Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Nyní dávám slovo panu poslanci Václavu Frankovi, který byl vylosován na 15. místě k přednesení ústní interpelace na ministra financí Ivana Pilipa ve věci problematiky výběru daní ze strany finančních úřadů.
Poslanec Václav Frank:
Paní místopředsedkyně, pánové ministři, kolegyně a kolegové, doufám, že mi neuděláte to, abych mluvil do éteru, když před malou chvílí zde pan ministr byl. Dovolím si na něj počkat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Prosím, aby pan ministr financí Ivan Pilip byl upozorněn, že na něj má být přednesena ústní interpelace, aby se dostavil do jednacího sálu. Ještě jednou prosím pracovníky kanceláře Poslanecké sněmovny, aby upozornili pana ministra Pilipa, pokud je přítomen v Poslanecké sněmovně, aby se dostavil do jednacího sálu k vyslechnutí ústní interpelace a k odpovědi na ni.Pan ministr se dostavil do sálu, můžete přednést svou ústní interpelaci.
Poslanec Václav Frank:
Pane ministře, já vás mezi nás vítám v dobrém.Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, ve své interpelaci se obracím na pana ministra financí Ing. Ivana Pilipa ve věci, se kterou jsem se setkal na několika menších obecních úřadech zejména těch obcí, kde byl v posledních letech zaznamenán rozvoj chalupaření.
Jde o problematiku správného placení daně z nemovitostí. Vybírání a spravování daně provádějí místně příslušné finanční úřady, které nejsou oprávněny sdělit obecnímu úřadu skutečnost, jakou daň a v jaké výši občan platí. Mám tím na mysli, zda jako chalupář nebo jako občan, který je v obci trvale hlášen k pobytu. Asi je nám oběma velice dobře známo, že rozdíl mezi daní z nemovitostí u chalupářů a občanů trvale hlášených je podstatný.
Říkám to i proto, že vyplňování daňových přiznání si občané a tedy i chalupáři prováděli sami, což samo o sobě není v rozporu se zákonem. V těchto přiznáních však neuvedli, že užívané objekty slouží k rekreaci a odpočinku, ale podali mnohdy tato přiznání jako občané hlášení k trvalému pobytu. Obecní úřady nehodlají zatím použít vyšších koeficientů, neboť by byli poškozeni ti, kteří si svá daňová přiznání vyplnili poctivě a správně.
Táži se vás, pane ministře, jak v takovýchto případech mají obecní úřady postupovat, aby dosáhly nápravy, když v podstatě z jejich strany byly všechny možnosti vyčerpány a nutno dodat, že daň z nemovitostí, zejména u malých obcí, není zanedbatelným zdrojem příjmů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan ministr financí Ivan Pilip.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se za o něco pozdější příchod. Přecenil jsem svou schopnost dorazit od monitoru obrazovky do místa projednávání, takže děkuji za posečkání. Pokud jde o otázku samotnou, nevím, jestli jsem úplně přesně pochopil podstatu otázky, takže se pokusím k problému říci několik slov v trochu širším kontextu.Zaprvé sdílím ten pocit - jestli jsem mu dobře rozuměl - pana poslance, že je problémem obcí, menších zvláště, ale platí to obecně pro obecní zastupitelstva, že není úplně jednoznačný přehled o tom, jakým způsobem probíhá správa daní, které jsou ze zákona bezprostředně směřovány do jejich rozpočtu. Tzn., že místně příslušný finanční úřad vybere daně, např. daň z nemovitostí, která podle svého zákonného předurčení je potom stoprocentní výší příjmem obce, a přitom ten obecní úřad nemá kontrolu, co vlastně ti jednotliví plátci hlásí, zda nejsou mezi neplatiči atd. Myslím si, že toto je určitý nedostatek toho systému správy daní. V celkovém systému úprav, který bychom rádi prosadili v této oblasti, je to jedna z věcí, kde se domnívám, že by mělo dojít ke změně. A to v tom smyslu, že techniku, agendu výběrů zřejmě bude nadále zajišťovat místně příslušný finanční úřad, který k tomu má jiné technické vybavení, profesionální zázemí atd., ale že by byla informační povinnost a jasná informační vazba mezi obcí samotnou a příslušnou částí daní, kterou finanční úřad spravuje.
Předpokládáme, že tato změna by mohla být navržena v úpravách daňových zákonů - zákon o správě daní, který připravujeme tak, aby byl v příštích měsících projednáván ve vládě, potažmo ve sněmovně. Když už jsme zmínili toto téma, chci říci, že se připravuje a je ministerstvem financí připraven návrh na změnu systému daně z nemovitosti, kde by mělo dojít k určitému zreálnění daně, která se z nemovitostí platí a která je dnes vyměřována na základě určitých kritérií, která ne vždy odrážejí tržní hodnotu majetku, ze kterého by ta daň měla být placena. Čili tam máme připravenu jistou změnu, která by se dotýkala tohoto druhu daně a také očekáváme, že v příštích měsících bude projednávána jak ve vládě, tak v Poslanecké sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Václav Frank:
Pane ministře, my si rozumíme pokud se týká techniky - kterou jste tady zopakoval - výběru konkrétně daně z nemovitostí, ale mně jde o to, že je zřejmě určitá benevolence zákona, která umožňuje jeho dvojí výklad. Vy jste mi neodpověděl na otázku, jak obecní úřady mohou tento fakt zjistit, např. u občanů, kteří jsou v obci trvale hlášeni, a kteří tam mají chalupu, protože daň z domku, který slouží k rekreaci, a daň z domku, který slouží k trvalému bydlení, je podstatně rozdílná. A to se obecní úřady nejsou schopny dozvědět, protože finanční úřad má zákaz nebo by porušil zákon, pokud by tuto informaci dal.Ale nelíbí se mi to, že na druhé straně jsou obcím finančním úřadem zasílány sjetiny např. doplatků, sjetiny přeplatků občanů v obcích hlášených k trvalému pobytu, ovšem o chalupářích - promiňte tento výraz - obce tyto informace získat nemohou. O toto mi jde.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má pan ministr Ivan Pilip.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Na to mohu odpovědět velice krátce, protože to, co jste teď popsal, je jako by dílčí rys celkového problému malého nároku na detailní informace, které má obec vůči finančnímu úřadu, který vlastně daně, na které má obec nárok, spravuje. Takže pokud bychom vyjasnili informační povinnost finančního úřadu vůči obci v celé škále daní, tak by se i tento dílčí problém vyřešil. To je věc, kterou chceme do zákona navrhnout.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Milanu Loukotovi, který byl vylosován na 16. místě k přednesení ústní interpelace na ministra pana Jana Rumla ve věci úniku archivovaných skutečností. Připraví se pan poslanec Petr Zajíc.
Poslanec Milan Loukota:
Vážený pane ministře, čas od času dochází k tomu, že se široká veřejnost může v různých médiích seznámit s archivovanými materiály, spadajícími do kompetence Policie ČR, tedy do kompetence vámi doposud spravovaného resortu. Jedním z posledních takových případů, který pohnul nejen politickou scénou, ale doslova otřásl celou společností, byl jedenáct let starý případ pokusu o krádež automobilu, spáchaný současným předsedou Fondu národního majetku, poslancem ODA Romanem Češkou.Nemíním se zde nyní šířeji zabývat tímto případem. To již provedly sdělovací prostředky. Zajímá mne ale, jak je možné, že byl médiím poskytnut vyšetřovací spis poslance Češky, tedy materiál z archivu Policie ČR. Chci se vás tedy dotázat, vážený pane ministře, jakým způsobem jsou archivovány potažmo chráněny proti zneužití obdobné materiály a jak je možné, že dochází k jejich zveřejnění ve sdělovacích prostředcích.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má pan ministr pan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml:
Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jedna věc je konkrétní případ, který se stal, kdy se objevily materiály na jednoho z poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z policejních archivů, a je to věc, která je vyšetřována Inspekcí MV a je jistá naděje, že se podaří pachatele úniku těchto informací odhalit. Tyto materiály, které jsou archivovány a obsahují osobní údaje, jsou chráněny zákonem, nelze s nimi volně disponovat a únik informací z těchto materiálů nebo materiály samotné nebo zcizení materiálů samotných je velmi vážnou věcí, kterou se vždycky musí zabývat orgány činné v trestním řízení. A je to samozřejmě vždycky, kromě uložení archiválií, kromě promlčecích lhůt, kdy jsou některé věci skartovávány, a kromě případů zcizení kriminální povahy, tak vždycky je to věc lidského činitele, toho konkrétního člověka, který může za úplatu nebo s nějakým jiným úmyslem nebo za nějakým jiným účelem tyto materiály z archivů vybrat, ofotografovat je a dávat je k dispozici sdělovacím prostředkům. Svědčí to o tom, že i v Policii České republiky, ale i jinde v úřadech jsou lidé, kterým je cizí profesionální čest a kteří dokáží takto postupovat a poškozovat občany naší republiky.Je třeba proti tomu vážně bojovat nejen trestně právními prostředky, ale i prostředky preventivními, tzn. věnovat se kvalitě výběru lidí do Policie České republiky, do státní správy, velmi bedlivě hlídat jejich fungování a vytvářet tady, ve státní správě, takový všeobecný pocit, že slušnost je vlastnost, která zejména do této oblasti lidské činnosti patří. Já jsem se o to celou dobu snažil, ale samozřejmě výsledky této práce jsou neměřitelné. Vždycky se najde jednotlivec, který takovéto úsilí zmaří.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a ptám se pana poslance Loukoty, zda si přeje přednést doplňující otázku. Není tomu tak. Dávám tedy nyní slovo panu poslanci Petru Zajícovi, který byl vylosován na 17. místě, k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády Josefa Luxe ve věci vysokých dovozů zemědělských komodit. Připraví se pan poslanec Petr Vrzáň.
Poslanec Petr Zajíc:
Pane ministře, již několikrát jste ujišťoval zemědělskou veřejnost, že přehodnotíte dovoz potravin a omezíte ty, které jsme sami schopni vyrábět. Vedle situace u brambor a některých zelenin chci upozornit na situaci u konzumních jablek. Pro rekapitulaci uvádím několik čísel, která se shodují se statistikou vašeho ministerstva.V roce 1994 bylo dovezeno asi 21 000 tun jablek, ale v roce 1996 již 49 500 tun, což je zvýšení 2,4krát. Lepší není situace ani letos, kdy dovoz k 31. červenci činil téměř 39 000 tun. Většina těchto dovozů je ze zemí Evropské unie, často za dumpingové ceny. Ptám se vás, pane ministře, proč spolu s ministerstvem obchodu neučiníte opatření k radikálnímu snížení těchto nahraditelných dovozů? Pane ministře, naši velkoproducenti mají dobrou úrodu a rádi by jablka prodali za tak přijatelné ceny, aby byl spokojen i náš spotřebitel. Proč již nebyli vyměněni ti náměstci a ředitelé na vašem ministerstvu, když již několik let řešení těchto problémů ve prospěch zemědělců bojkotují a nemají zájem na prodeji vlastní produkce a přijatelné ceně pro spotřebitele? Naši pěstitelé umějí vypěstovat kvalitní ovoce a zeleninu a za jablka požadují 6 až 8 Kč za kilo. Proč toho, pane ministře, nevyužijete, aby vám zemědělci začali věřit?
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má pan místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl informovat kolegy poslance, že ve všech zásadních komoditách, zásadních pro naše zemědělce, více vyvážíme než dovážíme. Mám tu podrobnou tabulku, kde se říká, že v jednotlivých kategoriích masa - skotu, vepřového a dalších -zhruba o 9 000 tun u hovězího masa, o 7 000 tun vepřového masa více vyvážíme než dovážíme. Určitý problém je v kategorii drůbeže, kde jsme zavedli velmi významná opatření především proti levným dovozům z Číny, které se fakticky zastavily.Co se týká mléka a mléčných výrobků, tak o 39 000 tun sušeného mléka jsme více vyvezli než dovezli, o 18 000 tun másla jsme více vyvezli než dovezli. Zcela jednoznačně. U cukru z naší republiky bylo vyvezeno o 111 000 tun více než bylo dovezeno.
Tím bych chtěl dát určitý rámec této diskusi, který hovoří jasně o tom, že v pro zemědělce klíčových komoditách skutečně více vyvážíme než dovážíme. A 100 %, resp. 99 %, domácího spotřebitelského trhu je z naší domácí produkce.
Historicky určité problémy byly v několika komoditách, o kterých hovořil pan poslanec, tzn. brambory a jablka. Historicky k nám byly poměrně významné dovozy brambor, loňského roku jsme použili určitých netarifních opatření v oblasti fytokaranténní a chtěl bych vás informovat, že k 10. 10. tohoto roku se k nám dovezlo pouze 561 tun brambor, tzn. zanedbatelné množství, takže fakticky se nám podařilo zastavit dovoz brambor do České republiky. Mluvím o konzumních bramborách. A to znamená informace, které tu dal na stůl pan poslanec, nejsou v tomto smyslu pravdivé.
Pokud se týká jablek, skutečně existuje dovoz na úrovni, jak o ní hovořil pan poslanec. Chtěl bych informovat, že jsem předložil vládě návrh na zavedení kvóty pro příští rok v úrovni 15 000 tun jablek a tato kvóta v podstatě řeší i problém letošního roku, protože pro naše pěstitele je klíčové, aby měli jistotu, že jablka, která uskladní, tak na jaře je prodají v té konkurenci, která tu existuje. Tato kvóta dovozu 15 000 tun jablek tuto jistotu dává. V současnosti na trhu jistě sledujeme cenové relace jak dovezených jablek, tak českých jablek, čili jablek od našich výrobců, a tato relace mluví ve prospěch nižší úrovně tuzemských výrobců.
Doufám, že tato odpověď je uspokojivá.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a ptám se pana poslance Zajíce, zda si přeje položit doplňující otázku? Vzhledem k tomu, že tomu tak je, udílím mu slovo.
Poslanec Petr Zajíc:
Chtěl bych se jen proti panu ministru ohradit za nepravdivé informace, které jsem měl podávat, protože já jsem mluvil v číselných údajích o jablkách a ne o bramborách. Tak ať si propláchne uši a poslouchá mě.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má ministr zemědělství Josef Lux, přeje-li si reagovat.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux:
Vážená předsedající, dámy a pánové, vy jste mluvil, pane poslanče, o bramborách a o jablkách. U jablek jste uváděl pouze čísla. U brambor jste hovořil, že jsme zavaleni dovozy, takže uši si propláchněme každý zvlášť. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Petru Vrzáňovi, který byl vylosován na 18. místě, k podání ústní interpelace na ministra financí pana Ivana Pilipa ve věci bankovního tajemství. Připraví se pan poslanec Oldřich Vrcha.
Poslanec Petr Vrzáň:
Vážená mladá paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, vážený pane ministře, téměř všichni finanční a bankovní odborníci se shodují na tom, že zatímco za stávající podobu institutu bankovního tajemství se schovávají spíše podvodníci a tuneláři, poctivým snahám o odhalení podvodů stojí v cestě schéma bankovního tajemství, což znemožňuje činit taková zjištění, která by vedla k účinnému odhalování trestných činů a tím mnohdy k záchraně veřejných prostředků, tedy peněz daňových poplatníků.Příkladem, kdy se bankovní tajemství stává nepřekonatelnou bariérou, může být např. vyšetřování parlamentní komise ustanovené s cílem vyšetřit příčiny krachu Kreditní banky Plzeň, kde došlo ke znemožnění přístupu k důvěrným informacím zúčastněným členům této komise.
Jak jsem se v nedávné době přesvědčil, informace jsou však odpírány i v případech, kdy je lze nárokovat s oporou o platné zákony. Abych byl konkrétní, ředitel úřadu pro dohled nad družstevními záložnami podmínil moji žádost o poskytnutí výročních zpráv těchto družstevních záložen právním rozborem s negativním rozborem, ač příslušný zákon jednoznačně deklaruje, že jde o správní úřad, na jehož informace má podle jednacího řádu sněmovny poslanec nárok.
Ptám se vás tedy, pane ministře, zda jste si vědom tohoto nevyhovujícího stavu, kdy se jednotliví kompetentní činitelé nejrůznějších institucí s odvoláním na institut bankovního tajemství obávají poskytnout informace jen proto, aby se nedostali do kolize s jeho mlhavě kodifikovanými ustanoveními atd., zda se jako zástupce předkladatele při projednávání novel bankovních zákonů zasadíte o jeho jednoznačnější kodifikaci. Zároveň vás žádám o posouzení mnou citovaného odmítnutí výročních zpráv družstevních záložen.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má ministr financí pan Ivan Pilip.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Paní předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, k otázce na bankovní tajemství bych rád řekl, že právní úprava je obsažena v zákonu o bankách, a samozřejmě, že ten zákon a ta celková pravidla hry obsahují institut bankovního tajemství, který tradičně patří k určité jistotě, kterou mají občané ve chvíli, kdy ukládají své peníze do nějaké správy a samozřejmě cítí potřebu, alespoň ve většině případů, aby to, kolik peněz mají, odkud kam je posílají, zůstalo věcí důvěrnou. A že banka z principu nemá dále tyto informace poskytovat.Na druhou stranu je samozřejmé, a zákon s tím počítá, jak za chvíli uvedu, že jsou situace, kdy občan ztrácí nárok na takovouto ochranu, a to z důvodu, že okolo pohybu jeho peněz jsou nějaké podezřelé okolnosti. Řeknu jednu věc, která není v zákoně uvedena, ale je uvedena v jiném zákoně, a to je pravidlo o boji proti praní špinavých peněz, když to řeknu zjednodušeně. Tam existuje povinnost banky, aby operace, které jsou podezřelé, hlásila speciálnímu útvaru, který je při ministerstvu financí, nebo působí v rámci ministerstva financí, aby bylo možné takového podezřelé operace sledovat a příp. vyšetřovat příslušnými dalšími orgány.
Uvedu příklad. Jestliže někdo má veden účet, na kterém už dva roky pravidelně během měsíce jsou úložky pravidelně tisíc - dva tisíce korun a najednou na ten účet přijde půl milionu, měla by příslušná banka nahlásit tuto okolnost příslušnému útvaru ministerstva financí, a to má právo do této věci vstoupit, příp. tuto věc hlásit útvarům činným v trestním řízení, pokud by vzniklo nějaké další podezření.
Pro jiné případy obecně, když banka sama nic nehlásí, ale jiné orgány se ptají banky, k jakým událostem došlo, k jakým přesunům, pak zákon o bankách ve svém § 38 hovoří poměrně přesně o situacích, kdy bankovní tajemství neplatí a kdy je možné, nebo dokonce nutné, kdy je to dokonce povinnost banky, aby informaci vydala.
Dovolím si v této chvíli citovat, jde o odst. 3 příslušného paragrafu zákona o bankách, a je to tedy na písemné vyžádání, to je i bez souhlasu klienta, jednak soudu pro účely občanského soudního řízení, jednak pro orgány činné v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon, potom finančním orgánům ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem, to pak např. dává možnost finančním úřadům, aby vystavily účet neplatičům daní a ministerstvu financí při výkonu zákonem stanoveného dozoru, to je věc, o které už jsem hovořil, příp. jiné další dozorové funkce, a ministerstvo financí za dalších podmínek, které příp. stanoví jiné speciální zákony. Toto jsou situace, kdy banka musí podat informaci, kdy poruší bankovní tajemství.
Domnívám se, že tento výčet je poměrně obsáhlý, nemám pocit, že by měl být něčím doplňován a víte sám, že teď tady byla novela tohoto zákona, která je ještě otevřená na této schůzi Parlamentu. Kdyby padl návrh na nějaké rozšíření, asi by bylo možné o tom uvažovat, ale v této chvíli říkám, že se mi tento součet možností a povinností banky informovat, zdá dostatečný.
K vašemu konkrétnímu případu musím říci, že nevztahuje-li se svým charakterem buď na tento zákon nebo na nějaké jiné zákony, které by upravovaly, mluvil jste o družstevní spořitelně nebo pojišťovně, pokud by to upravovaly jiné zákony, pokud tyto paragrafy neumožňují, aby bylo bankovní tajemství porušeno, pak v této chvíli další informace není možné podat, pokud je nějaký paragraf, o který je možné se opřít, pak bych samozřejmě zajistit, aby vám ty informace byly dodány. Ale myslím si, že vaše přání s ohledem na platné zákony splnit nelze.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a ptám se pana poslance Vrzáně, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak, a proto mu udílím slovo.
Poslanec Petr Vrzáň:
Vážený pane ministře, považoval jsem za nutné tuto otázku zde předestřít, protože skutečně dochází k přehánění ze strany některých ředitelů správních úřadů, kteří se odvolávají na tento institut, a to neoprávněně. Můj konkrétní případ bohužel mě stál několik hodin a zatím není dořešen, takže předpokládám, že se tak stane. Konec konců je to vámi jmenovaný ředitel, resp. Ministerstvem financí jmenovaný ředitel.Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má pan ministr Ivan Pilip.
Ministr financí ČR Ivan Pilip:
Musím upozornit, že i když jde o ministrem financí jmenovaného ředitele, tak on musí ctít zákon více než ministra a nemusí to znamenat, že bych mu mohl uložit, aby nějakou informaci vydal, pokud by mu to zákon zakazoval. Nicméně vzhledem k tomu, že nemohu váš konkrétní případ posoudit, protože neznám z vaší ústní interpelace všechny souvislosti a detaily, tak vám navrhuji, abyste podal konkrétní případ písemnou interpelací nebo dopisem a já se pokusím zjistit všechny dostupné informace a možnosti k té konkrétní záležitosti.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Oldřichu Vrchovi, který byl vylosován na 19. místě k přednesení ústní interpelace na ministryni spravedlnosti paní Vlastu Parkanovou ve věci rozsudků soudů. Připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Oldřich Vrcha:
Vážená paní ministryně, v poslední době se neúměrně zvyšují stížnosti občanů jednak na výroky soudu, a také na průtahy v řízení soudních sporů na jedné straně v závažných věcech, jako jsou vraždy, těžké zločiny, spory o děti, restituce apod. Na straně druhé jsou bleskurychle vznášeny rozsudky, které nejsou ani řádně důvodné, jako např. odsouzení předsedy republikánů pana doktora Miroslava Sládka za položení kytice u sochy sv. Václava v Praze, nebo jeho oprávněnou kritiku Česko-německé deklarace. Je opět souzen za svůj svobodný projev poslance, i když svoboda projevu, slova, obrazu atd. je ústavou České republiky zaručena.Tyto a mnohé další rozsudky jsou nezodpovědné, nespravedlivé a někdy v rozporu se zákonem. Na písemné stížnosti občanů odpovídají někdy pracovníci vašeho ministerstva nekvalifikovaně a bez řádné rady.
Chtěl bych se vás zeptat, paní ministryně, jak je možné, že údajně v demokratickém a právním státě je stíhán poslanec Parlamentu Poslanecké sněmovny České republiky za svůj politický svobodný projev?
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má paní ministryně Vlasta Parkanová.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, pane poslanče, já se nemohu připojit k tak zdrcující kritice na adresu soudních rozhodnutí. Můžeme samozřejmě polemizovat s rychlostí, s jakou soudy jednají, můžeme mít pochybnosti o tom, zda jsou všechna soudní rozhodnutí vzájemně vnitřně souladná. Ale takovou kritiku, jakou jste vyslovil, sdílet nemohu. Pokud jde o rozsudky, které by byly v rozporu se zákonem, přijměte prosím moje ujištění, že v každém případě, kdy jsem přesvědčena o tom, že eventuálně některý soud porušil zákon, využívám svého práva a podávám k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Pokud Nejvyšší soud o stížnosti rozhodne, a je už lhostejné, zda mé žádosti vyhoví nebo ji odmítne, pro mne je to nejvyšší autorita a považuji takové rozhodnutí za konečné a nezpochybnitelné. Považovala bych za velmi nebezpečné, kdybychom chtěli v našem státě vytvářet takové nálady, že nedůvěra k soudním rozhodnutím by byla globální a my bychom odmítali přijmout soudní moc jako moc, která má naše problémy ve vymezené sféře řešit, a my bychom odmítali tato rozhodnutí akceptovat.Mluvil jste také, pane poslanče o tom, že pracovníci mého ministerstva se vyjadřují v určitých konkrétních případech nekvalifikovaně. Využiji této příležitosti, abych vám podala informaci o tom, že po mém nástupu do funkce a v průběhu posledních měsíců se velmi vysokým tempem zvýšilo množství podání. Ta podání jsou nejrůznějšího charakteru - od individuálního trápení a bolestí přes obecnější reflexe občanů. Přiznám se, že s tím mám jeden velký problém. Každý dopis chci brát upřímně a velmi vážně. Těch dopisů chodí mnoho desítek denně. Oddělení, které je vyřizováním podnětů a stížností pověřeno, není tak početné, aby se dokázalo se všemi podněty vypořádat ve velmi krátké době. Jsem velmi znepokojena z toho, když musím přijmout jako skutečnost fakt, že se na mě obracejí lidé, kteří mi třeba vyjadřují důvěru, a za to ode mne něco očekávají. Anebo vyjadřují nějakým způsobem pochybnosti a já bych mohla jen ty pochybnosti třeba vyvrátit. Ale jednoduše z toho prostého důvodu té velké kvantity se to nedaří v takové rychlosti.
Abych se vrátila k vaší otázce. Pokud máte některé konkrétní poznatky, že některé konkrétní odpovědi některých mých pracovníků resortu spravedlnosti byly nesprávné, nekvalifikované, odbyté nebo jakékoliv jiné, velmi uvítám vaši konkrétní kritiku, a to ať už tady před tímto řečnickým pultem, nebo neoficiálně v kuloárech nebo přímo v této sněmovně. Upřímně říkám, že za to budu vděčná.
Nejsem si jista, jestli jste ve svém vystoupení kritizoval i rychlost, jakou soudy rozhodují a jakou vydávají rozsudky. Přesto řeknu sama jednu věc. Sama nejsem spokojena s tím, jak rychle soudy svá rozhodnutí vydávají, a jsem rozhodnuta učinit všechna opatření pro to, aby se tento stav zlepšil a v tom nejlepším případě napravil. To samozřejmě není otázka týdnů a není to otázka měsíců. Respektuji a nadále chci naprosto respektovat soudcovskou nezávislost, a proto mohu využívat jen těchto prostředků, které teď chci zmínit.
Je to právo dohledu nad rychlostí jakou soudy v jednotlivých případech postupují a v případech, že je zjištěno, že se dopouštějí nedůvodných průtahů, tak vyvození odpovědnosti formou kárného návrhu. Jistě víte, pane poslanče, že v těch případech, kdy se takové průtahy objeví, neváhám s tím, podat návrh na kárné řízení a v případě, že je to důvodné, podat návrh na to nejtvrdší opatření, tj. návrh na odvolání soudce z funkce.
Doufám, že jsem vás svou odpovědí uspokojila. Pokud ne, ráda vám odpovím ještě jednou. Znovu opakuji - ráda se s vámi sejdu, ráda přijmu vaši konkrétní kritiku nebo vaše konkrétní poznatky.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji paní ministryni a ptám se pana poslance Vrchy, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak, udílím mu slovo.
Poslanec Oldřich Vrcha:
Paní ministryně, položil jsem konkrétní otázku a zopakuji vám ji znovu. Chtěl jsem vědět, jak je možné, že v údajně demokratickém státě je stíhán poslanec Parlamentu České republiky za svůj svobodný projev? Na to jste mi tedy neodpověděla.Další věc - řekla jste, že moje otázky jsou zdrcující. Myslím si, že zdrcující je i to, že dle včerejších informací ve sdělovacích prostředcích, dle výzkumu IVVM věří soudům cca 30 % občanů. To je skutečně zdrcující. Děkuji za odpověď.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Slovo má paní ministryně Parkanová.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Pane poslanče, s druhou částí tohoto vašeho vystoupení souhlasím. I mě velmi bolí, že míra důvěry veřejnosti v soudy je tak nízká a rozhodně mě to nenechává ani klidnou ani lhostejnou. Dávám vám za pravdu.Pokud jde o vaši otázku na konkrétní soudní kauzu jednoho konkrétního občana tohoto státu - občana a poslance, mohu vás ujistit o tom, že ke konkrétním případům se zásadně nevyjadřuji, zásadně je nekomentuji, vyjma těch případů, kdy jsem přesvědčena o tom, že pravomocným rozhodnutím soudu byl porušen zákon. V tom případě - jak už jsem vám řekla v prvé části svého vystoupení - využívám svého práva podat stížnost pro porušení zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a nyní dávám slovo poslanci Jaroslavu Štraitovi, který byl vylosován pod pořadovým číslem 20, aby přednesl ústní interpelaci na ministra obrany pana Miloslava Výborného ve věci ekonomických aspektů vstupu České republiky do NATO.***