Úterý 21. října 1997

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážená sněmovno, dovolte, abych stručně a rychle zareagoval na toto neskutečné, neslýchané a neznámé vystoupení předsedy sociální demokracie. Musím za vládu tento projev, jeho tón, jeho obsah zásadně jednoznačně odmítnout. Mám strach, že projev tohoto typu ve sněmovně ještě nezazněl, i když jsem si vědom, že zde zazněly určité projevy z támhle té strany (ukazuje vpravo) Poslanecké sněmovny. Myslím, že tento dnešní projev, pronesený zlobným, nenávistným, třesoucím se hlasem, je novinkou této země, novinkou této Poslanecké sněmovny a důkazem toho, jak je možné klesnout až na ono dno, o kterém pan předseda Zeman hovořil a kdy si drze dovolil vypůjčit ministra vlády Jiřího Grušu. Nemohu se s tím smířit. Znamená to, že se naše země posouvá někam úplně jinam. Myslím, že je třeba jasně říci ne. Věty, které by tady směly znít typu, že tato vláda je vládou zlodějů, je věc nevídaná v civilizované společnosti. Neslyšel jsem nikdy, že by někdo takto tuto zemi hodnotil. Jestli klesl na dno předseda Poslanecké sněmovny tak daleko, pak je to varovné znamení a téměř znemožňuje seriózní hodnocení čísel, dat ekonomiky a státního rozpočtu. Je velmi obtížné v této atmosféře věcně a vážně diskutovat, rozebírat jednotlivé výroky pana Zemana. Doufám, že k jednotlivým výrokům se v následujících minutách, hodinách či dnech nepochybně dostaneme.

Považuji za naprosto svévolnou interpretaci vývoje této ekonomiky v roce 1997. Každý soudný a rozumný člověk nemusí mít ekonomické vzdělání, nemusí mít ekonomické vzdělání na Vysoké škole ekonomické v 60. letech, aby mohl pochopit, co se stalo v této zemi v roce 1997. Pan předseda by mohl vědět, že došlo k nárazu na jednu vážnou ekonomickou bariéru, kterým byla bariéra vnější rovnováhy. Tato země musela utlumit a zpomalit ekonomický růst, musela tímto přibrzděním ekonomického růstu znovu přispět ke znovunastolení ekonomické rovnováhy, protože to je jediná cesta, jak je možné pokročit zase o krok dále. Jestli to pan předseda Zeman neví, je to žalostný výsledek jeho naprosté ekonomické ignorance, která je nepřijatelným jevem v této zemi. O tom je možné seriózně diskutovat, o tom je možné poslouchat projev ministra financí, ale o tom není možné diskutovat způsobem, jak zavedl tuto diskusi do této síně, do tohoto sálu, dokonce předseda Poslanecké sněmovny.

Vláda trvá na tom, že předložený státní rozpočet je rozpočtem vyváženým, je rozpočtem úsporným, je rozpočtem realistickým a jakákoli suma házející s miliardami v množném čísle, s miliardami v desítkách, je částkou, která dokazuje, že se autor těchto slov pohybuje v naprosté říši svých snů, své zaslepenosti, své neskutečné nenávisti vůči této zemi a bohužel vůči sobě samému také.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má zpravodaj pan poslanec Wagner. Vaše vystoupení nemá limit faktické poznámky.

 

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji vám, pane předsedající, že jste dal přednost panu předsedovi vlády. Umožňuje mi to reagovat na to, na co mnozí myslí, ale zatím jsem toho nahlas moc neslyšel.

České dějiny jsou velmi netrpělivé, až do nich navždy vstoupí a z reality odejdou pánové Klaus a Zeman. Tyto spory, které se zde vyhrocují a odvádějí nás od reality, jsou zbytečné spory, neboť jeden se snaží léčit tím, co se nepovedlo, a druhý tím, že léčení odkládá až to někdy bude lépe umět. Oba škodí.

Ke katastrofickým scénářům páně Zemanovým:

Slyšeli jsme jich hodně. Tato země přes všechno co se stalo, má schopnost obnovit tvorbu bohatství. Schopnost tvořit je větším vlastnictvím než schopnost mít. Měl by to vědět i předseda sociální demokracie, měl by vědět, že pro usnesení na pražské radnici hlasovali i někteří členové tamějšího klubu sociální demokracie.

Nechci zdržovat, jen dvě poznámky. Joshua Scharab upozornil předem, co všechno hrozí v procesu privatizace. Zlodějíčkové přijdou a odejdou. Ptám se, pane Zemane, co jste navrhl, aby se to zkontrolovalo? Všichni máme odpovědnost, kdo v tu dobu seděli ve sněmovnách. Samozřejmě vlády větší. Ptám se: Kdo ví - a pan předseda Zeman to musí vědět - co říkal předseda americké odborové ústředny v prosinci roku 1989, že to co se získalo na náměstích se může ztratit necitlivostí na Ministerstvu financí. Čím jsme prospěli ve sněmovnách k tomu, aby se mnohé neztratilo?

Předseda Poslanecké sněmovny zde citoval prezidenta Československé republiky Antonína Zápotockého. Antonín Zápotocký řekl v roce 1953 krátce před měnovou reformou, že koruna je pevná. Prohlašuji zodpovědně, že Antonín Zápotocký se choval jako kompetentní státník, že žádný státník si nemůže dovolit, aby řekl, byť by ztratil vše osobně, den před měnou, že zítra bude měna. To by nemusela být. Ale nezodpovědně se choval předseda této sněmovny, když poškodil před časem Českou spořitelnu mluvíc o ní jako o bance, která má problémy. Takovéto věci bychom si měli uvědomit. Jsou věci, které platí vždy, ať je zde řád takový či onaký. Hospodářský život nemá mnoho rozdílů, má jen rozdíl v tom, jak ho někdo chce nebo nechce pochopit.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Prosím pana ministra Výborného, aby se ujal slova.

 

Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Dámy a pánové, budu mluvit uměřenými slovy, ačkoli jsem přesvědčen, že každý parlament musí snést i slova silnější. Není to však mým zvykem silnější slova volit. Přihlásil jsem se spíše osobně rozčilen, a myslím, že ne sám, v okamžiku, kdy předseda Poslanecké sněmovny označil tuto vládu za vládu podvodníků. Já rozumím tomu, že předseda nejsilnější opoziční strany označí tuto vládu za vládu neúspěšnou. To je jeho právo, to je jeho povinnost jako opozičního poslance. Rozumím tomu, že označí státní rozpočet za špatně sestavený, nedovedu si představit, že by jej pochválil. Rozumím mnoha dalším věcem. Ale slovům o tom, že tato vláda je vládou podvodníků, jsem nerozuměl, považuji je za nepřípustně silná slova a ohrazuji se proti nim. Ohrazuji se proti nim.

(Potlesk z části sněmovny.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru. Prosím, aby se slova ujal v rozpravě pan poslanec Michal Kraus, připraví se pan poslanec Miroslav Grebeníček.

 

Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, myslím, že bude nejlepší, když se vrátíme k projednávání návrhu státního zákona, který v prvém čtení leží před námi na lavicích. První čtení návrhu zákona o státním rozpočtu bývá každoročně považováno za vyvrcholení zákonodárné činnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu, zákona, který podobně jako všude ve světě poutá nejvíce pozornosti odborné i laické veřejnosti, zákona, který je na rozdíl od vlád všech vyspělých zemí světa každoročně českou vládní koalicí nejflagrantněji porušován.

Zákon o státním rozpočtu, který se v konečné podobě rodí v Poslanecké sněmovně po třech měsících v dosti těžkých porodních bolestech, se vždy v průběhu roku, alespoň v posledních letech, stává trhacím kalendářem a vláda s ním bez ohledu na sliby, jež Poslanecké sněmovně dala, nakládá jako s vládní vyhláškou.

V průběhu letošního roku jsme se pokusili změnit tento nedobrý stav novelou zákona o rozpočtových pravidlech. Žádoucí úpravu však vládnoucí koalice svou trpasličí většinou neschválila. Vláda s vědomím této podpory však v rozpočtu na rok 1998 rozsah svých zmocnění opět neupravila, dávaje tím Poslanecké sněmovně najevo - jen se přete, páni poslanci, schvalte si, co je libo, nakonec to stejně bude jinak. Jak? No, tak, jak si bude vláda přát a jak se jí to bude hodit. Chci věřit tomu, že alespoň část poslanecké provládní většiny pochopí, proč musí vlády ve vyspělých státech žádat parlamenty o schválení významnějších rozpočtových změn. Přitom za významnější změny mnohé země považují již pohyb výdajů a příjmů nad 1 % celkového objemu.

Vládní většina je v této sněmovně velice křehká. Vláda a její návrhy stojí a padají s vrtochy jednoho poslance, který postupně zvyšuje své požadavky, kterými svou podporu podmiňuje. Mám pro vládu a poslance vládní koalice jednu nabídku. Zamyslete se ještě jednou nad konstrukcí státního rozpočtu, realizujte jeho změny v duchu doporučení sociální demokracie, které nyní přednesu a z trpasličí vrtošivé většiny udělejme většinu stabilní, založenou na vzájemném kompromisu, přijatelném pro všechny opravdové politické síly v této sněmovně.

Časový harmonogram umožňuje projednat opakované první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu až kolem 12. listopadu t. r. tak, aby nebylo ohroženo jeho eventuální přijetí ve třetím čtení do konce prosincové schůze, tzn. zhruba do 18. prosince. Doporučujeme vládě vložit do § 3 návrhu zákona klauzuli, která by omezila pravomoc vlády k rozpočtovým změnám, a to zhruba v tomto znění:

Rozpočtové opatření ve státním rozpočtu v rozsahu nad 5 % celkových výdajů nebo příjmů státního rozpočtu podle § 1 tohoto zákona lze provést pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Toto znění neznamená nic jiného než to, že vláda se v případě radikálních rozpočtových řezů může opřít o podporu Poslanecké sněmovny v případě, že tato s těmito řezy vysloví souhlas. Nejinak tomu je ve vyspělém světě. Neznám důvod, proč by to nemohlo fungovat i v ČR.

Vážená vládo, jsme si plně vědomi toho, že přípravné práce na rozpočtu začínají v hloubi předchozího roku a že je tudíž obtížné odhadnout trendy vývoje makroekonomických ukazatelů pro daný rozpočtový rok, zejména tehdy, dochází-li k tak bouřlivému rozkolísání ekonomické stability, k jakému došlo letos v ČR. Jsme přesvědčeni o tom, že ani vláda ani poslanci koaličních stran nemohou nevidět radikálně odlišný vývoj zejména inflace, kterou lze v příštím roce skutečně odhadovat mezi čtrnácti, patnácti procenty, ale i indexu nezaměstnanosti, který se bude s nejvyšší pravděpodobností pohybovat v průměru někde kolem 6,5 %, od stavu, kdy byl návrh státního rozpočtu sestavován až k dnešku.

Bylo by podle našeho zásadní chybou nevidět tyto tendence a tvrdošíjně trvat na svém původním stanovisku. Doporučujeme proto vládě využít dodatečné 20denní časové lhůty k přepracování základních rozpočtových ukazatelů. Naše propočty vycházejí z toho, že je možné dodatečným zohledněním akcelerace vývoje některých makroekonomických veličin a uplatněním některých nových sazeb, např. spotřební daně, jakož i zvýšením efektivnosti výběru daní stávajících a nedoplatku sociálního zabezpečení dosáhnout vyšších příjmů - a protože ve shodě s vládou hodláme koncipovat návrh rozpočtu jako vyrovnaný - i vyšších výdajů, a to o 27,6 mld. korun, takže celková navrhovaná suma příjmů i výdajů státního rozpočtu v naší alternativě by po úpravě činila 564 mld. 635 mil. korun. Věříme, že přepočte-li vláda své návrhy, budou se její čísla blížit našim, a při opakovaném prvním čtení můžeme nalézt potřebný konsensus.

Vycházíme totiž z toho, že i vláda si plně uvědomuje důsledky restriktivní politiky uplynulých let, kdy skutečným efektem škrtů na výdajové straně státního rozpočtu bylo výrazné utlumení růstu ekonomiky, jež se mimo jiné projevilo i ve stagnaci tvorby HDP a zejména ve výrazném propadu příjmů státního rozpočtu. Nechce se nám věřit, že by vláda po dvou letech neradostných ekonomických výsledků, které zřetelně ukázaly škodlivost vládních rozpočtových restrikcí a celkové hospodářské politiky státu, chtěla opakovat stejné chyby i potřetí. Cožpak nevidíte, páni ministři, hrozivě narůstající schodek zejména obecných rozpočtů do letoška v rozpočtech pečlivě tajený? Cožpak

vám, páni ministři, nedochází, že v návrhu rozpočtu nemáte zdroje na to, co jste občanům této země slíbili? Cožpak vám nevadí, že v rozpočtu příštího roku nemáte ani na letos radikálně pokrácené důchody a jejich valorizaci, na již tak zkrácené sociální dávky, na podpory v nezaměstnanosti, na mzdy pracovníků v rozpočtové sféře? Cožpak vám nedochází, že postupnou likvidací sítě nemocnic, škol i železnic likvidujete pomalu, ale jistě pavučinu, která tvoří stát státem? Cožpak už nejste ve svých stále více se viklajících ministerských křeslech schopni dohlédnout na zem?

Nabízíme vám proto šanci. Využijte příštích dvaceti dnů ke spravení toho, co se v návrhu státního rozpočtu spravit dá a předstupte znovu před tuto sněmovnu s návrhem, který byť v minimální míře zabezpečí vše to, co státní rozpočet zabezpečit má. V duchu této nabídky doporučujeme vládě také zvážit rozsah běžných výdajů v položce dotací do rozpočtů zejména obcí, ale samozřejmě i okresních úřadů. Obce nemají téměř žádnou reálnou možnost zvyšovat své příjmy a návrh rozpočtu na příští rok je žene do náručí bankovních ústavů a finančních institucí k uzavírání pro obce mnohdy nesplatitelných úvěrů a finančních výpomocí. Nechce se nám věřit, že by vláda tak radikálně změnila svůj vztah k veřejným rozpočtům a podvyživenost státního rozpočtu se rozhodla řešit odtrháváním od úst ještě podvyživenějším rozpočtům obcí.

Doporučujeme proto vládě posílit zejména rozpočty obcí, ale i okresních úřadů zvýšením dotací ze státního rozpočtu zhruba o 20 %, a to například přesunem z oblasti kapitálových výdajů, které naopak doporučujeme posílit částkou zhruba 3,5 mld. korun s navýšením předpokládaných příjmů na podstatně masivnější podporu bytové výstavby.

Vážená vládo, vážení poslanci, vládní koalice, státní rozpočet v civilizovaných zemích bývá často východnicí kompromisů vládních stran s opozicí.

Bývá výslednicí kompromisu mezi chtěným a možným. Naše vláda jako obvykle nevyužila období tvorby rozpočtu k hledání těchto kompromisů spoléhaje na to, že má v Poslanecké sněmovně vrtošivou většinu jednoho hlasu. Nabízíme tímto vládě cestu k napravení jejího opomenutí. Poj"me využít příštích tří týdnů k hledání kompromisů, které v důsledku pomohou zejména těm, kteří nás všechny poslali sem, do této síně, abychom zde rozhodovali za ně a v jejich zájmu.

Jménem poslaneckého klubu ČSSD proto doporučuji v souladu s § 102 odst. 3 jednacího řádu přijmout toto usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1) doporučuje vládě změnit základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu,

2) doporučuje předložit nový návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami.

a) v § 1 nahradit částku 536 miliard 635 milionů korun částkou 564 miliardy 235 milionů korun,

b) v § 1 odst. 5 částku 9 miliard 350 milionů nahradit částkou 11 miliard 220 milionů,

c) v § 1 odst. 6 nahradit částku 8 miliard 552 milionů částkou 10 miliard 81 milionů a

d) schválit nové znění § 3 takto:

Odst. 1: Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu dané § 1 tohoto zákona z důvodů organizačních nebo metodických změn.

Odst. 2: Rozpočtová opatření - odvolávka č. 1 na § 13 zákona ČNR č. 576/1990 ve znění pozdějších předpisů - ve státním rozpočtu v rozsahu nad 5 % celkových výdajů nebo příjmů státního rozpočtu dle § 1 tohoto zákona, lze provést pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

3)

Odst. 3: Opatřeními podle § 3 odst. 1 a 2 nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.

4) Členové vlády a představitelé státního úřadů jsou povinni vnitřním kontrolním systémem jednotlivých ministerstev a státních úřadů zajistit dodržování zákonnosti, hospodárnosti a účelnosti při využívání prostředků státních dotací poskytovaných v rámci výdajů státního rozpočtu.

5) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1997, které byly poskytnuty kapitolám státního rozpočtu a okresním úřadům na řešení povodňových škod a nebyly vyčerpány do 31. 12. 1997, byly použity v roce 1998 stejnými subjekty ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v roce 1997.

Usnesení 3)

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky stanoví termín 12. 11. 1997, do kterého vláda předloží Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky nový návrh zákona o státním rozpočtu.

Doporučuji o těchto třech základních bodech hlasovat ve smyslu § 72 odst. 5 jednacího řádu po bodech.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Krausovi. Dále bych dal slovo panu poslanci Grebeníčkovi, který také vystoupí se stanoviskem klubu. Připraví se pan poslanec Škromach, Václavek, Grégr a další.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP