Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, počátkem září jsem vás, pane doktore, požádal o ekonomické vyjádření nákladů vstupu České republiky do NATO - krátce a jasně řečeno, co to bude stát. Další varianty bezpečnosti České republiky v odpovědi nepřipouštíte, např. partnerství pro mír v rámci Helsink, neutralitu, vstup do politické složky NATO atd. Dneska už zahajujeme tzv. přibližovací manévr k NATO a nevíme, co to bude stát. Tedy doslova kupujeme zajíce v pytli.V této souvislosti se obracím na vás, pane ministře, se třemi otázkami.
Za prvé. V roce 2000 bude podle vás vynakládat Česká republika na vojenské výdaje 2 % hrubého domácího produktu, tj. plus mínus 30 mld. Kč. Výdaje určené pro NATO jsou v této částce obsaženy, nebo budou také ještě mimo?
Druhá otázka: V odpovědi se také píše, že každoroční příspěvky nejsou jen věcí Ministerstva obrany. Je-li tomu tak, kterých dalších resortů se to týká a v jaké výši?
A konečně otázka třetí: Odborníci z vašeho ministerstva zpracovávali srovnávací studie, jak drahé nebo levné jsou další varianty, o kterých jsem se zmiňoval. Jde mi o to, aby toto srovnání lépe vyniklo, potřeboval bych ho znát přibližně v procentech, kdy vstup do NATO je 100 %. A prosil bych v této otázce o určitý kvalifikovaný odhad.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji, slovo má pan ministr obrany Miloslav Výborný.Ráda bych požádala pana poslance Sládka, aby svým mobilním telefonem hovořil poněkud tišeji.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný:
Marné. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, rád odpovím na tuto interpelaci. Rád bych se s panem poslancem domluvil o jedné věci, protože ve třetí části interpelace žádal o procentní kvalifikovaný odhad. To snad by bylo lépe učinit skutečně písemnou formou a po kvalifikovaném rozboru problematiky a nikoli bezprostředně poté, co jsem tuto otázku vyslechl. Říkat nějaké kvalifikované odhady na mikrofon, nemyslím že by bylo korektní. Myslím naopak, že korektní je v těchto záležitostech opravdu - myslím, že jste to říkal - nalít čistého vína.Zmínil jste, pane poslanče, také - byť v úvodu interpelace - různé jiné projekty, jak zabezpečit samostatnost, suverenitu, obranyschopnost státu. Zmínil jste Partnerství pro mír, neutralitu. K tomu bych rád řekl, že Česká republika se samozřejmě velmi intenzívně zapojuje do programu Partnerství pro mír, protože považuje tento program za jednu ze struktur, které jsou schopny spoluvytvářet bezpečnost Evropy, bezpečnost světa. Jde o strukturu živou, zdravou, ale nikoli jedinou. Nejde o strukturu, která by nahradila struktury jiné.
Pakliže jste se zmínil o neutralitě, to by bylo na zcela samostatnou a velmi dlouhou diskusi. Obecně jsem přesvědčen, že neutralita, která není spojena s masivními výdaji na obranu - mnohem masivnější, než jsou výdaje ve státech, které spoléhají spíše na koaliční spojenectví - je fikcí, která se hroutí v okamžiku, kdy bezpečnost v okolí se mění a kdy zájmy silnějších protivníků převažují nad jakýmikoliv dohodami neutralitu zabezpečujícími. Jistě byste vy sám, pane poslanče, nalezl mnoho dokladů a příkladů zhroucení neutrality, resp. zhroucení pocitu, že neutralita zabezpečuje bezpečnost státu, v mnoha zemích Evropy v tomto století.
Ke konkrétním otázkám, jak kalkulovat výdaje na členství České republiky v Severoatlantické alianci. Je nutno říci, že přístup české zahraniční politiky ke kalkulaci nákladů je založen na předpokládaném harmonogramu o rozšíření Aliance a na tom, že se Česká republika stane plnoprávným členem NATO, tj. zemí, na kterou se budou vztahovat závazky vyplývající z Washingtonské smlouvy a z dalších právních aktů Aliance.
Česká republika po svém vstupu převezme všechny povinnosti vyplývající z členství, včetně účasti v integrované vojenské struktuře NATO. Na území České republiky nebudou trvale rozmisťovány žádné spojenecké bojové jednotky ani jaderné zbraně. Předpokládáme, že plné členství může získat Česká republika v dubnu 1999.
Předpokládáme, že financování rozpočtu NATO začne tedy být pro Českou republiku aktuální počínaje rokem 2000, tj. od ledna 2000. S ohledem na to můžeme rozdělit kalkulaci nákladů na dvě samostatná období. Na období do roku 2000 a na období řekněme od roku 2002 do roku 2004.
Vždy musíme vyjít z toho, že ve všech úvahách o nákladech spojených s členstvím v NATO musíme důsledně oddělovat náklady přímé a náklady nepřímé. Ony přímé náklady bezprostředně souvisejí se získáním a udržením členství v organizaci, kdežto nepřímé náklady jsou takové náklady, takové výdaje, které by vznikly, i kdybychom nebyli členy Aliance.
Jako příklad uvedu otázku nákupu letounů - ať už podzvukových nebo supersonických. Je to nepochybně záležitost finančně náročná, je to věc, která nás přibližuje k členství k Alianci, ale tyto náklady bychom museli vynaložit, i kdybychom nebyli členem žádné koalice, žádné Severoatlantické aliance. Nemají tedy bezprostřední přímou vazbu na toto členství. To za prvé.
Za druhé - nejen já jsem velmi silně přesvědčen, že kdyby nebylo tohoto členství, všechny tyto nepřímé náklady by byly násobně, ne-li řádově vyšší, měla-li by mít Armáda České republiky a obranyschopnost tohoto státu vůbec nějaký smysl.
Nyní k přímým nákladům. Struktura musí být opravdu rozdělena na období let 1997 - 2000 a v tomto období nutno vynaložit náklady na vybudování a provoz mise České republiky při NATO, náklady na realizaci 31 cílů interoperability v rámci druhého cyklu plánování a hodnocení a příspěvky do společných rozpočtů NATO. Ty ovšem jsou aktuální později.
K tomu prvému - vybudování a provoz mise. Tento problém je v principu v kompetenci ministra zahraničních věcí. Vláda 16. července t. r. projednala příslušný materiál. Ministerstvo obrany bude naplňovat vojenskou část tohoto zastoupení včetně míst poradců ministerstva obrany pracujících v civilní části mise. V prvním období od ledna 1998 do roku 2000 se počítá s tím, že ve vojenské části mise bude pracovat 14 pracovníků resortu - 11 důstojníků, 2 praporčíci, 1 civilní pracovník.
Další organizační strukturou, kterou bude ministerstvo obrany naplňovat k 1. lednu 1998, je národní zastoupení v SHAPE, což je vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě. Po přechodnou dobu přibližování, kdy nebudeme plnoprávným členem Aliance, půjde zřejmě o formu kontaktního týmu. Předpokládáme zde zastoupení šesti důstojníků.
Mimo tyto struktury lze předpokládat, že nám budou zpřístupněny nejen některé organizační struktury NATO, místa velitelství v Bruselu, v mezinárodním štábu, mezinárodním vojenském štábu, v jednotlivých výborech, ve vojenských strukturách SHAPE a dalších regionálních velitelstvích. Počet není upřesněn. Bude muset být upřesňován. Můžeme také říci, že v období plného členství dojde zcela určitě k postupnému nárůstu reprezentace České republiky v rozličných strukturách NATO, a to tak, že náklady na vyslání těchto důstojníků, generálů a dalších pracovníků i vojáků resortu, budou ve většině případů hrazeny z rozpočtu České republiky. Celkový předpokládaný počet v konečné fázi se odhaduje na 200 - 300 osob.
Z toho lze vyvodit poměrně přesnou částku, kolik tato reprezentace bude představovat finančně. Dnešní výdaje na pobyt jednoho důstojníka Armády České republiky představují ročně asi 5 mil. korun, u praporčíka je to ročně asi 4 mil. korun. Jakmile by došlo k úplnému obsazení vojenské části stálého zastoupení České republiky při NATO, národního zastoupení v SHAPE, byly by tyto náklady asi 100 mil. korun ročně.
Samozřejmě k tomu bude nutno přičíst v tuto chvíli opravdu neznámé náklady na pracovníky, kterým bude umožněno pracovat ve strukturách NATO podle rozhodnutí NCI (?) z 23. září tohoto roku. To je první část.
Druhá část, která se týká dosažení minimálního stupně interoperability s ozbrojenými silami států NATO, což je jeden ze základních předpokladů pro pozvání České republiky k plnému členství, tam musíme říci, že všechny země, které usilují o členství, ať už ony tři, které byly přizvány k rozhovorům, nebo i další země, považují tuto otázku interoperability právem za klíčovou a věnují této otázce velkou pozornost. I my jí věnujeme velmi značnou pozornost.
V prvním cyklu procesu plánování a hodnocení jsme se rozhodli naplnit 12 cílů interoperability. Rád bych je vyjmenoval, ale možná k tomu bude čas při nějaké jiné interpelaci.
7. března t.r. se v Praze uskutečnilo jednání ke druhému cyklu a v závěru jsme projednali dalších 31 cílů interoperability, které byly navrhovány pro naše přijetí. Detailněji jsme je specifikovali, detailněji jsme je termínovali a já jsem na základě tohoto společného jednání našeho resortu rozhodl 21. března t.r. o předurčení dalších jednotek jednak Armády ČR, jednak hlavního úřadu Civilní ochrany pro účast v procesu Partnerství pro mír pro rok 1997-99 v počtu 1 brigáda, 1 letecká základna, 1 letka, 1 záchranná jednotka civilní ochrany v síle záchranného střediska, 1 základna humanitární pomoci. Tyto síly jsou v rámci programu PfP, o němž jste se také zmínil, připravovány tak, aby byly schopny splnit 31 cílů interoperability v požadovaných termínech a kvalitě a aby byly současně schopny vytvářet základní modulové prvky pro vstup ČR do NATO v roce 1999, plnit závazky, které v té chvíli budeme mít.
I těch 31 cílů interoperability bych mohl vyjmenovat. Není na nich nic tajného, rád vám, pane poslanče, všechny zašlu. Chtěl jsem jen zdůraznit, že to je věc velmi klíčová, která si samozřejmě vyžádá finanční prostředky. Vy jste chtěl vědět přesná čísla. V návrhu státního rozpočtu pro rok 1998 předpokládáme pro investiční výdaje na plnění cílů interoperability 1 483 734 000 Kč, na neinvestiční výdaje 439 200 000 Kč. Chci zdůraznit, že i tyto náklady bychom právem mohli zčásti považovat nikoli za bezprostřední náklady spojené s naším úsilím o členství v NATO, protože to jsou náklady, které vylepšují kvalitu naší armády, kvalitu jednotek naší civilní ochrany, aby nevznikl pocit, že tato částka je tou částkou, kterou nás stojí členství v NATO, kterou bychom nemuseli vynaložit, kdyby tady nebylo toto politické usilování vlády, a nejen vlády této republiky.
Pokud jde o třetí část, zcela otevřeně je třeba říci, že dnes nejsou k dispozici závazné a pevné údaje, které by mohly být brány za oficiální kalkulace Severoatlantické aliance, pokud jde o příspěvky do společných fondů. Samozřejmě, tyto příspěvky budou aktuální po přijetí České republiky do aliance, to je nejdříve v roce 2000.
Tyto příspěvky je nutné rozdělit na tři části - do civilního rozpočtu aliance, do vojenského rozpočtu aliance a do infrastrukturního rozpočtu aliance.
Z infrastrukturního rozpočtu se financují společné projekty budování a ty směry jsou obousměrné, čili jednotlivé členské státy čerpají z tohoto rozpočtu.
My můžeme říci, že v okamžiku stanovení těchto podílů bude naprosto nezbytné pamatovat na tyto částky také v návrhu státního rozpočtu, a to nejen v kapitole Ministerstva obrany, ale také v kapitole Ministerstva zahraničních věcí. Já tím vlastně odpovídám na vaši druhou otázku, kterých jiných kapitol se bude tato záležitost týkat, protože jak financování civilního zastoupení v NATO, tak financování civilního rozpočtu NATO nebude a jistě nikdy nemůže být záležitostí resortu Ministerstva obrany, neboť je to záležitost zahraniční politiky státu.
Ano, pane poslanče, máte pravdu, vláda této republiky přijala usnesení, kterým hodlá navyšovat vojenský rozpočet v příštích letech do roku 2000 tak, že by činil 2 % hrubého domácího produktu, což mimochodem není žádná závratná částka. Ještě v roce 1994 představoval rozpočet Ministerstva obrany 2,5 % hrubého domácího produktu a v mnoha zemích Evropy představuje tuto i vyšší (pravda, někde i nižší) částku, pohybující se kolem 2 % hrubého domácího produktu. V této sumě bude muset být počítáno s náklady, které budou spojeny s dosažením členství v alianci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji panu ministrovi Výbornému a ptám se pana poslance Štraita, zda si přeje přednést doplňující otázku, na což má právo, i když uplynul čas pro položení ústních interpelací.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Ano, já vnímám, že čas už pokročil. Já rád slyším - jestli jsem slyšel dobře - že na území republiky nebudou rozmístěny cizí jednotky ani atomové zbraně. Lituji ale, že o členství v NATO nebudou rozhodovat občané v referendu. To už tady zaznělo několikrát.Uvítám, že dostanu konkrétnější údaje písemně. Mám na mysli nějakou porovnávací studii nákladů na jednotlivé formy obrany, ať už koaliční nebo individuální.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má pan ministr obrany Miloslav Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný:
Pane poslanče, jistě jste neslyšel dnes poprvé, že aliance nemá žádný důvod ani žádný plán rozmísťovat jaderné zbraně na území nových členů. To je sdělení staré několik let a mnohokráte opakované.V otázce referenda nemá smyslu v tuto chvíli rozvíjet debatu. Myslím, že tady by si to zasloužilo velmi silné argumenty na obou stranách. Vy byste na ně neměl v doplňující otázce čas. Já bych teď mohl přednést mnoho argumentů, z nichž ten nejzákladnější byl zřejmě byl v přečtení Severoatlantické smlouvy. Možná by někdy stálo za to vzít si tuto smlouvu před sebe a přečíst ji na mikrofon. Myslím, že není příliš známá. Není mnoha lidem známo, jak často se odvolává na OSN, na Radu bezpečnosti, na zachování míru a demokratických zásad ve všech členských zemích atd. To jistě někdy učiníme.
Pokud jde o písemnou odpověď, domluvme se, že ji dostanete. Já jsem však v první části rozuměl té otázce trochu jinak. Teď vidím, že chcete jakousi prognostickou studii, kolik stojí neutralita, kolik stojí koaliční spojenectví. To budeme také asi muset vzít v potaz vzhledem k vaší osobnosti, koaliční spojenectví s kým? Možná i s pohledem do historie, kolik nás stálo koaliční spojenectví s kým. To bude složitá studie, možná bude trochu i politická. Já bych řekl, že koaliční spojenectví s předchozími koaličními spojenci nás stálo velmi mnoho.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji panu ministrovi. Vzhledem k tomu, že uplynulo 18.30 hodin, konstatuji, že jsme ukončili tento bod.Dámy a pánové, v tuto chvíli přerušuji jednání do zítřka 9.00 hodin, kdy budeme pokračovat, jak jsem již uvedla, bodem 25 schváleného pořadu schůze, to je novelou zákona o ústavním soudu.
(Schůze byla přerušena v 18.39 hodin.)
***