(pokračuje Ledvinka)
Přistoupíme k projednání bodu
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 219/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová. Prosím, ujměte se slova.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, po prvém čtení projednaly vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o konkursu a vyrovnání, dva výbory této sněmovny, a to výbor rozpočtový, který doporučil zamítnout vládní návrh, a výbor hospodářský, který doporučil schválení vládního návrhu s dalšími změnami a doplňky.Dovolte mi, abych především ocenila pozornost, jakou poslanci věnovali projednávání tohoto vládního návrhu zákona. Byl zde na půdě parlamentu uspořádán seminář, kterého se účastnili nejen právníci, ale i zástupci hospodářských kruhů a správců konkursních podstat. Po semináři se uskutečnilo jednání expertní skupiny, která detailně projednala všechny souvislosti vládního návrhu a předložených návrhů pozměňovacích.
Obsáhlé projednání svědčí o tom, jakou váhu Poslanecká sněmovna přikládá konkursnímu právu, jeho vlivu na ekonomiku a potřebě právní úpravy, která bude odpovídat jak ekonomice, tak právu.
Jsme si vědomi, že bude třeba konkursní právo uplatnit nově, že bude třeba vytvořit to, čemu se říká moderní úpadkové právo. Je ovšem zcela mimo pochybnost, že tyto práce, které jsme již zahájily, jsou velmi náročné a že příprava vyžaduje delší čas. Do doby, než budeme mít vytvořeno moderní úpadkové právo, je nezbytné přizpůsobovat platný zákon současným potřebám. A tento předložený vládní návrh chce takový úkol splnit.
Hospodářský výbor doporučuje, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, byl schválen.
Hospodářský výbor současně doporučil některé změny a doplnění tohoto vládního návrhu. Já vyjadřuji pouze určité pochybnosti o tom, zda je vhodná změna, která je navržena v článku 1, bodu I. Posouzení však samozřejmě ponechávám na Poslanecké sněmovně. Pokud jde o ostatní navržené změny a doplňky, hodnotím je jako zkvalitnění vládního návrhu zákona a žádné připomínky k nim nemám.
Závěrem mi dovolte, abych vám doporučila předložený návrh zákona schválit.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji paní ministryni. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 219/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Ivan Vrzal.
Poslanec Ivan Vrzal:
Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, hospodářský výbor projednal předložený návrh zákona a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem novely zákona o konkursu a vyrovnání ve znění pozměňovacích návrhů, které byly schváleny na schůzi hospodářského výboru.Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Předložený návrh iniciativně projednal také rozpočtový výbor, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 219/2. Prosím zpravodaje výboru poslance Pavla Šafaříka, zdali se chce vyjádřit. Ano. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Šafařík:
Usnesení rozpočtového výboru z 24. schůze ze dne 28. srpna 1997 má tento text:1. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, podle tisku 219, vyslovila nesouhlas.
2. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby požádala vládu České republiky, aby neprodleně zahájila práce na komplexní rekodifikaci úpadkového práva, včetně úplné novely zákona o konkursu a vyrovnání.
3. Zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Toto je znění usnesení z 28. srpna. Mezi tím proběhla některá jednání, která vedla k semináři, kdy v podstatě paní ministryně informuje o zahájení prací na komplexní rekodifikaci úpadkového práva. Samozřejmě znění usnesení je takové, jaké jsem přečetl v bodě 1. Rozpočtový výbor se už do zahájení tohoto pléna nesešel, takže toto je platné usnesení rozpočtového výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Já děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu, nejdříve její obecnou část, do které se přihlásili kolegové Grégr a Filip. Prosím pana kolegu Grégra, aby se ujal slova, připraví se pan kolega Filip.
Poslanec Miroslav Grégr:
Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, již při prvním čtení tohoto vládního návrhu zákona jsem upozornil na to, že pokládám znění vládního návrhu novely zákona za nedokonalé a problematické. Je to asi daň za chvat, s nímž byla spojena příprava znění tzv. korekce hospodářské politiky vlády, kam navrhovaná změna zákona patří.Politický požadavek rychle občanům předložit nějaká opatření způsobil zkrácení připomínkového řízení na minimální dobu, takže řada podniků a institucí, soudců, komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci, Svaz průmyslu a další neměli velkou šanci uplatnit své připomínky na základě vlastních praktických zkušeností s uplatňováním tohoto zákona. Je to nezodpovědné, protože jde o velmi složitou problematiku, kde riziko chybného legislativního rozhodnutí může vyvolat těžké celospolečenské důsledky.
V hospodářském výboru jsem při projednávání uvedl nejzásadnější problémy, s nimiž soudy, správce konkursní podstaty i věřitelé zápasí při aplikaci dosavadní zákonné úpravy.
Velmi zhruba řečeno: Soud má doposud jen málo nástrojů k vynucování toho, aby účastníci řízení plnili své povinnosti a řízení nezdržovali. Věřitelé nemají fakticky možnost svým jednáním přispět ke zrychlení a úspěchu řízení, zejména je jim de facto odebrána možnost uzavřít dohodu o vyrovnání či narovnání s úpadcem, ač taková dohoda pod dohledem soudu a pod sankcí obnovení konkursu by byla nejefektivnějším řešením úpadku.
Úpadce má podle dosavadní právní úpravy řadu povinností, ale většinou nevynutitelných sankcemi. Správce konkursní podstaty podle dosavadní úpravy prakticky odpovídá téměř za vše, co z konkursního řízení vyplývá, ale jen těžko může průběh a rychlost konkursního řízení ovlivnit.
O absurditě dosavadní úpravy svědčí, že jeho odměna je závislá na tom, jak zpeněží konkursní podstatu, ale fakticky o tomto zpeněžování rozhodují soud a věřitelské orgány. Není proto výjimkou, že správce musí vykonávat rozhodnutí, která fakticky zpeněžování vylučují, a pracuje třeba rok zadarmo. Jak si pak daného konkursu hledí, není třeba zdůrazňovat.
Dosavadní úprava nechává jen malou možnost řešení problémů vůli jeho účastníků, zejména nedává možnost dohody účastníků v době trvání konkursního řízení formou nuceného vyrovnání. To by vytvářelo reálnou šanci odbřemenit soudy od řady případů konkursů a dát jim možnost více se věnovat těm konkursům, kde nucené vyrovnání není možné.
Výsledkem jejich pochyb i pochyb některých dalších členů hospodářského výboru o tom, že by předložená novela efektivně řešila tyto reálné problémy, bylo přerušení projednávání vládní novely zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, tisk 219, ve výboru. Ve vyšetřeném čase byl uspořádán seminář o novele zákona o konkursu a vyrovnání a směrech, jímž by se v souladu s praxí evropských zemí mělo konkursní právo u nás ubírat.
Na základě diskuse s lidmi, kteří v této oblasti dnes a denně pracují, jsem se tam pouze utvrdil v názoru, že předložená vládní novela je pouhým plácnutím do vody, protože dosavadní problémy neodplaví a drobnými připomínkami ji nelze ve sněmovně spravit.
K základním myšlenkám novely experti unisono říkají: kriminalizace ekonomického jevu, jakým je neplacení u nás, sama o sobě nic nevyřeší, už proto ne, že povinnost podat na sebe návrh konkursu ze zákona v novele nikdo nesleduje. Jde tedy o proklamaci. Konkurs jako kolektivní exekuce v tomto pojetí je ve vyspělé Evropě anachronismem. Všude už chápou, že úpadkové právo musí situaci podniku řešit ve více vrstvách, přičemž klíčová je revitalizace podniku, která je v zájmu všech zúčastněných, to znamená samozřejmě zejména věřitelů. Snaha podnik zrušit a majitele zavřít, to není cesta k zachování hodnot a stabilizaci ekonomiky. To opravdu není cesta do Evropy. Vyrovnání je v dosavadní praxi zcela mrtvá instituce. Přesto na to novela nijak nereaguje.
Zrychlení řízení stanovením lhůty 18 měsíců bez sankce, bez nějakých nových nástrojů v zákoně, např. ke zkrácení incidenčních sporů, tzn. o oprávněnost plateb, se ukáže v praxi jako naprosto neúčinné. Jde o zcela formální opatření.
Praxe ukázala rozpory dosavadního konkursního zákona s některými daňovými zákony, to však novela nechává zcela stranou. Novela zákona o konkursu a vyrovnání není řešena ruku v ruce s potřebnými změnami a doplňky obchodního zákoníku. A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale nechci tady ubírat drahocenný čas.
Zkrátka mezi odborníky jde jeden hlas o tom, že tato novela je politické dílko, které má předvést občanům, že vláda činí opatření, ale z jejího obsahu už dnes je jasné, že se zařadí po bok svých dosavadních osmi, opakuji osmi neúspěšných novel, předchůdkyň této poslední novely. Až se budeme ptát po příčinách nízkého právního vědomí u nás, laskavě si uvědomme, že takovéto enté neúspěšné novely jen diskreditují legislativní proces a parlament vůbec, protože i když otcem takovéhoto mrtvého dítěte je vláda, před veřejností je zodpovědný parlament.
Už v prvním čtení jsem kritizoval, že důvodová zpráva si nijak neláme hlavu, zda opatření, která třeba v Německu ve stabilizované ekonomice jsou samozřejmá, nemohou v naší zemi způsobit velký společenský třes. Navrhnout za dané hospodářské situace takováto opatření a ani se nepokusit modelovat jejich dopad mi jednak zavání diletantstvím, jednak to považuji za porušení zákonné povinnosti předkladatele vyčíslit dopad novely na státní rozpočet. Dominový efekt krachu podniků, růst nezaměstnanosti, vyšší sociální dávky atd. totiž v sobě předložený návrh potenciálně neobsahuje. Když tvůrce novely stručně prohlásí, že návrh zákona si nevyžádá finanční prostředky ze státního rozpočtu ani v soudnictví, pak si z nás dělají legraci. Přetížené a málo průchodné obchodní soudy už dnes totiž zápasí s dosavadní agendou. Postihne-li je navíc v době rozpočtových škrtů záplava návrhů na konkurs, aniž dostanou korunu navíc, zadře se soudní soukolí docela. Bez finanční injekce nelze problém obchodního soudnictví u nás řešit.
Požadoval jsem proto už v prvním čtení, aby pro jednání ve výborech vláda předložila analýzu dopadů stanovení této novely na průmyslovou sféru a odhad celospolečenských důsledků, vyčíslila dopady na činnost obchodních soudů a náklady potřebné k tomu, aby nedošlo k dalšímu zpomalení činnosti. Nic takového se nestalo.
Závěrem tedy shrnuji. Předložená novela předkládá neúčinná formální opatření, která neřeší zásadní problémy uplatňování konkursního práva v praxi. V rozporu se zákonem neanalyzuje skutečné dopady opatření na státní rozpočet. Do uspokojivé, účinné a komplexní podoby nelze předloženou novelu upravit nahodilými připomínkami z rozpravy během druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Předkládaná novela prakticky nic nevylepšuje proti stávajícímu znění tohoto zákona, neurychlí ani nezkvalitní průběh konkursního řízení.
Podávám proto procedurální návrh v následujícím znění: Poslanecká sněmovna předložený vládní návrh zákona, tisk 219, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zamítá a požaduje, aby vláda předložila zcela rekodifikované znění tohoto zákona.
K tomuto návrhu, to znamená, aby vláda předložila zcela rekodifikované znění tohoto zákona, podávám jménem poslaneckého klubu ČSSD návrh doprovodného usnesení. Doprovodné usnesení zní: "Poslanecká sněmovna považuje vládní návrh zákona, tisk 219, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, za opatření, které řeší jen malou část problémů s uplatňováním konkursního práva u soudu. Navíc dosavadní konkursní zákon svým pojetím není v dostatečném souladu s konkursním právem zemí Evropské unie. Poslanecká sněmovna proto žádá vládu, aby urychleně předložila zcela rekodifikované znění tohoto zákona, které by bylo v souladu s obvyklou evropskou úpravou preferující mimo jiné i v zájmu věřitele možnou revitalizaci podniku před pouhou likvidací."
Děkuji všem, kteří mi věnovali pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Filip, připraví se pan kolega Holub.
Poslanec Vojtěch Filip:
Vážené paní a pánové, páni ministři, pane premiére, budu poměrně stručný, protože pan kolega Grégr myslím řekl ty nejpodstatnější námitky, které byly vzneseny v průběhu projednávání v jednotlivých výborech naší sněmovny.Zaráží mě jedna podstatná věc. Jde totiž o to, jakým způsobem se vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti k odborným připomínkám jednotlivých soudců, resp. soudců krajských obchodních soudů, které byly soustředěny v Krajském obchodním soudu v Praze a týkaly se právě konkursního práva. O co totiž jde? Podstata sporu mezi dlužníky, věřiteli, správci konkursních podstat a soudci je v tom, že jiné zájmy, své vlastní finanční zájmy, hájí správci konkursních podstat, kteří jak za první republiky, tak v současné době samozřejmě odvádějí nepříliš populární práci, ale práci, která může skončit tak, že věřitel nebude uspokojen žádným způsobem, a to, co bylo rozděleno, je v podstatě na soudní poplatky a na odměnu správce konkursní podstaty. Mohl bych jmenovat konkrétní číslo jednací u zdejšího Krajského obchodního soudu v Praze, kde jsem ještě v době, než jsem přišel do této sněmovny, jako advokát zastupoval klienta, kterému úpadce dlužil 1 150 000 Kč. Nedostal jsem ani korunu. Byl to první případ, kdy nebyl přidělen ani pouhý zlomek toho, co úpadce dlužil věřitelům. Já jsem totiž do té doby, než jsem dospěl k tomuto poznání, znal pouze katastrofální případ v Českých Budějovicích, kdy jednotliví věřitelé byli uspokojeni poměrným uspokojením ve výši 3% svých pohledávek. Ale toto byla kapka. Proto jsem přesvědčen, že není možné z pohledu této sněmovny, z pohledu vývoje ekonomiky přistoupit na to, jestli budeme hájit zájmy správců konkursních podstat, budeme jim vytvářet podmínky pro to, aby pohledávky za podstatou likvidovali tím, že se nic nevyplatí a bude vyplacena odměna správce konkursní podstaty, případně náklady soudního řízení, ale že pravým účelem zákona je alespoň poměrné uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku. To ovšem současná novela, kterou vláda předkládá, nesleduje a mě to velmi mrzí, protože jsem přesvědčen a nikoliv z pohledu balíčkových opatření nebo z pohledu toho, jakým způsobem vláda k tomu přistoupila, ale z pohledu skutečné potřeby ekonomiky, že novelizace konkursního práva je nejen potřebná, ale nutná.
Rád bych, aby jednání, kterého jsem se zúčastnil na pozvání předsedy hospodářského výboru, předsedy rozpočtového výboru, probíhalo v jiném duchu a nebylo tak zmatené a nepřipravené i v této sněmovně. Jsem přesvědčen o tom, že jsme schopni dospět v nejbližší době k úplné novelizaci konkursního práva v tom směru, jak naznačil kolega Grégr, tzn. ve směru revitalizace obnovy hospodářské činnosti jednotlivých podniků s tím, že budeme hledat spíše návrhy na vyrovnání než na konkurs a v podstatě odepsání dluhů, kteří jednotliví věřitelé vůči úpadcům měli.
Nechci dávat žádný návrh, protože jeden návrh přednesl kolega Grégr, ale byl bych velmi rád, ať projde nebo neprojde návrh na zamítnutí, abychom se co nejdříve mohli seznámit s úplnou komplexní novelou úpadkového práva.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Holub.
Poslanec Josef Holub:
Vážený pane předsedající, vážení přítomní, na minulé schůzi jsme odložili tento návrh zákona na tuto říjnovou schůzi a čas byl naplněn prací. Uskutečnily se semináře, setkání s experty, jednání výborů za přítomnosti osob z praxe atd. Věřte mi, že všichni účastníci těchto setkání z řad expertů se vyjádřili v tom smyslu, že je nutno novelu v nějaké podobě přijmout. Báli se ale toho, že tím tento problém pro Poslaneckou sněmovnu a pro vládu skončí. I proto jsme se rozhodli v hospodářském výboru, že zřídíme pracovní skupinu pro otázky konkursu a vyrovnání, která by se jimi měla zabývat za účasti expertů, a to v širším kontextu než jen s ohledem na legislativu.I s ohledem na tyto skutečnosti vás prosím, abyste tento návrh propustili do třetího čtení a ve třetím čtení ho schválili.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, ani se nikdo nehlásí z místa, takže obecnou rozpravu končím. Prosím pana kolegu Vrzala, aby se ujal slova a přednesl nám jednotlivé návrhy, o kterých budeme nyní hlasovat.
Poslanec Ivan Vrzal:
Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, v rozpravě zazněl pouze jeden návrh, o kterém je možno hlasovat. Je to návrh, který vznesl pan kolega Grégr. Je to návrh, kterým navrhuje, aby vládní návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání byl ve znění pozdějších předpisů zamítnut a zároveň, aby Poslanecká sněmovna požádala vládu o urychlené předložení zcela rekodifikovaného znění tohoto zákona, které by bylo v souladu s obvyklou evropskou úpravou preferující mimo jiné i v zájmu věřitelů možnou revitalizaci podniku před pouhou likvidací.Toto je návrh usnesení, o kterém bychom v tomto okamžiku měli rozhodnout hlasováním.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Nejsem si jist, jestli o tomto celém návrhu můžeme hlasovat najednou. Myslím, že o tom hlasovat najednou nemůžeme, že musíme hlasovat zvlášť o zamítnutí a teprve poté můžeme hlasovat o druhé části. Protože kývají i odborníci na jednací řád, navrhuji vám toto řešení. Zpochybňuje ho někdo? Ne. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu přihlásili. Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Zahájil jsem hlasování č. 60. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Ze 185 přítomných se 78 vyslovilo pro, 93 proti. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Ivan Vrzal:
Vzhledem k tomu, že tento návrh nebyl přijat, nevím, jak naložit s usnesením, kterým Poslanecká sněmovna žádá vládu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Bylo to podmíněné, takže když tak doprovodné usnesení, které navrhl pan kolega Grégr a podal ho v písemné podobě. Po ukončení podrobné rozpravy se k tomu vrátíme. Souhlasí s tím pan kolega Grégr? Souhlasí. Děkuji panu kolegovi Vrzalovi a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili zatím kolegové Lukáš, Plachý, Krampera a Gongol. V tomto pořadí, prosím, aby se ujali slova.Dámy a pánové, já dodržuji čas. Dodržuji § 53 jednacího řádu a prosím, abyste si ho přečetli.
Slova se ujme pan kolega Lukáš, připraví se pan kolega Plachý.
Poslanec Věnceslav Lukáš:
Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych velice stručně uvedl dva drobné pozměňovací návrhy, jejichž cílem je poněkud otupit ostří této připravované novely zákona.První pozměňovací návrh spočívá v tom, že se stávající text § 70 označí jako odst. 1 a doplní nový odst. 2 tohoto znění.
Odst. 2: Nastala-li splatnost všech závazků dlužníka před nabytím účinnosti tohoto zákona, může soud se souhlasem věřitelského výboru prodloužit ochrannou lhůtu stanovenou podle § 5c) o dalších 6 měsíců.
Krátce bych to zdůvodnil. Cílem návrhu je, aby celkem jednoroční lhůta mohla přinést dohodu dlužníka s věřiteli o splátkách starých závazků. Věřím, že touto cestou je možné zamezit vzniku dominoefektu, kdy některé podniky, které jsou nezachranitelné, by strhly sebou jiné, které jsou v podstatě zdravé, ale dostaly se jejich vinou do silné druhotné platební neschopnosti.
Druhý pozměňovací návrh spočívá v tom, že v článku III. se změní datum účinnosti a tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 4. 1998.
Zase bych to chtěl zdůvodnit tím, že pokud bude zákon schválen, podniky budou vědět - teď to řeknu obrazně - že jakási gilotina je už nahoře a učiní patřičná opatření, aby na ně nespadla.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slova se ujme pan kolega Plachý. Připraví se pan kolega Krampera. Protože se zde velmi frekventuje, jak budeme dále pokračovat, informuji Vás: nechám odeznít podrobnou rozpravu, nemohu už dát o ničem hlasovat. Slova se ujme pan kolega Plachý. Promiňte, pane kolego.
Poslanec Jaroslav Plachý:
Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, vzdávám se slova, protože pozměňovací návrh řekl můj předřečník.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slova se ujme pan kolega Krampera a jako poslední přihlášený se připraví pan kolega Gongol. (Poslanec Krampera se mimo mikrofon domlouvá s předsedajícím, zda by mohl vystoupit zítra, protože většina poslanců opustila jednací sál a část přítomných vede hlasité hovory mezi sebou. Předsedající reaguje s tím, že to nevadí, neboť to dostanou zítra písemně.) Slova se ujme pan poslanec Krampera.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Děkuji, pane předsedající. Dovoluji si předložit pozměňující návrhy k zákonu o konkursu a vyrovnání.§ 1 odst. 2 - pozměňovací návrh: Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.
Zdůvodnění: Navrhované znění je příliš obecné. Není totiž možno objektivně posoudit, zda dlužník bude či nebude schopen plnit své závazky dodatečně. To by vyžadovalo jednak zřízení nějakého orgánu, který by posoudil, zda dlužník bude či nebude schopen plnit závazky, dále by muselo být stanoveno, co znamená slovo dodatečně. Je to za měsíc, rok nebo 10 let? Rovněž stanovení důvodného očekávání je vágní. Co bude kritériem pro to, zda lze důvodně očekávat nápravu situace? Text v původním znění obsahuje právě ustanovení o tom, že v úpadku je ten, kdo není schopen po delší dobu plnit své závazky. Co to je delší doba?
§ 4a - pozměňující návrh: Pokud je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel v úpadku, je povinna do 30 dnů poté, co nastaly skutečnosti odůvodňující podání návrhu na konkurs dle § 1, tento návrh podat u příslušného soudu.
Zdůvodnění: Stanovení pevné lhůty zabrání složitému dokazování, co je a není zbytečný odklad.
§ 11 odst. 1 - pozměňující návrh: Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje 10, jsou povinny ustavit věřitelský výbor.
Zdůvodnění: Praxe ukazuje, že dokonce i původní počet 15 věřitelů byl příliš vysoký. V mnoha případech jsou 3 nebo 4 věřitelé a jejich pohledávky dosahují vysokých objemů.
§ 11 odst. 2 - pozměňující návrh: Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 5 členů. O počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka.
Zdůvodnění: Uzpůsobuje se navrhovanému nízkému počtu členů, cílem je zapojit co největší množství věřitelů do činnosti výboru, čímž se zlepší jeho funkce.
§ 17 odst. 3 - pozměňující návrh: Povinnosti podle odst. 1 musí být splněny nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, soud předvolá osoby mající tuto povinnost a udělí jim pokutu až do výše Kč 50 000. Proti udělení pokuty není odvolání přípustné.
Zdůvodnění: Cílem je rychlejší a efektivnější průběh zajišťování majetku a závazků, jakož i bránění nežádoucí manipulaci s nimi. Povinnost bez sankce není povinností, a proto pokuta. Odvolání na přiměřená opatření v návrhu je příliš široké.
§ 22 odst. 1 - pozměňující návrh: Soud nepřezkoumává přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě.
Zdůvodnění: Cílem je zajistit, aby byl nejen postižen dlužník, ale aby byl i věřitel zainteresován na rychlém průběhu konkursního řízení. Toto ustanovení povede i k vyšší hospodářské kázni.
Toť vše, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol:
Doporučuji tyto pozměňovací návrhy k zákonu 328/1991 Sb., ve znění provedených novel, o konkursu a vyrovnání.1. Doplnit § 1 odst. 3 o toto znění: Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má alespoň jednoho věřitele a jestliže její platné závazky jsou vyšší než její majetek oceněný cenou obvyklou. Do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračující podnikatelské činnosti důvodně předpokládat. Údaje o výsledcích podnikatelské činnosti je tato osoba povinna čerpat z účetních knih vedených podle zvláštních předpisů.
2. Změna v § 5 odst. 1: Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 25 000 Kč. Účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.
3. Změna v § 13 odst. 1: V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustanoven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 90 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu, vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat upozornění, že nároky, které nebyly přihlášeny, nebudou brány v konkursu na zřetel.
4. § 13 odst. 6 doplnění: Správce o konkursu podstaty jmenovaný tímto usnesením je povinen zveřejnit toto usnesení v úplném nebo vhodném zkráceném znění do 15 dnů po dni vyvěšení na úřední desce soudu dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů v deníku s celostátní působností. Správce v oznámení vyzve věřitele společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě do 30 dnů po druhém oznámení. Byl-li návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12 odst. 3, vzniká takto povinnost samotnému úpadci.
Za páté: § 68 a): Ponechat tento § v novele zákona, ačkoli vládní návrh tento § 68 ruší. Tento § zní: "Povinnost podat návrh prohlášení na podání konkurzu".
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slova se ujme pan kolega Brožík. Před tím chci upozornit, že předpokládám, že ukončím podrobnou rozpravu a přeruším projednávání tohoto bodu, protože je tam ještě podrobné usnesení. Pan kolega Brožík, pak pan kolega Filip.
Poslanec František Brožík:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych využil podrobné rozpravy a za klub ČSSD podle § 94 odst. 3 navrhl tyto tři alternativy:Za prvé návrh na zamítnutí ve druhém čtení tohoto zákona, pokud nebude přijat, návrh na nové projednání ve výboru a pokud bude tento návrh na zamítnutí přijat, aby bylo možné předložit doprovodné usnesení tak, jak o něm již bylo dnes hovořeno. To znamená, souvisí to s tím, zda návrh bude zamítnut či ne.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Dovolte mi, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych v podrobné rozpravě uplatnil návrh na doplnění vládního návrhu zákona o konkurzu a vyrovnání o § 67 e), který bude znít: "Soud nemůže prohlásit konkurz ohledně dlužníka, kterým je zdravotnické zařízení státu a nebo obce a to nejméně do 31. 12. 1998, pokud s tím dlužník a jeho zřizovatel neprojeví souhlas. To neplatí pro další zařízení a organizace soustavy zdravotnických zařízení (pozn.: § 31 a 32, odst. 2 zákona o zdraví lidu, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění změn a doplňků).Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Zajíček.
Poslanec Zdeněk Zajíček:
Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dovolte, abych i já přednesl pozměňovací návrh, a to vzhledem k legislativní nejasnosti. Návrh na vypuštění § 27 odst. 5, resp. ustanovení § 27 odst. 5. To je všechno.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Končím podrobnou rozpravu k tomuto bodu. Konstatuji, že přerušuji projednávání tohoto bodu do zítřejšího dne, kdy budeme hlasovat o návrzích přednesených v podrobné rozpravě. Přerušuji projednávání schůze do zítřka do 9 hodin, kdy budeme pokračovat bodem Odpovědi členů vlády na písemné interpelace poslanců, a potom budeme pokračovat v přerušeném bodu 13 /viz část 25/.Upozorňuji členy organizačního výboru, že organizační výbor se sejde v 19.30 hod. v místnosti 106.
Dobrou noc!
(Schůze přerušena v 19.15 hod.)
***