Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

(Schůze opět zahájena v 16.00 hodin.)

 

97.
Ústní interpelace poslanců na předsedu vlády a ostatní členy vlády

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, začínáme projednávat ústní interpelace. Jako první vystoupí pan poslanec Pavel Maixner.

 

Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane premiére, privatizační změny v našem státě, které proběhly za posledních pět let, měly od základu přinést nové prostředí, nové technologie, nové výroby a hlavně nové majitele, kteří tento majetek měli bránit a zvelebovat. Opak je ale pravdou, pane premiére, protože daný majetek, který v hodnotě skoro jednoho bilionu vstoupil do privatizace, je ten tam. Noví vlastníci se chovají přímo jako upíři nad svojí novou kořistí a odborníci přes ekonomii tvrdí, že úspěšnost zatím proběhlé privatizace je necelých 60 %. Kde je vaše zodpovědnost za majetek bezmála 400 mld. korun, který skončil v černých dírách vašeho nového systému?

Privatizace ano. Republikáni jako pravicová strana ji vždy podporovali a budou podporovat, ale forma je jednoznačně odlišná, a to jak časem, tak způsobem privatizace. Republikánská strana upřednostňovala především formu zaměstnaneckých akcií, k tomu další varianty, které se individuálně mohly použít mnohem lépe, než vaše gigantomanické nefunkční a spekulativní kupony. Již na samotném začátku bylo slyšet, a to nejen prostřednictvím vás, ale i vašich ministrů, že tzv. české stříbro náš stát nikdy neopustí, bude tyto klenoty chránit, ale ani to jste nedodrželi, lhali jste celému národu, který právě na toto falešné transformační a privatizační slibování dal vaší straně hlas. Prodali jste Škodovku, Crystalex, Becherovku a další klenoty tohoto státu.

Proto se vás chci zeptat. Dne 5.8.1997 byla notářsky ověřena darovací smlouva, kde se nedá popřít právní nárok rodiny Hoffmannových na recepturu, vinětu, láhev a obchodní jméno Becherovky. Jak je možné, že i přes znalost těchto materiálů jste porušili privatizační zákon a podnik privatizovali?

Za druhé - věděli uchazeči výběrového řízení o těchto skutečnostech?

Za třetí - má vláda jasno, komu schválila prodej 60 % akcií Jana Bechera?

A poslední otázka - byl zájem o prodej akcií jen ryze ekonomický nebo vláda ve svém rozhodnutí přihlíží k tradici, postavení, hodnotě a kvalitě privatizovaných subjektů?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Překročil o 13 vteřin, ale myslím, že vzhledem k tomu, že jeho otázky byly stručné, tak bylo v mé pravomoci mu umožnit, aby je položil. Prosím pana premiéra, aby se ujal slova.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Nejsem si jist, že by otázky byly stručné. Za prvé si myslím, že to nebyly otázky, ale byla to spíše tvrzení. Myslím, že pan poslanec žádnou odpověď ode mne neočekává, protože chtěl národu do televizních obrazovek říci pár ostrých siláckých slov na adresu této vlády, což se mu podařilo, ale otázky jsem v tom skutečně žádné necítil. Myslím, že věty typu lhaní národu a slova o upírech a černých dírách jsou opravdu nesmyslné a absurdní. V žádném případě je nemohu přijmout.

Pan poslanec ve svém písemném sdělení tématu chtěl diskutovat o privatizaci a.s. Jan Becher, Karlovy Vary. Mimochodem, úplně před závorkou bych chtěl říci, že se usmívám nad slovem, že republikáni jsou pravicová strana. To mě opravdu rozesmává. A ještě k tomu, jestli typickou pravicovostí je privatizovat metodou zaměstnaneckých akcií, tak musím říci, pane poslanče, že to jste se vzácně shodli se sociálními demokraty, protože ti také chtěli zaměstnanecké akcie, a já si myslím, že je naprosto evidentní, k čemu to směřuje, jaký je cíl. Myšlenka, že byste snad fakticky navrhovali model zaměstnaneckých akcií právě pro naši karlovarskou Becherovku se mi zdá dvojnásobně úsměvná, že byste chtěli zaměstnancům Becherovky rozdat tyto akcie nebo rozprodat akcie. Nevím, to se mi zdá opravdu naprosto absurdní.

Zeptal jste se na právní nároky, na známkoprávní spory atd., které se vynořují opakovaně ohledně Becherovky. Chtěl bych prohlásit, že tyto spory jsou vedeny léta, ne-li desetiletí, každou chvíli se objeví s tím či oním nárokem ten či onen člověk v cizině či v naší zemi a zatím nikdy ty právní spory vedené před soudy nebyly průkazné, nebyly jednoznačné, nebyly zásadní, a proto k ničemu nevedly.

Podstatná věc je tato. Privatizace Becherovky, schválená vládou počátkem září letošního roku s těmito spory nemá bezprostředně vůbec nic společného. To je privatizace 89 % akcií této firmy a se sporem o známku opravdu nemá bezprostředně žádnou souvislost. Ten spor bude pokračovat jestli bude vlastník ten či onen, jestli bude vlastníkem stát nebo obec, nebo kdokoli jiný. Rozuměl-li jsem vašemu dotazu, jestli si byli všichni vědomi těchto sporů, myslím, že stát, který privatizoval, si těchto sporů vědom velmi dobře byl a všichni přihlášení do výběrového řízení nepochybně si tohoto byli velmi dobře vědomi. Opakuji, nemá to s tím vůbec žádnou souvislost.

Abych se vrátil k vlastní privatizaci, vládě bylo předloženo 8 projektů, nakonec 7 prošlo prvním kolem tohoto výběrového řízení. Ministr financí přinesl vládě materiál, ve kterém označil 5 z těchto projektů za projekty do té míry rovnocenné, že mezi nimi není schopen vygenerovat, zvolit, který je jediný nejlepší, a proto bylo ve vládě hlasováno mezi - opakuji znova - pěti velmi blízkými projekty lišícími se podle jednotlivých aspektů. Vláda, jak všichni víte, zvolila jedno řešení a v tomto smyslu myslím, že postupovala nejen formálně správně, ale i racionálním způsobem. Opakuji, známkoprávní spory jsou permanentním jevem točícím se kolem Becherovky v jakémkoli typu vlastnictví a vlastnění.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiéru Václavu Klausovi. Ptám se pana poslance Maixnera, zda hodlá využít svého práva? Je tomu tak.

 

Poslanec Pavel Maixner: Pane premiére, chtěl jsem odpověď, ne že jsem nežádal odpověď a nějaké proklamace ohledně médií. Ale to, že je to vážný problém, bylo vidět nakonec i na této schůzi, kde 49 poslanců usiluje o vyšetřovací komisi ohledně privatizace Becherovky. Proto bych se chtěl v doplňující otázce zeptat, zda vláda hodlá uplatňovat i nadále stejný princip při prodeji státních podílů v našich podnicích, kde nejsou dořešeny vlastnické a restituční požadavky.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Maixner. Nyní pan předseda vlády Václav Klaus.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Odmítám souhlasit s tím, že když 49 poslanců požádalo o vyšetřování toho či onoho typu, tak Poslanecká sněmovna teprve o tom bude jednat a teprve takovou komisi schválí či neschválí. Z toho, že 49 poslanců o něco požádalo, není možné dedukovat žádný závěr. Myslím, že to pan poslanec velmi dobře ví.

Nevím, jestli se neplete a dobře mě poslouchá. Opakuji : v privatizaci akcií, v daném případě 89% Becherovky, není žádný ani majetkový, ani restituční spor. Říkal jsem to již při své první polovině odpovědi. Opakuji -není spor o vlastnictví akcií, není s kým restituovat tyto akcie. Spor je o něco úplně jiného, o známku Becherovka, o průmyslové vlastnictví ve smyslu kdo má či nemá pravomoc vyrábět tento likér podle toho či onoho předpisu apod. Abychom nepletli veřejnost, tam není žádný spor o majetek Becherovky, neboli o tyto akcie, které byly prodávány. Doufám, že to pan poslanec chápe.

Vím, že je to pro něho pouze hra, protože mi poslal před několika dny písemnou interpelaci přesně s tím textem, který zde teď přednesl jako interpelaci ústní. Znamená to, že mu stejně do 30 dnů budu stejným způsobem odpovídat, jako odpovídám teď. Myslím, že je zbytečné, abychom to dále rozebírali.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Prosím, aby se ujal se svou interpelací slova pan poslanec Petr Vrzáň. Interpelaci se má týkat věci změny v řídící struktuře Českých drah.

 

Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené paní poslankyně a poslanci, vážení hosté, dámy a pánové, vážený pane premiére, dne 19. září vydal generální ředitel Českých drah pan Vladimír Sosna organizační opatření, jímž bylo s účinností k 1. říjnu zrušeno 9 obchodně provozních ředitelství Českých drah a ustanoveno 5 nových, čímž mělo dojít k úspoře pracovníků. Bohužel ministr dopravy a spojů, předseda správní rady Českých drah, ale ani generální ředitel nevědí, za jakou cenu bylo dosaženo této úspory.

Nejen že se jedná o oslabení středního článku řízení této divize, ale jde především o porušení zákona o kolektivním vyjednávání č. 2/1990 Sb., a o porušení kolektivní smlouvy na rok 1997.

Z tohoto opatření generálního ředitele navíc nevyplývá postavení zaměstnanců rušených obchodně provozních ředitelství, čímž je porušen zákoník práce v § 29 a 35.

K jakým mimořádným událostem mohlo dojít např. v případě dispečerských pracovišť takto rušených útvarů, lze snadno domyslet.

Pane premiére, přestože je zřejmé, že tato interpelace přísluší ministru dopravy a spojů, který se nevyhne tomuto tématu na parlamentní půdě, tyto skutečnosti jsou natolik závažné, že je nezbytné položit několik otázek současně i vám. Proto se vás ptám:

1) Jaké závěry vyvodíte ve vztahu k ministru Římanovi za porušování zákonů v jím řízeném resortu?

2) Proč se na pracovníky rušených obchodně provozních ředitelství nevztahuje usnesení vlády České republiky z 27. srpna č. 507 o doprovodném sociálním programu pro předpokládaný útlum zaměstnanosti na železnici a zda ministr Říman splnil termín 30. září k předložení takového návrhu?

3) Zda jste ochoten zasadit se o eliminaci nesystémových kroků vedení Českých drah, jakým bylo např. rozdělení divize obchodně provozní na samostatnou divizi přepravní a provozní.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi. Zároveň bych rád upozornil, že nadále nebudu tolerovat překročení dvouminutové hranice.

 

Poslanec Petr Vrzáň: Děkuji, pane předsedající, za projev křesťanské tolerance a vstřícnosti.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Uvítal bych, kdyby tato interpelace, která je technická a týká se členění vnitřní struktury Českých drah, byla směřována na ministra dopravy a ne na předsedu vlády. Musím se přiznat, že nemám pocit, že do mé pracovní náplně patří debata o středním článku řízení Českých drah. Uvítal bych, kdyby tato interpelace byla na ministra dopravy. Jistě by rád detailní informace panu poslanci poskytl.

Jinak se musím usmívat nad tím, že naši údajně pravicoví republikáni tak hrdinně bojují za práva odborové organizace v Českých drahách. To je další zajímavá informace.

Prohlašuji, že rozhodování o restrukturalizaci počtu řídících míst na úrovni tzv. obchodně provozních ředitelství Českých drah je součástí nové koncepce Českých drah, je součástí restrukturalizace, je součástí transformace drah, je také pokusem o úsporu a je pokusem o zeštíhlení Českých drah.

Chtěl bych jen připomenout : zdá se, že pan poslanec bojuje proti tomu, aby z 9 těchto středních článků došlo ke škrtu na 5. Chtěl bych připomenout, že v minulém režimu, těchto středních článků bylo na území České republiky daleko méně, byly pouze 3. V jisté chvíli před pěti lety došlo ke zvýšení tohoto počtu na 9. Myslím, že po vyhodnocení této skutečnosti a zkušenosti dochází k opačnému pohybu snížení počtu na 5. Myslím, že to není oslabení středního článku, je to racionalizační prvek, který bude skutečně znamenat úsporu pracovníků. Mám-li přesné informace, dojde k úspoře 455 zaměstnanců, možná to není tak moc, protože je to jenom 0,5% celkového počtu zaměstnanců na železnici, ale tento krok považujeme za zcela racionální.

Není pravda, že dojde k těm jevům, o kterých hovoří pan poslanec. Myslím, že krok je ospravedlněn tím, že dochází k redukci počtu železničních stanic. Redukuje-li se počet železničních stanic, není potřeba mít tolik středních článků neboli nadstanic. Dochází k rušení, čemuž železničáři ve své hantýrce říkají tarifních bodů, výpravných oprávnění v osobní a nákladní přepravě, neboli převedeno do jazyka lidského je to počet vlaků a počet pohybujících se vlaků dnes a denně.

Za třetí dochází k omezování počtu tzv. dopraven. To jsou nejen železniční stanice a jejich obsazování, ale i výhybky, hradla, hlásky, což je další faktor, který vede k tomu, že není potřeba, aby existovalo tolik středních článků.

Dalším jevem je to, že i na naší železnici dochází k měnícímu se poměru mezi tím, co vozí České dráhy na železnici a tím, co jsou dopravci mimo České dráhy.

Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že bylo zvoleno racionální řešení a nemám důvod, abych kvůli této věci odvolával ministra dopravy, jak byste si asi přál.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance, zda chce vystoupit s doplňující otázkou. Je tomu tak. Máme jednu minutu.

 

Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď, byla obsáhlá, leč mám pocit hraničící téměř s jistotou, že nereagovala přesně na otázky, jak jsem je rozčlenil do tří otázek. I když nemám zřejmě právo jakkoli předjímat styl vaší odpovědi, a už vůbec bych si nedovolil přát si - a ani slůvkem jsem to nenaznačil - odvolat pana ministra Římana, bylo by pro mne velkým přínosem, kdybyste alespoň vzal na vědomí, že zde k porušování určitých zákonů došlo. Tyto informace máme od kompetentních pracovníků Českých drah. Kdybyste věnoval trochu pozornosti, přestože jde o stranického kolegu pana ministra Římana, že byly zde určité úkoly termínované. Podle našich informací nebyly termíny dodrženy.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Jedna minuta je již vyčerpána, pane poslanče.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Znovu bych chtěl říci, že si nejsem vědom porušení jakýchkoliv zákonů a jestli jsem dobře poslouchal pana poslance v první části, v tu chvíli citoval zákon o kolektivním vyjednávání a já jsem ubezpečen panem ministrem dopravy, že to projednáno s odborovými organizacemi bylo a teprve poté o tom rozhodla správní rada Českých drah.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Rudolf Šmucr. Interpelace je označena, že se týká věci planých slibů.

 

Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, pane premiére, obracím se na vás za všechny zklamané občany, kteří v době, kdy jste byl ještě ve funkci ministra financí, uvěřili vašim slibům o tom, že se budou mít v brzké době dobře. Termíny zlomu k lepšímu plynuly jeden za druhým a pořád nic. Dnes je tomu zhruba 6 let, kdy jste začal prvně slibovat vzdušné zámky. Místo hezkých slibů se občané dočkali nepopulárních balíčků úsporných opatření. Na základě těchto kroků jsou neprávem postihovány sociálně nejslabší vrstvy obyvatel České republiky.

Rád bych věděl, kdy se neprávem sociálně trestaní občané České republiky, především matky s dětmi, důchodci a další, kteří vám bezmezně důvěřovali, dočkají naplnění vašich slibů. Bude to ještě za jejich života?

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Rudolf Šmucr. Odpoví pan předseda vlády Václav Klaus.

 

  Předseda vlády ČR Václav Klaus: Na tento málo specifikovaný dotaz se dá - myslím - velmi špatně odpovídat. Plané sliby, vzdušné zámky, zlomy k lepšímu, nepopulární balíčky apod. Spíše bych řekl, že to jsou teď módní slůvka, která se zabydlela v naší zemi, a málokdo chce slyšet fakta, málokdo chce slyšet data, málokdo chce diskutovat skutečně o realitě. Vím, že diskutujeme s používáním těchto slůvek. Myslím, že je to velmi nešťastné. Mám strach, že pravda se vytrácí. Je to taková věc, kdy najednou se to stalo módním, abychom mluvili tím tónem, kterým teď právě promluvil pan poslanec. Říkám naprosto jasně, posaďme se s panem poslancem, kdyby náhodou chtěl, vezmeme si k ruce statistická data, diskutujme o tom, o kolik se zvyšovaly či nezvyšovaly ty či ony typy příjmů, o kolik se zvyšovaly mzdy apod. Myslím, že bychom došli k jasným závěrům. Nikdy nikdo z nás nepopíral, že v první chvíli v roce cenové liberalizace a transformačního vytěsňování z ekonomiky těch výrob, které nebyly únosné a které jsme neměli komu a kam prodat, že došlo k jistému jednostrannému poklesu hrubého domácího produktu, příjmů, mezd, důchodů. Nikdy toto nikdo nepopíral. Myslím, že každý si je toho vědom, ale opakuji zcela jasně, že od roku 1992 v naší zemi dochází k vzestupu - chcete-li třeba jeden ukazatel - reálných mezd. Reálné mzdy v České republice od r. 1992 vzrostly o 1/3, o více než 33 %.

Něco úplně jiného je zpomalení této tendence v balíčkovském roce 1997. To je třetí fáze, chcete-li, to je třetí etapa. Nicméně do dnešního dne, opakuji zcela jasně, nedocházelo k žádnému poklesu reálných mezd, reálných příjmů. Není to pravda. Pouze - to není žádné vítězství a já to jako žádné vítězství a zlom k lepšímu nikdy nechápal a neinterpretoval - v letošním roce je růst reálných mezd zřetelně pomalejší než byl v letech 1992, než byl 5 let. Letos je pomalejší. Nicméně v každém případě je růst reálných mezd a příjmů pořád ještě v hodnotách plusových i v celém tomto roce 1997, resp. deseti měsících, které se zatím udály.

Bavme se seriózně. Mluvme o seriózních číslech. Pak bychom se mohli dobrat seriózní debaty. Jinak o tom diskutovat neumím. Slůvka jako "plané, vzdušné", atd. bych uměl používat také.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance, zdali chce vystoupit. Je tomu tak. Pan poslanec Šmucr.

 

Poslanec Rudolf Šmucr: Pane premiére, módní slůvka jako "balíček úsporných opatření" jsem si nevymyslel já, ale vy, a chtěl bych dále dodat, že statistiky nezajímají mě ani občany České republiky, ale zajímá je tvrdá realita dne.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Šmucr. Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, nezlobte se, já odmítám odlišovat tzv. tvrdou realitu a statistická data o této tvrdé realitě. To odmítám a prohlašuji, že ani vy nemáte jiná data a informace o této realitě, než ta, která jsou vám zprostředkována různými formami statistických šetření. Není pravda, že umíte chodit po ulici a podle toho vypočítat, jestli rostou nebo nerostou mzdy. To není pravda. To neumí nikdo na světě, ani sebegeniálnější poslanec republikánské strany. I vy jste odsouzen k tomu, abyste sledoval statistická data. Doufám, že je sledujete stejně pečlivě jako já. Já to dělám každý den. Každý den vyjde ze Statistického úřadu nějaká zpráva, nějaká tabulka, nějaké číslo. Myslím, že to jsou čísla velmi užitečná a velmi informativní. Moc bych vám doporučil, abyste se těmto číslům trošku věnoval. Jestli dojde k problémům v metodice statistických šetření, tj. debata. I té jsem ochoten se zúčastnit. Jestli tvrdíte, že tato data jsou někde mimo a neodrážejí tuto realitu, já s tím prostě souhlasit nemohu. Myslím, že velmi citlivě odrážejí naši realitu. Vezmeme-li i taková čísla jako nedávno prudce se měnící jeden ukazatel, který ukazuje měnící se situaci na trhu práce, míry nezaměstnanosti, tak myslím, že každý, kdo sleduje tento ukazatel, vidí, že se míra nezaměstnanosti výrazně pohnula a jestli si někdo vzpomíná loni v květnu bylo 2,6 % nezaměstnaných, letos v září to bylo 4,8 %. Víceméně plynulý vzestup. To jsou data, která jsou pro někoho varovná, pro někoho tak tak přijatelná, někdo doufá, že spíše najde pracovníky pro své podniky, kde zoufale dováží pracovníky z Ukrajiny, Slovenska, Polska nebo odjinud. Ano, interpretujme tato data, ale já prohlašuji, že statistiky věrně naši situaci odrážejí. Neumím uvažovat o této zemi bez těchto statistik. Kdybych se dalekohledem rozhlížel kolem sebe, jak to asi děláte vy, nevedlo by to k ničemu.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. S další interpelací vystoupí pan poslanec Milan Loukota, a to ve věci ratifikace smluv Rady Evropy.

 

Poslanec Milan Loukota: Vážený pane premiére, při jednáních různých orgánů Parlamentního shromáždění Rady Evropy je Česká republika přečasto kritizována za vyloženě vágní přístup k dokumentům Rady Evropy. Je nám průběžně připomínáno, že v ochotě podepsat a posléze ratifikovat dokumenty této instituce, zaostáváme za dalšími členskými státy Rady Evropy ze zemí střední a východní Evropy. To je např. za Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem a Polskem. Uvedu jen jeden jediný čerstvý příklad.

Evropskou úmluvu o bioetice považovanou za jeden z nejdůležitějších dokumentů Rady Evropy podepsala většina členských států, ne tak Česká republika. Proto vás žádám, pane premiére, o sdělení, které z dokumentů Rady Evropy jsme dosud nesignovali, které jsme signovali a neratifikovali, a jaký je časový předpoklad signování a ratifikování dalších dokumentů.

Zároveň se vás chci dotázat, jaká je pozice České republiky v signování a ratifikaci dokumentů Rady Evropy ve srovnání se všemi ostatními členskými státy Rady Evropy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Loukotovi. Prosím, aby se opět ujal slova pan předseda vlády profesor Václav Klaus.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Domnívám se, že tato interpelace by byla vhodnější na interpelaci písemnou než interpelaci ústní, protože celkově existuje v rámci Rady Evropy 166 smluv. Myšlenka, že bych nyní předčítal názvy 166 smluv, což věříte, že bych mohl učinit, samozřejmě je neznám nazpaměť, ale jejich seznam zde mám přiložen, je nereálná. Z těchto 166 smluv žádná země Evropy nepodepsala všech 166, a to opravdu ani zdaleka. Některé z nich dokonce už jsou smlouvy překonané nebo smlouvy, které jsou polozapomenuté, smlouvy, které více méně nová realita předběhla a nejsou předmětem vážných debat a vážných jednání.

Česká republika v současné době je smluvní stranou 39 těchto smluv a v tomto smyslu opravdu není první z těch, které by přistoupily k nejvíce z nich, ale také v žádném případě k nejméně. V této chvíli spíše v Radě Evropy - pokud jsem informován a nejsem žádný expert na Radu Evropy - se předsednictví vedení Rady Evropy pokouší formulovat tzv. tvrdé jádro těchto smluv, to znamená, že ze 166 smluv bylo definováno tvrdé jádro, které se považuje za důležité a podstatné, není ještě dohodnuto, které do tohoto jádra budou a nebudou patřit.

Nyní se schyluje k tomu - je to návrh generálního tajemníka Rady Evropy pana Tarchise - že by to mělo být asi 50 těchto smluv. Myslím, že Česká republika je připravena se dobrat k těmto 50 smlouvám, ale opakuji, že v každé zemi je to proces schvalování, v každé zemi je to proces analýzy těchto smluv, v každé zemi je to proces ratifikace, projednávání v parlamentech. Míra zapojení do těchto smluv je v evropských zemích velmi odlišná.

Ano, máte pravdu, že některé země střední a východní Evropy podepsaly více těchto smluv než my, některé méně než my. Česká republika je zhruba uprostřed. V průměru země střední a východní Evropy podepsaly 38 smluv na jeden stát. Česká republika se svými 39 smlouvami je v podstatě na průměru střední a východní Evropy.

Považuji za podstatné to, že na řadě dalších smluv se pracuje a pro rok 1998 se schyluje k tomu, že bychom docílili celkem 19 dalších podpisů k těmto smlouvám. Čili po konci roku 1998 by to mohlo být 39 dnešních, plus 19. Z toho je 8 smluv z oblasti ministerstva spravedlnosti, čtyři smlouvy z oblasti ministerstva zemědělství, tři smlouvy z oblasti ministerstva vnitra, čtyři smlouvy z ministerstva kultury. Navíc předpokládáme, že v příštím roce by mohlo být ratifikováno šest smluv zde v parlamentě, které byly podepsány v roce 1997. Neboli agenda České republiky v těchto věcech je poměrně plodná a aktivní. Nemyslím, že je to spor mezi vládou a opozicí v tomto parlamentě.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Ptám se pana poslance Loukoty, zda hodlá vystoupit. Není tomu tak. V této chvíli tedy dám příležitost panu poslanci Josefu Krejsovi, aby vystoupil se svojí interpelací ve věci přebudování varovného a záchranného systému.

 

Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane premiére, omlouvám se, ale mám chuť při pohledu na prázdný sál v úvodu své interpelace zvolat s Jiřím Bedřichem Händlem: Výborně, o to lépe bude znít naše hudba!

Jak jsem byl informován, obdržel jste písemný návrh na přebudování celého integrovaného varovného a záchranného systému a byl jste vyzván k prvnímu kroku tímto směrem, aby se realizace tohoto projektu právě vahou vaší osobnosti konečně dala do pohybu. Jistě se mnou budete souhlasit, že stávající systém je nejen zastaralý a v havarijním stavu - od sirén až po místní rozhlas - ale naprosto nedokonalý. Současný režim - mám na mysli režim varovného systému, aby nedošlo k nedorozumění - je takový, že část varovného systému, pokud jsou mé informace správné, zabezpečuje ministerstvo obrany naštěstí ne samo, ale prostřednictvím hlavního a regionálních úřadů Civilní ochrany a část zajišťuje ministerstvo vnitra přes referáty ochrany a obrany při okresních úřadech.

Nedokonalost do nebe přes polního kuráta volající se katastroficky projevila právě při letošních záplavách. Proto se ptám, jak se stavíte k návrhu svěřit tento úkol do rukou nezávislé společnosti a co říkáte navrhovanému systému jako takovému.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi. Odpoví předseda vlády Václav Klaus.

 

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Já bych začal tím, že se neztotožňuji se slovy, která pan poslanec Krejsa používá o našem varovném a záchranném systému, nebo integrovaném záchranném systému, slova, která znějí "katastrofický, je v havarijním stavu" atd. Myslím, že ani letošní povodně nám neřekly, že integrovaný záchranný systém je v tomto stavu. Myslím, že naopak mnoho jeho prvků se osvědčilo, naopak povodně nám daly dostatek informací pro to, abychom tento systém mohli nadále zdokonalovat a vylepšovat.

Chtěl bych říci zásadní tezi. Vláda nepředpokládá totální změnu koncepce tohoto integrovaného záchranného systému. Má zejména na základě zkušeností z povodní celou řadu nápadů, jak tyto věci dotáhnout dále a změnit. Vláda vychází z teze, že integrovaný záchranný systém funguje, že má své problémy technické, že potřebuje doladit některé věci legislativní a že má samozřejmě jako kterákoli jiná oblast naší země nedostatek finančních prostředků. Nicméně vláda je názoru, že není třeba logiku celého integrovaného záchranného systému měnit, přebudovávat.

Vláda v roce 1993 přijala základní zásady budování tohoto systému a zatím nehodlá tyto zásady, tento koncept změnit. Spíše chce dokončit proces zahájený schválením těchto zásad v roce 1993.

To je základní zpráva, kterou bych mohl panu poslanci dát. Prostě nemáme zájem, nemáme zatím pocit, že bychom to měli předávat nezávisle mimo vládní instituci, spíše doplňujeme tento systém o novou verzi třeba zákona o prevenci a likvidaci průmyslových havárií. Jsou připraveny zákony o krizovém řízení, mění se a doplňuje problematika radiačních havárií atd. atd., ale nevidíme důvod změnit koncepci jako takovou.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Krejsa využije svého práva.

 

Poslanec Josef Krejsa: Pane premiére, děkuji, přesto bych rád ozřejmil, o co v dopise jde. Navrhovaný systém je schopen nahradit sirény, obecní rozhlas, televizi daleko operativněji jediným VKV přijímačem v pásmu 80 MHz s akumulátorem nabíjeným v síti, s mobilností 200 hodin provozu a aplikací systému nuceného poslechu.

Teď s dovolením i pro kolegy, co mne zbavili imunity. Do zásuvky, pozor, nikoli do zástrčky, strčíte krabičku, která hraje jako rádio. Když se něco semele, starosta se u vás automaticky zapne, třeba o půlnoci, a varuje. Umíte-li řeči, např.: (fonet.) "ž són trikonódo", můžete tak zachránit nejen jedince, ale celý národ.

Děkuji.

***