Poslanec Vojtěch Filip:
Děkuji, pane předsedo. Paní a pánové, já jsem zděšen tím, co říká pan kolega Tyl. On navrhuje standardní řešení. Já jsem tady při návrhu novely zákona o konkursním vyrovnání připomínal, že konkursní věřitelé také mohou dostat nulu a že jediný, kdo z toho má prospěch, je správce konkursní podstaty. Jestli toho chce dosáhnout, jestli skutečně transformační podíly chce vymazat na nulu, tak postupujme standardním způsobem.
Jsem přesvědčen, že tento nestandardní způsob zabezpečí třeba jen 25 procent, ale bude alespoň to a nebude nula, jak si představuje pan kolega Tyl.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Filipovi, k faktické poznámce se přihlásil pan kolega Skopal, připraví se pan kolega Ransdorf.
Poslanec Ladislav Skopal:
Chci říct jenom fakticky, že pan kolega Tyl určitě ví, že v rámci tohoto zákona je potřeba vypořádat ve finančních volných zdrojích, které tato vláda neumožnila vytvořit a v silážních žlabech se to vypořádat nedá.(Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji kolegovi Skopalovi, slovo má k faktické poznámce kolega Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf:
Těžko můžu vyjádřit pocit, který mnou lomcuje poté, co jsem slyšel výroky kolegy Tyla. Jak takto může mluvit někdo za situace, kdy souhrnná ztráta v zemědělství je přes 40 miliard a kdy 90 % majetku v zemědělství je zadluženo. Domnívám se, že kdyby lidé, kteří tento stav způsobili, měli trochu citu v těle, tak by usilovali o to, aby se novelizoval zákon 58/1969 Sb., podle kterého, jestliže stát způsobí svými rozhodnutími, orgány státu způsobí někomu škodu, mají povinnost tuto škodu nahradit. Bohužel tento zákon, to je třeba říci, je konstruován tak, že je tam řada překážek, aby se mohl uplatnit, ale tím spíš bychom měli jít tou cestou, aby se novelizoval, aby ti, kteří díky zásahům státu byli postiženi, mohli také se dostat ke svému právu.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Češka, připraví se pan poslanec Mach.
Poslanec Roman Češka:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nesdílím bohužel názor pana poslance Krejsy, že v tomto zákonu jde o veselé čtení. Podle mého názoru jde totiž o velmi smutné čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Promiňte, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, je mi líto, že vás musím napomínat, ale vaše chování je projevem neúcty k sobě samým. Vy také tady jednou budete stát a budete chtít, aby vás druzí poslouchali. Prosím vás, přestaňte se už konečně bavit nebo jděte pryč. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Roman Češka:
Souhlasím s těmi předřečníky, kteří předlohu kritizovali věcně. Chci ještě přidat další pohled, a to pohled restituentů, kterých se tento zákon dotýká. Návrh totiž není pomoc restituentům, neboli oprávněným osobám, ale je to podvod na tyto restituenty. Podílnické listy nebo transformační listy, jsou koncipovány, nedávají absolutní možnost ovlivňovat, co se v družstvu bude po dalších 10 let dít. Nedávají fakticky žádné výnosy a pouze odkládají na dobu 10, v lepším případě pro družstvo na dobu 20 let jakýsi slib, že oprávněná osoba bude vyplacena.Jestliže už dnes v řadě družstev platí, že kde nic není, ani smrt, natož restituent nebere, tak se ptám, co bude za 10 let. Věřit tomu, že za 10 let družstvo nashromáždí takové majetkové podstaty, které umožní vypořádat všechny, kterým budou vydány tyto listy, tomu by věřil podle mého názoru jen velmi naivní člověk. Obávám se, že restituenti tímto zákonem uspokojeni nebudou.
Já osobně nevěřím tomu, že tento návrh řeší problémy, které v zemědělských družstvech jsou, a obávám se, že jde pouze o zavření očí a tlačení káry toho problému před sebou. Odtlačíme to o 10 let a budeme čekat. Neboli je to návrh, který je přesně koncipován podle filozofie, "dnes něco vyřešíme a po nás potopa". Z tohoto důvodu mi nezbývá nic jiného, než se také připojit k návrhu zpravodaje a navrhnout zamítnutí a poslání tohoto zákona do historie.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Češkovi, uděluji slovo panu poslanci Machovi, připraví se pan poslanec Černý, který je toho času posledním písemně přihlášeným.
Poslanec Karel Mach:
Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vždycky, když se řeší nějaká novela či norma, která se dotýká zemědělství, tak se zpravidla střídají u tohoto mikrofonu stejní řečníci, občas doplněni o někoho, kdo je zmítán nějakým vlastním pocitem natolik silně, že se musí vyjádřit. Řekl bych asi tolik:Vrátil bych se ke genezi. Tady se vede ostrý spor o to, a vypadá to opět jako v roce 1992, když jsme v tomto výboru, kde je řada poslanců, kteří tehdy zasedali v zemědělském výboru, připravovali novelu zákona o půdě, poslední pod č. 195, později rozšířenou, která platila od 1. července 1993. Později se ukázalo, že zemědělský výbor má zcela jinou dimenzi, pracoval na bázi zcela odborné a já jsem z jeho jednání měl vždycky pocit velmi dobrý, a to ještě za předsednictví pana poslance Černého či ing. Machovce.
Dovolte mi tedy exkurs do té geneze. Transformační zákon byl zákonem, který nebyl o transformaci zemědělských družstev. Byl o transformaci družstevnictví. Trochu jsme pozapomněli, že taky transformoval bytová družstva, družstva spotřební a jiné právní formy. Ještě jsme zapomněli na to, že v roce 1990 rekonstruované Federální shromáždění přijalo novelu zákona o zemědělském družstevnictví, které umožnilo tehdejším zemědělským družstvům JZD udělat vypořádající podíly. To už byl první problém, který založil následné komplikace v zákoně o transformaci zemědělských družstvech.
Další věc, která tady významně ovlivnila skupinu oprávněných osob ze zákona 42, zdá se, že si někteří poslanci pletou terminologii a náplň tohoto výrazu. Oprávněná osoba ze zákona 42 je něco jiného, než osoba oprávněná ze zákona 229, čili klasický restituent. Výpočet podílu na majetku podniku, který vstupoval do transformace, tedy JZD, se skládal z několika jiných majetkových podstat, počítal se jinak, než restituční nárok a také nepocházel z toho důvodu, že by nebyl majetek na stát převeden, chcete-li právně či neprávně, a podléhal restitučnímu titulu. Tento majetek někdo do družstva vložil. Bu" vlastní účastník transformace, nebo jeho předci.
Tento nárok také zpravidla nepocházel z klasických restitučních systémů. Tento nárok byl také jinak vypočítáván. Při mém exkursu do geneze je třeba říci, že tehdejší Federální shromáždění při projednávání tohoto zákona si opravdu nevědělo rady, jak s tímto problémem naložit. Zcela záměrně, kdo si nastudoval tehdejší projev a diskusi ze stenozáznamu FS, dá mi za pravdu, ten problém FS odložilo.
Odložení problému mělo také ještě jednu dimenzi z hlediska konstrukce tohoto zákona. Tento zákon uznával, nebo umožňoval vydání majetku za účelem provozování zemědělské výroby. Zákon o půdě za účelem zajišťování zemědělské výroby. Výkladová praxe správních orgánů a i soudů, co to znamená, že někdo provozuje zemědělskou výrobu, se ustálila tak, že provozuje bu" na vlastní účet a osobně, nebo jako účastník společnosti, která přímo takovou výrobu provozuje, a to bylo pro řadu oprávněných osob velkou komplikací a také vlastně předurčovali jejich rozhodnutí, jak s majetkem v transformaci naloží.
Je to skupina lidí, kteří jsou dnes odloženi o 7 let. Řada z nich se nestala členy družstva, nenechali si vypočítat majetkový podíl, transformační ano, a také proto jich je tak velká skupina.
Ještě k transformaci. Uvědomme si, že ten majetek tam vstupoval jako majetek nestátní, ať již vytvoření tohoto nestátního majetku prožilo peripetii, se kterou vřele souhlasím, a združstevňování připomínalo zcela něco jiného než dobrovolný transformační proces majetkový za účelem výhodnosti ze sloučení majetku, o tom tady nemusíme hovořit, těchto případů je tady celá řada. tak tento majetek nemohl být privatizován formou privatizačních projektů podle zákona 92. Stát tedy řekl: Transformujte se podle nějakých podmínek, kdo je nesplní, půjde ze zákona do likvidace. Jinak do toho zasahovat nemohl a jediný, kdo do toho zasahovat mohl, byli ti, kteří měli majetek v družstvu.
Jelikož se blíží rok 1999, který je vlastně tou hnací silou, proč se tímto problémem začít zabývat, tak je třeba říci asi tolik: Ten problém je prostě odložený a nazrál. Souhlasil bych s předřečníky, kteří říkali, že to, co se nevyřešilo, teď sklízíme jako plody této činnosti.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že ta věc není zcela tak jednoduchá, a právě pro oněch sedm let to má úplně jiný pohled než v roce 1992. Byl jsem v minulém období účastníkem jedné služební cesty, v zahraničí jsem tento parlament reprezentoval v Bulharsku. Tam také proběhla transformace družstev, byť za zcela jiných podmínek, jiných majetkových poměrů, v jiných přírodních, historických a dalších podmínkách. Proběhla stylem, že se majetek úplně rozdělil a propad agrární výroby byl děsivý a ten výprodej kapitálu byl absolutní.
Myslím, že by bylo dobře se nad tím návrhem pečlivě zamyslet a hledat nějakou cestu, která bude konsenzuální cestou názoru, který zazníval od předkladatelů a názoru, který zaznívá od poslanců vládní koalice. Abych dlouho nezdržoval, protože ta problematika je složitá a myslím, že menšina poslanců je orientována tak, aby o ni mohla velmi kvalifikovaně diskutovat a ostatní bych zdržoval, tak bych dával tento návrh: Abychom tento návrh přerušili a vrátili se k jeho projednávání na prosincové schůzi této sněmovny.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Machovi. Předpokládám, že zpravodaj tento návrh zaznamenal, až bude závěrečné hlasování. A nyní jako poslednímu písemně přihlášenému uděluji slovo panu poslanci Černému.
Poslanec Jan Černý:
Pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, myslím, že vás všechny potěším, když budu ve svém vyjádření poměrně velmi stručný. Návrh tohoto zákona tak, jak ho předkládá skupina poslanců, je totiž v přímém rozporu s § 86 odst. 3, který říká, že součástí zákonů má být i důvodová zpráva, ve které je zhodnocení současného právního stavu a samozřejmě zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy a s ústavním pořádkem. Jsem přesvědčen, že stejně tak jako § 13 zákona č. 42, který omezil nakládání s majetkem na dobu sedmi let bez patřičné kompenzace, bez patřičných úrokových sazeb, tak i tento zákon je protiústavní a jako takový prostě nemůže být v žádném případě přijat. Proto jakékoliv přerušování, jakékoliv jiné návrhy než návrhy na zamítnutí, jsou z hlediska ústavy v podstatě nepřijatelné. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Černému. Vidím, že se hlásí pan poslanec Tlustý. Táži se hned, - a nemlaťte, prosím vás, do lavic, nábytek je tady dost drahý, - táži se pana poslance Tlustého, zda si přeje vystoupit ještě v rozpravě. (Ano.) V tom případě má přednost a prosím, aby se kulturním způsobem přihlásili další. Prosím, pane poslanče!
Poslanec Vlastimil Tlustý:
Děkuji pane předsedo. Vážené dámy a pánové, řada mých předřečníků se připojila k mému návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Já jsem ale tento návrh přednesl v rozpravě, a tudíž mohl být předmětem diskuse, zda je platný, a proto musím na závěr rozpravy svůj návrh na zamítnutí opakovat, aby ti, kteří se k němu připojovali, se měli k čemu připojit. To je první důvod mého vystoupení.Druhý důvod mého vystoupení je konstatování, o čem vlastně v blížícím se hlasování budeme hlasovat, protože diskuse původní téma v řadě případů zcela opustila. My nebudeme hlasovat o zemědělské politice vlády, ani o "Zelené zprávě Ministerstva zemědělství", ani o rozvoji bramborářství, ani o tom, jestli selhalo Ministerstvo zemědělství, nebo o tom, kdo z nás v této sněmovně má větší vinu za stav zemědělství, příp. zemědělských družstev. Dokonce v tomto hlasování nejde o restituenty, jak tu někteří říkali. Transformační podíly byly podíly stanovené např. za počet let odpracovaných v zemědělských družstev a nemají s restitučními nároky v některých případech vůbec nic společného. To všechno říkám proto, abyste se nenechali svést na jednoduchá schémata, ve kterých byste hlasovali o jiné věci, než která nám je předkládána k posouzení. A ta věc, která nám je předkládána k posouzení, je prostá a zní takto: Zda lze zákonem vstoupit do vztahu mezi dlužníkem a věřitelem a zákonem změnit formu tohoto stavu, charakter pohledávky, která dobrovolně - a slovo "dobrovolně" znovu opakuji - vznikla mezi dlužníkem a věřitelem. O tomto bude následující hlasování a domnívám se, že bez ohledu na odpovědi na předchozí otázky, ve kterých se můžeme různit, na tuto otázku, jak jsem ji formuloval a jak ji kladou navrhovatelé tohoto zákona, nemůže být v civilizovaném demokratickém státě jiná odpověď, než že to zákonem není možné, protože by to byla jistá sice velmi nenápadná a možná i něžná forma, nicméně forma vyvlastnění. Není možné měnit zákonem takovýto vztah a bez ohledu na motivaci, kterou autoři měli, a o které nepochybují, že byla pozitivní, tento krok tímto způsobem dle mého názoru učinit nelze. To je důvod, proč opakuji svůj návrh na zamítnutí tohoto návrhu, protože další jeho projednávání nemůže tuto okolnost změnit, protože podstatou návrhu je snaha zákonem do tohoto vztahu vstoupit.
Nyní bych se zeptal, pane předsedo, zda se hlásí ještě někdo do rozpravy, nebo...
Předseda PSP Miloš Zeman:
To se zeptám já, nikoliv vy, pane poslanče. Takže se právě ptám a konstatuji, že se hlásí do rozpravy pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Děkuji, pane předsedo. Paní a pánové, budu velmi stručný. Kolega Tlustý tady převedl, že zapomněl, jakým způsobem on vstoupil do oněch vztahů, řekl bych, obchodních a občanskoprávních v minulosti. Teď nás vyzývá k něčemu jinému, než je jeho přesvědčení. (Potlesk.)A pak nemohu nereagovat na to, co tady řekl kolega Černý. Prosím vás, to není protiústavní. Pokud není v návrhu ten či onen dovětek, pokud to není v souladu s jednacím řádem, bu" za to odpovídá navrhovatel, anebo Kancelář Poslanecké sněmovny, protože pokud si dobře pamatuji na usnesení a na výklad této části jednacího řádu, jde o to, že jak doložku o slučitelnosti s evropským právem dokládá k těmto návrhům, pokud nejsou vládní, protože pak je předkládá vláda, Parlamentní institut cestou Kanceláře, a jinak by to samozřejmě, pokud by to nesplňovalo podmínky, odmítl už organizační výbor. A ten to neodmítl, protože neshledal rozpory, které tady namítal kolega Černý.
Jsem přesvědčen, že návrh zákona, ač jsem se na něm nijak nepodílel, je předložen v pořádku a v souladu s jednacím řádem.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Nyní se ptám, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Jelikož tomu tak není, rozpravu uzavírám a je mojí povinností a právem dát nyní slovo nejdříve zřejmě navrhovateli a poté zpravodaji, kterého současně poprosím, aby mě doprovázel hlasováním. Takže slovo má pan poslanec Machovec.
Poslanec Karel Machovec:
Pane předsedo, pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, je nutno říci, že i mě poněkud zaskočila hloubka a rozsáhlost diskuse o této novelizaci zákona 42/1992 Sb. Hloubka této diskuse mě zaskočila především v tom, že minimálně dva z pánů kolegů poslanců diskutovali o něčem, co pravděpodobně vůbec nečetli, protože jinak si neumím vysvětlit, že pan poslanec Tyl a pan poslanec Češka řekli, že můj návrh oddaluje vypořádání o dalších 10 let. Prosím vás, páni kolegové, nic takového v mém návrhu není.Můj návrh tak, jak jsem ho odůvodnil, chce pouze majetek, který je - zdůrazňuji - v družstvech v nelikvidní povaze, v silážních žlabech, cestách, melioracích, stájích, zvířatech, v zásobách převést na obchodovatelnou formu. Využívá přitom stejný princip jako využila kuponová privatizace, tedy majetek v účetní hodnotě převedený na cenný papír a tržní poptávkou stanovení jeho hodnoty. Tento princip je základním principem kuponové privatizace.
Pokud by proti tomuto principu byly námitky, pak nemohu konstatovat nic jiného, než že i kuponová privatizace by v tomto případě porušila zákon.
Pro kolegu Tyla a kolegu Tlustého bych chtěl upozornit, že znění § 13 odst. 3 zákona 42/1992 Sb. zní: Pokud se oprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a není podnikatelem ve smyslu odst. 2, může jí být - znovu - může jí být vydán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, pokud se oprávněná osoba po schválení transformačního projektu nedohodne s družstvem nebo jeho právním nástupcem jinak.
Nám nejde v této chvíli o nic jiného, než dát tomuto procesu mantinely a regule.
Návrh zákona, který máte na stole, v žádném případě nezpochybňuje dohodu mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou. To je tam zcela jasně zakotveno.
Pokud se tedy tohoto týká, myslím, že námitky, které tady zazněly, byly minimálně irelevantní.
Závěrem mi dovolte jednu osobní poznámku. V této chvíli je pro mne to, že mně pan kolega Krejsa nemůže přijít na jméno, spíš vyznamenáním než jakýmkoliv způsobem urážkou.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu kolegovi Machovcovi a nyní poprosím o vystoupení pana zpravodaje Tlustého.
Poslanec Vlastimil Tlustý:
Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, než zrekapituluji předložené návrhy, jenom si dovolím zdůraznit z řeči navrhovatele slova, která považuji za nejlepší argument pro to, aby bylo vyhověno mému doporučení a tento návrh byl zamítnut, a to je slova, která citují příslušná ustanovení, ve kterých je jasně řečeno, že obě osoby se mohou dohodnout jakkoliv, tj. i tak, jak navrhují navrhovatelé, ale není nutné jim cokoliv vnucovat.V rozpravě byly předneseny tři typy návrhů. Jednak návrhy na zamítnutí, jednak návrhy na propuštění do druhého čtení a jednak procedurální návrh pana kolegy Macha - aspoň tak jsem to chápal - na přerušení jednání v prvním čtení, což by znamenalo pravděpodobně uprostřed rozpravy v prvním čtení. Poprosil bych pana kolegu Macha, aby upřesnil svůj názor, protože moje interpretace nemusí být přesná.
Návrhy na propuštění zákona do druhého čtení jsou dle mého názoru nehlasovatelné, neboť jsou automatickým výsledkem zamítnutí mého návrhu na zamítnutí této předlohy, a proto se domnívám, že naše rozhodování by mělo začít hlasováním o návrhu pana kolegy Macha, kterého bych vyzval k jeho upřesnění.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Připojuji se k této interpretaci, je to ve shodě s § 72 jednacího řádu, nicméně poprosím pana kolegu Macha, stejně tak jako zpravodaj o upřesnění jeho návrhu.
Poslanec Karel Mach:
Pan poslanec Tlustý pochopil můj názor zcela přesně. Ano, přerušení v rámci rozpravy.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Pane kolego, já jsem se před chvílí odvolával na § 72 a § 72 ovšem mluví o odročení, což je něco trochu jiného. V bodě 1 předpokládá, že tento návrh má prioritu před hlasováním o návrhu na zamítnutí. Z toho vyplývá, že nemůžeme mimo dikci jednacího řádu formulovat jiný návrh. Navrhujete odročení tohoto bodu? Souhlasíte, takže můžeme přistoupit k prvnímu hlasování o návrhu pana kolegy Macha na odročení.Vidím, že si kolegové přejí, abych je odhlásil, což učiním. Prosím proto, abyste se laskavě znovu přihlásili svými hlasovacími kartami a doufám, že nyní již nic nebrání, abychom hlasovali o návrhu kolegy Macha.
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 282 tento návrh nebyl přijat, když ze 184 přítomných bylo pro 14 a proti 129.
Z logiky, pokud se mnou zpravodaj souhlasí, nyní vyplývá, že bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí, protože návrh na vracení předloženého návrhu k dopracování nebyl vznesen. Je to tak, pane zpravodaji?
Poslanec Vlastimil Tlustý:
Ano, je to tak.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Je. Je každému jasné, o čem hlasujeme? O návrhu na zamítnutí.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 283 byl návrh na zamítnutí nepřijat, když z přítomných 182 poslanců bylo pro 82, proti 76.
Z toho logicky vyplývá, že nyní už můžeme hlasovat pouze o přikázání k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Jsem trochu překvapen, že mám v prezidiálce "rozpočtového výboru" a táži se, zda to náhodou není překlep, protože bych očekával spíše přikázání zemědělskému výboru, ale konstatuji, že to tady tak mám, a tak to také čtu. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Pan poslanec Palas.
Poslanec Jaroslav Palas:
Navrhuji přikázat tuto novelu zemědělskému výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Abychom si to upřesnili. Místo rozpočtového nebo vedle rozpočtového.
Poslanec Jaroslav Palas:
Také zemědělskému výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Dejme tam oba výbory, ať mají, co dělat. Další návrhy nejsou. Budeme odděleně hlasovat o návrzích v pořadích, v jakých byly vzneseny.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s přikázáním rozpočtovému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 284 tento návrh nebyl přijat, když - pokud dovolíte, kolegové - ze 184 přítomných bylo pro 88, 41 proti, ale 55 nehlasovalo.
Jediný hlasovatelný návrh, který nám zbývá, je návrh pana kolegy, abychom přikázali tento návrh zemědělskému výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto přikázáním, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 285 jsme tento návrh přijali, když ze 185 přítomných bylo 121 pro a 33 proti.
***