Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážený pane premiére, České dráhy, státní organizace, podle posledních informací z tisku patří v této zemi k druhé nejvíce zadlužené organizaci ve státě za Aero Vodochody. Podle zákona č. 9/1993 Sb. tato státní organizace je řízena 13člennou správní radou jmenovanou vládou. Správní rada Českých drah dále jmenuje generálního ředitele a generálního inspektora.

Domníváte se, pane premiére, že vláda v uplynulých letech zajišťovala kvalitní výkon vlastnických práv státu v této organizaci?

Druhou doplňující otázku, kterou bych chtěla položit. Jistě je vám známo, kolikrát vláda měnila předsedy správní rady a v uplynulém roce z 13 členů správní rady bylo postupně vyměněno osm. Považujete tento způsob rozhodování vlády a ve složení správní rady Českých drah ve vztahu k hospodaření této velké státní organizace za správný?

Dále by mě zajímalo, zabývala-li se vláda hospodařením Českých drah, jak vláda např. reagovala na kontrolní zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, např. kontrolou hospodaření s majetkem státní organizace Českých drah, které bylo ukončeno nedávno, a zprávu o čerpání státních dotací při stavbě prvního koridoru Praha-Břeclav.

Naposled bych se vás chtěla zeptat, považuje-li vláda za správné odvolání generálního inspektora, pro které po předchozím nesouhlasu této správní rady Českých drah muselo dojít k personálním změnám v členech správní rady, které následovalo zejména po předložení některých kontrolních zjištění vnitřní kontroly Českých drah, např. kontrola smluvních vztahů mezi Českými dráhami a D-Konzultem, nebo např. kontroly z prověrky modernizace a rekonstrukce vybraných typů železničních kolejí.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, upozorňuji na čas, který vypršel. Děkuji paní poslankyni a slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Paní poslankyně položila takové množství otázek, že až překročila povolený čas. V posledních vteřinách to říkala tak rychle, že jsem si nestačil všechny zapamatovat. Bohužel nemám tak rychlé chápání, nevím, co s tím mám dělat.

Paní poslankyně nám nejdříve přečetla speciální zákon o Českých drahách č. 9 z roku 1993, o specifičnosti této organizace, o tom, že mají správní radu, generálního ředitele a generálního inspektora, že je správní rada 13-ti členná atd. To si myslím, že jsou známé věci.

Na otázku, jak vláda zajišťovala chod Českých drah, musím říci, že zprostředkovaně. Vláda neřídí České dráhy bezprostředně. Vláda řídí České dráhy přes odvolávání a jmenování správní rady, a ta potom zasahuje do funkce generálního ředitele a generálního inspektora, takže přímo vláda zasahovat nemůže. Považuji to za určitou komplikaci, ale takto byl ten zákon v roce 1993 schválen a vláda z tohoto svého velmi zprostředkovaného vztahu k Českých drahám žádnou mimořádnou radost nemá.

Chtěl bych říci, že považuji i tyto další otázky, častá výměna členů správní rady apod., považuji za otázky skutečně druhotné. Myslím si, že se shodneme s paní poslankyní, že České dráhy jsou v určitých kleštích, které jsou dány faktickým špatně měnitelným rozsahem Českých drah, jak po stránce délky a hustoty kolejí, tak po stránce vozového parku, počtu zaměstnanců, tak na druhé straně, že jsou České dráhy omezeny objemem poptávky po službách Českých drah, a na třetí straně, chcete-li, omezeny tím, že nemohou, naštěstí pro cestující, libovolně hýbat s jízdným tak, aby si event. rovnováhu mezi zdroji a potřebami zajistily.

Myslím si, že paní poslankyně toto dobře ví. Uniknout z tohoto třístranného sevření se nám opravdu nedaří, nechci-li jmenovat to, že je tam ještě čtvrtý faktor hrající velmi silnou roli, a to sice mocná centralizovaná odborová organizace, která představuje další faktor ve hře.

Myslím si, že tomuto problému se věnujeme na vládě častěji než jinému problému. Včera vláda v této souvislosti projednávala dva důležité materiály, o kterých zde přítomný pan ministr dopravy informoval včera na tiskové konferenci. Jsem přesvědčen, že paní poslankyně výsledky tohoto projednávání zná. Vláda toto projednává, ale přiznám se, že vymknout se z těch čtyř omezujících podmínek je nesmírně obtížným úkolem, krátkodobě neřešitelným, majícím řešení pouze v dlouhém období. Věřím, že cesty privatizační, cesty restrukturalizační, cesty modernizační, jsou tím jediným možným způsobem, jak celou tuto problematiku vyřešit.

Já vím, že České dráhy mají finanční nerovnováhu, i to, co jim vláda prostřednictvím konsolidační banky včera byla schopna - 1,6 mld. - poskytnout, jenom oddaluje tento problém, neznamená jeho řešení, to víme, myslím si, i paní poslankyně, i já. Nemyslím si, že problém je výměna členů správní rady, výměna generálního inspektora. Vláda do vnitřku, tzn., do jmenování generálního inspektora či ředitele vůbec nezasahuje. Víte, že generální inspektor byl odvolán správní radou pro zásadní absolutní neshody s generálním ředitelem. Správní rada dospěla k závěru, že není možné, aby tito lidé existovali vedle sebe. V normální organizaci nemůžou být dva lidé s totálně protichůdným názorem na věc, bez ohledu na to, který z nich má o milimetr více pravdy, paralelně vedle sebe existovat nemohou.

Správní rada to řešila odvoláním jednoho a nikoliv druhého. Pro vládu nulové rozhodnutí, vláda se to dověděla ze sdělovacích prostředků stejně jako vy. Jsem přesvědčen, že je to tak správně, to už by bylo velmi špatné, kdyby se vláda měla věnovat takovýmto detailům.

Kontrolní zjištění NKÚ neumím nazpaměť a bylo by lepší ptát se pana ministra dopravy, protože to by bylo skutečně nadlidské, abych znal detaily této věci. Chtěl bych říci, že obecné hodnocení je v tom, že kontrolní zjištění nepovažujeme - pokud si dobře vzpomínám - za zásadní problém podstaty. Spíše to jsou - jako většinou bývá u nálezů NKÚ - problémy nekvalitního chybného zaúčtování použití prostředků místo v jedné řádce ve druhé, ve špatné kapitole, chybějící ta či ona formální náležitost v některém z dokumentů.

Myslím, že substancionárního problému, tzn. dnešní situace Českých drah v momentu klesající poptávky, ale i v momentu existující sítě drah, což není ojedinělý problém - máme také problém sítě nemocnic nebo dalších věcí - tak tato kontrolní zjištění NKÚ jsou v úplně jiném patře, a to ne o jedno nižším nebo vyšším, ale o celou řadu. Kontrolní zjištění NKÚ nemají, myslím, dotek k základní problematice Českých drah.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji předsedovi vlády a ptám se paní poslankyně, zda si přeje položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Vidím, že tomu tak je. Slovo má paní poslankyně Kořínková.

 

Poslankyně Květoslava Kořínková: Je mi líto, pane premiére, ale situace je taková, že vládou jmenovaná správní rada pravděpodobně nevykonává svou působnost dobře a to se promítá také do hospodaření. Hospodaření ČD je částečně v její působnosti.

Chtěla bych jen konstatovat, že například ke kontrolnímu závěru NKÚ "Kontrola hospodaření s majetkem státní organizace" zdejší podvýbor pro kontrolu přijal mimo jiné tyto závěry: např. že zjištění je tak závažného charakteru, že lze považovat stav hospodaření ČD za nehospodárný a že se dokonce doporučuje hospodářskému výboru, aby projednal tento způsob chování Českých drah, a to včetně jednání s ministrem dopravy tak, aby to mohlo být promítnuto do státních dotací pro České dráhy na rok 1998 a případně samozřejmě do hospodaření Českých drah.

Domnívám se, že vláda by se těmito kontrolními zjištěními měla zabývat a měla by případně vyvodit důsledky pro složení správní rady tak, aby se tato jednání neopakovala.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Paní poslankyně, na to Vám nemohu říci nic jiného než že je naprosto legitimní, aby hospodářský výbor vyzval zde přítomného pana ministra dopravy, který by na tyto otázky určitě mohl odpovědět daleko podrobněji než já, aby ho vyzval k jednání. On se tohoto jednání určitě rád zúčastní. Teď mi tady říká, že na tomto jednání už byl. Nevím, co je v tom problémem interpelace. Jestli nebyl dokončen a dohrán do cíle jeden způsob jednání poslanců s ministrem, tzn. jeho pozvání na schůzi hospodářského výboru, tak se mi zdá zbytečné, aby bylo přeskočeno někam úplně jinam a aby to bylo formulováno jako dotaz v rámci interpelací na předsedu vlády. Pokud by to potěšilo paní poslankyni, požádám pana ministra, aby se znovu setkal s hospodářským výborem a tyto věci s nimi projednal.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Martinu Smetanovi, který byl vylosován na 13. místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Václava Klause ve věci ODS a jejích sponzorů.

 

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane premiére. Jak jsme se mohli dočíst v denním tisku, vaše strana, tedy ODS, která stále ještě stojí v čele České republiky, byla mimo jiné sponzorována také jakousi firmou VIB, jejíž ředitel Vladislav Paulat nedávnou skončil ve vazbě pro podezření z podvodů a zpronevěry více než 650 mil. Kč. Jak prý vyšetřovatelé potvrdili, Paulat v říjnu roku 1992 uzavřel s vaší stranou smlouvu o převodu 1,7 mil. Kč na konto ODS. Paulat stál také v čele právně nikdy neexistující společnosti VIB Fond, která ani nebyla zapsána v obchodním rejstříku. VIB Fond slibovala svým podílníkům mnohonásobné zúročení vkladů. Tato společnost tak získala 650 mil. Kč, které zmizely neznámo kde. Policie však připouští, že část těchto prostředků mohla skončit právě v Paulatově firmě VIB, se kterou ODS smlouvu o převodu 1,7 mil. Kč uzavřela.

Ptám se Vás, zda ODS hodlá v případě, že se potvrdí, že suma 1,7 mil. Kč od firmy VIB také pochází z kapes okradených podílníků společnosti VIB Fond, tyto peníze navrátit okradeným, a dále zda Vaše strana po těchto neblahých zkušenostech si bude i nadále zakládat na neprůhledném financování ze strany sponzorů.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má pan předseda vlády Václav Klaus.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, musím Vám říci, že jsem slovo VIV Fond - a to ještě nevím, jestli to vyslovuji dobře - a jméno představitele této společnosti, které si ani netroufám vyslovit, abych ho nezkomolil, ještě nikdy neslyšel, až teď z Vašich úst. Proto nejsem schopen o této věci říci ani sebemenší soud ve smyslu kladném, záporném, neutrálním. Je to pravda, není to pravda? Opravdu jsem to nikdy - za svou osobu mohu prohlásit - neslyšel. Pokud jsem se mohl zeptat dalšího člena vedení naší politické strany cestou k řečništi, potvrdil mi, že toto jméno také nikdy ve svém životě neslyšel.

Musím říci, že kdyby náhodou ve formulaci této interpelace byl název této společnosti uveden, dalo by mi to bývalo šanci, abych se dotázal v tomto směru. Protože tomu tak nebylo, nemám žádnou odpověď, i kdybych v této věci dělal teď cokoliv by bylo možné. ODS nedávno - k 30.9. byla první politickou stranou našeho politického spektra, která jasně odkryla své účetnictví, která jasně prezentovala všechny podstatné věci a podstatné náležitosti. Myslím, že je to dost zřetelný důvod k tomu, abychom o těchto věcech bu" mluvili fakticky konkrétně, anebo o nich raději nemluvili vůbec. Opravdu nejsem schopen znát každou společnost, každý fond v České republice. O tom, jestli má nebo nemá nějaké kontakty s ODS, nevím. Nevím, z kterého je města, z kterého je regionu, prostě nevím o této instituci bohužel absolutně nic.

Chtěl bych to uzavřít tím, že pokud by byl zájem o těchto věcech mluvit konkrétněji, pak by možná stálo za to do názvu interpelace jasněji říci, o co tazateli jde. Jinak nemám šanci, abych tuto věc vyřešil nějakým racionálnějším způsobem. Jestli by toto mohlo stačit, tak bych svou odpověď skončil.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu předsedovi vlády a ptám se pana poslance, zda si přeje položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak, takže pan poslanec Smetana má slovo.

 

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane premiére, na závěr mi ještě dovolte se vás zeptat, zda vy jako předseda vlády uhradíte vámi rozbitou vázu v jednacím sále Poslanecké sněmovny.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Kdybych tím mohl pomoci napjatému rozpočtu Kanceláře Poslanecké sněmovny, tak to samozřejmě rád udělám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu premiérovi. Vzhledem k tomu, že je již 16.50 hodin, byla tato interpelace poslední.

Budeme pokračovat v 17.00 hodin, a to interpelacemi na jednotlivé členy vlády České republiky.

 

(Schůze přerušena v 16.51 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, nyní budeme pokračovat ústními interpelacemi na jednotlivé členy vlády. Uděluji slovo panu poslanci Janu Vikovi, vylosovanému na 10. místě, aby přednesl interpelaci na ministra zahraničních věcí pana Josef Zieleniece ve věci smyslu česko-německé deklarace a zahájil tak blok odpovědí členů vlády České republiky na interpelace poslanců.

Současně upozorňuji, že zde mám písemnou omluvu pana ministra zahraničních věcí ČR Josefa Zieleniece z dnešních interpelací na členy vlády vzhledem k tomu, že v době, která je k interpelacím vyhrazena, přijímá zahraniční návštěvu, jejíž termín nelze změnit. Ptám se proto pana poslance Vika, zda si přeje přednést interpelaci, na kterou dostane od pana ministra písemnou odpověď. Pan poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, pan ministr zde není, asi má jiné povinnosti, ale já položím své otázky a věřím, že na ně od nového ministra dostanu alespoň písemnou odpověď.

Pane ministře, mnoho měsíců už uplynulo od schválení česko-německé deklarace, která se zmiňuje o založení tzv. fondu budoucnosti, a stále není jasno, jaký a zda vůbec nějaký prospěch z tohoto fondu budou mít české oběti německého nacismu. Čeští občané, kteří přežili německé vraždění, očekávali, že se konečně dočkají kompenzace za svá utrpení ze strany Němců.

Jaký posun byl v této věci z vaší a německé strany učiněn, aby došlo alespoň k nějakému odškodnění? Nebo je pravdou to, že se čeká, až všichni dnes již velmi staří občané zemřou, aby se jim nemuselo dávat vůbec nic?

Pane ministře, není vaším a německým záměrem prodlužovat odškodnění co nejdéle, aby pak - až fakticky nebude koho odškodňovat - mohly být veškeré finanční prostředky z tzv. fondu budoucnosti použity pouze na česko-německá nebo lépe řečeno česko-sudetská diskusní fóra, z nichž kromě prosudetských kolaborantů nebudou mít naši občané vůbec nic? Děkuji za konkrétní a nevyhýbavé odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci za přednesení otázky, která bude panu ministrovi zahraničních věcí zaslána. Nyní dávám slovo panu poslanci Jiřímu Maštálkovi, který byl vylosován na 11. místě, aby přednesl ústní interpelaci na ministra zdravotnictví pana Jana Stráského ve věci zákonné popravy. Připraví se paní poslankyně Radomíra Nývltová.

 

Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás s následující interpelací. Pokud je mi známo, byl trest smrti v České republice zrušen před několika lety. Není mi známo, že by v České republice byla legalizována euthanasie. Ptám se proto, z jakého důvodu figuruje v klasifikaci nemocí, běžně užívané v českém zdravotnictví, pod položkou Y355 zákonná poprava.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Jan Stráský.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, pane poslanče, jsem hrozně rád, že tento parlament má potřebu interpelovat tak "významný" problém ve zdravotnictví a nemá potřebu interpelovat významnější. Myslím, že to ilustruje, že to s českým zdravotnictvím zase není tak špatné, když budeme hovořit právě o tématu, které jste mi v této interpelaci položil.

Za druhé jsem rád, že vám mohu odpovědět, a pokusím se o to.

Termín "zákonná poprava" je uveden v publikaci, která se česky jmenuje "Mezinárodní klasifikace nemocí", má označení "desátá divize", byla vydána ústavem zdravotnických informací a statistiky v roce 1992 s účinností od 1. ledna 1993. Je to překlad z anglického originálu vydaného Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě.

Skutečně v kapitole 20 "vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti" v části Y35 "zákonný zákrok" je pod číslem 5, tzn. Y355, uvedena zákonná poprava, to je každá poprava provedená podle rozhodnutí soudu nebo vládnoucí moci, ať již stálé nebo dočasné, jak zní celý text.

Pro Českou republiku jako členský stát Světové zdravotnické organizace vyplynula povinnost zavést nové znění klasifikace místo dosud platné mezinárodní klasifikace, která měla označení MK9. Vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní klasifikaci, podle které jsou vykazovány všechny stávající nemoci, stavy a přidružené zdravotní problémy včetně světové statistiky, je zde uveden i tento termín, který je samozřejmě využíván pouze v zemích, kde dosud nebyl zrušen trest smrti.

Závěrem chci říci, že se podívám na to, zda by bylo porušením statistických zásad OSN či jiných, kdyby Česká republika z překladu tento - pro vás patrně iritující - zdravotní výkon vyňala.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Janu Stráskému a ptám se pana poslance Maštálky, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Maštálka: Nepřeji si přednést doplňující otázku, pouze poděkování. Chtěl bych jenom říci, že poté co jsem neuspěl s iniciativou na koncepci zdravotnictví, soustředil jsem se na podrobnější problémy.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci a nyní dávám slovo paní poslankyni Radomíře Nývltové, která byla vylosována na 12. místě, k přednesení ústní interpelace ve věci organizační změny řízení divize obchodně provozní. Připraví se pan poslanec Titz.

 

Poslankyně Radomíra Nývltová: Vážený pane ministře, před týdnem jste společně s panem premiérem obhajovali redukci počtu obchodně provozních ředitelství, neexistenci středního článku řízení v místech dnešních ředitelství před rokem 1990. Ptám se vás, proč jste panu premiérovi předložil chybné podklady a oba jste tak prostřednictvím televizního vysílání lhali národu do očí.

Vzhledem k tomu si dovoluji vám položit několik dalších souvisejících otázek, spojených s činností českých drah. ústředí Odborového svazu železničářů podalo 10.10.1997 žalobu na porušení zákona č. 2/1990 Sb. vedením Českých drah při realizaci uvedené organizační změny. Opět jste, pane ministře, společně s panem premiérem, lhali. Postup projednání organizační změny s odbory probíhal jinak než jak jste minule oba tvrdili. Na odstranění povodňových škod v železniční dopravě bylo uvolněno mnoho prostředků, které dosud nebyly vyčerpány. Dosud nebyl obnoven provoz na několika železničních tratích, které jsou pro občany i podnikatele životně důležité. Například trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem. I když je stát, který je vlastníkem železnic, podle zákona o drahách povinen udržovat tratě v provozuschopném stavu, na této trati to neudělal. Podle vašich prohlášení to ani nehodlá udělat. Jak můžete jako ministr dopravy dělat protizákonná rozhodnutí? Díky postupu vámi řízeného ministerstva už těžko někdo tuto trať do zimy spraví. Kdy bude zmíněná trať opravena a na co byly uvolněné finanční prostředky na železnici použity?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má pan ministr Martin Říman.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych odpověděl na tuto interpelaci paní poslankyně Nývltové. Především bych se chtěl ohradit proti způsobu interpelace paní poslankyně, která bez udání jakýchkoli argumentů označí to, co tady bylo řečeno minulý týden, za lež. Paní poslankyně, takovým způsobem lze pak říci cokoli. Jestliže chceme používat silná slova, tak bychom je měli vážit a měli bychom je pečlivě dokladovat.

K vašim dvěma otázkám. Co se týče žaloby Odborového sdružení železničářů na vedení Českých drah, to je samozřejmě věcí těchto dvou subjektů, tedy OSŽ a generálního ředitelství. Já mohu pouze konstatovat, že jsem byl generálním ředitelem a nemám důvod mu nedůvěřovat - informován o tom, že veškeré náležitosti této organizační změny proběhly podle zákona. Mimochodem, vy jste řekla, že jsme zrušili střední články řízení v místech, kde byly před rokem 1990. Za zmínku stojí snad to, že před r. 1990 byly v tehdejší České republice pouze tři tyto střední články řízení, v Plzni, Praze a Olomouci. V současné době jich je pět, tedy o dva více.

Co se týče odpovědi na vaši druhou otázku týkající se povodní, samozřejmě, že asi nikdo z nás nepředpokládá, že škody, které spáchaly povodně, budou odstraněny během několika dnů nebo týdnů, zvláště v případech, kdy se zřítily celé mosty a celé kusy vozovek nebo železničních tratí. V obou případech, jak na železnici, tak na silnici, postupujeme podle pečlivě projednaného a schváleného schématu priorit, kdy samozřejmě nejvyšší prioritou bylo a bude obnovení sjízdnosti těch důležitých komunikací, zabezpečení dostupnosti každého města a každé vesnice a postupně - já sám jsem před časem řekl, že celkový program obnovy na dopravní infrastruktuře odhaduji na zhruba dva roky, tedy někdy do první poloviny r. 1999 budeme obnovovat jednotlivé komunikace.

Konkrétně co se týče vámi zmiňované trati z Milotic u Opavy do Vrbna pod Pradědem, tato trať byla jednou z nejvíce poškozených na celé síti Českých drah a protože se jedná o regionální dráhu, a jak jistě dobře víte, regionální tratě chceme ve velmi brzké době nabídnout privátním subjektům k privatizaci, došli jsme myslím k logickému závěru, že je lépe tuto poškozenou trať nabídnout ve stavu, v jakém je dnes, zájemci - a zájemce máme - aby si ji uvedl do provozuschopného stavu podle vlastních představ a způsobem, jakým on uzná za vhodný, cestami, jaké on uzná za vhodné, financováním, jaké on uzná za vhodné, než abychom ji opravovali v režii státu a pak i s tímto finančním břemenem, které by tam samozřejmě vzniklo, nabízeli případnému zájemci. Tento zájemce, jak možná víte, se našel, je to a.s. OKD - doprava. Trať byla před několika týdny schválena do nájmu této akciové společnosti správní radou a děláme všechno pro to, my i partner, tedy OKD, aby obnovovací práce ze strany této společnosti mohly být v horizontu dnů zahájeny. OKD - doprava podle mých informací bude dělat všechno pro to, aby trať byla zprovozněna na přelomu letošního a příštího roku. Vzhledem k rozsahu poškození této tratě bych to považoval za velký úspěch.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a ptám se paní poslankyně Nývltové, zda si přeje přednést doplňující otázku? Je tomu tak, slovo má paní poslankyně Nývltová.

 

Poslankyně Radomíra Nývltová: Pane ministře, moje slova jsou pravdivá, protože obchodně provozní ředitelství existovalo např. v České Třebové 35 let, což mohu písemně i demonstrativně doložit. I přes to, co jste zde uvedl myslím, že jako ministr dopravy byste měl být poněkud lépe informován o tom, co se děje ve vašem resortu.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má pan ministr Martin Říman.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Vážená paní poslankyně, nechci se tady za tímto pultíkem s vámi přetahovat. Nabízím vám ale, abyste přišla ke mně na ministerstvo, příp. na České dráhy, kde vám prokážeme jednoznačně, že v České Třebové, kterou jste konkrétně zmínila, 35 let obchodně provozní (ředitelství nebylo. Obchodně provozní ředitelství v České Třebové bylo zřízeno v r. 1992, před tím v České Třebové nikdy nebylo. Bylo pouze v Plzni, Praze - tzv. severozápadní dráha, jihozápadní dráha a v Olomouci střední dráha. Bohužel.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Titzovi, který byl vylosován na 13. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra pana Jana Rumla ve věci firmy RETIA, a.s. a readmisní dohody se SRN. Připraví se pan poslanec Rudolf Šmucr.

Poslanec Miloš Titz: Paní předsedající, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, a.s. RETIA je firmou vývojového a výrobního charakteru zejména v oboru speciální a investiční elektroniky. Záznamové systémy Redat a Redat II lze charakterizovat jako technicky přinejmenším srovnatelné se zahraniční konkurencí při podstatně nižší ceně, s plnou instalační, servisní, školicí a technickou podporou. Zmíněná zařízení jsou homologována dle platných předpisů. Tato společnost s těmito systémy zvítězila mimo jiné i ve dvou výběrových řízeních Ministerstva vnitra na záznamová zařízení a dodala cca 10 systémů pro policejní dispečinky.

S ohledem na možné dodávky pro vybavení dalších cca 120 krajských i okresních policejních center je zřejmé, že firma věnovala velké lidské a finanční úsilí na vývoj těchto záznamových systémů. Avšak při jednání na Ministerstvu vnitra 2. dubna t.r. bylo zástupcům firmy sděleno, že toto ministerstvo obdrželo v rámci readmisní dohody se SRN finanční prostředky, které musí vydat za zboží a služby ze SRN a že do těchto dodávek spadají i dodávky řídících pultů pro výše zmíněná policejní centra. Přestože Policie České republiky s tímto tuzemským zařízením je plně spokojena, budou další potřeby Ministerstva vnitra plně saturovány výrobky německé firmy Kreutler, pochopitelně za podstatně vyšší ceny.

Proto se, pane ministře, ptám: jsou nám v rámci readmisní smlouvy ze strany SRN

a) nabídnuty dané komodity, které musíme odebrat, nebo

b) je nám nabídnut seznam komodit, z nichž si můžeme vybrat, a nebo konečně

c) máme možnost zakoupit v SRN cokoli, co naši výrobci nevyrábějí a nebo nevyrábějí v požadované kvalitě či ceně?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a slovo má ministr vnitra pan Jan Ruml.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě dohody mezi vládou SRN o spolupráci v oblasti následků vyplývajících z migračního pohybu, která byla uzavřena 3. 11. 1994 (dále budu hovořit jen o readmisní dohodě), poskytla německá strana v letech 1995 - 1997 finanční částky 20 mil marek ročně na vybavení cizinecké a pohraniční policie. Způsob a podmínky čerpání těchto finančních prostředků jsou závazně upraveny ujednáním k readmisní dohodě. V článku IV. tohoto ujednání se stanoví, že Ministerstvo vnitra je povinno použít polovinu finančních prostředků v konkrétním roce na zakoupení zboží německé výroby.

K dodržování ujednání k readmisní dohodě byl ustaven výbor expertů složený ze zástupců Ministerstva vnitra České a Slovenské republiky, který pro každý rok schvaloval rozdělení prostředků na německé výrobky a ostatní zboží. Tento výbor sledoval zejména plnění stanoveného podílu německých výrobků a na základě jeho stanoviska německá strana uvolňovala finanční prostředky pro další rok. Vybavení operačních středisek novou technologií záznamů. tzn. nahrávání telefonických hovorů i radiového provozu vedeného na operačním středisku, bylo rozhodnutím výboru zařazení do části německé výrobky. Vzhledem ke specifice readmisní dohody byla k plnění vyzvána německá firma Creutler, která již obdobnou techniku České republice dodávala, např. Bezpečností informační službě nebo hasičským záchranným sborům. Firma Retia - čtu to správně - Retia, a. s. Semtín, která dodávala na základě veřejné zakázky záznamové zařízení vlastní produkce pro ministerstvo vnitra a policii v letech 1995 - 1996 - celkem 10 ks systému, nemohla být vyzvána k plnění z důvodů výše uvedené specifiky readmise. Firma Retia zaslala dne 10. 4. 1997 dopis ministru vnitra se žádostí o přehodnocení rozdělení zboží nakupovaného z readmise. Této firmě bylo dopisem prvního náměstka 7. 5. odpovězeno a problematika readmise vysvětlena. Bylo konstatováno, že charakter - zdůrazňuji charakter - využití finančních prostředků poskytnutých vládou SRN v souvislosti s readmisní dohodou, je jednoznačně určen mezivládní dohodou. Vybavení operačních středisek bylo realizováno v roce 1997, kdy readmisní dohoda končí. Nešlo v té době už zásadním způsobem měnit rozdělení zboží na německé a ostatní, aniž by došlo k porušení mezinárodní dohody, mezivládní dohody, zejména v otázce v oblasti podílu německých výrobků. Takže na jedné straně je zřejmý zájem českých firem dodávat zboží v rámci readmise, na druhé straně je však nutno dodržovat uzavřené mezivládní dohody. Pro informaci pouze uvádím, že např. vozidla dodávaná pro policii v rámci readmise byla vybavena výstražnými a rozhlasovými zařízení i VKV stanicemi výhradně tuzemské produkce. To znamená, že my jsme neměli plně v rukou výběr těch komodit, které spadaly do plnění v rámci readmise a museli jsme - protože každá dohoda je vždycky dohodou dvou stran - respektovat, že určité zboží nebo určité výrobky si SRN vyhradí jako výrobky dodávané z Německa a určité výrobky budeme moci nakupovat za jejich peníze u nás doma.

Myslím, že je to věc, která vyplývá z dohody, že ta finanční pomoc 60 mil. marek je velmi významná. Mohu vás ujistit o tom, že na ministerstvu vnitra existuje velmi přísný požadavek na to, aby byla zvýšená míra pozornosti věnována českým výrobcům při výběrových řízeních. A bohužel, tato ujednání v readmisní dohodě nepatří do kategorie, kde bychom měli zcela plnou volnost rozhodování.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance Titze, zda si přeje přednést doplňující otázku? Je tomu tak. Slovo má pan poslanec Titz.

 

Poslanec Miloš Titz: Budiž mi dovoleno konstatovat, že řídící pulty firmy Kreutler nejsou v žádném případě kvalitnější než pulty tuzemské, spíš naopak, jsou však výrazně dražší. Já proti readmisní dohodě nemám vůbec žádné námitky. Mám námitky proti komisi, která tuto smlouvu uskutečňuje v praxi. A tady vzhledem k tomu, že se rozhodla pro výrobky firmy Kreutler, tak si dovolím říci, že vlastně celý soubor takovýchto rozhodnutí vlastně způsobil neutěšený stav hospodářské situace v naší zemi.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Jan Ruml.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane poslanče, nevím, jestli jste rozuměl tomu, co jsem říkal. Já jsem neříkal, že za naše peníze, za české peníze ze státního rozpočtu kupujeme méně kvalitní a dražší zboží. Toto zboží kupujeme za německé peníze z finanční pomoci, kterou nám německá strana poskytla. Já s vámi vůbec nepolemizuji o tom a nemám důvěru vám nedůvěřovat, že výrobky, které dodává firmy Creutler jsou dražší a méně kvalitní než výrobky české, ale v tom není podstata věci. Podstata té věci je v tom, že komise je smíšená a pokud by se nedohodla, tak by ty peníze nebyly. To znamená, že česká policie, pohraniční a cizinecká policie, by možná byla vybavena lepšími a levnějšími výrobky české provenience, ale museli bychom na to vynaložit peníze z naší rozpočtové kapitoly. Takto byly peníze použity z readmisní dohody a my jsme mohli peníze z rozpočtové kapitoly využít pro jiné výrobky českého původu. Já si myslím, že v tomto spatřovat potíže našeho českého hospodářství je velmi podivné a doufám, že nebudete se mnou v tomto už dále polemizovat. My jsme vyjednali v rámci readmisní dohody finanční pomoc. Byla to velmi složitá jednání. Já jsem se jich osobně účastnil. Ale podmínkou pro tu finanční pomoc bylo, že polovina těch peněz bude využita pro výrobky německé. Komise měla - protože je smíšená - jen zúžený prostor pro manévrování, protože jak víte, když v nějaké situaci a v nějaké oblasti jsou dva partneři, tak se musí dojít k nějakému kompromisu. To znamená výsledkem toho kompromisu mimo jiné bylo také to, že firma Creutler dodala výrobky, které jsou v ČR možná kvalitnější a možná levnější. Byl to jaksi požadavek německé strany. My jsme zase na druhé straně uspěli v jiných komoditách, které jsou neméně důležité, které jsou vyráběny zde doma a které zase podpořily naše podniky. O tom, v jakých komoditách jsme my uspěli a co to znamenalo pro české výrobce, jsem tady částečně hovořil, když jsem hovořil o tom, jak byla vybavena německá auta, jakým zařízením radiovým byla vybavena. Možná, kdyby se to obrátilo a byla by radiovými zařízeními vybavena z Německa, ale záznamovým zařízením od české firmy Retia Semtín, tak by jiný poslanec, který má vazby na jinou firmu, která vyrábí radiostanice, vystoupil a řekl by, jak je to možné, že jste nejednali s německou stranou, že radiostanice bychom vyráběli doma.

To je otázka, kterou já tady nevyřeším, já jsem v té komisi nebyl. Doufám, že velmi pečlivě posuzovala každou komoditu a toto je nějaký kompromisní výsledek. A mám pocit, že těch 60 mil. marek nám pomohlo, že neoslabilo policii ani naše hospodářství.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Rudolfu Šmucrovi, který byl vylosován na 14. místě k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra pana Jana Rumla ve věci okrádání klientů cestovními kancelářemi. Připraví se pan poslanec Václav Frank.

 

Poslanec Rudolf Šmucr: Paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, obracím se na vás ve věci okrádání klientů cestovními kancelářemi.

Ostravská cestovní kancelář PROG byla vyrabována rozhořčenými klienty této cestovní kanceláře, která je podvedla a připravila o finanční prostředky, které tito nešťastníci vynaložili na zaplacení zahraniční dovolené. V zemi, kde různé organizace okrádají důvěřivé občany, nelze hovořit o funkčnosti zákonů a o spravedlnosti vůbec. Po vykradení mnoha českých bank dochází k dalšímu fenoménu, a to k okrádání občanů prostřednictvím cestovních kanceláří. Řadový občan je okrádán na každém kroku právnickými i fyzickými osobami. Takováto expanze zločinců útočících nemilosrdně proti bezbranným občanům neměla dosud v historii našeho národa obdoby.

Pane ministře, ptám se vás, jak je možné, že vy, bývalý ovčí specialista z Vihorlatu, jste si dokázal poradit z mnohahlavým stádem ovcí, ale v případě organizovaného zločinu nikoliv. Ministrem vnitra jste se stal jistě proto, že máte asi vrozené schopnosti řídit tento resort. Jinak si nelze vysvětlit fakt, že jste do této funkce byl jistě oprávněně jmenován.

Můžete mi, pane ministře, vysvětlit, proč se nedostavují kladné výsledky vaší práce, ale naopak je to samá aféra, skandál a i zločinnost roste nebývalou měrou.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Jan Ruml.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nerozuměl jsem závěru interpelace pana poslance Šmucra. Nevím, jak souvisí to, že cestovní kanceláře okrádají své klienty s kvalitou práce ministra vnitra. Mimochodem, kdybyste dnes sledoval sdělovací prostředky a Institutu pro výzkum veřejného mínění, zjistil byste, že policii v této republice důvěřuje 53 % občanů. Je to potěšující číslo v době, kdy odcházím z tohoto resortu. Doufám, že to není proto.

Co se týče podezření z trestné činnosti páchané v oblasti cestovního ruchu majiteli a provozovateli cestovních kanceláří jsou jednotlivými úřadu vyšetřování v rámci České republiky evidovány a prověřovány desítky trestních oznámení poškozených klientů těchto kanceláří. Celkem byla podána a jsou prošetřována trestní oznámení na 24 cestovních kanceláří a v současné době úřady vyšetřování na území České republiky trestně stíhají 17 osob v souvislosti s činností cestovních kanceláří. Nejzávažnější případy, pokud jde o počet poškozených a výši způsobené škody jsou případy cestovní kanceláře Travela, a.s. a Oasis Group, s.r.o. Z rozhodnutí ředitele Úřadu vyšetřování pro Českou republiku jsou tyto případy vyšetřovány u Úřadu vyšetřování hlavního města Prahy a Krajském úřadu vyšetřování v Ostravě.

Při prověřování jednotlivých trestních oznámení musí vyšetřovatel zkoumat, zda majitelé a provozovatelé cestovních kanceláří jednali v úmyslu poškodit své klienty, nebo zda k poškození klientů došlo v důsledku špatného hospodaření. V případě, že bude prokázáno úmyslné poškození klientů, bude důsledně zahajováno trestní stíhání pro trestní čin zpronevěry podle § 248 trestního zákona a podvodu podle § 250 trestního zákona. V případech, kdy k poškození klientů cestovních kanceláří došlo v důsledku špatného hospodaření, musí vyšetřovatelé dále zkoumat, zda špatné hospodaření bylo způsobeno objektivními vlivy, např. poklesem kursu, zvýšením služeb u zahraničních partnerů atd. nebo subjektivními vlivy, tzn. jednáním managementu pracovníků cestovních kanceláří apod. V těchto případech pak bude posouzeno, zda došlo k porušení právních norem a zda bude možno odpovědné osoby za toto poškození postihnout.

Bez ohledu na šetření těchto případů můžeme již dnes konstatovat, že jednání provozovatelů a majitelů cestovních kanceláří ovlivňuje fakt, že podle současné právní úpravy je podnikání na úseku cestovního ruchu živností volnou a provozovat ji může prakticky kdokoliv. V případě, kdy tisíce klientů svěří své úspory člověku, který nemusí ani živnostenskému úřadu prokazovat, že podnikání v této oblasti má schopnosti, odbornost a především morální předpoklady, nemůžeme se dnes ani podivit nad tím, že za jednu sezonu máme oznámení na trestnou činnost ve 24 cestovních kanceláří.

Proto by bylo na místě, aby požadavky na udělování povolení k podnikání v této oblasti byly zpřísněny. Zde bych chtěl upozornit, že živnostenský zákon nespadá do kompetence ministra vnitra.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Táži se pana poslance Šmucra, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak. Udílím slovo panu poslanci Šmucrovi.

 

Poslanec Rudolf Šmucr: Pane ministře, na doplnění nemám již nic, neboť stejně nedáváte pozor. Vzhledem k tomu, že již odcházíte z resortu, nechci vás již trápit.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan ministr si přeje reagovat.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane poslanče, od poslanců republikánské strany jsem se nikdy trápit nenechal. Faktem je, že někdy člověk musí mít silný žaludek na vaše sprostoty. Myslím, že jsem i před vaším klubem obstál jako věrohodný ministr vnitra. Samozřejmě najdu vhodný způsob, jak se s vámi hezky a mile rozloučit.

Děkuji vám.

***