Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(Schůze opět zahájena ve 13.31 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážení kolegové, čas vymezený pro polední přestávku uplynul. Prosím, abyste se dostavili do jednací síně tak, abychom mohli zahájit odpolední část našeho jednání. Prvním bodem odpolední části našeho jednání je

Jedná se o první čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 236. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Hluk v sále.) Dámy a pánové, prosím o klid. Prosím pracovníky Kanceláře, aby uzavřeli vchodové dveře.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády České republiky před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu zákon a o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobku.

Předložený návrh, pokud bude schválen, zabezpečí implementaci jedné z nejvýznamnějších směrnic Rady Evropského společenství v oblasti ochrany spotřebitele do našeho právního řádu. Jedná se o směrnici z roku 1985 o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobku. Tato směrnice zajišťuje jednotný režim náhrady škody způsobené vadnými výrobky v rámci celé Evropské unie a je nezbytnou podmínkou fungování vnitřního trhu v rámci Unie.

Směrnice je založena na zásadě tzv. objektivní odpovědnosti, to je, že výrobce závadného výrobku odpovídá za škodu, kterou jeho výrobky způsobily, aniž by poškozený musel prokazovat jeho zavinění nebo nedbalost. Stejné principy musí zabezpečovat také náš právní řád, pokud naše republika chce být členem Evropské unie, a to být chce.

Podle tzv. Bílé knihy, která obsahuje postup přípravy přidružených zemí na začlenění do Evropské unie, je sjednocení právní úpravy právě v této oblasti zařazeno do prvé etapy.

Návrh zákona v souladu s výše zmíněnou směrnicí upravuje tedy odpovědnost za škodu způsobenou vadností výrobku jako zvláštní druh objektivní odpovědnosti, jejímiž nositeli budou výrobci vadných výrobků, a to v širším vymezení tohoto pojmu výrobce.

To znamená, že se bude jednat jak o výrobce konečných výrobků, tak o dovozce, ale za určitých podmínek uvedených v zákoně i o dodavatele výrobků. Tito šíře vymezení výrobci budou odpovědni za škodu způsobenou jejich výrobkem na zdraví nebo na majetku poškozené osoby za podmínek stanovených zákonem. Zprostit se své odpovědnosti budou moci výrobci pouze za určitých zákonem stanovených podmínek z určitých důvodů.

Důsledkem navrhované právní úpravy bude především zlepšené postavení spotřebitele na našem trhu. Přitom tato nová soukromoprávní koncepce odškodnění nebude klást zvýšené nároky na státní správu.

Jako další důsledek navržené právní úpravy lze očekávat zvýšení odpovědnosti českých výrobců a dovozců za jakost a za bezpečnost výrobků uváděných na náš trh.

V zahraničním obchodě může navržená úprava vést k posílení důvěry v české výrobky, protože podmínky odškodnění za jejich případné vady budou v České republice obdobné jako v členských státech Evropské unie.

Přijetí navrhovaného zákona, pokud k němu dojde, přispěje v nemalé míře i k ochraně českého spotřebitele před dovozem výrobků, které vyspělé trhy již nepřijímají a které mohou znamenat bezpečnostní a zdravotní rizika na našem trhu.

Z desetileté objektivní promlčecí lhůty stanovené v návrhu zákona pro uplatnění nároku na náhradu škody vyplývá pro každého dovozce takovýchto výrobků riziko značných ekonomických ztrát a postihů po celou dobu v případech, kdy vadnost výrobku způsobí škodu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás proto o vyslovení souhlasu s přikázáním návrhu zákona výboru a tím o jeho propuštění do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal určený zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Plachý.

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, předkládaný vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobku, tisk 236, je bezesporu nezbytnou právní normou v oblasti ochrany spotřebitele, přebírající do právního řádu České republiky směrnici Rady Evropských společenství č. 85/374/EHS ze dne 25. 7. 1985, o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států, týkajících se odpovědnosti za vady výrobků.

K převzetí této směrnice je Česká republika zavázána Evropskou dohodou článkem 69. Její význam plyne ze zařazení do první etapy harmonizačních prací podle Bílé knihy o přípravě přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Evropské unie.

Nebudu dále opakovat důvody, které zde uvedl navrhovatel a tím zbytečně prodlužovat naše jednání. Proto vznáším jako zpravodaj návrh na přikázání vládního návrhu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobku, tisk 236, hospodářskému výboru a doporučuji Sněmovně jeho postoupení do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Grégr, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Smetana.

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěl bych svým vystoupením podpořit, aby předložený vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobku byl přijat Sněmovnou v prvém čtení a přikázán k projednání jejímu výboru. Považuji ho za vysoce důležitou normu ze tří základních důvodů.

Za prvé - jak už tady bylo řečeno - jde o zákon prvořadé důležitosti v celkové přípravě našeho začlenění do vnitřního trhu Evropského společenství postupným uváděním české legislativy do souladu s právem Evropského společenství, a jak už zde bylo rovněž řečeno, jde zejména o směrnici Rady č. 85/374 EHS týkající se odpovědnosti za vadné výrobky.

2) Opatření tohoto zákona lze jednak označit za proexportní, neboť přijetím navrhované právní úpravy bude posílena důvěra našich obchodních partnerů v české výrobky, protože podmínky případného odškodnění za vady výrobků budou obdobné v ČR i v jiných státech.

Zároveň však lze opatření zákona označit za ochranu domácího trhu, protože může chránit před dovozem brakového zboží ze zahraničí, které znamená bezpečnostní i zdravotní rizika pro naše občany, přičemž dovozcům by nyní hrozil postih po dobu deseti let.

A za třetí, co tady nezaznělo, opatření je nutným doplňkem zákona o technických požadavcích na výrobky, který značně liberalizoval právní regulaci povinností výrobců a dovozců spojených s uváděním výrobků na trh. O praktickém dopadu této liberalizace se přesvědčila nedávno spotřebitelská komise, která na brněnském veletrhu Invex pátrala, do jaké míry výrobci a prodejci na českém trhu respektují od 1.9.1997 platná ustanovení zákona o technických požadavcích na výrobky. Zákon, který jsme přednedávnem v této sněmovně schvalovali.

Bohužel komise zjistila, že prokazováním shody se zatím firmy na českém trhu nevzrušují, a to ani velké firmy, u kterých by se to předpokládalo, velké koncerny atd. Bezpečnost předváděného sortimentu není doložena a hlavně kontrolní orgány státu na to vůbec nereagují.

Předložená právní úprava odpovědnosti výrobců za vadné výrobky je velmi potřebným vybalancováním volnějšího uvádění výrobků na trh, podle zákona o technických požadavcích na výrobky, zpřísněním odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobků pomocí specifické úpravy občansko-právní povahy, pokrývající škody na zdraví, životě i majetku poškozené osoby.

Ze zmíněných důvodů pokládám předložený vládní návrh za velmi důležitý, podporuji jeho přijetí a přikázání výborům sněmovny. Doporučuji, aby mu byla věnována příslušná pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Smetana.

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nyní projednáváme vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobků, sněmovní tisk 236.

Rád bych na tomto místě vyjádřil své uspokojení nad skutečností, že tento návrh zákona je vůbec projednáván, neboť patří k nezanedbatelným právním předpisům, které v naší legislativě doposud výrazně absentovaly.

Zároveň však chci vyjádřit své politování nad faktem, že tento velmi potřebný zákon vláda předložila Poslanecké sněmovně až nyní se značným časovým posunem. Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo takovýto návrh vypracovat minimálně před třemi lety a předložit Parlamentu ke schválení a nečekat, až nás k tomu donutí legislativa zemí Evropské unie. Kdyby ministerští úředníci důsledně informovali o této problematice a o jejím řešení právě v rámci zemí v Evropě, mohlo by se předejít řadě negativních kauz a problémů s vadnými výrobky, které se za tuto dobu na našem trhu vyskytly.

Při podrobném prostudování předloženého vládního návrhu nemůže nikomu ujít snaha a skutečnost Ministerstva průmyslu a obchodu sjednotit naši legislativu s právními předpisy Evropské unie. Jedná se především o předpis, jak už zde bylo uvedeno, na ochranu hospodářských zájmů spotřebitele, a to směrnice Rady č. 85/374/EHS ze dne 25.7.1985 o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států o odpovědnosti za vadné výrobky.

V důvodové zprávě je tato věta: "Jedná se o základní normu v oblasti ochrany spotřebitele, kterou je třeba převzít do našeho právního řádu před přijetím České republiky do Evropské unie, neboť tato problematika upravená touto směrnicí není v našem právním řádu dosud samostatně zakotvena."

Překvapuje mě skutečnost, že schopnost navrhnout potřebné zákony pro ČR si musí vynutit některé státy Evropy nebo Evropská unie. My totiž asi nejsme schopni nějaký zákon navrhnout a schválit pouze z pocitu nutnosti a potřebnosti. Jsme totiž nuceni závazek výše uvedené směrnice převzít do právního řádu ČR, protože to vyplývá z článku 69 Evropské dohody. Musím zde ale konstatovat, že v Občanském zákoníku je zakotvena jak úprava odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu, jež je založena na presumpci zavinění, tak i odpovědnosti u jednotlivých typů smluv, jako např. u kupní smlouvy, smlouvy o dílo apod. Ustanovení o odpovědnosti za škodu, která, jak jsem předeslal, je založena na presumpci zavinění, znamená, že poruší-li škůdce právní povinnost, předpokládá se, že škodu zavinil. Rozlišují se zde také odpovědnosti subjektivní, což má škůdce možnost prokázat, že škodu nezavinil, a objektivní, což jsou případy odpovědnosti bez ohledu na zavinění.

Pro shrnutí: vznikne-li tedy někomu v důsledku poskytnutí vadného výrobku plnění navíc i další majetková újma v podobě škody, může - podle Občanského zákoníku - poškozený spotřebitel uplatňovat samostatně, tedy nezávisle na sobě, vůči podnikateli, jemuž poskytl plnění, jak právo odpovědnosti za vady, tak i právo odpovědnosti za škodu.

V České republice jsou odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu obsaženy v zákoně č. 513/1991 Sb. Pro objektivnost je pak také nutno uvést, že tato úprava je však odlišná.

Myslím, že je nutné ještě sdělit, i když budu nyní částečně citovat základní principy směrnice Rady č. 85/374/EHS při stanovení odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobku:

1. Za škodu odpovídá přímo výrobce, nikoliv smluvní partner spotřebitele, jako je tomu právě v našem právním řádu, tedy v Občanském zákoníku.

2. Výrobce má objektivní odpovědnost za škodu způsobenou vadností výrobku a nositelé odpovědnosti odpovídají za škodu bez ohledu na to, zda byla způsobena zaviněně nebo bez zavinění. Poškozený pouze prokazuje, že výrobek byl vadný, že mu vznikla škoda a že existuje příčinná souvislost mezi vadností výrobku a škodou.

Výše citované směrnice striktně stanoví důvody, při jejichž prokázání se výrobce může odpovědnosti zprostit.

Dále si myslím, že není možné úplně sjednotit právní řád ČR s právním řádem EU. Pravdou zůstává, že směrnice Rady umožňuje jednotlivým státům provést určité odchylky.

Předložená důvodová zpráva obsahuje i možnost využití odlišných úprav pokud se týče právních předpisů ČR a členských států Evropské unie. První možnost, tedy možnost zahrnout prvotní zemědělské výrobky a zvěř pod pojem výrobek, v předloženém návrhu vláda vylučuje. Myslím si, že to je zásadně nesprávné. Názory odborníků se shodují v tom, že země, které toto ustanovení aplikují ve smyslu zařazení zemědělských a lesních přírodních produktů a zvěře mezi výrobky, mají výrazně menší problémy s přenosem nakažlivých nemocí a parazitů zemědělských rostlin, zvířat a hlavně zvěře. Sami zemědělci a myslivci v tomto případě mají zvýšený zájem o to, zajistit nezávadnost a dokonalou použitelnost své produkce. V případě pochybností o závadnosti rostlinného či živočišného produktu pak mají možnost prakticky za režijní ceny nechat si provést příslušnou analýzu na regionální hygienické stanici. Naše země v současné době trpí zvýšenými úniky polyaromatických uhlovodíků a polychlorovaných bifenylů do ekosystému. Takže zajištění vyřazení takto znehodnocené produkce již v primární fázi procesu zpracování by bylo obzvláště žádoucí. V neposlední řadě bych chtěl připomenout, že obdobná situace je v oblasti zvěře, kde se na našem území v posledních dvou letech rozšířila řada vysoce infekčních chorob, hlavně u zvěře spárkaté a vysoké. Velmi důležité je také zdůraznit, že země vyzařující zemědělské a lesní výrobní produkty a zvěř ze seznamu výrobků, jako jsou například Finsko, Francie, Lucembursko nebo Švédsko, nezasáhla ani v nejmenším vlna v šíření tzv. nemoci šílených krav a z ní pramenícího creuzwel-jakobova syndromu, který přednedávnem paralyzoval trh s hovězím masem ve značné části Evropy.

Druhá možnost odlišnosti je, zda stát zahrnul do svého právního řádu možnost obrany výrobce poukazem na nedostatečnou úroveň odborných a technických znalostí v době uvedení výrobků na trh, což tento návrh zahrnuje.

Třetí výklad, tedy poslední možnost, je využití či nevyužití možnosti omezit výši odpovědnosti výrobce, minimálně však na 7 milionů ECU, což je v přepočtu na 2,35 mld. korun. Tuto možnost také předložený vládní návrh nevyužil. Je pravda, že tento vládní návrh zákona je potřebný, proto doporučím našemu klubu, aby propustil návrh zákona do druhého čtení, kde navrhnu pozměňovací návrhy, a to k § 3, 5 a 8.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Smetanovi a uzavírám obecnou rozpravu.

Dámy a pánové, v rozpravě nezazněl návrh na zamítnutí či vrácení. Zazněl návrh na přikázání výborům. Požádal bych vás, abyste se znovu zaregistrovali, abychom mohli jedním hlasováním ukončit projednávání tohoto bodu. Předkládám vám k hlasování návrh na přikázání tohoto návrhu zákona hospodářskému výboru.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 292? Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 136 pro, nikdo proti. Konstatuji, že jsme projednali další bod.

O slovo se hlásí pan poslanec Novák.

Poslanec František Novák: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem ještě, aby tento návrh byl přikázán zemědělskému výboru.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je zde tedy další návrh na přikázání. Ještě někdo má jiný návrh? Není tomu tak. Není-li námitek, podrobíme hlasování ještě tento návrh na přikázání.

Kdo je pro přikázání také zemědělskému výboru, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 293. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 66 pro, 28 proti.

Nyní jsme tedy projednali tento bod definitivně a budeme se zabývat dalším bodem, kterým je

I zde se jedná o první čtení. Tento návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 273. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Dámy a pánové, prosím o klid.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy pánové, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu novely zákona, jehož velmi dlouhé plné znění již uvedl pan předsedající. Zákon č. 58/1995 Sb., pověřil zabezpečováním státní podpory v oblasti úvěrového pojištění vývozních operací Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP a v oblasti zvýhodněného financování exportu pověřil Českou exportní banku ČEB. Tato dosud platná právní úprava, právní norma, vymezuje činnosti EGAP a ČEB na přebírání rizikového a úvěrového zatížení vývozce pouze do období po vyvezení výrobku, tudíž po vzniku pohledávky vůči zahraničí.

Předkládaná novela umožňuje rozšířit spektrum služeb EGAP a ČEB na finanční zabezpečení celého procesu nabídky, získání kontraktů, výroby, dodávek i následného servisu. Toto rozšíření produktů obou zmíněných institucí přibližuje podmínky tuzemských výrobců ke standardu podpory vývozců v jiných vyspělých zemích a je nezbytné pro jejich vývozní úspěšnost a konkurenceschopnost.

Chtěl bych zdůraznit, že předkládaná novela je jedním z konkrétních opatření vyplývajících z korekce hospodářské politiky přijaté vládou na jaře tohoto roku. Novela by se měla v případě schválení stát jednám z nástrojů státu pro podporu našeho vývozu a v konečném důsledku by měla posloužit i ke zlepšení obchodní a platební bilance.

Základními záměry předkládaného návrhu jsou rozšíření státní podpory vývozu a tím i činnosti EGAP a ČEB, dále provedení některých systémových změn ve vztahu EGAP a ČEB ke státnímu rozpočtu a změny vztahu mezi nimi navzájem. A konečně upřesnění definic některých pojmů v zákoně a odstranění legislativních nepřesností stávajícího znění zákona č. 58/1995 Sb.

K tomu prvnímu bodu rozšíření státní podpory vývozu a tím i činnosti EGAP a ČEB. Toto rozšíření má být na přebírání rizik spojených s řádným plněním závazků a činnosti českých exportérů, vyplývajících z uzavření a plnění exportních kontraktů a také na poskytování záruk na tyto závazky. Dále rozšíření má být na financování nebo zabezpečení financování výroby pro vývoz. A konečně na pojištění rizik spojených s investicemi českých podniků v zahraničí a jejich financování.

K bodu 2, který se týká systémových změn ve vztahu EGAP a ČEB ke státnímu rozpočtu a změn ve vztahu mezi EGAP a ČEB navzájem. Tam se jedná především o upřesnění způsobu stanovování pojistné kapacity EGAP a rozhodovacích pravomocí o pojištění vývozních úvěrů velkého rozsahu.

Omlouvám se za ty technicistní výrazy, ale prostě je to pojišťovací technicistní zákon, nedá se to obejít. Dále se v tomto bodě jedná o úpravy státní záruky za závazky EGAP a České exportní banky a o úpravu pravidel schvalování pro získávání zdrojů České exportní banky. Dále se jedná o zavedení přechodného režimu zajištění úvěrů poskytovaných Českou exportní bankou komerčním bankám, o částečné uvolnění dosavadní plné podmíněnosti zvýhodněného financování poskytovaného ČEB, pojištění vývozních úvěrových rizik u EGAP a konečně o rozšíření dotací ztrát České exportní banky ze zvýhodněného financování.

Třetí bod, upřesnění definic, tady, myslím, nemusím rozvádět. Dovolte mi, dámy a pánové, abych závěrem tohoto krátkého vystoupení zdůraznil, že proexportní politika státu je závislá na tom, jak dotvoříme právní a makroekonomický rámec pro fungování naší ekonomiky. V tom je největší potenciál, jak můžeme z pozice státu pomoci. A právě v těchto souvislostech byla připravena předkládaná novela zákona č. 58/1995 Sb., a zákona č. 166/1993 Sb., kterou vám nyní vláda předkládá.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás proto o vyslovení souhlasu s přikázáním návrhu novely tohoto zákona výboru a tím jeho propuštění do druhého čtení.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal určený zpravodaj pro první čtení pan poslanec Zdeněk Švrček.

Poslanec Zdeněk Švrček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, po projevu pana ministra, jak on říkal - technicistním ale také vyčerpávajícím - je těžko dodat něco, čím by se chudák zpravodaj zablýskl. Snad bych jenom doplnil, že snad k tomu bodu, jak on říkal rozšíření dotací a ztrát České exportní banky, by stálo za to říci, že se jedná o plné dotování ztrát a eventuelně vytváření rezerv České exportní banky, které porostou jednak s tím, jak budou růst rizika vývozu a jednak s tím, jak bude růst množství úvěrů, které bude tato banka jistým způsobem zpracovávat. To by snad stálo za to, vzhledem k tomu, co bylo řečeno, doplnit. Myslím, že vzhledem k tomu faktu, že tato sněmovna mnohdy volala po masivnější podpoře exportu a vzhledem k tomu, že vláda sama zpracovala tento požadavek do mnohých svých prohlášení a rovněž ho zpracovává i do zákonů, že nebude problém propustit zrovna tento zákon do druhého čtení a uvést ho úspěšně do konce.

Děkuji za pozornost a těším se na další práci s vámi.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, v prvém čtení právě teď jsme. Dámy a pánové, otevírám rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil, a předkládám vám k hlasování návrh na přikázání, tak jak zazněl.

Kdo je pro jeho schválení. Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 294. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 116 pro, nikdo proti.

Konstatuji, že jsme ukončili tento bod. Děkuji panu zpravodaji a panu ministru Kühnlovi.

***