Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

(pokračuje Zeman)

Děkuji tedy navrhovatelům, děkuji zpravodaji, děkuji všem diskutujícím. Končím projednávání tohoto bodu a přecházíme k bodu dalšímu, což je - protože teď probíráme prvá čtení - bod

 

36.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 171/91 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 293/ - prvé čtení

 

Opakuji, že vládní návrh zákona jsme obdrželi jako tisk 293 a poprosím pana ministra Ivana Pilipa, aby se z pověření vlády ujal obhajoby předloženého návrhu. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ostatní prosím o klid. Pokud je tato tematika nezajímá nebo by ji snad dokonce nebyli schopni zvládnout, prosím, aby odešli do kuloárů. Prosím i pana poslance Tyla, aby zde živě nediskutoval a nerušil pana ministra. Pane ministře, máte slovo, pane poslanče Tyle, zasedněte prosím do své lavice.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych krátce uvedl zmiňovaný návrh zákona, tedy novelu zákona 171/91 Sb. Důvod k předložení je následující.

Vláda České republiky 30. listopadu 1994 přijala usnesení, které se týkalo finačního zabezpečení úhrad nákladů vzniklých realizací zákona 217, kde šlo o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické persekuce. Vláda rozhodla, že...

(Hluk v sále.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane ministře. (Zvoní.) Kolegyně a kolegové, prosím konkrétně poslance tentokrát zase pro změnu na pravé straně, aby bu" přestali diskutovat nebo nás nerušili a odešli do kuloárů. Pokračujte, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Tedy vláda rozhodla, že nejvhodnějším zdrojem této úhrady, tohoto titulu náhrad, odškodnění, by byly výnosy z prodeje majetku bývalé KSČ, tedy výnosy majetkových účastí na podnikání a.s. Česká typografie, Moravská typografie a Tiskárna periodik. Vzhledem k tomu, že výnosy z privatizace výše zmíněných účastí budou majetkem Fondu národního majetku a jako s takovými s nimi lze nakládat pouze k zákonem stanoveným účelům a nikoli pouze rozhodnutím vlády, je nezbytné doplnit uváděný zákon, tedy zákon 171/91, o ustanovení, které by tento postup umožnilo, které by tedy umožnilo převést ze státních finančních aktiv částku, která byla už vyplacena obětem persekuce.

Návrh zákona proto umožňuje, aby výnosy z privatizace byly takto využity. Zároveň je zde navržena úprava, která by umožnila řešit podporu nadací. Dílčí změna se týká Konsolidační banky, která by umožnila posílit kapitál banky o prostředky Fondu národního majetku, což je další doplňková změna, která je navržena v souvislosti s otevíráním tohoto zákona, a také některé další změny, které se týkají nakládání s majetkem Fondu národního majetku.

Dopady návrhu na státní rozpočet jsou v zásadě pozitivní, protože bez jeho přijetí by vlastně veškeré důsledky plnění, o kterých jsem hovořil, tzn. plnění na základě zákona 217/94, čili odškodnění obětí nacistické persekuce, šly k tíži státních finančních aktiv. Z tohoto důvodu doporučuji, aby parlament tento vládní návrh projednal a doporučil ke schválení.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi Pilipovi a prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtené, kterým je pan poslanec Pavel Šafařík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedo, páni ministři, máme před sebou drobnou novelu zákona týkající se zákona č. 171/91. Pan ministr Pilip odůvodnil věcné důvody, které vedou k předložení tohoto zákona. Domnívám se, že v mé úvodní zprávě k prvnímu čtení není zapotřebí více rozšiřovat věcné důvody, které vedou k vypracování této novely. Domnívám se, že to, co je řešeno touto novelou, je vhodné k tomu, aby bylo propuštěno do druhého čtení a o to bych si vás dovolil požádat. To je z mé strany na úvod vše.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Šafaříkovi. Nyní otevírám rozpravu, do které mám zatím jen jednu jedinou písemnou přihlášku, a to přihlášku pana poslance Exnera, jemuž nyní uděluji slovo.

 

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, pan ministr Pilip se ve svém vystoupení nezmínil o jedné podstatné skutečnosti. Je to skutečně jen pár měsíců, co jsme projednávali návrh zákona, snad stejného znění, a sněmovnou tento návrh zákona neprošel. Nyní ho dostáváme znovu k projednání, přitom tato okolnost není nijak zdůvodněna a v návrhu nedošlo k žádným změnám oproti předchozímu textu.

Ve svém vystoupení při minulém projednávání jsem se podrobně vyjádřil k jednotlivým bodům jménem klubu KSČM a nebudu tudíž argumenty k těmto bodům znovu opakovat. Upozorňuji jen na to, že se jedná o něco, co by snad nejvhodněji bylo možné nazvat drzostí vlády, jestliže zákon, který Poslaneckou sněmovnou neprošel do dalšího čtení, znovu dává do jednání beze změn. Snad by to šlo pochopit, kdyby s tím spojovala otázku důvěry podle čl. 44 odst. 3 ústavy České republiky.

Základním smyslem tohoto návrhu zákona je umožnit další použití peněz, které jdou z privatizace ve Fondu národního majetku, a to způsobem, který je problematický. Analogicky je problematické např. i to, že nebyl vytvořen nadační fond a prostředky určené k tomuto účelu nebyly používány rozhodnutím ministra, které šlo nad rámec postupu, který stanovil zákon. Vlastně došlo k svévolnému blokování užití prostředků pro podporu nadací. Analogicky by šlo mluvit o všech ostatních bodech, ale nebudu vás už zdržovat, protože podobná řeč zde už jednou byla proslovena.

Na základě těchto skutečností navrhuji, aby Poslanecká sněmovna návrh v prvním čtení zamítla. V případě, že by nebyl tento návrh přijat, aby tentokrát byl návrh vládě vrácen ke skutečnému přepracování.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Do rozpravy zatím žádnou další písemnou přihlášku nemám. Táži se proto, kdo se hlásí z místa. Pan poslanec Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, pane premiére, paní a pánové, budu velmi stručný. Na doplnění toho, co říkal kolega Exner řeknu jen tolik, že ono rozhodnutí o zákoně 217 každý z nás jistě považuje za správné. Bylo to rozhodnutí vlády, tohoto parlamentu a k odškodnění dochází.

Pokud ovšem jde o to, že se mají nikoliv z fondů vlády, tedy z rozpočtových prostředků hradit náklady tohoto zákona, jsem přesvědčen, že důvody pro přepracování tohoto zákona, příp. jeho úplnou změnu, jsou dány zejména včerejším rozhodnutím ústavního soudu v německém Karlsruhe ve věci majetku pana Lichtenštejna. Jsem přesvědčen o tom, že včerejší rozhodnutí ústavního soudu je třeba zkoumat, zabývat se jím a také se rozhodnout, jakým způsobem bude Česká republika žádat odškodnění za škody způsobené Německem ve 2. světové válce. Toto rozhodnutí může totiž mít vážný majetkový vliv na naše vzájemné vztahy.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. O slovo se hlásí jednak zpravodaj pan poslanec Šafařík; jeho se ptám, zda si přeje vystoupit jako zpravodaj nebo jako poslanec, jednak si přeje vystoupit pan ministr Pilip. Slovo má pan ministr Pilip.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Nemohu nereagovat na tu první připomínku. To, co říkal pan poslanec Filip, je možno řešit v rámci diskuse při dalším projednávání tohoto zákona.

Nicméně je pravdou, že tento návrh zákona zde již jednou byl a že byl sněmovnou odmítnut. Vláda se jím znovu zabývala a znovu ho navrhla k projednání. Domnívám se, a takové byly i naše právní analýzy, že tento postup je možný a že je legitimním právem sněmovny znovu zvážit, zda se tímto návrhem zabývat chce a chce ho propustit do dalšího čtení či nikoli a poté o něm příp. věcně jednat. Pan poslanec Exner má v tomto pravdu, nedomnívám se však, že by to byl důvod, aby se sněmovna nemohla tímto zákonem zabývat. Myslím si, že návrh by měl být postoupen do druhého čtení.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Táži se naposledy, zda si ještě někdo přeje vystoupit v rozpravě.

Jelikož tomu tak není, rozpravu uzavírám.

Předpokládám, že slovo navrhovatele de facto již nyní zaznělo. Táži se zpravodaje, zda si přeje před tím, než přistoupíme k hlasování, závěrečné slovo? (Zpravodaj si závěrečné slovo nepřál.) Není tomu tak, můžeme tedy hlasovat. Prosím zpravodaje, aby mě kontroloval.

Před hlasováním se ptám, přeje-li si někdo, abych vás odhlásil. Ano, toto přání bylo vysloveno, takže se prosím znovu přihlaste svými hlasovacími kartami.

První návrh, který byl přednesen, byl návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Dávám tedy hlasovat nejdříve o tomto návrhu.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 286 nebyl tento návrh přijat, když ze 171 poslanců se pro vyslovilo 62 a proti bylo 84.

 

Druhý návrh, který byl předložen, byl návrh na vrácení předkladateli na dopracování.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo podporuje tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 287 ani tento návrh nebyl přijat, když ze 177 přítomných bylo 72 pro a 89 proti.

 

To nám umožňuje, abychom se zabývali návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Tentokrát to snad není překlep a je to dobře. Má někdo jiný návrh?

 

Poslanec Jan Grůza: Navrhuji, aby projednáním byl pověřen ještě hospodářský výbor.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Vedle rozpočtového, pokud vám dobře rozumím. Jsou ještě další návrhy? Další návrhy nejsou, takže budeme hlasovat nejprve o návrhu přikázání rozpočtovému výboru, potom hospodářskému výboru, což se vzájemně nevylučuje.

 

Zahájil jsem hlasování o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 288 byl tento návrh přijat, když se ze 180 přítomných pro vyslovilo 122 a proti bylo 12.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 289 byl tento návrh rovněž přijat, když ze 180 přítomných bylo 118 pro a 11 proti. Kolegyně a kolegové, konstatuji, že jsme tento návrh přikázali jednak hospodářskému, jednak rozpočtovému výboru.

Děkuji navrhovateli i zpravodaji. Končím prvé čtení.

 

Přecházíme k bodu 37 našeho programu, což je sněmovní tisk 261 - útlý stavební zákon, který máte jistě všichni před sebou. Ještě předtím se hlásí pan poslanec Dostál. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedo, chtěl bych, aby byla v protokolu zaznamenána změna, neboť jsem zjistil podle počítačové sjetiny, že jsem zde nebyl, ačkoli jsem hlasoval pro schválení zákona.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Není to námitka vůči hlasování, je to pouze pro stenozáznam. Děkuji pane poslanče.

Kolegyně a kolegové, abych vás potěšil, oznamuji, že po ukončení projednávání tohoto návrhu stavebního zákona vyhlásím polední přestávku.

 

37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 261/ - prvé čtení

 

Máme před sebou sněmovní tisk 261. Prosím pana ministra pro místní rozvoj Tomáše Kvapila, aby se ujal úvodního slova.

 

Ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dnes je vám předkládán k projednání návrh novely zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Jejím cílem je zjednodušit...

 

(Předseda M. Zeman: Kolegyně a kolegové, opusťte zasedací sál, pokud se chcete jenom bavit a nikoli pracovat. Pokračujte, pane ministře.)

 

...územní plánování a stavební řízení, provést potřebnou liberalizaci v procesech souvisejících s přípravou výstavby a uvést stavební zákon do souladu se stávajícím právním řádem.

Budou tak vytvořeny podmínky pro racionálnější průběh územního plánování a povolování staveb a odstranění překážek správné interpretace stavebního zákona v praxi.

Stavební zákon se jako procesní předpis vztahuje na všechny druhy staveb - vodohospodářské, dopravní, telekomunikací, pozemní stavby obecné povahy. Upravuje obecně pravidla pořizování územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a základní pravidla řízení o umístění, povolení a kolaudaci staveb.

Skutečnost, že jde o tak významný předpis vztahující se na neomezeně široký okruh staveb a že je nutné neprodleně přistoupit k potřebným zjednodušením a úpravám, byla rozhodujícím momentem pro zpracování novely stavebního zákona. A to přesto, že byly již započaty práce na novém stavebním zákonu vypracováním tezí, které v současné době Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českou společností pro stavební právo projednává s vybranými odborníky stavebního, občanského, obchodního a správního práva. Tato jednání potvrzují, že zpracování nového zákona s odlišnou základní koncepcí a s radikálním zjednodušením procesu povolování staveb je přímo závislé na nové právní úpravě občanského, obchodního a správního práva. Čas a přetrvávající problémy však vyžadují přijetí takových opatření, byť dílčích, která nejsou závislá na úpravách v jiných právních odvětvích a kterými se legislativně již dnes zajistí, aby řízení probíhala hospodárně, bez zbytečného zatěžování účastníků řízení a přitom aby byla zajištěna ochrana veřejných zájmů.

V oblasti územního plánování novela nahrazuje dosavadních 9 druhů územně plánovací dokumentace regulačním plánem, územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Tím se pro veřejnost, investory i vlastníky zjednodušuje orientace ve výstupech územně plánovací činnosti veřejné správy. Práva a povinnosti jednotlivých účastníků při pořizování územních plánů jsou v novele upřesněna. Jsou např. stanoveny závazné lhůty pro vyjádření orgánů státní správy. Proces pořizování územních plánů se zpřehledňuje a v důsledku toho i zkracuje.

Novela stavebního zákona umožňuje všem obcím pořizovat pro jejich potřebu územní plány obcí a regulační plány. Tato významná změna odstraňuje dosavadní závislost obcí na pověřeném obecním či okresním úřadu. Obcím to umožní pružněji reagovat na měnící se podmínky a prověřovat reálnost záměrů investorů a stavebníků.

V části územního řízení a stavebního řádu jsou navrhovány změny cílené na formálně byrokratickou stránku tohoto předpisu. Jde především o tyto úpravy: Nově byla upravena spolupráce s orgány státní správy v územním a stavebním řízení. Úprava vychází ze skutečnosti, že právní předpisy mimo rámec stavebního zákona, vyžadují k územnímu rozhodnutí či stavebnímu povolení souhlas orgánu státní správy, který hájí veřejné zájmy. Až na úplné výjimky se tato stanoviska vydávají formou správního rozhodnutí, o které žádá stavebník.

V zájmu odstranění zbytečné byrokracie se proto stanoví, že dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí bylo podle zvláštních předpisů opatřeno před zahájením řízení, se stavbou souhlasí, pokud v určené lhůtě nesdělí jiné stanovisko. Jde o opatření zásadní, které má význam nejen pro zjednodušení územního či stavebního řízení, ale i pro zjednodušení práce ostatních orgánů státní správy, na nichž se podle stávající úpravy vyžadují stanoviska opakovaně.

Se stejným cílem zjednodušení řízení před stavebním úřadem se navrhuje způsob řešení dosavadního nezdravého, právem kritizovaného a stále častějšího jevu, jakým je stavba bez povolení. Podle současného právního stavu tíha důkazů a opatření podkladů pro odstranění stavby, ale i pro možnost jejího dodatečného povolení je na stavebním úřadu. Pro neúplnost právní úpravy v této oblasti získává stavebník nepovolené stavby svým protiprávním jednáním výhody oproti řádným stavebníkům. Proto se zákon doplňuje v tom smyslu, že je na stavebníkovi, který má zájem na dodatečné legalizaci stavby, aby předloženými doklady prokázal, že nepovolená stavba je v souladu s veřejnými zájmy, kterými je třeba chápat zejména soulad se záměry a cíli územního plánování, dodržení obecných technických požadavků na stavby a ochranu složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů podle speciálních předpisů.

Pro drobnou stavbu, stavební úpravu i udržovací práce se navrhuje, aby stavebník mohl ohlášené stavby a stavební práce provést, jestliže mu stavební úřad do 30 dnů nesdělí, že vyžadují povolení. Jde o agendu, která co do množství značně zatěžuje stavební úřady, a přitom jde o stavby a stavební práce nevýznamné. Stejný princip ohlašování mají i jiné země, např. Anglie a Švédsko.

Jeden z očekávaných důsledků této liberalizace je vedle zjednodušení řízení, především uvolnění omezené kapacity stavebních úřadů pro jiné stavby, které naopak vyžadují náročnější projednání. Okruh opatření, která nevyžadují územní rozhodnutí se rozšiřuje o informační, reklamní a propagační zařízení. Odstraňuje se stávající složitá a přitom neefektivní úprava, která je navíc administrativně i finančně náročná. Podle navržené úpravy budou uvedená zařízení podléhat ohlášení. Odstraňuje se tak administrativní náročnost řízení a přitom komplexní legislativní úpravou se zabezpečuje, že reklamní zařízení nemůže být realizováno bez souhlasu stavebního úřadu a pokud by k tomu i došlo, jsou vytvořeny nástroje pro odstranění každého takového zařízení. Mimo to je dáno zmocnění každé obci, aby si vyhláškou upravila pro své správní území režim umisťování reklam.

Na úseku výkonu vybraných činností ve výstavbě tzv. autorizací dochází k liberalizaci a přitom se konstituuje chybějící odpovědnost oprávněné osoby za provedené dílo. Dosavadní nedobrý stav zejména v realizaci staveb vyžaduje toto zásadní řešení.

Novelizovat bylo také nutné dnes již co do výše nedostatečné sankce proti stavební kázni. Pokuty se zvyšují a zavádí se jejich dolní hranice.

Ostatní změny jdoucí nad rámec zadání zjednodušit územní plánování a stavební řízení byly nutné proto, aby stavební zákon byl konformní stávajícímu právnímu řádu. Současně se navrhuje novela zákona o péči o zdraví lidu, zákona živnostenského a zákona o podnikání v energetických odvětvích, a to těch ustanovení, která mají vazbu na stavební zákon.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, toto byla stručná charakteristika navrhovaných změn stavebního zákona, které podle našeho názoru je nezbytně nutné provést, a to ještě před přijetím komplexní nové úpravy stavebního práva. Vzhledem k naléhavé potřebě těchto zákonných změn se na vás obracím s žádostí o přikázání návrhu novely k dalšímu projednání ve výboru, případně výborech sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi Tomáši Kvapilovi. Uděluji nyní slovo panu poslanci Ullmannovi, který je zpravodajem pro první čtení, prosím pane poslanče.

 

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, jsem velmi rád, že předkladatel velmi podrobně vás seznámil s cíli předkládané novely i s nástroji, které tato novela pro splnění těchto cílů hodlá použít.

Jsem rovněž velice rád, že pan ministr sdělil z tohoto místa, že jsou již rozběhnuty práce na přípravě nového stavebního práva. Mohu vám říci, že v případě, že bude propuštěn tento návrh do druhého čtení, jsme již připraveni udělat takové kroky, včetně semináře, které by zároveň poskytly již jistý přehled o tom, co se připravuje.

Zároveň bych ale rád upozornil, že nemůžeme podlehnout jakémusi názoru, že bychom měli již počkat na přípravu nového stavebního práva a touto novelou se nezabývat.

Má to dva vážné důvody, proč bychom takovému návrhu neměli vyhovět, pokud by existoval.

Jeden z nich je ten, že stavební zákon je dnes již v takovém stavu, že řízení, které předepisuje, je nutno obcházet mimo tento zákon, prostě je již nefunkční v celé řadě svých částí.

Druhým důvodem pro to je skutečnost, že příprava nového stavebního práva, schválně nehovořím o novém stavebním zákonu, ale prostě o novém stavebním právu, je činností velice rozsáhlou a náročnou na čas. Už si nemůžeme prostě nadále dovolit ten luxus, abychom čekali, kdy se nám podaří koncipovat, a schválit nové stavební právo.

O charakteru této novely se již nebudu dále zmiňovat, protože ji, myslím si, velmi výstižně a dobře pan ministr již zmínil.

Chtěl bych pouze říci, že máme velmi jasnou představu, jak pokračovat dál, pokud tento zákon do druhého čtení propuštěn bude. Je to představa, vzhledem k tomu, že se jedná o procesní zákon, ryze představa apolitická, věcná, technická, odborná. A já bych z tohoto místa chtěl, i když je to pro zpravodajskou zprávu poněkud netypické, vyzvat jednotlivé poslanecké kluby, aby nominovaly po jednom svém členu do podvýboru, jehož zřízení se připravujeme učinit, aby to sdělily tajemníkovi ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, aby tato skupina mohla okamžitě začít pracovat.

Nicméně, pro ty z vás, kteří zde nebyli v minulém volebním období nebo se bezprostředně touto novelou nezabývali, bych rád připomenul alespoň krátce genezi vzniku této novely.

Má již velmi dlouhý život. Vznikla v minulém volebním období, prošla velmi složitým jednáním, velmi důkladným jednáním, posléze ji schválil výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, schválil ji, mohu říci, velmi konsenzuálně, prošla do druhého čtení, nicméně v závěru volebního období již nebylo dostatek časového prostoru, aby mohla být projednána.

Poté, když jsme se tady sešli v tomto volebním období, nastaly znovu práce na této novele na ministerstvu, které způsobily, že pozměňovací návrhy, které byly výborem, znovu podotýkám, konsenzuálně přijaty, byly v podstatě zapracovány již do této novely a mohu, myslím, s dobrým svědomím říci, že tato novela je dobře připraveným textem a že budeme-li o ní diskutovat, bude to diskuse jenom o některých, možná ještě sporných, bodech, ale já bych si dovolil tvrdit, že zatím tak dobře připravenou novelu jsme tu neměli. A není to chvála ministerstva, ono je to dáno do jisté míry tím, že měla již tak dlouhou přípravu za sebou, a mohu vám s dobrým svědomím doporučit, abyste tuto novelu propustili do druhého čtení.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu zpravodaji poslanci Ullmannovi. Nyní otevírám rozpravu. Protože se mě často kolegové ptají, kolik mám přihlášek, odpovídám, že v této chvíli jsou tři písemné přihlášky do rozpravy. Jako první je to pan poslanec Václav Frank, druhý paní poslankyně Orgoníková a třetí pan poslanec Vymětal. Takže slovo má pan poslanec Frank, připraví se paní poslankyně Orgoníková.

 

Poslanec Václav Frank: Pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, návrh novely stavebního zákona je jistě normou potřebnou a s ohledem na současný stav majetkových a hospodářských změn si dovolím tvrdit, že i nutnou.

Jedná se však více méně o normu technickou, jak zde zaznělo z úst pana ministra, ale i zpravodaje, jejíž novela znamená téměř vždy poměrně velký a náročný zásah do daných ustanovení, což si jistě žádá i určitý časový prostor a zejména, řekl bych, odbornou diskusi.

Jsem přesvědčen, že projednávaná novela bude svou životností časově omezena a byly již, dle informace, zahájeny práce na novém stavebním zákonu jako celku, což samozřejmě i my vítáme.

Předloženou novelu lze nicméně z hlediska uvažovaných změn rozdělit do několika oblastí. Jednak jde o část, která dozná změn tím, že se mají zásadně zjednodušit a urychlit jednotlivé druhy řízení, zejména pak v oblasti územního plánování, kde má dojít ke zrušení kategorií a stupňů plánovacích dokumentů z původních 9 na 3.

Chci však upozornit, že snížení počtu stupňů plánovací dokumentace nemusí však ještě vést ke zjednodušení územního plánování.

Návrh také obsahuje stanovení závazných lhůt, které vzhledem k náročnosti na projednávání s některými dotčenými orgány státní správy se mi v této chvíli jeví jako velmi krátké.

Druhou oblastí je skupina, která dozná změn liberalizací požadavků hlavně v oblasti stavebního řádu. Zde se mi jeví, že si protiřečí ustanovení, ve kterém se liberalizují požadavky na oprávnění projektovat a provádět stavby a odpovědnost vlastníka stavby za její stavebně technický stav.

Průkaz zvláštní způsobilosti nebude vyžadován pro projektování jednoduchých staveb a jejich změn, a to i přesto, že mezi jednoduché stavby se řadí i stavby pro bydlení, čili jinými slovy i rodinné domky.

Za stavebně technický stav stavby nese odpovědnost stavebník. Je samozřejmé, že případné chyby v projektu objeví stavební úřad, stavební řízení přeruší, čímž nedojde k jeho zjednodušení, ale jsem přesvědčen, že k pravému opaku. Toto nedokonalé provádění se pak projeví možná až po několika letech a následky ponese stavebník.

Dalším, ne zcela šťastným, řešením se jeví i návrh, ve kterém bude provedení reklamních, informačních a propagačních zařízení podléhat pouze ohlašovací povinnosti. Tato zařízení, jak je nám všem dobře známo, se umisťují ve většině případů na pozemcích, které nejsou vždy ve vlastnictví žadatele, chcete-li stavebníka, a součástí povolovacího řízení jsou i vyjádření dotčených orgánů státní správy, jako je Správa údržby silnic, Dopravní inspektorát Policie České republiky podle povahy pozemku a v neposlední řadě i nájemní smlouvy k pozemku.

K ohlášené stavbě může stavební úřad sice udělit souhlas, ale už podle návrhu novely zákona nemůže užít podmínky, které se případně vyskytnou ve vyjádření. Já to říkám dopředu pro to, že by bylo možná vhodnější povolování reklamních zařízení ponechat a provádět stávajícím způsobem.

V oblasti sankčních opatření podle § 105 a § 106 doznaly nebo doznávají v návrhu co do výše pokut změny, ale zároveň by měl být v souvislosti s živnostenským zákonem řešen zákaz provozování živnosti ve stavbě, která nebyla zkolaudována, nebo ve stavbě postavené bez stavebního povolení. Upozorňuji na tyto věci už nyní, protože tyto případy se v poslední době množí, a ani stavební zákon ani živnostenský zákon takováto ustanovení neobsahují.

Nejpodstatnější změny jsou navrhovány v prováděcích vyhláškách a specielně ve vyhlášce o technických požadavcích na výstavbu, která nově navrhuje základní požadavky na územně technické řešení a umisťování staveb a na účelové stavebně technické řešení těch staveb, které náleží do působnosti stavebních úřadů.

Značná část ustanovení vyhlášky má za účel nám všem pochopitelné zaplnění mezery v oblasti výstavby vzniklé poté, co k 31. 12. 1994 zřejmě pozbyly závaznosti československé státní normy.

Vyhláška o územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech upravuje podrobnosti způsobu pořizování, požadavku na zpracování a obsah dokumentu.

Poslední vyhláška, která je v návrhu předložena, dává návod, jak provádět některá ustanovení stavebního zákona a zejména navrhuje úpravy náležitosti podání, obsah vydávaných rozhodnutí a podrobnosti postupu při územním rozhodování, povolování staveb a jejich změn.

Já jsem na tyto věci v rámci prvého čtení upozornil proto, že pokud novela stavebního zákona zůstane v této podobě, zvláště pak prováděcí vyhlášky, mám pocit, že bude tento klást na pracovníky stavebních úřadů nejenom zvýšené nároky, což je do jisté míry v pořádku, ale v žádném případě by to nemělo vést k dalšímu případnému nárůstu úředníků.

Jednu poznámku na závěr. Ověřoval jsem si některé momenty novely stavebního zákona v praxi. Dávám to i panu ministrovi ke zvážení již nyní. Je svým způsobem s podivem, že ještě nyní pokračují kursy zvláštní způsobilosti pro pracovníky stavebních úřadů, aniž by tito pracovníci byli seznámeni se zněním návrhu připravované novely.

Kolegyně a kolegové, nedostatků má v této fázi předložená novela mnoho. Nicméně jsem v úvodu svého vystoupení naznačil potřebu novely, kde jistě v rámci druhého čtení bude prostor na přesnější úpravy.

Doporučuji tedy Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky postoupit návrh novely stavebního zákona č. tisku 261 do druhého čtení. Současně si dovoluji předložit návrh, aby novela citovaného zákona byla přidělena k projednávání mimo jiné výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo paní poslankyně Orgoníková, připraví se pan poslanec Vymětal.

***