho důvodu, že některé tyto byty nebo domy jsou předurčeny k rekreačním účelům, nebo jsou trvale neobydleny.

V letech 1989 až 1996 bylo postaveno přibližně 200.000 bytů, z toho zhruba 150.000 bytů bylo rozestavěno před rokem 1989. Od té doby ubylo 283.000 bytů a pomohla nám i letošní povodeň, bohužel, přibližně o 5.500 bytů. Od roku 1989 jsme tak přišli celkem o 95.000 bytů. Na trhu nyní chybí podle zdrojů ministerstva pro místní rozvoj, jak vyplývá z této zprávy 290.000 bytů. Přibylo nám tedy 250.000 lidí, kteří nemají vlastní byt.

Jen pro porovnání přečtu údaje Českého statistického úřadu k dokončeným bytům. V roce 1970 bylo dokončeno 73.445 bytů, v roce 1975 97.104 bytů, v roce 1980 80.661 bytů, v roce 1985 66.678 bytů. Přicházejí devadesátá léta a pokles bytové výstavby. Např. rok 1990 se dostavělo 44.594 bytů, rok 1993 31.509 bytů a v roce 1995 dokonce již jen 12.662 bytů.

Průměrné stáří bytového fondu je u rodinných domků 60 let a u nájemních domů přibližně 35 let.

V této zprávě nemohu souhlasit s kapitolou "Podíl nákladů na bydlení", tj. nájemné + úhrada služeb spojených s bydlením. Ve zprávě odpovídají sice údaje domácností na bydlení v zemích EU, ale určitě ne v České republice, kde je uváděno číslo 13 %. Zde jsou tyto výdaje v rozmezí 25 - 33 % u samotných osob, důchodců poměrně vyšší.

Výdaje na bydlení. Bylo navýšeno od roku 1990 o 260 % u nájemních bytů, o 180 % u družstevních bytů a o 240 % v rodinných domcích. Výdaje domácností na bydlení rostly rychleji než příjmy.

Stavební spoření. Hypoteční úvěry, program podpory výstavby nájemného bydlení a technické infrastruktury v obcích. Státní půjčka do fondu obcí, to jsou všechno věci, které by měly řešit bytovou situaci v ČR, ale popravdě vyřeší toho spíše málo, protože tyto formy podpory jsou pro movitější spoluobčany. Chybí mi zde řešení, jaké má např. Norsko, kde je zřízena Norská státní bytová banka, která díky promyšlené a důmyslné bytové politice řeší individuálně a také vyřeší desítky žádostí o výstavbu především tzv. sociálního bydlení, zatímco u nás je řešení pro mladé lidi v nedohlednu a bude trvat a trvá u těch šťastnějších několik měsíců či dokonce let.

Ministerstvo pro místní rozvoj vidí řešení bytového problému v rozvoji nové bytové výstavby v neziskových bytových společnostech. S tím lze jen souhlasit. V této zprávě mi však chybí určitá vize na několik let dopředu a porovnání s vývojem populace v našem státě, určité porovnání, kolik bytů nám event. bude chybět do budoucna.

Chtěl bych říci, že k této zprávě jsem byl poměrně kritický, ale chtěl bych ohodnotit práci Ministerstva pro místní rozvoj, protože od roku 1990 do jeho vzniku v roce 1996 se prakticky bytovou výstavbou u nás nikdo nezabýval, a tak Ministerstvo pro místní rozvoj zdědilo určitý dluh a musí tuto práci usilovně dohánět.

Chtěl bych k Ministerstvu vnitra ještě říci jednu věc, že bydlení je otázkou všech občanů. Není to věcí politických stran či různých uskupení, je to věcí nás všech, a proto bych chtěl říci, že všichni bychom se měli zamyslet nad tím, jak budeme dále postupovat při řešení bytové situace u nás. Doufejme proto, že mladí lidé v této zemi se dočkají toho, kdy si budou moci pořídit svůj vlastní byt, který budou moci bez problému splácet ze svých mezd, a zřejmě dvacetitisícových, jak jim slíbil předseda vlády ČR pan Václav Klaus na svých předvolebních mítincích v roce 1996.

Chtěl bych tuto zprávu, protože je to materiál pracovní, odsouhlasit, ale připojuji se k výboru pro veřejnou správu, k jeho stanovisku, protože je nezbytně nutné tento pracovní materiál aktualizovat.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Zdeněk Krampera, připraví se pan poslanec Jan Bláha.

Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, jako poslanec zvolený za SPR-RSČ je mou povinností vyjádřit se k předloženému sněmovnímu tisku 227, záměry a opatření vlády v oblasti bydlení.

Tato velmi závažná a životně důležitá problematika se stává měsíc od měsíce stále a stále závažnější otázkou budoucí existence národa a českého státu. Bez střechy nad hlavou není totiž člověk v naší zeměpisné poloze schopen se obejít. Státní bytová výstavba, která vcelku obstojným způsobem řešila bytovou otázku, byla zcela unáhleně zrušena. Státní prezident pan Havel, mnohonásobný multimilionář a vlastník množství nemovitostí, se o to přičinil svými postoji, které, jak si všichni pamatujeme, byly prezentovány výroky o špatných králíkárnách a o nutnosti ukončení panelové výstavby. Bohužel musím konstatovat, že v současné době, kdy výstavba nových bytů obrovským způsobem poklesla, dá se říci zastavila a navíc stávající bytový fond velmi rychle stárne a chátrá, je nutno připomenout, že mnoho našich obyvatel, a to zvláště mladých s rodinami, by dnes za tzv. králíkárnu bylo nesmírně vděčných. Já sám osobně již 20 let marně sháním byt a nezbyla na mě ani jedna králíkárna. Pokud jde o pořizovací ceny nového bytu v současnosti, musím konstatovat, že v předkládaném materiálu jsou uvedeny ceny, které dnes již neplatí. Po poslední konzultaci s odborníky, kteří přímo ve stavebnictví pracují, se cena jednoho metru čtverečního pohybuje již mezi 16 - 26 tisíci korun. Navíc upozorňuji, že právě na rozdíl od předloženého materiálu je nutno připočíst ještě cenu pozemku, DPH, zprostředkování, pořízení domovního zdroje tepla, venkovního vybavení a projektové práce. Vládní materiál tyto náklady nezahrnuje.

I z těchto důvodů je proto v tomto materiálu předpokládaná pořizovací cena nového bytu v rozmezí 12 - 22 tisíc korun za metr čtvereční. Proto musím konstatovat, že výsledné částky pořizovací ceny za byt o obytné ploše 60 metrů čtverečních činí minimálně jeden milion korun, maximálně jeden milion 560 tisíc korun, a to podle místa. Hlavní město Praha pochopitelně v těchto cenách zcela bezkonkurenčně vévodí.

Proto se ptám pana ministra Kvapila, zodpovědného za vydání tohoto materiálu, jakým způsobem může patrně více než 90 % občanů České republiky tento byt zaplatit.

Současné výkřiky a poukazování na stavební spoření, hypoteční úvěry považuji skutečně jen za výkřiky, na které podle vašich údajů přistoupilo 2023 občanů ve čtyřech hypotečních bankách s průměrnou výší úvěrů 1 mil. korun na jeden byt, čímž se potvrzuje výše uvedený skutečný rozsah výstavby nového bytu. Na podmínky stavebního spoření přistoupilo daleko více obyvatel a bylo uzavřeno 1,6 mil. smluv. Vzhledem k tomu, že většinou tyto úvěry jsou použity na nákup nebo modernizaci stávajících bytů, lze konstatovat, že také dlouhodobě se situace nebude lepšit. Navíc v dohledné době stejně při neustále se zhoršující ekonomické a sociální situaci našich spoluobčanů bude stavební spoření čím dál tím méně dostupné. Tak se jeví snad z tohoto materiálu výhledově nejpříznivější výstavba nájemného bydlení v obcích. Zde právě by tato forma výstavby nájemného bydlení měla být do budoucna co nejvíce podporována a měla by se změnit v postupné obnovení státní výstavby. Právě stát by měl být garantem alespoň toho, aby lidé, kteří budou skládat nebo lépe řečeno by event. mohli skládat svoje finanční vklady do státní výstavby, nebyli okradeni a nezůstali bez peněz i bez bytu.

Jsem si jist, že právě na základě současné bytové krize již začala nová výnosná vlna kriminality, která se bude zabývat a již se zabývá vylákáním obrovských finančních částek s příslibem nového poměrně lacinějšího bytu, který pochopitelně potom zájemce již nikdy neuvidí. Proto právě stát by mohl v budoucnosti, jak je i zakotveno v dlouhodobém programu SPR-RSČ, převzít garanci nad státní výstavbou.

Musím se ještě zastavit u té části materiálu, která uvádí informace, že podíl nájemného z příjmů rodiny zůstává trvale nízký, pro vlastníka domu nedosahuje nákladů nutných k provozu a údržbě nájemního domu. Za další - odvolání se, že přetrvává deformace v povědomí obyvatel o skutečné tržní ceně bydlení a ceně údržby a oprav bytového fondu. Musím proto konstatovat, že tyto vládní názory nejsou založeny na pravdivých informacích, ale opírají se o materiály, vydané skupinou Sdružení majitelů domů, které jsou pochopitelně předkládány tak, že po jejich přečtení by i pracovník z lampárny Hlavního nádraží obměkčen velmi špatnou situací pana Axamita, Kalvody a spol., přispěl výše jmenovaným nějakou částkou v jejich neštěstí. Ovšem realita je trošku jiná. Nájemné v nájemních bytech je neustále zvyšováno a jeho růst za posledních sedm let činí několik set procent. Zvyšování nájemného bude pochopitelně i nadále pokračovat, a bohužel vládnoucí garnitura ještě připravuje změny, a to podstatné změny v občanském zákoníku, které umožní napříště majitelům domů dávat výpově" nájemníkům bez přivolení soudu. Vznikne opačný efekt, protože změna praví, že k soudu se bude muset odvolat do 60 dnů po rozhodnutí majitele právě nájemník. Upozorňuji předem, že to bude katastrofa. Mnoho starších lidí nebude právě k tomu způsobilých, jak právně tak občansky, a někteří nebudou mít v sobě ani dostatek sil se účinně bránit.

Dále upozorňuji, že každý z těchto "chudáků" majitelů domů má ve svém domě více či méně nebytových prostor, se kterými velmi tvrdě obchoduje v co největší výši. Totéž se týká i sklepů těchto domů, ve kterých jsou zřizovány za tržní nájemné různé bary, herny, diskotéky a pod.

Za další, vzhledem k neustálému stárnutí obyvatel České republiky dochází k postupnému vyklízení těchto bytů a následně již majitelé s nimi obchodují zcela tržně.

Proto se ptám pana ministra Kvapila, proč a z jakých důvodů majitelé domů své domy tak úzkostlivě a za každou cenu drží. Kolik se stalo případů, že by se některý majitel svého domu dobrovolně vzdal? Tvrzení, že dojde k trhu s byty liberalizací nájemného až k jeho úplnému uvolnění je opět střela vedle.

Naopak, zvláště ve velkých městech, jako je například Praha, budou ti, kdo vlastní více než jeden byt, tyto byty velice tvrdě využívat k nehoráznému pronajímání za ceny, které zvláště v Praze neustále rostou. Jenom blázen si může myslet, že někdo takový byt bude vracet městu či státu, nebo ho bude levně nabízet k prodeji.

Proto prosím pana ministra Kvapila, aby nahlédl do nabídky pronájmu bytů, která vychází každý den. Poslední nabídky se pohybují okolo zhruba 14 tisíc korun a výše. V případě, že se někdo rozhodne takový byt opustit, pak jedině takovým způsobem, že ho opět odprodá za maximálně možnou cenu. Opět doporučuji denní tisk.

Vámi uváděný příspěvek na nájemné v mnohých případech vůbec nestačí. V mnohých případech je spíš k smíchu a do budoucnosti již stačit nebude.

Z výše uvedených důvodů proto navrhuji tuto zprávu zamítnout.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kramperovi a uděluji slovo panu poslanci Bláhovi, k vystoupení se připraví pan poslanec Vlček. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Bláha: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, k tomuto tisku, který dnes projednáváme a k problematice politiky bydlení vůbec zazněla nejenom dnes, ale i v dřívějších týdnech a měsících řada připomínek, řada kritických slov, řada i ostrých kritických slov. Já sám jsem v rámci vystoupení červnové schůze a i této schůze v jejím počátku, když se projednával rozpočet v prvním čtení, poukázal v souvislosti s kapitolou Ministerstva místního rozvoje v oblasti politiky bydlení nebo výdajů v této oblasti, na souvislost s tímto tiskem, a nejenom na tento tisk. Proto nebudu opakovat v podstatě moje dřívější vystoupení, nebudu ani opakovat to, co zde řada kolegů řekla ve srovnání, že minimálně tento tisk sám má v tuto chvíli řadu neaktuálních informací a dovolím si tvrdit při projednávání na půdě sněmovny i nepřesností, které hovoří nejenom v části III/1 časového plánu legislativních úkolů, ale i v části IV, kde se předpokládá finanční krytí výhledově i na další roky, v řadě čísel, která již dnes, jak to tak vypadá, v žádném případě nebudou pravdivá a jsou výrazně nižší, než všechny předpoklady i v procentuelním vyjádření navýšeném, a která ministerstvo hájí jako vzestupnou tendenci. Ve svém důsledku vzestupná v podstatě není a je to pořád o tomtéž: Co s rodinami mladých lidí, co s nebydlícími, kteří bydlí nuceně v cizích domácnostech, co s lidmi, kteří jsou v průměrné příjmové hladině a nemohou využít všech doplňovaných a upravovaných nabídek hypoték či stavebních spoření, které pořád jsou směrovány především do podoby vlastnického bydlení a nájemní forma je svým způsobem de facto nepodporována tak významně, dokonce si dovolím tvrdit, že omezeně, s tím, že ani výhled do roku 1998 a zvláště 1999 v tuto chvíli ani ve vlastním materiálu není znám.

Mohlo by se v podstatě říci v obecných číslech, v obecném srovnání i v podpoře bydlení, které v podstatě je hluboce pod jedním procentem HDP, ve všech návrzích i v následujících letech, která tímto způsobem nevyrovnává potřebu, propad bytů a chybějících bytů na trhu, kdybychom měli hovořit, že je nejnižší v Evropě vůbec, ze všech pohledů, nejenom v komfortním vybavení, velikostí bytů a jejich plochy, ale i samozřejmě v počtu vystavěných bytů na tisíc obyvatel této země a nebo v jejich praktickém udržení a obnově. Znamenalo by to v podstatě, jednoduše řečeno v tuto chvíli - a to již se opakuji z předchozích vystoupení - minimálně dvoj- - odborníci většinou říkají trojnásobné zvýšení výdajů do této oblasti, tzn. minimálně na jeden a půl až dvě procenta HDP, a to v průměru s meziročním sledováním, jak se takováto výstavba pohybuje a co pak na trhu nabízí minimálně po dobu následných deseti let. A mohli bychom bohužel až v té době dojít k tomu, že bychom dokázali i tímto způsobem standardizovat dvě věci, které dneska jsou velmi rozhýbané a předřečníci to říkali: dokud nebudou existovat prokazatelně na trhu, - myslím vyloženě na volném trhu - nejméně 4 % bytového fondu, a to i navíc ještě podle oblastí potřeb v jednotlivých místech České republiky, - čili nelze to dělat jako kvantifikát jednoho poměru, - čili pokud nebudou tato 4% naprosto volná, nedostaneme se ani k tomu, abychom například udrželi určitou výši ceny nájmu, když už říkáme deregulovaného, alespoň ceny nájmu v místě obvyklé a od ní mohli odvozovat, co je stropní, co může být trestně stíhatelné a jak v tomto smyslu upravit opět obvyklost zákonů, které jsou v Evropské unii naprosto normální. Např. to, když někdo vymáhá na druhém nápadně vyšší nájemné a překročí to - a teď cituji Spolkovou republiku Německo - obvyklé ceny o 20 %, je to lichva a je to trestně stíhatelné.

Těchto věcí by se dalo uvádět daleko více i na doplnění legislativního plánu vlády. I s tím, že by nemělo být jen v záměrech hovořeno z tohoto pohledu o jednom jediném roce, a to roce letošním. Víte, na tomto materiálu směrem k jeho kritice, i když by se samozřejmě našla některá pozitiva rozvoje, o kterých sám pan ministr hovořil, i když se to týkalo především - jak jsem se už zmínil - soukromé sféry, lze hovořit o tom, že zatím ještě pořád to není o koncepci politiky bydlení, není to o tom, že se nelze dívat na jeden kalendářní rok, ale že bychom se ve všech pohledech měli dívat na výhled nikoli jen 4 let, ale koncepčně, a to je otázka 10 let.

V podstatě se dá jít i do historie a nechci hovořit o historii nedávno minulé, protože ta by navodila jisté emoce, ale již např. Karel IV., otec vlasti, vnímal potřebnost bytové výstavby a za jeho doby např. vzniklo Nové Město pražské a dokonce bylo spojeno i se Starým Městem pražským dnes známým a velmi ceněným Karlovým mostem. Věřím, že i takto jednou bude vnímat vláda kompletní koncepci bytové politiky a dopracuje řadu kritických poznámek k ní. Domnívám se, že alespoň v tuto chvíli by měla přijmout doporučení výboru v obou jeho částech.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Miloslav Vlček, připraví se pan poslanec Šulák.

Poslanec Miloslav Vlček: Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, projednávané záměry a opatření vlády v oblasti bydlení předložené v tisku 227 patří nesporně k podkladům, které umožňují objektivně nahlédnout do této problematiky. Řeči grafů, čísel a řady dalších údajů potvrzují to, co bylo z úst opozičních poslanců v tomto sále mnohokrát řečeno, nebylo však ochoty naslouchat a vyvodit reálné závěry.

Jde o první analytický materiál a z toho odvozené návrhy a záměry v oblasti bydlení, které jsou předloženy Poslanecké sněmovně v podobě umožňující dojít ke správným záměrům. Mám na mysli shrnuté důsledky dosavadní, dá-li se to tak vůbec nazvat, bytové politiky a navržené hlavní směry řešení bytového problému.

Dovolím si v této souvislosti poznamenat, že autoři textu projednávaných záměrů o opatření vlády zřejmě přihlédli k akceptaci dokumentu "Bydlení a bytová politika v Evropské unii", vydaného ve svazku č. 10 v letošním roce Ministerstvem pro místní rozvoj, což je více než potěšující. V tomto dokumentu je mimo jiné sdělen obsah jednání ministrů Evropské unie v říjnu 1993 v Bruselu, které se podrobně zabývalo financováním sociálního bydlení. Sociální bydlení je většinou pojímáno široce jako bydlení únosné pro domácnost s nižšími příjmy jak z hlediska nájemného, tak i z hlediska nákladů na pořízení, zejména koupi vlastního obydlí. Nebývá tedy zužováno na výstavbu nových sociálních bytů vedoucí namnoze k nežádoucí segregaci ani na veřejný a třetí sektor bydlení, kterým se rozumí spojení prvku soukromého a veřejného sektoru, neziskové organizace, ale zahrnuje někde i účast vhodně zainteresovaného sektoru soukromého včetně spolupráce těchto sektorů.

Únosnost bydlení pro sociálně potřebné domácnosti je dána finanční dostupností, které je možno dosáhnout různými systémy podpory, např. přímými subvencemi, usnadněním splácení půjček a úvěrů, daňovými úlevami a podporovaným snižovaným cen pozemků i nákladů na pořízení obydlí. Systémy podpory musejí být transparentní, rovnoprávné v aplikaci, administrativně efektivní a nenáročné, pod trvalou veřejnou kontrolou.

V předložených záměrech podporuji návrh na novelizaci zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, který představuje nedomyšlený legislativně pochybný a sociálně necitlivý akt odpovídající tehdejšímu ideovému vládnímu uvažování. Naopak v předloženém tisku postrádám návrh zákona na ochranu nájemných vztahů založených na vyvážené ochraně nájemníků i pronajímatelů bytů, drobných provozoven či ateliérů, který by kompletoval celý soubor navrhovaných legislativních opatření. Dále postrádám přesnější definování daňového zvýhodnění bytové výstavby.

Chtěl bych dále opět upozornit na současnou věcně nesprávnou a sociálně necitlivou podobu riskantní deregulace nájemného. Předložený dokument, a to je třeba ocenit, uvádí, že nezbytnou podmínkou k rychlému postupu deregulace nájemného z bytů je vytvoření takové sociální podpory, jejímž prostřednictvím by bylo možné skutečně účinně pomoci příjmově slabším domácnostem, přičemž navrhuje příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného domácnostem, které nedosahují 1,6 násobku životního minima. Dovolím si upozornit, že při očekávané rostoucí inflaci a klesajících reálných příjmech musí být tento příspěvek konstruován tak, aby tyto jevy průběžně akceptoval...

(Hluk v sále.)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Paní poslankyně, páni poslanci, velice ráda bych vás požádala o klid v jednacím sále, zvláště pak poslance klubu sociální demokracie, protože ani zde už tak často zmiňovaný Karel IV., otec vlasti, by v takovém kraválu nekraloval. Pokračujte, pane poslanče.

Poslanec Miloslav Vlček: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že předložený tisk č. 227 "Záměry a opatření vlády v oblasti bydlení" může být po přihlédnutí k dnešní diskusi a doplňujícím návrhům východiskem pro rozumnou sociálně orientovanou bytovou politiku v této zemi.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan poslanec Petr Šulák, připraví se pan poslanec Václavek.

***