(pokračuje Ledvinka)
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu kterým je
12.
Návrh poslankyně Zuzky Rujbrové a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 193/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím paní poslankyni Zuzku Rujbrovou.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, hlavním cílem návrhu novelizace zákona 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění pozdějších předpisů a úpravy souvisejících předpisů je posílení právní ochrany státu i fyzických i právnických osob formou rozšíření působnosti státního zastupitelství v netrestní oblasti, současně se změnou postavení státního zastupitelství v soustavě státních orgánů a posílení jeho nezávislosti.(Hluk v sále.)
Jestli dovolíte, na chvíli přeruším.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Přerušte, prosím vás, ano! Je mi čím dál žinantnější napomínat dospělé lidi. Vyčkejme, paní kolegyně, prosím vás.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Článek 80 ústavy České republiky předpokládá, že státní zastupitelství bude kromě role veřejného žalobce v řízením trestním plnit i další zákonem dané úkoly. Dnes si již většina z nás uvědomuje, že transformace bývalých prokuratur do současných státních zastupitelství zákonem 283/1993 Sb., zejména, pokud šlo o omezení jejich působnosti, nebylo nejšťastnějším řešením. Po zrušení všeobecného dozoru bývalých prokuratur, došlo k výraznému omezení možnosti legální kontroly dodržování zákonů v činnosti správních orgánů a tento problém není důsledně řešen ani jinými cestami, např. v rámci správního soudnictví.Předkladatelé proto navrhují, aby bylo v určitém rozsahu státnímu zástupci opět navrženo reagovat na nečinnost správních orgánů a požadovat přezkoumání zákonnosti pravomocných rozhodnutí mimo odvolacích řízení.
Rovněž v občansko-právní oblasti chybí možnost státního zástupce obhajovat zájmy státu v případě, kdy došlo na úkor státu k získání bezdůvodného obohacení. I zde proto navrhujeme rozšíření působnosti státního zastupitelství.
Základním předpokladem účinného plnění úkolů státního zastupitelství je jeho maximální nezávislost na výkonných orgánech státní moci, které nejsou přímo odpovědné Poslanecké sněmovně.
Většina evropských zemí tuto nezávislost na exekutivě garantuje, ať již zařazením státního zastupitelství do moci soudů, nebo uzákoněním jeho samostatného postavení.
I ústava České republiky chápe státní zastupitelství jako samostatnou součást moci výkonné, bohužel v dalších normách je právě ona samostatnost výrazně potlačena. Předkladatelé navrhují osamostatnění Nejvyššího státního zastupitelství jako ústředního orgánu státní správy a stanovení podřízenosti nejvyššího státního zástupce přímo vládě České republiky, jakožto vrcholovému orgánu výkonné moci. Nejvyšší státní zástupce by měl převzít oprávnění, která ve vztahu k státním zastupitelstvím dosud přísluší ministru a Ministerstvu spravedlnosti. Fakticky by tak měl postavení vedoucího ústředního orgánu a vykonával jeho správu. Vzhledem k významu úkolů, jež státní zastupitelství plní, by pak měl nejvyššího státního zástupce jmenovat a odvolávat prezident republiky na návrh vlády. Posílení nezávislosti státního zastupitelství, jako nadstranické odborné instituce, by mělo být potom promítnuto i do trestního řádu, kde kromě dalších změn se zejména navrhuje, aby vedle ministra spravedlnosti bylo svěřeno též nejvyššímu státnímu zástupci oprávnění podávat stížnosti pro porušení zákona. Tato úprava by byla do jisté míry i potvrzením současného faktického stavu, kdy podněty ke stížnostem pro porušení zákona zpracovává státní zastupitelství. Formálně stížnost podává ministr spravedlnosti, ovšem v některých případech také nepodává a před Nejvyšším soudem, který o stížnostech rozhoduje, zastupuje opět státní zástupce.
Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že změny zákona o státním zastupitelství, které vám navrhujeme, mohou mít mimořádně pozitivní význam pro upevnění zákonnosti v činnosti správním orgánů pro ochranu oprávněných zájmů státu a pro posílení právní jistoty občanů, žádám vás o podporu navrhovaných změn.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 193/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Jaroslav Orel.
Poslanec Jaroslav Orel:
Vážený pane předsedající. ústavně právní výbor, jak jste uvedl, byl pověřen se tímto tiskem zabývat. Zabýval se jím na své 22. schůzi 24. září t. r. a po rozpravě, po obecné rozpravě, doporučil sněmovně, aby tento tisk neschválila. Podávám tedy návrh ve smyslu § 72 na zamítnutí této předlohy zákona.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu. Nejdříve její obecnou část, do které se jako první přihlásil písemně pan kolega Mašek, poté paní kolegyně Röschová.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, tento návrh zákona má výrazně politický podtext. Zkráceně řečeno smyslem tohoto návrhu je - byť postupně - vracet státnímu zastupitelství totéž postavení, které měla v období totalitní moci tzv. prokuratura. Prokuratura sovětského a také francouzského typu byla u nás dobudována v roce 1952, jako monolitní soustava, v jejímž čele stál generální prokurátor. Ten rozhodoval v celém systému prokuratury pomocí příkazů všem podřízeným složkám. Významným rysem této prokuratury byla její nezávislost na jiných státních orgánech. Prokuratura byla oficiálně označována jako strážce socialistické zákonnosti a z tohoto jejího postavení vyplývaly velmi široké pravomoci. Působila ve třech oblastech. Měla dozor nad vyšetřováním trestních činů a podávala obžalobu a zastupovala ji před soudem, působila v občanském soudním řízení a působila také v oblasti státní správy, kde kontrolovala rozhodování orgánů státní správy - to byl tzv. všeobecný dozor. V průběhu doby se toto postavení prokuratury stále posilovalo, a to především v netrestní oblasti. Prokuratura nesla odpovědnost pouze politickou tehdy vůči orgánům KSČ a byla označována za čtvrtou moc ve státě.Současné postavení státního zastupitelství uvádí čl. 80 ústavní listiny č. 1 ústavy České republiky. Řadí státní zastupitelství mezi orgány moci výkonné s tím, že zastupují veřejnou žalobu. A to pouze zastupuje veřejnou žalobu a nevykonává nic jiného. Vykonává ty úkoly, které jí stanoví zákon. Podle našeho názoru tento návrh zákona sleduje cíle, které je nutno konfrontovat s čl. 80 ústavy a s bývalým postavením prokuratury, o kterém jsem hovořil.
Prvním takovým bodem je opětovné osamostatnění státního zastupitelství a jeho formální podřízení přímo vládě. To je zřejmé z návrhu § 13 a dalších. V čele takto koncipované soustavy státních zastupitelství by měl být státní zástupce, který by byl v obdobném postavení, které dříve měl generální prokurátor. Nelze přisvědčit k tomu, aby státní zastupitelství, resp. personifikované nejvyšším státním zástupcem - prokurátorem - bylo podřízeno přímo vládě. Podle našeho názoru je třeba zachovat vztah k Ministerstvu spravedlnosti, který je vyjádřen v zákonu o státním zastupitelství, protože na Ministerstvu spravedlnosti se realizuje trestní politika státu, kterou kromě soudů reprezentuje právě státní zastupitelství.
Za druhé - jde o opětovné rozšíření působnosti státního zastupitelství v občanském soudním řízení, to je zřejmé zejména z čl. 2 bodu 2. Toto ustanovení má jistou podobnost s § 457, odst. 2 Občanského zákoníku ve znění novely z roku 1982, kterou se rozšiřovalo oprávnění prokurátora v občanském soudním řízení. Budu citovat:
"Je-li právní úkol neplatný, protože svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí zájmům společnosti, může soud na návrh prokurátora vyslovit, že plnění přijaté tím, kdo takto vědomě porušil zákon, připadá zcela nebo zčásti státu. Současně soud uloží vydat případné plnění státu." To je citát z roku 1982.
Tento návrh sleduje podobné rozšíření pravomocí a toto další rozšíření se navrhuje ve správním soudnictví ve smyslu čl. 1 bod 1. Rovněž tento návrh považuji za nesprávný především ve vazbě na navrhovaná oprávnění státního zastupitelství ve sféře státní správy.
A za třetí - upozorňuji na to, že jde o opětovný návrat působnosti státního zastupitelství ve sféře státní správy, jak plyne především z čl. 1 bod 2 a čl. 3. V tomto případě nejde o pouhé rozšíření působnosti, protože dnes, a to podle našeho názoru správně, státní zastupitelství v této oblasti žádnou působnost nemá. Dříve disponovalo výraznými procesními prostředky v době, kdy bylo prokuraturou. Mohli podat protest proti nezákonnému rozhodnutí správního orgánu, podali protest a správní orgán se jím musel zabývat. Dnes je zákonnost rozhodování státní správy předmětem správního soudnictví, jak o tom hovoří ústava České republiky, a mají ji přezkoumávat nezávislé soudy.
Podle našeho názoru je tedy třeba odmítnout i v této části navrhovanou působnost právě proto, že by se jednalo o třeba zatím částečný návrat do předchozích dob. Samotný návrh je problematický i věcně. Prostředky proti nečinností správního orgánu jsou obsaženy ve správním řádu a stejně tak, pokud jde o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, podnět k tomu může podat kdokoli a toto řízení může zahájit sám správní orgán vyššího stupně. Je naprosto správné, že ho může podat kdokoli a nikoli pouze státní zástupce - prokurátor. Navíc není naprosto jasné, jakými správními prostředky by státní zastupitelství mohlo vyhledávat v této rozsáhlé sféře státní správy případy, kdy má zakročovat proti tzv. nečinnosti a kdy má podat návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Já můžu upozornit na to, že u prokuratury, tedy byli tzv. vyšetřovatelé prokuratury, kteří vyhledávali tyto věci. Opakuji tedy, že zde spatřuji především snahu o to, aby státní zastupitelství právním způsobem pomocí tohoto zákona proniklo do sféry veřejné správy. To považuji za nesprávné a považuji to za jasný krok směrem k toho, co jsme v této sněmovně v otázkách právního státu kdy udělali.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme paní kolegyně Röschová. Paní kolegyně, prosím o odpuštění, tady je faktická poznámka. Paní kolegyně Röschová, prosím, pan kolega s faktickou poznámkou.
Poslanec Karel Vymětal:
Děkuji, pane předsedající, já se velice omlouvám paní kolegyni, hned jí předám dále slovo.Dámy a pánové, chtěl bych mít tuto poznámku. Již potřetí při dnešním odpoledním jednání naší sněmovny se stalo, že zpravodaj výboru překročil svoji roli ve smyslu zákona, která mu říká, že má odůvodnit usnesení svého výboru. Třikrát se již stalo, a v tomto případě potřetí, že přednáší další návrh, která je návrhem poslaneckým. V tomto případě bych chtěl upozornit, že ústavně právní výbor navrhuje sněmovně neschválit předlohu, nikoli zamítnout. Já žádám, aby byl dodržován zákon a zpravodajové se v rámci rozpravy hlásili ke svému slovu tak, jak jim náleží, ale zpravodajské zprávy skutečně zněly jen na odůvodnění usnesení výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Beru na vědomí tuto skutečnost, máte pravdu pane kolego, budeme se tím řídit. Prosím, paní kolegyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že na této schůzi Poslanecké sněmovny jako bod 40 budeme projednávat první čtení vládní novely zákona o státním zastupitelství, navrhuji odročení tohoto bodu, tohoto návrhu na dobu, kdy se bude ve druhém čtení projednávat vládní návrh zákona.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme paní kolegyně Hrůzová. Pardon, s faktickou poznámkou pan kolega Mašek.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, ale po faktické poznámce, která zde byla, musím přednést návrh, který jsem nepřednesl, poněvadž jsem se domníval, že byl přednesen zpravodajem. Já navrhuji tento návrh zákona zamítnout.Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slova se ujme - další faktická poznámka. Promiňte, paní kolegyně. S další faktickou poznámkou paní kolegyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová:
Já se omlouvám, opravdu jenom jednu větu, doplním svůj návrh pro případ, že nebude návrh zamítnut.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Jsou to faktické poznámky, neboť reagují na rozpravu. Prosím, paní kolegyně Hrůzová se ujme slova.
Poslankyně Vlasta Hrůzová:
Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, přijetí návrhu tohoto zákona se jeví jako žádoucí vzhledem k nutnosti vyčlenit nejvyšší státní zastupitelství jako ústřední orgán státní správy nezávislý na Ministerstvu spravedlnosti. Jako dosti značný přínos vidím v rozšíření působnosti státního zastupitelství v netrestní oblasti především v navrhovaném oprávnění státního zastupitelství podat návrh na opatření proti nečinnosti státního orgánu, neboť dosavadní správní řád v § 50 sice nečinnost vymezuje, avšak nečinnost odvolacího orgánu již není zcela jasně definována.Zejména, který nadřízený orgán bude na sebe přenášet rozhodovací pravomoc. Také navrhované oprávnění nejvyššího státního zástupce podávat stížnost pro porušení zákona v trestních věcech se jeví jako žádoucí. Avšak návrh již opomněl v rámci novelizace trestního řádu na nutnost zavedení dozoru státního zástupce v řízení § 158 trestního řádu. Tento dozor by měl mít možnost státní zástupce vykonávat od okamžiku podání oznámení. Tato absence dozoru v řízení podle § 158 trestního řádu je příčinou toho, že různá oznámení občanů zůstávají nevyřízena a je pouze na policejním orgánu, jak s věcí naloží. Tímto roste zejména nedůvěra občanů k policii a ke státním orgánům.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Nikdo jiný se do rozpravy nehlásí. Paní kolegyně Rujbrová se dále hlásí do rozpravy.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Vzhledem k tomu, že se rozprava zjevně chýlí k závěru, ráda bych ve stručnosti reagovala na námitky, které přednesl kolega Mašek. Kdybych je měla shrnout, vytýká návrhu zákona zejména jeho politický podtext, a to, že vrací stav bývalým prokuraturám. Pokud má kolega Mašek na mysli, že cílem navrhovaného zákona je odstranění politických vlivů na činnost státních zastupitelství, která zatím jsou podřízena orgánu, který je obsazován politicky, pak ano. Má pravdu.Souhlasím s ním i pokud jde o jeho další připomínku, že do jisté míry vrací současný stav bývalým prokuraturám. Nemyslím si ovšem, že by bylo špatné, jestliže se poučíme z chyb, které jsme udělali.
A pokud šlo o poslední námitku, chápu, proč kolegovi Maškovi vadí, že by zde měl být někdo, kdo by byl oprávněn vymáhat bezdůvodné obohacení, které bylo získáno na úkor státu.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Do rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím.Dále se hlásí pan kolega Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek:
Pane předsedající, dámy a pánové, poté, co jsem vyslechl některé příspěvky do rozpravy, jsem nucen na ně reagovat, protože se zde skoro celou rozpravu vedla debata na téma návrat k předlistopadovým poměrům, politické ovlivňování tzv. prokuratury, praktiky prokuratury před listopadem 1989 atd.Dámy a pánové, jsem velmi na rozpacích, zda státní zastupitelství vůbec někdy překročilo stín socialistické prokuratury. Mohu zde doložit na zcela konkrétních příkladech, že státní zastupitelství pokračuje v tradicích socialistické prokuratury a plně se také pokyny, které byly vydávány před listopadem 1989, řídí.
První takový příklad by byl - je stíhán jeden mladý republikán za údajné nadržování. Upozorňuji na to, že vyšetřovatel poprvé celou věc zastavil. Prokurátorovi se to nelíbilo, tak věc vrátil. Vyšetřovatel znovu dospěl ke stejnému závěru, takže prokurátor udělal jedinou věc - vyměnil vyšetřovatele. Jsem přesvědčen o tom, že prokurátor bude pokračovat ve změně vyšetřovatelů tak dlouho, až mezi třeba stovkou vyšetřovatelů narazí na jednoho, který bude ochoten zpracovat celý případ podle jeho politického požadavku.
Za další. Rád bych zde ocitoval pokyn generálního prokurátora Československé socialistické republiky soudruha Krupauera, který ve svém pokynu pro prokurátory Československé socialistické republiky uvádí: "U projevu je nutné posuzovat nejenom skutečný dopad nebo ohlas, nejenom skutečné působení, ale je nutné posuzovat i to, co by tento projev mohl případně způsobit." Tedy abych to vysvětlil sám jednoznačně zvláště kolegům z vládní koalice. Tam nešlo o to, když měl někdo projev, který se dotkl socialistického zřízení, nešlo o to, co skutečně vyvolal, ale šlo o to postihovat i projevy, které by případně mohly něco vyvolat. Čili vlastně jenom postihovat i náznak jakéhokoliv nesouhlasu. Upozorňuji na to, že plně v duchu pokynu generálního prokurátora Československé socialistické republiky soudruha Krupauera je třeba také vedeno stíhání za můj projev před Lichtenštejnským palácem při podpisu česko-německé deklarace. Přestože účastníků té demonstrace nebylo až tolik a všichni měli více méně stejný názor, takže u nich těžko bylo možné mým projevem nějaké pobouření nebo něco podobného vůbec vyvolat. Ale tzv. státní zastupitelství plně v duchu socialistické prokuratury neposuzuje skutečný dopad projevu, ale posuzuje to, co by případně mohl ten projev způsobit. Takže posuzuje věc, která vlastně ani nenastala.
Za další. Prokurátor ve své žalobě - mohu ho tak nazývat, protože podle mého názoru, znovu opakuji, rozdíl mezi prokurátorem a státním zástupcem není vůbec žádný - prokurátor ve své žalobě použil přesně citace lidí, kteří na demonstraci nebyli, a jelikož z mého projevu úryvky nikde přenášeny nebyly, tak ovlivněni ani tím projevem být nemohli. Ale prý se dozvěděli, že byla nějaká protiněmecká demonstrace a prý se jich to dotklo.
Dámy a pánové, Augiášův chlív.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Mašek, poté pan kolega Filip.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážené dámy, vážení pánové, pan předseda Sládek čte hodně své obžalovací spisy a také noviny, už méně čte zákony, protože by jinak musel vědět, že státní zástupce podle zákona nemůže vyměnit vyšetřovatele - to jen například. Ale pravda je taková, že může být, že v našem státním zastupitelství přežívají některé zvyky z minula. A tomu právě chceme bránit. Tento zákon naopak dává přímý směr a návod k tomu, abychom se k těmto zvykům, které pan předseda Sládek kritizoval, rovnou vrátili.Proto opakuji - prosím vás, zamítněte tento návrh.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Paní a pánové, budu z poloviny souhlasit s panem kolegou Maškem. Dělám to velmi zřídkakdy, ale je pravda, že skutečně pan kolega Sládek nezná nebo nepochopil rozdíl mezi státním zastupitelstvím a bývalou prokuraturou. Ale jinak samozřejmě není možné dále trpět, aby ve správním řízení byl takový nepořádek, takové nedohlížení na to, jestli se vybírají nebo nevybírají daně, nebo jestli správní orgány dělají to či ono. A není nikoho, kdo by to mohl zajistit. Nejsem pro to, abychom tady zřizovali další orgány, které by to kontrolovaly a zajišťovaly. Jsem přesvědčen, jak to vyjádřil při projednávání zákona o ochránci práv některý z kolegů z vládní koalice, že je třeba využít stávajících orgánů k tomu, abychom zde pořádek nastolili. Takže já si nemyslím, že je to návrat k prokuratuře, je to navádění k tomu, aby se státní zastupitelství ubíralo směrem bývalé prokuratury. Je to jen řešení, které je laciné a efektivní.Dále si dovolím jednu připomínku ke kolegovi Sládkovi. Pan doktor Jaroslav Krupauer nebyl nikdy generálním prokurátorem Československé socialistické republiky. Odpovídal se v minulosti České národní radě, byl prokurátorem České socialistické republiky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan kolega Langer se ujme slova.
Poslanec Ivan Langer:
Rád bych se připojil k diskusi k tomu, jakým způsobem postupuje nebo nepostupuje státní zastupitelství, zda skutečně někoho stíhá a nikoli za čin, který se stal, ale za to, co by se mohlo stát. Existuje totiž jedna světlá výjimka. Kdyby státní zastupitelství stíhalo někoho za to, co může spáchat, tak pan kolega Sládek by byl stíhán permanentně.Děkuji.
(Hlas z pléna: To taky je, ty magore!)
(Ruch v sále.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Rozpravu končím. Prosím pana kolegu Orla, aby zrekapituloval průběh obecné rozpravy.
Poslanec Jaroslav Orel:
Nejdříve, když dovolíte, pane místopředsedo, jenom malé vysvětlení. Pan kolega Vymětal zde vyslovil obavu, že zpravodajové se dopouštějí porušení jednacího řádu. Chtěl bych jen vysvětlit, že ústavně právní výbor skutečně uvedl výraz "neschválit". Vyplývá to z toho, že zákon o jednacím řádu na jednom místě v § 92 používá termíny "schválit či nikoli", tedy neschválit. Na jiném místě zase uvádí výraz "zamítnout". Jsou to dva výrazy pro totéž. Zde v podstatě bylo vyjádřeno jinými slovy totéž. Jen tolik na vysvětlení.K tomu, k čemu jsem byl vyzván - v rozpravě zazněly dva návrhy. V první řadě zazněl návrh na zamítnutí, jako druhý pro případ, že by nebyl přijat, byl předložen návrh na odročení do doby, kdy se bude ve druhém čtení projednávat vládní návrh pod číslem tisku 277. Takže můžeme hlasovat o prvním návrhu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou pan kolega Langer.
Poslanec Ivan Langer:
Děkuji, pane předsedající, za toleranci. Chtěl jsem upřesnit zoufalý výkřik z pravé strany sněmovny. Tam zřejmě došlo k omylu. Možná jsem doktor, možná budu také magistr, ale určitě ne magor. Takže když tak na mne křičte "magistře!".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Další faktická poznámka. Domníval jsem se, že jde o upřesnění návrhu. V opačném případě faktické poznámky mohou zaznít pouze v rozpravě, takže vám je odmítám dát. Až po hlasování. Děkuji za pochopení.Pan kolega Orel přednesl návrhy na usnesení. Odhlásil jsem vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat, jak je předložil zpravodaj.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 57. Kdo podporuje první z návrhů přednesených panem kolegou Maškem? Kdo je proti tomuto návrhu?
Ze 188 poslanců 94 hlasovalo pro, 72 proti. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jaroslav Orel:
V tom případě, pane místopředsedo, musíme hlasovat o druhém návrhu, který zní: Odročit do doby, kdy se bude ve druhém čtení projednávat vládní návrh pod číslem tisku 277.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Vidím vás, podle jednacího řádu ale nemohu vstupovat do řeči, když někdo jiný mluví. Paní kolegyně Bartošková nám chce něco sdělit.
Poslankyně Drahoslava Bartošková:
Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro návrh a nerozsvítilo se mi správné světlo. Takže zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Ano, čili se nejednalo o faktickou poznámku. Prosím o chvíli strpení, podíváme se do sestavy. Je zde přesvědčivý důkaz, že lze o návrhu paní kolegyně Bartoškové hlasovat.
Zahájil jsem hlasování číslo 58. Kdo podporuje návrh paní kolegyně? Kdo je proti?
Pro návrh se vyslovilo 135 poslanců, 26 bylo proti. Návrh byl přijat.
Budeme tedy hlasovat znovu o návrhu na zamítnutí.
S faktickou poznámkou pan kolega Benda. (Poslanec Marek Benda z místa: Zařízení nejde vypnout.)
Dobře, pro zjednodušení vyhlašuji krátkou přestávku.
Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Paní kolegyně Bartošková, mohu začít? (Ano.) Děkuji.
Zahajuji hlasování číslo 59. Kdo podporuje návrh pana kolegy Maška na zamítnutí tohoto návrhu? Kdo je proti?
Z přítomných 191 poslanců 96 hlasovalo pro, 76 proti. Návrh byl přijat.
Děkuji zástupci předkladatelů, děkuji zpravodaji. Tím jsme projednali bod 13.
***