Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych požádal o zařazení nového bodu na tuto 15. schůzi, a to je dovolba člena dozorčí rady Pozemkového fondu. Tento návrh podávám na základě požadavku některých poslaneckých klubů.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, stejně jako v předchozím případě, je váš návrh neúplný. Řekněte, kam to chcete zařadit.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Žádám o zařazení na přespříští jednací týden.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Dobře, čili týden, který začíná 4. listopadu.

Dříve, než nechám o tomto návrhu hlasovat jako o rozšíření našeho programu, táži se, zda je ve sněmovně nějaké blokační veto. Vidím, že tomu tak není.

 

Zahajuji tedy hlasování o tomto návrhu. Slyšeli jsme ho před minutou, takže ho nemusím opakovat.

Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 281 byl tento návrh schválen většinou 167 ze 181 přítomných. Nikdo nebyl proti.

 

Předpokládám, že konkrétní datum v tom následujícím týdnu dohodneme operativně.

Kolegyně a kolegové, nyní bych chtěl otevřít bod 26, ale hlásí se ještě kolega Kolář.

 

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že jsme právě zařadili tento bod, a vzhledem k tomu, že tato volba proběhla podle zvláštního zákona a je u něj desetidenní lhůta, je třeba vyhlásit teď hned lhůtu pro podávání návrhů pro předsedy poslaneckých klubů. Předpokládám, že kandidáti jsou jednotlivým klubům známi a že nebude protest proti tomu, když vyhlásím lhůtu pro podávání návrhů dnes do 16 hodin, čímž umožníme provést volbu hned na počátku pokračování této schůze v přespříštím týdnu. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Kolářovi, který teď vystoupil v roli předsedy volební komise. Myslím, že nikdo nevznáší námitku vůči jeho návrhu.

Takže potřetí, a doufám, že konečně úspěšně, otevírám přerušený bod 26. Mám zde tři přihlášky do diskuse. Jako první se přihlásil pan poslanec Krejsa, připraví se pan poslanec František Novák.

Prosím navrhovatele i zpravodaje, aby laskavě zaujali své místo u stolku zpravodajů.

Slovo má pan poslanec Krejsa.

 

26.
Návrh poslance Karla Machovce a dalších na vydání zákona , kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb.,
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 214/ - třetí čtení

 

Poslanec Josef Krejsa: Děkuji. Pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, v úvodu musím pane předsedo vaším prostřednictvím poněkud vyčinit panu zpravodaji kolegovi Tlustému, který většinu toho, co jsem chtěl říci, řekl sám, řekl to velice dobře a já proto budu velmi stručný.

Až dodnes jsem žil v trapném omylu, že nejvtipnějším mužem tohoto ctihodného sboru je Miloš, pardon, chci říci mistr kolega Čech.

Po přečtení návrhu zákona pana kolegy Makovce, promiňte Machovce, jsem názor změnil, protože tak jsem se nezasmál od zvolení Havla prezidentem. Pan kolega mě přesvědčil, a to plně, o jediném, že je zřejmě dosud neukojenou oprávněnou osobou ohledně majetkových nároků, jak on sám sděluje, nároků z transformace.

Nevím sice, jakým božím omylem přišel kolega Makovec, promiňte Machovec k nárokům z transformace, zda jeho předkové je zabavili exulantům, vykulačili poctivě, či vyhráli nad panem ministrem v karbanu, nebo zda jako bývalý předseda JZD byl pan kolega šikovnější než Čuba (tím nemyslím psí fenku, ale Ing. Čubu ze Slušovic), vysvětluji pro paní předsedkyni imunitního výboru, která není přítomna. Nepochybuji ani v nejmenším, že pan stínový ministr zemědělství je šikovnější než Čuba, jen mám obavy, aby jednou, po příštích volbách, nevolali zemědělci zlatý Lux.

Pokud kolega přišel jedním z nejúspěšnějších, nejčastějších a nejsystémovějších kroků transformace pana ministra Luxe - tedy omylem - o půdu předků, neměl by s tím v žádném případě oxidovat a korodovat v ctihodném a váženém sboru a čuchat k balíčkům jedna a dvě jako k plínce od mimina. Nemohu se zbavit dojmu, že kolega Makovec, opět se omlouvám Machovec (já těm, co mě zbavili imunity, nemohu přijít na jméno), si o kapitálovém trhu přečetl pouze Kapitál od Marxe, a to ještě v hebrejštině.

Divím se, že nenavrhuje zrušit daně z příjmu fyzických osob vůbec.

Navrhuji proto poděkovat panu předkladateli za kulturní vložku na téma Machovcovy směnky a dál tuto věc neprobírat.

Děkuji.

(Smích v sále, potlesk republikánských poslanců.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Krejsovi, uděluji slovo panu poslanci Františku Novákovi, připraví se pan poslanec Zajíc.

 

Poslanec František Novák: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já ve svém vystoupení nebudu zdaleka tak veselý jako pan kolega Krejsa. Neřeknu vám tolik čísel, jako vám včera sdělil pan kolega Machovec. Zato si dovolím trochu delší exkurs do historie, než měl včera kolega Tlustý.

Pokud projednáváme tento návrh, musíme se vrátit současně až do padesátých let. V těch letech totiž komunisté svým nátlakem vlastně skoro zlikvidovali českého sedláka. To, že zákon o půdě obnovil možnost hospodaření, bylo velice dobré, nicméně to přišlo po čtyřiceti letech, a to se na venkově vystřídaly dvě generace. Během těchto dvou generací se do značné míry ztratil vztah k zemědělství, vztah k majetku, a proto také v té době, kdy zákon o půdě vstoupil v platnost, nebylo tolik těch, kteří, tak jak jim to zákon umožňoval, se ujali přímo hospodaření se svým majetkem, příp. s majetkem těch, kteří ho nahospodařili v předcházejících generacích.

Proto logicky ten podíl byl zcela malý. Nicméně pak přišlo to, co velmi přesně popsal kolega Tlustý a já bych navázal na jeho projev v tom, co kolega Machovec nazval tzv. druhou transformací. Druhá transformace nastala po schválení transformačního zákona a v podstatě byla tunelováním zemědělských družstev. Často hovoříme o tunelování bank; řekněme si, že proces tunelování je ten proces, kdy jedna část vlastníků získá prospěch na druhé části vlastníků stejného subjektu. Tento proces proběhl v zemědělských družstvech.

Bohužel musím konstatovat, že proběhl za malé pozornosti Ministerstva zemědělství a malé pozornosti této sněmovny.

Myslím, že to co nám je teď předkládáno, má skutečně napomoci tomu, aby se obnovily vlastnické vztahy k zemědělskému majetku. Já tuto snahu předkladatele chápu. Nicméně je potřeba říci, kdo o tomto procesu rozhodne. Jestliže by o tomto procesu rozhodly oprávněné osoby, tak jak jim říká zákon 42/92, tak je to naprosto v pořádku. Jestliže ale se tady po nás chce, abychom zákonem umožnili, že o tomto procesu rozhodnou povinné osoby, tak je to podle mého názoru velmi špatně.

Tolik co se týká ekonomického dopadu. Co se týká dopadu, který je podle mě daleko podstatnější, je to dopad morální. Zákon č. 42/1992 Sb., ukládá povinným osobám, že se mají vyrovnat s osobami oprávněnými. Jestliže my schválíme to, co je nám předkládáno, tak řekneme tomuto národu, že se nevyplatí splácet dluhy, že se vyplatí lobovat tak dlouho, dokud se nenajde cesta, jak tyto dluhy neplatit. Myslím, že to je princip, jehož schválení si tento Parlament, pokud si chce zachovat svoji důvěryhodnost, v žádném případě nemůže dovolit.

Já to říkám proto, že v důvodové zprávě se objevilo - teď mám na mysli zdůvodnění vlády, nikoli důvodovou zprávu - takové znění, takový názor, že vypořádání provedené podobným způsobem chce předložit Parlamentu vláda. Já bych byl rád, aby vláda velmi zvážila, zda toto je právě ta cesta, jak se má českému zemědělství pomoci. Já se domnívám, že nikoli.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

(Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Novákovi. Uděluji slovo panu poslanci Zajícovi. Připraví se pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Petr Zajíc: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil ke sněmovnímu tisku 214, který předkládá skupina poslanců v čele s panem Machovcem. Tento zákon má v některých částech změnit a doplnit zákon č. 42/92 Sb., tzv. transformační zákon pro družstva a zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Podle shora uvedeného zákona mají být do r. 1999 vypořádány majetkové nároky oprávněných osob, vyplývající z transformace zemědělských družstev. Sedmiletá lhůta měla být dostatečná pro ekonomickou konsolidaci transformovaných subjektů. Skutečnost je však ve většině případů jiná, neboť tyto subjekty hospodařily za toto období převážně se ztrátou, a ke splácení majetkových podílů či vydávání naturálnímu oprávněným osobám nebo jejich dědicům zatím nepřistoupily.

Jak praxe ukazuje, je nejvyšší čas se tímto problémem vážně zabývat. Jednou z variant jsou podílnické listy, tak jak se navrhuje v tisku 214. V této souvislosti bude nutné návrh dále upřesnit a dopracovat, a proto navrhuji tento tisk propustit do druhého čtení a přikázat jej zemědělskému výboru k dopracování.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zajícovi. Uděluji slovo panu poslanci Kováčikovi. Připraví se pan poslanec Hofhanzl.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, vážená vládo... (Hluk v sále.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, hluk v těchto lavicích překročil únosnou mez, protože už přestávám slyšet mluvícího poslance. Prosím proto, abyste se bu" laskavě ztišili nebo opustili zasedací síň. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedo. Je to i pro mne signál, že bych mohl mluvit hlasitěji. Diskuse, která okolo návrhu novely transformačního zákona tady probíhá, je - řečeno stylem pana kolegy Hofhanzla - o koncepci. Nebo spíš o nekoncepci. Je o tom, zdali se rozhodneme ztransformovat, dát přednost urovnání vlastnických vztahů za každou cenu, nebo o tom, zdali tyto věci budeme brát s mírou a s objektivitou vzhledem k potřebám této země.

V poslední době i v souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu jsme v této síni slyšeli mnohá fakta o stavu našeho zemědělství. O tom, že toto odvětví národního hospodářství je v krizi, která je nejen důsledkem oné bezkoncepčnosti, je důsledkem i celé polistopadové zemědělské politiky, která se může zdát, že je až likvidační.

Slyšel jsem to, a to velmi hlasitě i na úterní demonstraci zemědělců na Staroměstském náměstí, kterou jsem jako jediný z vás, vážení kolegové a kolegyně, svou osobní účastí podpořil a o jejímž průběhu mám tedy, troufám si říci, zcela reálné informace. Zemědělci, a to bez rozdílu způsobu, jímž zemědělskou výrobu provozují, tedy i soukromí, i družstevní, i akcioví, ale i podnikatelé na majetku bývalých státních statků, se sešli, aby společně - a toto slovo podtrhuji - volali o pomoc, aby upozornili, že i oni jsou občany České republiky, aby vyjádřili hlasitý nesouhlas se zemědělskou politikou české vlády, která je odsuzuje do nerovnoprávného postavení s ostatními podnikateli, která spolu s tímto Parlamentem dosud nevytvořila potřebnou koncepci, potřebné podmínky pro perspektivu v hospodaření a pro účinnou ochranu domácího trhu, domácího výrobce a domácího zpracovatele před vysokými a v zemích původu bohatě dotovanými dovozy potravin, před dotacemi, které jsou několikanásobně vyšší než u nás.

Účastníci demonstrace se velmi kriticky vyjadřovali také k výši a způsobu dotování našeho zemědělství. To subjektům podnikajících v prvovýrobě, ale i zpracovatelům nejen neumožňuje efektivně konkurovat zahraničí, ale také vede k likvidaci jednotlivých výrob. Tak, jak je teď ve smrtelném ohrožení chov masných plemen skotu v podhorských a horských oblastech, tedy odvětví, kam již bylo investováno mnoho finančních prostředků, jsou nebo velmi brzo budou ohroženi i výrobci mléka, brambor, zeleniny, ovoce a mnoha dalších komodit.

Tito výrobci a zpracovatelé i vám, vážení kolegové, vážené kolegyně, posílají na ukázku zde tento brambor jako symbol toho, že nezmění-li se vládní politika v zemědělství, mohla by to být jedna z posledních hlíz vyprodukovaných u nás pro obchodní účely. (Řečník ukazuje brambor sněmovně. Poslanec Uhde přichází k řečnickému pultu a prohlíží si hlízu.) Přicházejí v době, kdy se mnozí zaklínají nutností přípravy na vstup do Evropské unie. V době, kdy se ale titíž tak vehementně brání přijetí koncepce agrární politiky, která samozřejmě musela reagovat na předvstupní přípravu, v době, kdy také, nebo možná právě proto musíme výrobu udržet nebo i zvýšit vzhledem k budoucímu stanovování kvót, chceme-li ovšem skutečně do Unie se zemědělstvím ve významnější podobě.

Navíc, nacházíme se v situaci, která nám některým může připadat jako poslední zatroubení ke zteči na likvidaci zemědělských družstev nebo alespoň jejich převážné většiny.

Zde si dovolím pro ty z vás, kteří nejste plně v obraze, poznamenat, že podle zelené zprávy za rok 1996 obhospodařují zemědělská družstva zdaleka největší podíl zemědělské půdy - celých 43,2 z celkové výměry. Tomu odpovídá, nebo někdy i toto přesahuje, i podíl na výrobě potravin a surovin. Některé jiné údaje z této zprávy nebo způsob jejich podání nás mají přesvědčit o tom, že družstva nejsou perspektivní formou podnikání v zemědělství, že je potřeba je už konečně zlikvidovat, neboť jsou nejhůře hospodařící ze všech.

Dnes již evergreenem v této účelové argumentaci je tvrzení, že je tomu tak i přesto, že družstva jsou nejvíce ze všech forem hospodaření dotována. Ano, absolutní číslo z celkového počtu dotací nebo objemu dotací skutečně je vzhledem ke zdaleka nejvyššímu podílu na výrobě největší, ale vztáhneme-li toto číslo na nějakou srovnatelnou bázi, ať již procentní vyjádření nebo podíl na obhospodařovaný hektar, výsledný a určitě objektivní ukazatel, tak poskytuje zcela jiný údaj než se nám transformační fundamentalisté snaží podsunout.

Při podílu 43,2 % z celkového koláče obhospodařované půdy se s dotací na družstva dostává pouze 29,5 % z přidělených a 31,5 % z vyplacených dotací. Pro srovnání: u soukromě hospodařících rolníků, kteří obhospodařují zhruba 22 % půdy, činí podíl dotací z celku přidělených více jak 25 % a z vyplacených téměř 26 %. Vztáhneme-li tyto údaje na jednotku obhospodařované půdy, např. na 1000 ha, pak družstvu je na tuto plochu přiděleno 1 573 a vyplaceno 582 Kč a soukromě hospodařícímu rolníkovi na tutéž plochu přiděleno 2 612 a vyplaceno 928 Kč.

Ne, nebojte se, nebudu vás dále vyčerpávat čísly, ostatně každý, kdo má zájem, má možnost si je celkem jednoduchými počty z tabulek v zelené zprávě vytěžit.

Chtěl jsem jen ukázat, že skutečná míra dotací jdoucích do družstev je ve srovnání s ostatními formami podnikání zdaleka nejmenší, chtěl jsem jen ukázat, že při rozhodování o novele transformačního zákona bychom měli brát v úvahu skutečný stav, skutečná fakta, nikoli údaje, jejichž vypovídací hodnota je, mírně řečeno, pochybná.

Ti z nás, kteří si dávají tu práci a navštěvují venkov, navštěvují podniky zemědělské prvovýroby, znají skutečnou míru věci, vědí, že likvidací družstev, z nichž převážná většina i přes 7 let trvající likvidační tlak odolala, patří do perspektivních podniků, vědí, že družstva jsou klíčovými producenty potravin, vědí, že ale tomu tak nemusí být, pokud se v nejbližší době neskončí s nejistotou. A tak by se nám mohlo stát, že sice budeme mít všechno srovnáno po stránce vlastnických vztahů, ale co se výroby týče, co se hranice při vstupu do unie týče, nebudeme mít nabídnout co jiného než právě jenom našeho spotřebitele, který si koupí zahraniční potraviny.

Rád bych vás, vážené kolegyně a kolegové, v této souvislosti poprosil, abyste podpořili navrženou novelu a umožnili její projití do druhého čtení.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Kováčikovi, uděluji slovo panu poslanci Hofhanzlovi, připraví se pan poslanec Palas.

 

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedo, ctěné dámy, vážení pánové, nebudu troubit, jak tu vyzýval kolega Kováčik, je odtroubeno. Je ostatně i po jelení říji.

Chci promluvit o tom, že sklízíme pouze plody své vlastní minulosti. Sklízíme plody i těch minulých 50 let i dnešních 8 let, někteří jsme byli účastni v této sněmovně celých 8 let. Sklízíme plody toho, že v této zemi bylo přes 40 let neprávní prostředí. Po roce 1989 jsme, tak jak jsme byli zatíženi svou minulostí, nenastavili zákony tak, aby tyto zákony byly vymahatelné, stály na pravdě, a sami jsme neměli vůli vymáhat platnost zákonů.

To, co se odehrálo v zemědělství, je především důsledkem toho, že základní zemědělský zákon o půdě byl postaven na principu, že povinná osoba se dohodne a vyrovná s osobou oprávněnou. Byla to kulatá krychle, kdy ten, kdo drží majetek, se ho dobrovolně zřekne a vydá ho původnímu vlastníkovi. Svět je o něčem jiném. Toto se možná děje v pohádkách, ale v reálném světě to neplatí. Stát, který chce stát na pevných základech a chce trvat, který chce jít k prosperitě, jehož hospodářská odvětví chtějí fungovat, musí své zákony dokázat stavět na jasném právním základě a musí je sám jasně a tvrdě vymáhat. To, co se zde dělo a děje 8 roků, bylo, že vláda, která nastoupila k moci po roce 1989, byla vládou polovičatou. Tato vláda nedělala důsledné zákony a důsledně netrvala na jejich vymáhání. Mohu vám říci, že ve středu při rozpočtu, když jsme byli trháni z této strany sněmovny, jak tato vláda je vládou zlodějů, bohužel, částečně měla opozice pravdu. A jestliže mě něco mrzelo, tak mě mrzelo to, že i v této sněmovně byli lidé, kteří trvali a snažili se, aby zákony platily a aby zákony byly důsledně vymahatelné.

Chci říci, nyní poslanec Machovec navrhuje zákon, který je, podle mého mínění, jasnou legalizací krádeže, jak to tu řekl kolega Novák, zatím jsme nedělali zákony, které by legalizovaly krádež.

Mluvím teď k opozici. Samozřejmě, že vaše doba, kdy nastoupíte k moci, přijde. Vy tuto moc převezmete. Jestliže budete podávat takovéto zákony, bůh opatruj tuto zemi.

Chci říci, že tak, jak řekl zase kolega Novák, schválí-li naše sněmovna takovýto zákon, jsme spoluvinni. Navrhuji stejně jako kolega Tyl po obecné rozpravě návrh zákona zamítnout.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. S faktickou připomínkou se přihlásil pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Děkuji za slovo, pane předsedo. Rád bych vaším prostřednictvím zástupci pravé frakce v ODA - zvané TALIBAN - připomněl jednu věc: že jsme to nebyli my, kdo zákonem 92 o velké privatizaci postavil všechna privatizační rozhodnutí mimo soudní přezkum. Jestliže je tedy řeč o právním státě, měl by se pan poslanec zamyslet nad tím, kdo tuto absurditu v evropském měřítku vymyslel a prosadil.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Palas, připraví se pan poslanec Skopal.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já reagoval na předloženou novelu transformačního zákona. Domnívám se, že politika každé vlády musí vycházet z jejích strategických cílů, ale ve vztahu k zemědělství by měly tyto cíle brát v úvahu určitou specifičnost odvětví. Zemědělství má svá specifika. Je to především dlouhodobá obrátkovost kapitálu, sezonnost výroby, rozdílné klimatické a půdní podmínky. Myslím si, že k zemědělství se vláda musí chovat jinak než k jiným odvětvím.

Naše zemědělství se v dávné historii dostalo do několika otřesů. Chci tím říci, že nezaznamenalo takovou kontinuitu vývoje jako zemědělství v Anglii a ve Spojených státech. Naše zemědělství postihla první pozemková reforma, druhá pozemková reforma. Pan poslanec Novák zde hovořil o 50. letech. Musím říci, že naše zemědělství postihla i 90. léta. Tato období byla charakteristická tím, že vždy došlo k úbytku kapitálu z vesnice a ze zemědělství a vždy toto období vrhlo zemědělství zpět. Bylo naprosto jedno, kdo tento proces způsobil a kdo ho inicioval. Je naprosto jedno, jestli to byla v 50. letech KSČ, nebo jestli to byli lidé v 90. letech - tři "T" - z nichž dva teď sedí v těchto lavicích. Efekt byl vždy stejný. Jednalo se o zadluženost zemědělství a byl to silný úbytek kapitálu z vesnice.

Poslanec Tlustý zde včera řekl, co bylo cílem transformačního zákona. Že to bylo především to, aby zemědělci mohli mít možnost samostatně hospodařit nebo aby se přihlásili k transformaci a nechali své majetky v zemědělských družstvech. Já tento názor respektuji, ale musím říci, že transformační zákon - jak byl formulován jeho autory - byl naprosto chybný, protože měl i jiné efekty, které poškodily naše zemědělství. Především šlo o už vzpomenutý úbytek kapitálu z vesnice. Jistě všichni víme, že úbytek kapitálu z vesnice a zemědělství, které má poměrně nízkou míru rentability - kolem 5 % v dobrých podmínkách, víme, že v posledních letech rentabilita byla nulová - se bude vracet zpět do zemědělství dlouhá desetiletí. Dále pak to bylo silné vnitřní zadlužení zemědělských družstev. Tento zákon, jak byl původně navržen a realizován, uvázal zemědělským družstvům obrovský balvan zátěže na nohu, se kterým družstva nejsou schopna se normální cestou při běžném hospodaření v těchto ekonomických podmínkách vyrovnat.

Chtěl bych říci, co bylo hlavním důvodem k podání novely transformačního zákona. Smyslem této novely je, aby se zemědělská družstva postupně dostala z tohoto zadlužení. To za prvé. Za druhé - aby majetek zemědělských družstev, vůbec zemědělský majetek, zůstal fyzicky na vesnici, aby se nestal předmětem výprodeje, aby se nestaly ze zemědělského majetku, z kapitálu, který vesnice má, peníze.

Myslím, že žádný z nás nechce, aby zemědělství a vesnice chudly. Ale na základě původního transformačního zákona se tak může stát. K vypořádání, ke kterému má dojít za dva roky podle původního zákona, je obrovskou...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, prosím tentokrát levé křídlo sněmovny, aby bu" diskutovalo v kuloárech, nebo aby nediskutovalo vůbec. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Děkuji. Řekl jsem, že vypořádání majetkových podílů je obrovskou časovanou bombou. Jestliže nepomůže sněmovna této hrozbě, pak se může rozsypat páteř našeho zemědělství, kterou bezesporu družstva jsou. Proto vás žádám, kolegyně a kolegové, abyste svědomitě posoudili to, co české zemědělství může potkat, co ho čeká, a abyste propustili tento zákon do druhého čtení.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Palasovi. Slovo má pan poslanec Skopal, připraví se pan poslanec Tyl.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych - ač nerad - zareagoval na polopravdy, které zde zazněly od pánů poslanců Tlustého, Nováka či Hofhanzla.

Chci zde zcela jasně říci, že zemědělská družstva mají zájem a chtějí vyrovnat závazky, které vyplývají z transformačního zákona. Je pouze chyba vlády, že nevytvořila ekonomické prostředí tak, aby došlo k tomu, co bylo v rámci slibu v této době, že dojde k míře rentability a ve skutečnosti tato míra rentability je nulová či záporná. Vždyť vlastně zemědělství je jedno z mála odvětví, které je neustále ve ztrátě a neustále se mu snažíme zhoršovat podmínky.

Tento zákon se snaží najít to nejlepší řešení, abychom umožnili družstvům hospodařit a vyrovnali závazky, které tato družstva mají vůči těm, kteří mají nároky. Myslím, že potřeba zákona jasně vyplývá i z toho, že ministerstvo zemědělství předložilo vládě svůj vlastní návrh, který - i když nebyl přijat, jak bylo v důvodové zprávě uvedeno - má snahu tuto problematiku řešit. Nebylo by určitě správné, aby tato novelizace skončila jako jiné zákony či novelizace neschválením či nepropuštěním do druhého čtení jen proto, že to předložili opoziční poslanci.

Chtěl bych zareagovat na to, co zde řekl pan poslanec Novák - mrzí mne, že zde zrovna není - že tunelování je zapříčiněno spíše špatnou legislativou v garanci ministerstva financí či ministerstva spravedlnosti.

Nad tímto problémem by se měla spíše zamyslet vláda. Tento problém je spíše více viditelný v jiných odvětvích než v zemědělství, ať je to průmysl nebo bankovnictví.

Většina věcí již zde byla řečena panem poslancem Kováčikem a panem poslancem Palasem. O to je to pro mne jednodušší. Chtěl bych jen připomenout, že zemědělství má nejvyšší nárůst produktivity práce a jedny z nejnižších mezd. Nese vlastně transformační tíhu a nepřipusťme to, co započal pan ministr Kubát svou špatnou prací a přístupem k zemědělství. Za tuto dobu se jemu a dalším podařilo zlikvidovat výrobu květin, daří se úspěšně likvidovat ovocnářství a zelinářství. Myslím si, že pokud takto budeme postupovat dále, zemědělství před vstupem do Evropské unie bude značně zeslabeno.

Chci vás proto požádat, abyste tento zákon propustili do druhého čtení vzhledem k tomu, že je třeba, aby došlo opravdu k dobrému a správnému vypořádání transformačních podílů a nároků a aby zemědělská družstva měla takové podmínky, které by umožnily zemědělcům hospodařit.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Skopalovi. Uděluji slovo panu poslanci Tylovi, připraví se pan poslanec Češka, který je posledním písemně přihlášeným do rozpravy.

 

Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se jen zmínil o věcech, které nebyly zmíněny v této diskusi. Především chci říci, že se jakoby opakuje scénář z jiných ekonomických transformačních diskusí, který říká, že zákon o půdě a zákon transformační, jichž jsem byl ideovým tvůrcem, je špatný, ale nenavrhuje (a tehdy ani dodnes nenavrhl) jak jinak by to mohlo být než tak, že se to mělo nechat tak jak to bylo za komunistů. To se stále a znovu opakuje, a tudíž racionálně vzato není s čím polemizovat. Není tady jiný protinávrh než "nechte to v socialistických rukou".

Když pomineme to, že to tak není a už nebude, tak zde vlastně máme návrh, jak se vrátit k oddlužení zemědělských družstev. Je pozitivním posunem i u našich opozičních kolegů, že uznávají závazky, které podniky mají. Oni to dlouho neuznávali. Nyní i předložením tohoto návrhu jsou závazky a pohledávky z transformace uznány. Teď jde o to, jak je realizovat. Říkají - znovu odložme o deset let splácení a řekněme si, co to ekonomicky přesně znamená. Odklad o sedm let znamenal stoprocentní, tedy na polovinu, staženou hodnotu už dnes. Čili zatímco tehdy to bylo 100 %, dnes je to 50 %. To je realita. Kdyby se to odložilo o dalších deset let a inflace byla taková jakou předpokládá vláda, tak je to na 26 % hodnoty tehdejších legitimních nároků. Jak vám by se líbilo, kdyby vám někdo nabídl, že vám odloží váš legitimní nárok a pak vám dá 25 % ? To není řešení.

Zaráží mě, jak opozice vytrvale přichází s naprosto nestandardními řešeními, když tady zvedá ruce pro obchodní zákoník, pro naprosto standardní řešení. Kdo má pohledávku, je věřitelem. Věřitel se chová podle zákona o konkursu a vyrovnání a podle toho, jak se chová normální věřitel.

Instrumentárium na to zde přece je. Řešení, které se hledá mimo toto instrumentárium, je stále více a více řešením přechodovým, řešením, které si dnes už opravdu nepřeje nikdo, kdo chce budovat ekonomiku podle standardních kritérií.

Zkusme to pojednat jako řádnou pohledávku, která má své oprávnění. Zkusme navrhnout to, aby ta pohledávka byla alespoň valorizována časem, kdy není plněna a dohodneme se na tom, jak má být vyrovnána. Argument, který říká, že nemůže být vyrovnána, protože tam prostředky nejsou, tady přece uplatnily jiné subjekty, a my jsme je odsoudili za to, že neplní své závazky. Opakuji, že ten závazek je legitimní. Ten majetek tam byl v době, kdy se závazek přebíral a dnes tam není.

Vy říkáte - vláda zavinila, že tam ten majetek není. To je neporozumění toho, jak se chovají jednotlivé skupiny subjektů v zemědělství. Je tady skupina subjektů, která žádné takové závazky nemá a není v mínusu hospodaření ani v r. 1994, ani v r. 1995, ani v r. 1996. Není pravda, že celé zemědělství. Někdo tady říkal, že družstva stále ještě obhospodařují 44 % půdy. Je třeba ovšem doplnit, že obhospodařovala 68 %, že za 5 let ten pád je takový, jaký je, že to je ten strukturální posun a že je nahradilo těch 25 %, které žádnou takovouto podporu nežádají. To je třeba otevřeně říci. Je třeba říci, že jsou tady skupiny, které hospodaří racionálně, a ty jsou poškozeny tím, že jim nejsou vydávány transformační nároky.

Nemohu než se připojit k návrhu zpravodaje i k návrhu jiných poslanců, aby tato předloha byla v prvním čtení zamítnuta a abychom hledali standardní cestu, jak tuto záležitost vyřešit.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Tylovi. Jeho vystoupení vyvolalo téměř lavinu přihlášených k faktické poznámce. Dám ovšem přednost nejdříve předsedovi klubu, panu poslanci Filipovi. Pak jsou k faktické poznámce přihlášeni poslanci Skopal a Ransdorf.

***