Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážená vládo, dámy a pánové, před svým vystoupením k vládní novele zákona č. 50/1976 Sb., předesílám, že jsem do června roku 1992 pracovala jako vedoucí odboru výstavby, odkud jsem uvolněna pro výkon poslaneckého mandátu, a jsem předsedkyní stavební komise. Pro Lidové noviny uvádím, že bez honoráře.

Předložená novela přináší řadu nutných změn, např. lépe vymezuje pojmy. Dá se říci, že dochází k určitému zjednodušení a urychlení stavebního řízení, obsahuje ustanovení, které zahrnuje stavební dozor mezi účastníky stavebního řízení a obsahuje ustanovení o vedení stavebního deníku. Jedná se však pouze o dílčí úpravy stavebního zákona z roku 1976, ovšem ve své podstatě je novelizován zákon z roku 1958.

Novela je v podstatě shrnutím změn a doplňků tak, jak si je vyžádaly změny kompetencí a terminologie po roce 1989. Již z toho je zřejmé, že úprava stavebního zákona je nutná. Tolik stručně k pozitivum předkládané novely.

Nyní negativa. Byť jsem hovořila o určitém zjednodušení stavebního řízení, musím dodat, že stále není řešeno v celém komplexu administrativního procesu, kterým je zatěžován stavebník. Změny se prakticky nedotýkají stavebního řádu, což je nevyvážené vůči změnám v územním plánování. Z nepochopitelných důvodů je zcela vypuštěna oblast archivace...

Předseda PSP Miloš Zeman: (Zvoní.)Promiňte, paní poslankyně. Prosím kolegy - ono se to naprosto pravidelně střídá - tentokrát na levé straně, aby laskavě věnovali pozornost paní poslankyni Orgoníkové. Velice, ale opravdu velice vám děkuji, páni kolegové. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji, pane předsedo. Z nepochopitelných důvodů je zcela vypuštěna oblast archivace, oblast informatiky není řešena vůbec. Nebyl doplněn odkaz na požadavky na dokumentaci staveb, ačkoliv územně plánovací dokumentace je rozváděna do podrobností. Ustanovení o sankcích jsou zpracována velice důkladně, což se vymyká hloubce zpracování ostatních statí.

Velice podstatné je, že předkládaná novela nebere v úvahu potřeby harmonizace se zákony a normami Evropské unie. Včera byl přijat zákon o vyšších územně samosprávných celcích. Tato novela ve svých dalších čteních by měla být v tomto ohledu rovněž upravena.

Jak jsem již předeslala, úprava stavebního zákona je nutná. Měl by to však být zcela nový stavební kodex. Nová zákonná úprava by měla plně odrážet základní ustanovení a limitující podmínky harmonizace s normativy Evropské unie. Měla by plně postihovat administrativní dělení státu a jeho předpokládaný vývoj, zajišťovat návaznosti na další zákonná a podzákonná ustanovení právního řádu České republiky. Dále by měla být respektována hlediska vývoje kompetencí, např. zřízení ministerstva veřejných prací, i hlediska vývoje stavebnictví a jeho důsledků. Uplatněna by měla být zásada celkové redukce státní správy.

Abych nemluvila obecně, přistoupím k jádru věci. Podle našeho názoru by měl být nový stavební kodex v těchto zásadách: Specifikovat ochranu veřejného zájmu nutnou v oblasti umisťování staveb. Při stanovování hlavních zásad vyjít z koncepce rozdělení územního plánování a stavebního řádu do samostatných zákonů s tím, že bude usnadněna formulace pravomocí a odpovědností. Maximálně posílit snahy o stabilizaci území v zásadách územního plánování včetně promítnutí nástrojů k jeho možnému vývoji a posílit úlohu územního řízení. Do rozhodování o stavebním povolení zařadit pouze technickou problematiku. Omezit podíl státní správy při povolování staveb, zvážit nutný počet stavebních úřadů i s ohledem na nutnou kvalifikaci úředníků a prověřit a minimalizovat počet speciálních stavebních úřadů.

Vypustit ustanovení, která svým charakterem patří do jiných zákonných norem, např. vyvlastnění, což je kategorie omezení vlastnictví. Ponechat ale průkaznost vlastnictví jako základní hledisko legitimity. Zvýšit účinnost stavebního dohledu důsledně ve všech fázích přípravy i realizaci výstavby. Kromě dohledu stavebního úřadu umožnit zřízení stavební policie. Definovat obsah nejen územní dokumentace, ale i stavební dokumentace, s cílem její průkaznosti o zachování stanovených podmínek a redukci obsahu, jehož odbornost a záruky jsou garantovány jinak, např. zvláštní způsobilostí při provádění staveb. Jednoznačně definovat obsah dokumentace předkládané ke správnímu řízení. Jednoznačně definovat maximální délku správního řízení. Specifikovat systém podzákonných norem a jejich míru závaznosti, minimalizovat rozsah návazných vyhlášek. Otázky autorizace stanovit přesněji pro jednotlivé kategorie staveb, včetně návaznosti na další předpisy, např. živnostenský řád. Pro územní i stavební řízení důsledně uplatnit zásady informačního systému tvořících vyšší systémy celostátní, případně i integrační, a to ve všech fázích přípravy i realizace. Zakotvit předávání informací do povinností všech účastníků. Dořešit univerzálnost zákona pro všechny druhy staveb, tj. i pro stavby inženýrských sítí, např. současně dle telekomunikačního zákona, elektrizačního, plynofikačního atd. Řešit specifické otázky liniových staveb, vedoucích přes více správních území. Upravit správní poplatky. Provést harmonizaci s normativy Evropské unie a respektovat administrativní dělení státu a jeho předpokládaný vývoj.

Přes všechny výhrady k novele zákona č. 50/76 Sb., ji v prvním čtení podpoříme a ve druhém čtení předložíme návrh doprovodného usnesení ve smyslu přednesených připomínek.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji pani poslankyni Orgoníkové. Uděluji slovo panu poslanci Vymětalovi. Jako poslední písemně přihlášený se připraví pan poslanec Martin Smetana.

Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedo, dámy a pánové, předložená novela stavebního zákona je svým rozsahem značná a je dobře, že je předložena k jednání Poslanecké sněmovně. Navržené úpravy respektují zavedenou formu původního zákona a reagují na novou organizaci správy, zejména zařazením nových názvů a označením orgánů státní správy bez výrazných změn jejich povinností a pravomocí. Navržená novela aktualizuje nové vlastnické vztahy a mění v této souvislosti přežité názvosloví z roku 1976. Taktéž je aktualizován na současné podmínky text vztahu účastníků výstavby a je zjednodušen ve srozumitelnou formu.

Podle mého názoru je třeba některé části novely ještě dopracovat. Jde např. o druhou část, která pojednává o stavebním řádu, kde chybí požadavky k dokumentaci staveb, terminologie v oblasti projektové dokumentace a názvy projektů ve vazbě na jejich účel a rozsah.

Novela zavádí podle mého názoru rizikovou proceduru, podle níž, pokud se dotčený orgán státní správy hájící veřejný zájem ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že z hlediska veřejných zájmů jím chráněných je návrh územního plánu v pořádku.

V novele je legalizováno dodatečné povolování staveb, pokud nejsou v rozporu s veřejnými zájmy, což s přihlédnutím k velmi nízkým pokutám by mohlo reálně znamenat výzvu k ignorování stavebního úřadu a stavbám načerno. V této souvislosti je jistě namístě i diskuse o výši pokut za porušení zákona.

V zákoně lze najít i některé nepřesnosti, které novela neodstraňuje. Např. v § 141 odst. 1 je nadále uvedeno, že v odůvodněných případech může povolit výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky, které již velmi dlouho neexistuje, jak všichni víme.

Stejně tak v odstavci 3 téhož paragrafu se uvádějí místní národní výbory, rovněž již neexistující.

Je celá řada dalších věcí, které bude třeba diskutovat a dopracovat, jako např. ekologické podmínky.

Všechno to, o čem jsem dosud hovořil, lze ve druhém čtení napravit. Je ale jedna věc, která je závažná a týká se stavebního a územního řízení. Stav je dnes takový, že žadatel o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení při příchodu na stavební úřad dostane seznam desítek orgánů a organizací, od kterých má donést kladné vyjádření, jinak správní řízení není provedeno. V tom okamžiku se žadatel stává rukojmím státních a dalších úředníků. Je nucen obíhat desítky úřadů a institucí a žadonit o vyjádření, které nutně potřebuje, několikrát se vracet a trpělivě čekat, a stále žadonit. Vzhledem k pořádku v evidencích a plánech těchto institucí (namátkou jmenuji České dráhy, telekomunikace, elektrorozvody) je to často činnost nekonečná a otravující život.

Předseda vlády sliboval v minulosti, že takové břímě z lidí sejme a povinnost zajistit taková vyjádření přejde ze žadatelů na státního úředníka, v tomto případě na stavební úřad. Je to legitimní, protože občané a podnikatelé platí státní úředníky proto, aby jim sloužili a nikoliv proto, aby jimi byli drezírováni a sekýrováni a čekali na židlích, až upocený žadatel přijde a oni mu opět s bohorovným klidem řeknou, co mu ještě chybí a jinak se s ním nemají o čem bavit. Je to stresující a nedůstojné postavení našich občanů a podnikatelů před státními orgány a nelze pominout ani takto vytvořený prostor pro korupci a úplatkářství, které je jistě jevem ve společnosti nežádoucím. Novela tento stav neřeší.

Proto se domnívám, že zcela legitimně navrhuji, aby Poslanecká sněmovna z uvedeného důvodu vrátila vládní návrh předkladateli k dopracování.

Děkuji za slovo.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vymětalovi a uděluji slovo panu Martinu Smetanovi. Z místa se ještě přihlásil pan poslanec Jičínský, který se připraví.

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych řekl několik slov k právě projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tzv. stavebním zákonu, ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění některých dalších zákonů (sněmovní tisk 261).

Jsem velice rád, že vládní úředníci přistoupili ke změně tohoto zákona. Nechci zde hodnotit termín zpracování, kdy mělo k novelizaci dojít, jsem ale povinen se zde vyjádřit k tomuto předloženému textu.

Důvodová zpráva a hlavně její obecná část nás seznamuje s tím, co to vlastně stavební zákon je a čemu slouží. Je samozřejmě nesporné, že jde o citlivou problematiku, neboť - jak uvádí zpráva - tento zákon se vztahuje na všechny druhy staveb. Jsem rád, že za čtyři roky, tedy od vzniku příprav novely tohoto zákona, jde o zjednodušení procesu územního plánování a stavebního řádu.

Nyní bych se věnoval obsahu zákona jako takovému. Každý z vás, kdo se zajímá o tuto problematiku, ví, že stavební zákon se skládá z 9 částí. První částí je tzv. územní plánování, kde jsou vysvětlovány cíle a úkoly územního plánování, územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace, kterou tvoří územní prognóza, územní plán a územní projekt. Zde bych se chtěl chvíli zastavit, už také proto, že v případě, že tento vládní návrh zákona projde do druhého čtení, podám pozměňovací návrh. Jedná se zde především o územní plán, kde se ve stávajícím znění uměle vytváří části města pro potřeby územního plánování, což podle mého názoru není zrovna nejvhodnější. To jsem ale trochu odbočil.

Stavební zákon také řeší pořizování územně plánovací dokumentace. V tomto oddílu je nutné také provést některé úpravy, které si také ponechám až do druhého čtení.

Zákon také řeší schvalování a závaznost územně plánovací dokumentace, územní řízení.

Druhou částí je tzv. stavební řád, který se zabývá oprávněním projektové činnosti a prováděním staveb, zvláštní způsobilostí k některým činnostem ve výstavbě, povolováním staveb, změn staveb a udržovacích prací, ale také výrobky pro stavbu. Je zde zahrnuto i povolení terénních úprav, prací a zařízení, vytyčování staveb, užívání staveb, ale také údržba staveb a jejich odstraňování, kde pozměňovací návrhy se jen nabízejí.

Důležitým oddílem je rovněž státní dohled.

Částí třetí se rozumějí sankce. Je zajímavé, že novelizace sankční části se týká zvýšení pokut především občanů, což by nevadilo, ale co pokuty organizacím, které zůstávají stejné? Pouze se zde stanoví rozmezí sazeb za přestupky i správní delikty. Přestupky u občanů se zvyšují až o pětinásobek, kde se rovněž zavádí rozmezí sazeb. Co se mi jeví jako vhodné, je rozšíření § 107 a také § 107 A, vybírání, vymáhání a výnos pokut.

Část čtvrtou tvoří vyvlastnění, a to cíl, podmínky, náhrada, včetně vyvlastňovacího řízení. Pátá část pojednává o stavebních úřadech a působnosti některých národních výborů, resp. obecních úřadů, kde je nutná novelizace § 118, včetně speciálních vojenských a jiných stavebních úřadů, dále pak vyhrazení a přenesení pravomoci. Šestou, sedmou, osmou a devátou část tvoří ochrana zvláštních zájmů, soustava informací a evidence, resp. evidence a ukládání dokumentace, kde vládní návrh předpokládá zrušení § 128 - 130, což je soustava vybraných informací pro výstavbu, společná ustanovení a ustanovení přechodná a závěrečná, kde opět vládní návrh ruší § 132.

Takto se dá v krátkosti shrnout vládní návrh tzv. stavebního zákona, který nyní projednáváme. Nechci zdržovat tuto sněmovnu, proto ukončím své krátké úvodní slovo a nyní přejdu k meritu věci.

Musím zde podpořit slova předkladatele i zpravodaje o propracovaném návrhu, ale jak už jsem uvedl, pokud tento vládní návrh projde do druhého čtení, budu nucen předložit pozměňovací návrhy, a to k § 10, 13, 20, 83, 94, 106, 118 a 143.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Smetanovi a jako poslední přihlášený je pan poslanec Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, v této sněmovně je už běžná praxe neustálých novelizací platných zákonů. Měli bychom se opravdu někdy zamyslet nad tím, zda by nebylo výhodnější s novelizací počkat a připravit opravdu novou komplexní úpravu zákona. Protože problém praktického uplatňování zákonů je v praxi složitý a vždy vyžaduje poměrně značný čas, než se nová právní úprava do praxe zavede. Právní sociologie o tom poskytuje dostatek zkušeností. Velmi četné změny právního řádu rozkládají právní vědomí a právní řád znevažují. Měli bychom při každé novelizaci si položit otázku, je-li opravdu nezbytná, jestli dosavadní právní stav nevydrží ještě nějakou dobu v té podobě, jak je dosud upraven, a raději rychle pracovat na celkové právní úpravě nové.

Nemám zásadní námitky proti této novelizaci, bude-li se pokračovat v běžné praxi, ale přesto považuji tuto otázku za potřebnou tu znovu položit. V této novelizaci se totiž značná část týká změn formálního rázu. Už o tom hovořila kolegyně Orgoníková, přejmenování orgánů atd., ale s tím už si právní praxe poradila, to v praxi žádné zvláštní problémy nečiní. A pokud jde o tu novou věcnou úpravu, kterou přináší, tam je celá řada problémů a stálo by asi za to tyto problémy už konečně vyřešit komplexně.

S podobnou situací jsme se setkali nedávno, když se novelizoval vodní zákon. Novelizace nedopadla úspěšně z důvodů známých. Je předložen znovu v nepříliš odlišné podobě s tím, že ministerstvo počítá s novým vodním zákonem. Jde tedy o to, aby si parlament položil otázku, jaký právní řád chce vytvářet, protože úlohou parlamentu není přímo tvořit zákony, úkolem parlamentu je zákony schvalovat. Z tohoto hlediska celkový tvar právního řádu je záležitostí parlamentu, je odpovědností parlamentu a v tomto smyslu jsem přesvědčen, že to, co schvalujeme, většinou dobrou právní úroveň nemá.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Prosím, pane kolego.

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, myslím si, že je třeba se trošku zastavit u připomínek, které v této chvíli pronesl pan poslanec Jičínský. Musíme si uvědomit, že stavební zákon a jeho novela je očekávána již dlouho, skutečně několik let, jak stavebníky, tak stavebními úřady. Samozřejmě vždy bude spor o tom, jak tuto novelu uchopit, nebo jak stavební zákon uchopit, jak věcně meritorně přistupovat k těmto záležitostem.

Hovořili jsme o tom i s pohledu předkladatele, čili ministra pro místní rozvoj, že ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový stavební kodex. Tady se nejedná pouze o nový stavební zákon, ale o celý souhrn stavebního práva. Tato problematika je opravdu velmi široká a pokud se na ni chceme podívat jinak, než jsme byli zvyklí od 50. - 60. let, tak je skutečně potřeba k tomu přistoupit odpovědně a dlouhodobě.

Proto se domnívám, že v tuto chvíli jsme nuceni tuto stávající novelu přijmout, i když se nám to nelíbí, na ty tři, čtyři roky jsme prostě nuceni se tomuto věnovat. Byli zde již připomínky věcné týkající se stavebního kodexu i problémů novely stavebního zákona, ale myslím si, že jsou to připomínky, které jsou v této chvíli na stole a je třeba se jimi zabývat v dalším projednání této novely, a proto vítám návrh pana kolegy Ullmanna, aby vznikl podvýbor pro stavební kodex a stavební právo, který by se v prvé fázi zabýval touto novelou a potom by to byl orgán sněmovny, který by dlouhodobě spolupracoval s ministerstvem pro územní rozvoj na novém stavebním kodexu. Doporučuji, aby tato novela byla postoupena do druhého čtení.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Protože byl poslední přihlášený, uzavírám rozpravu a ptám se navrhovatele a poté zpravodaje, zda si přejí vystoupit se závěrečnými slovy. Pan ministr ne, pan zpravodaj ano. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, ve velmi rozsáhlé rozpravě se objevila celá řada námětů, kterými se zjevně budeme zabývat při projednávání této novely zákona. Jsem rád, že zazněly, protože mi to signalizuje, že se jedná o intenzivně vnímanou problematiku a o problematiku, kterou se bezesporu musíme zabývat a nemůžeme ji odkládat až na někdy.

Nechci a nemohu reagovat na všechny náměty, které zde padly, protože si myslím, že jsou námětem pro legitimní diskusi v dalším řízení kolem tohoto zákona. Nicméně mi dovolte alespoň několik drobných poznámek.

Padlo tady, že novela tohoto zákona nebere v úvahu harmonizaci s normami Evropské unie. Obávám se, že to tak zcela jednoduché není, protože pokud je mi známo, právě speciálně stavební právo je v EU v jednotlivých státech velmi odlišné. Sám jsem se zúčastnil dvou seminářů zde v Praze, kde se hovořilo o anglickém stavebním právu, a mohu potvrdit, že je diametrálně odlišné od německého stavebního práva, od našeho stavebního práva atd. Tím neříkám, že bychom se neměli zabývat touto věcí. Samozřejmě se jí zabývat musíme v té dimenzi a v tom rozsahu, jak je to v EU obvyklé.

Paní kolegyně Orgoníková, a já jí za to děkuji, tady zároveň přednesla již jakési své vlastní teze nového stavebního práva. Ano, odtud musíme začít a musíme si skutečně nejdříve, pokud hovořím o stavebním právu, definovat teze, abychom z nich mohli odvodit posléze text.

Pan kolega Vymětal hovořil o černých stavbách. Mám pocit, že jsem bu" špatně rozuměl, nebo možná došlo k jistému nedorozumění. Tato novela velmi výrazně znesnadňuje existenci černých staveb, protože z dnešního stavu, kdy důkazní právo, důkazní povinnost je dána na úřad, který, protože je to činnost velmi složitá, často raději dodatečně kolauduje. Tato novela navrhuje obrátit celý postup. A nikoliv, že by měl úřad prokazovat, že černá stavba není v souladu s veřejným zájmem, ale naopak, kdo černou stavbu postavil, by musel prokázat, že je v souladu s veřejným zájmem. To je diametrálně odlišné a myslím si, že je to významnější posun, než jakýkoliv posun v hodnotách; nebráním se tomu posunu, ale myslím si, že to neřeší primárně tento problém a řeší sekundárně až následky.

Zároveň pan poslanec Vymětal podal návrh na vrácení tohoto zákona k přepracování. Tento návrh nemohu doporučit. Domnívám se, že je legitimní, ba dokonce nezbytné, abychom na tomto návrhu pracovali, ale vracet ho k přepracování znamená zachovat ještě další dobu stávající stav, a posléze v závěru své zpravodajské zprávy uvedu, proč to považuji za velmi nešťastné.

Dostávám se postupně k námětům, které zde pronesl pan poslanec Jičínský. Ano, samozřejmě, i já bych raději viděl místo novel nové zákony; přirozeně. Proto jsem rád, že se na novém kodexu stavebního práva pracuje. Nicméně i kdyby to bylo z právního hlediska to nejčistší řešení, my si to prostě nemůžeme dovolit, protože by to bylo proti vývoji této společnosti. Pokusím se to vysvětlit.

Dnešní stav zákona č. 50 hovoří pasáží, která pojednává o podpůrných pracích, nebo o případné demolici z důvodu ohrožení života, kdy nám tedy něco padá, praská a je potřeba to dát provizorně nebo definitivně do pořádku, hovoří o tom, že pokud tak neučiní vlastník, je stavební úřad oprávněn a v podstatě povinen zadat k provedení této práce organizaci, kterou sám řídí. Žádná taková už dnes není. To je na jedné straně.

To znamená, jak jsem si ověřoval, protože život si musí nacházet své cestičky, i když zákon je v této věci někdy pozadu, nachází si tyto cestičky, ale mimo zákon.

Další důležitá věc, s kterou pochopitelně zákon č. 50 nemohl počítat, protože vznikal v jiné době, je: My dnes máme zákon o veřejných zakázkách. Není možno uplatnit pro tyto havarijní stavy ustanovení zákona o veřejných zakázkách, protože můžeme sice diskutovat o tom, že by to bylo právně čisté, ale jak bohužel - a je mi to velmi líto, - poslední případ zřícení domu v Brně nám ukázal, statika nerespektuje právo. A nikdy tu statiku právo nepřinutí k tomu, aby respektovala právo. Ta má své zákonitosti a na nás je, abychom ty věci, které jsou dnes ve stavebním zákonu - a já si to dovolím tvrdit - doslova nebezpečné pro tuto společnost, co nejrychleji odstranili, a to nejde metodou nového zákona, protože by to trvalo dlouhou dobu, to jde metodou novely a posléze samozřejmě novým kodexem stavebního práva. Ale myslím si, že i pro vznik nového kodexu stavebního práva musíme mít dostatek klidu a času. Je to strašně složitá problematika, musíme se jí důkladně věnovat a nemůžeme být poháněni těmito věcmi, které ohrožují dnes např. existenci zdraví lidí.

Předseda PSP Miloš Zeman: (Zvoní.) Kolegyně a kolegové, znovu prosím o klid! Věnujte pozornost obsažnému projevu pana poslance Ullmanna. Ujišťuji vás, že po této duchovní potravě se dostaví i potrava fyzická. Za chvíli vyhlásím přestávku na oběd. Prosím tedy o klid. Pokračujte, pane poslanče!

Poslanec Josef Ullmann: Děkuji, pane předsedo! Proto už v závěru své řeči chci jenom znovu poprosit sněmovnu, aby tuto normu propustila do druhého čtení. Své závěrečné slovo jsem ukončil a domnívám se, že můžeme, pane předsedo, přistoupit k hlasování o jediném návrhu, který z této rozpravy vzešel a který je nutno podrobit hlasování, a to je návrh pana poslance Vymětala na vrácení novely k přepracování.

Předseda PSP Miloš Zeman: Ano, z této rozpravy vzešly dva návrhy. Kromě toho, který uvedl zpravodaj, ještě pozdější návrh pana poslance Frankla na přikázání výborům, který se shoduje s doporučením sněmovny.

Takže vidím, že žádáte o odhlášení, vyhovuji vám, prosím, abyste se laskavě znovu zaregistrovali, prosím majitele mobilu, aby si uvědomili, že tam opravdu existuje takové zařízení, kterým to zvonění mohou alespoň dočasně vypnout; máte to v příručkách.

A nyní již budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Zahájil jsem hlasování...

Poslanec Josef Ullmann: Pan ministr nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje.

Předseda PSP Miloš Zeman: Ano, pochopili jsme.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 290 skončilo těsným nepřijetím tohoto návrhu, když se pro vyslovilo 11 ze 158, proti bylo 130.

Dovolte mi, abych nyní už nechal hlasovat jenom o jediném návrhu, a to návrhu na přikázání tohoto textu výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Navrhuje někdo z kolegů ještě jiný výbor? Nenavrhuje, můžeme tedy hlasovat pouze o tomto návrhu.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko a vypne mobil!. Kdo je proti? Děkuji.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 291 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 158 přítomných bylo pro 150, nikdo nebyl proti.

Děkuji vám a vyhlašuji polední přestávku do 13.30 hodin. Dobrou chuť!

(Schůze přerušena ve 12.16 h.)

***